(12.40 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Hospodaření státního rozpočtu, ano, bylo to tady řečeno panem ministrem, roku 2021 skončilo deficitem ve výši 419,7 miliardy korun. Dosažený schodek státního rozpočtu se navrhlo vypořádat změnou stavu státního dluhu o 401,15 miliardy korun a změnou stavu na účtech státních finančních aktiv o 18,54 miliardy korun.
Úplně odlišná situace z pohledu veřejných rozpočtů. Nám se daňové inkaso nezvyšovalo v roce 2021 z důvodu růstu ekonomiky a zvyšování daňového inkasa v důsledku extrémní inflace - to jsme tady už řekli několikrát, ale v důsledku restriktivních opatření právě ekonomika klesala, a naopak jsme ještě v té době snížili daňovou zátěž obyvatelstva. Superhrubá mzda, daň z nabytí nemovitých věcí a její zrušení, ale také prostředky, důležité prostředky, které se přesunuly vlastně ze státního rozpočtu do obcí a krajů na úkor státního rozpočtu v rámci změny rozpočtového určení daní, pro které tady minulá Sněmovna hlasovala, i společně např. s ODS. Ten přesun znamenal 27 miliard, to není zase tak málo. Čili já chci říct, že přes tu složitou dobu se podařilo, byla v podstatě udržena nejnižší nezaměstnanost, vznikly určité úspory, protože lidé také velice byli omezeni v utrácení tím, že byla část ekonomiky uzavřená, bylo nemožné jezdit na dovolené a podobně, takže si vytvořili určité rezervy, o čemž také jsme tady včera hovořili.
Co se týče příjmů státního rozpočtu, celkové příjmy státního rozpočtu dosáhly za rok 2021 výše 1 487,2 miliardy korun, to je 106,1 % rozpočtu. V absolutním vyjádření došlo k překročení rozpočtu po změnách o 85,9 miliardy korun, na kterém se podílel především vyšší výběr daňových příjmů a pojistného na sociální zabezpečení.
Výdaje, celkové výdaje státního rozpočtu v roce 2021 dosáhly 1 906,9 miliardy korun, to znamená 100,3 % rozpočtu po změnách. Při meziročním růstu o 3,5 % to je o 64 miliard. Vcelku běžné výdaje přesahovaly 1 729,8 miliardy korun. Kapitálové výdaje činily 177,1 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 2,6 % plus 4,5 miliardy. To jsem považovala také za úspěch. Státní rozpočet na rok 2021 byl schválen 18. 12. 2020. Původní výše příjmů byla stanovena na 1 488,3 miliardy korun, výdaje 1 808,3 miliardy, schodek 320 miliard.
Hospodářská politika ve všech zemích, které byly zasaženy pandemií - a víte, že to byly všechny země - koronaviru, reagovala razantní uvolněním a přijetím masivních fiskálních, ale také monetárních stimulů, což omezilo negativní vliv pandemie na krátkodobý ekonomický výkon. Zároveň tato opatření napomohla minimalizovat dopady na růst střednědobý a dlouhodobý. To pořád považuji za obrovský benefit, protože jsme z propadu minus 5,5 % HDP v roce 2020 byli přes 3 % v roce 2021, což samozřejmě nejsou 3 % a něco v době klasického ekonomického růstu, ale určitě to ten vliv a dopad mělo.
Přes silná rizika a nejistoty měl být rok 2021 ve znamení oživení globální ekonomické aktivity, nicméně tato mírně optimistická očekávání zůstala bohužel nenaplněna. V reakci na zhoršení epidemické situace přijatá protiepidemická opatření a jejich doprovodné efekty došlo ve čtvrtém čtvrtletí 2020 a první týdny 2021 k opětovnému zpřísnění restriktivních opatření. Takže my jsme museli zpřísnit - to si dobře určitě pamatujete - a tím pádem samozřejmě kompenzovat, protože to zasáhlo především služby a maloobchod. Z těchto důvodů, ale i z potřeby zohlednit zrušení takzvané superhrubé mzdy a další legislativní změny - tam jsme dvakrát zvýšili slevu na poplatníka, bylo tam rozpočtového určení daní a tak dále - navrhla naše vláda změnu zákona o státním rozpočtu a novela reflektovala aktuální vývoj boje s pandemií, úpravy ve vládních programech přímé pomoci, snížení daňového zatížení zaměstnanců o čtvrtinu a aktuální výzvy, které souvisely se zatížením zdravotního systému masivní vakcinací a testování obyvatelstva, kde jsme vlastně opětovně mimo jiné zvyšovali platbu za státní pojištěnce, vlastně už podruhé v té době.
