(17.40 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Většinu bodů z programového prohlášení vlády v oblasti financí kabinet Petra Fialy vůbec neřeší. Například nevidíme žádné zlepšení v oblasti bránění daňových úniků. Co jste přijali za nástroj? My jsme zavedli celou řadu věcí - kontrolu transferových cen a tak dále mezi spojenými osobami, zavedli jsme speciální týmy, které se tomu věnují. Co vy jste pro to udělali? Obdobně jako otázka odlivu dividend do zahraničí, nedošlo k odstranění systémových daňových výjimek, snížení odvodů sociálního pojištění není vůbec na stole, máte to v programovém prohlášení vlády - víte o tom? Slíbené pravidlo daňové brzdy - víte, já tohle považuju za nesmysl, pravidlo daňové brzdy, ale vy jste se ani nepokusili o nějakou diskusi, když už jste si tenhle nesmysl tam napsali.
Diskuse o pravidlech rozpočtové odpovědnosti nebyla také vůbec otevřena a my jsme byli připraveni. My jsme připraveni se o tom bavit věcně, konstruktivně, ale nic takového nepřichází. Takže v oblasti veřejných financí, když už se zavedlo to známkování hezké, dostal pan ministr dopravy jedničku, tak v oblasti veřejných financí dám této vaší vládě čistou pětku! (Potlesk v levé části sálu.) A teď zřejmě největší problém, který trápí české domácnosti v současnosti - tím je inflace, tedy růst indexu spotřebitelských cen. Jestli si dobře pamatuji - a už to tady také dneska padlo - na vaši předvolební kampaň, tak se nesla v duchu "Babišova drahota". Vzpomínám si na debatu lídrů v Jihomoravském kraji v Brně, kde to tam tehdy použil, myslím si, že pan tehdejší předseda ODS a předseda opozičního největšího klubu, dneska premiér, řekl poprvé, použil, nebo tam jsem to poprvé slyšela. Takže tímto populistickým způsobem - často rádi říkáte, že jsme populisté, tohle byl naprostý a čistý populismus - jste prezentovali do České republiky importovanou inflaci. Víte, kolik byla, když jsme končili? 5,4, průměrná něco přes 4 %, když končila naše vláda, ale může za to pořád. Když to pro vás tehdy byla Babišova drahota, tak jaká je to teď drahota? My jsme nikdy terminus technicus "Fialova drahota" nepoužili. Nikdy ho od nás neuslyšíte, protože víme, že to je hloupost. Takže znova opakuji - už i experti, kteří mívali jiné názory, připouští, že z velké části - někdy se přou, já poslouchám, co to jde, když mám čas, názory ekonomů, čtu je - někdy říkají ze dvou třetin, někdy říkají z poloviny, ale samozřejmě všichni už dnes připouští, i ti, kteří dříve říkali, že ne, že za to může vlastně naše fiskální expanze, tak je z velké části - a můžeme se bavit, dvě třetiny, polovina - importovaná. Zásadním problémem ale je, že s touto inflací neděláte vůbec nic, že se nárůst spotřebitelských cen a dopady tohoto zvýšení nesnažíte vůbec zmírnit. Česká republika má podle nejnovějších údajů, myslím, že z minulého týdne, zveřejněných Eurostatem za červenec roku 2022, po pobaltských zemích největší míru spotřebitelské inflace měřenou harmonizovaným indexem spotřebitelských cen ze všech zemí Evropské unie. Vyšší míru inflace než my - jsme čtvrtí v té výši - vyšší míru inflace zaznamenaly pouze země, které byly historicky součástí Sovětského svazu, konkrétně Litva, Lotyšsko a Estonsko. Všechny tyto země mají inflaci přesahující 20 %, takže my se chceme dostat až na tuto úroveň? Vážení kolegové, průměrná míra inflace v celé EU je 9,8 %. Česká republika podle Eurostatu má 17,3. To je pro průměrnou českou domácnost zásadní rozdíl. Navíc míra inflace, která je pro nás stěžejní, a míra, kterou se v České republice řídíme, je míra vykazovaná ČSÚ, který navíc na rozdíl od Eurostatu kvantifikuje i takzvané imputované nájemné, čili zjednodušeně řečeno, vlastní bydlení. Proto dle výpočtu ČSÚ je aktuální míra inflace ještě vyšší, poslední číslo je 17,5 %.