V porovnání s rozpočtem roku 2020 předpokládal novelizovaný rozpočet na rok 2021 růst celkových příjmů o 20,8 miliardy korun, to je o 1,5 %, růst celkových výdajů též o 20,8 miliardy, to je o 1,1 %, a plánovaný schodek tak zůstal stejný jako v roce 2020 čili 0,5 bilionu. Hospodaření státního rozpočtu v roce 2021 skončilo deficitem ve výši 419,7 miliardy korun i přesto, že byla fiskální politika vlády v průběhu roku 2021 oproti původním plánům výrazně ovlivněna.
Snahou řešit dopady epidemie nemoci covid-19 k naplnění většiny priorit stanovených v dokumentaci v zákonu o státním rozpočtu došlo. V doplnění rozpočtu se plně promítly výdajové cíle zaměřené na pomoc seniorům - zvýšením starobních důchodů o 5,8 %, dále zdravotnictví - zvýšením platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění, za takzvané státní pojištěnce, a také školství - zvýšením objemů prostředků na platy pedagogických pracovníků v regionálním školství o 9 %, které vedlo ke splnění dlouhodobého cíle 150 % úrovně průměrného platu učitele proti stavu roku 2017, k čemuž jsme se zavázali.
Ještě mi dovolte pár krátkých slov k hospodaření územních samosprávných celků. Výsledky rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků vykázaly příjmy 678 300 130 000 a tak dále. Výsledky: 637 026 771 000, přebytek 41 273 360 000. Hospodaření státních fondů skončilo kreditním saldem v úhrnné výši cirka 7,7 miliardy korun.
Ještě na závěr: jednoznačná spojitost některých daňových úprav s epidemií covid-19 se může jevit jako diskutabilní. Kritizuje to ve své zprávě i Nejvyšší kontrolní úřad. Přesto je však zřejmé a nepochybné, že jejich přijetí sice vedlo k negativním dopadům na inkaso daňových příjmů - o tom není pochyb, a já jsem to nikdy nezpochybňovala - ale pomohlo prostě zaměstnancům, pomohlo, nechalo v jejich peněženkách 7 % čistého příjmu a ještě vlastně zrušilo nesmyslnou superhrubou mzdu, se kterou se nikde v zemích EU nesetkáte.
Samozřejmě, byly tam dopady dalšího nedaňového charakteru, zejména příjmu z prodeje očkovacích látek s pozitivním dopadem 2,7 miliardy, protože tam se to předfinancovalo vždycky ze státního rozpočtu a pak se to vracelo z veřejného zdravotního pojištění. Každopádně dopad epidemie na příjmy státního rozpočtu byl vyčíslen na 146,7 miliardy čili o 67,8 miliardy korun meziročně vyšší. Já tady mám přesný rozpad tabulky, ale nebudu to tady číst, protože každý to máte k dispozici. Objem vynaložených prostředků, které souvisely s nemocí covid-19, vyčíslili správci kapitol na 159,4 miliardy čili o 1,1 miliardu vyšší na úrovni podobné roku 2020.
Co se týče stanoviska Nejvyššího kontrolního úřadu, Česká republika - a to tam je konstatováno - i v roce 2021 zůstala jednou z nejméně zadlužených zemí EU, je na šestém místě, byla v té době na šestém místě. Uvidíme, jak to bude dál - nebudu tady teď znovu rozmíchávat vášně, které jsme tu řešili včera i dnes - a Česká republika byla vysoce zasažena zdravotnickou krizí z hlediska tempa růstu v důsledku orientace průmyslu, z pohledu země - zaměření strojařský, automobilový, turistický ruch v Praze, ale také z oblasti zahraničních partnerů. V porovnání s námi vykázaly nižší růst HDP právě sousední země, které jsou našimi stěžejními obchodními partnery - Slovensko, Německo. Ekonomika České republiky rostla z pohledu HDP podprůměrně, ten růst byl třetí nejhorší. ***