A jestli jste četli makroekonomickou predikci Ministerstva financí, publikovanou myslím, že před týdnem, tak tam se počítá s průměrnou inflací v tomhle roce asi 16,3, to znamená, že budeme atakovat v zbytku roku 20 %. To je neuvěřitelné. Ta čísla jsou samozřejmě na stránkách Ministerstva financí, z těch čerpám. Tato čísla však mají reálné a hluboké dopady na české domácnosti a firmy. Občané, o které se má vláda starat v krizových dobách, mají výrazný problém s placením účtů za elektrickou energii, plyn, potraviny, pohonné hmoty, jízdné do práce, nákup školních potřeb na nový školní rok, nebo důchodci mají znatelné problémy s nákupem léků. Běžte mezi ně, uslyšíte to.
Pokles reálných mezd pro rok 2022 je ve výši 7,6 % a chudnout budeme i následující rok. Lidé jsou vystrašení z přicházejícího období, ztratili důvěru v tuto vládu a ztrácejí důvěru v tento stát. Když jsem stála na náměstí v Opavě, které bylo téměř plné, tak jsem se ptala, když jsem krátce promlouvala k lidem, tak jsem se ptala, jestlipak už mezi vás přišel pan ministr financí, který tady bydlí, takže to má vlastně za bukem, a vysvětlil vám svoje kroky, vysvětlil vám, proč postupuje tak či onak? Nepřejte si slyšet, co jsem si vyslechla, a i různé historky z doby, kdy byl primátorem města Opavy. Nepřišel nikdy. Nikdy! Proč? Vždyť na tom nic není. Dá se plakát na sociální sítě - milí občané, přijdu mezi vás, jsem jeden z vás, bydlím tady, já vám vysvětlím kroky naší vlády. Není se čeho bát, není potřeba se scházet jenom izolovaně ze spolustraníky. Běžte mezi lidi. Běžte mezi lidi jako my. My taky občas vyslechneme něco nepříjemného, proč ne, to prostě k tomu patří. V Ostravě-Porubě podle policejních čísel, jak nám to řekla policie, bylo 1 200 lidí. 1 200 lidí! Neskutečné emoce, které jsem cítila po této jízdě Moravskoslezským krajem - Havířov, Opava, a dále můžu jmenovat další města, neuvěřitelné, Orlová.
A ty příběhy slyšíte, když vám maminka, která má šestiměsíční dítě, je samoživitelka, řekne: Já musím do práce, já ho neuživím. Když vám senioři popisují, kolik mají náklady, kolik mají důchod a že rozdíl mají třeba 100 korun, a kdyby nepracovali... Ale každý z nich nemůže pracovat, nebo neměli hodné děti, které jim pomáhají, tak se prostě dostávají do problémů. Firmy - víte, kolik mně přišlo, a já se tady nechci vychloubat, já jsem byla z toho spíše dojatá, kolik přišlo podnikatelů, nejvíc živnostníků, OSVČ, poděkovat za to, že jsme zorganizovali rychle - a nakonec hlasovala pro to celá bývalá Poslanecká sněmovna - kompenzační bonus, že ty peníze dostali rychle.
Dotační programy - já vím, že někdy se to zadrhlo, že jsme někdy to třeba museli upravovat, ale byla to věc, kterou nikdy nikdo nedělal, a kdo nic nedělá, nic nepokazí, ale vždycky - a já jsem byla u všech těch jednání s Karlem Havlíčkem - když jsme svolali zástupce Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory, Komory daňových poradců a tak dále, asi jsem na někoho teď zapomněla - a řešili jsme. Já každý institut, který připravovalo Ministerstvo financí - a byly to složité nástroje, kompenzační bonus jsem už zmínila, byly to úvěry ze státní zárukou, bylo to moratorium, když jsme odložili splátky úvěrů a hypoték na půl roku a tak dále - to byly všechno nové věci a vždy jsem je konzultovala s odborným aparátem, s Bankovní asociací a tak dále, a naslouchali jsme, hledali jsme kompromis. Toto se prostě nedá dělat u stolu na Ministerstvu financí nebo Ministerstvu průmyslu a obchodu, nedá se to dělat bez komunikace. Vy nekomunikujete. Stěžují si na to všichni, konkrétně třeba když budu mluvit o Ministerstvu průmyslu a obchodu, ale nechám to samozřejmě spíš na svého ctěného kolegu Karla Havlíčka. ***
