(15.20 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)

Takže těch otázek je spousta. Já jsem je zúžila dnes v debatě s námi dvěma jenom na rozpočtové dopady nebo respektive dopady na příjmovou stranu rozpočtu, protože ty další patří do diskuse v pátek.

No, pak jste tady říkal, že když jste vedl polemiku nebo reagoval na Karla Havlíčka, místopředsedu Sněmovny, tak jste tady mluvili o SFDI, o těch výhodných... nebo o těch podmínkách úvěru EIB. Souhlasím s vámi, že všechno je to dluh veřejných institucí, to je bez diskuse. Tady já se nebudu hádat, kdo uzavře dluh a kdo ho bude splácet. Je to všechno, to patří do dluhu veřejných institucí, to je jasné. Ale já jsem sledovala tiskovou konferenci, když jste podepisovali to memorandum, a tam se ptali právě zástupkyně EIB a ona řekla - na úrok, novináři - a ona řekla: Teď to nebudeme řešit, to teď není na pořadu dne. No ale když ten úrok nebude výhodnější, než za který si půjčujeme na finančních trzích, tak bude co? Tak bude novela rozpočtu? Jiné řešení nevidím.

A pak ještě poslední věc - už jsem v prvním čtení na to upozorňovala a pak jsem nebyla dostatečně ostražitá, anebo jsme to spíš asi možná zamluvili jinými věcmi - ještě ten Modernizační fond, on o tom bude mluvit Richard Brabec, až vystoupí se svým pozměňovacím návrhem, určitě to zopakuje. Ale těch 50 miliard v Modernizačním fondu, jak se tam objevily, a jak je to s legislativou a s notifikačním procesem. Ale věřím, že na to v průběhu zareagujete, třeba aspoň na - když nemusíte hned na mě - když tak na mého kolegu Richarda Brabce. Děkuji předem.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou na vás reaguje pan ministr. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Mohla jste se zeptat, paní předsedkyně, prostřednictvím, že vás oslovuji přímo prostřednictvím pana místopředsedy. Já jsem se v pátek omluvil ze zdravotních důvodů a je mimořádně trapné, že mi v 16 hodin řeknete, že mě vyzýváte, abych tady v pátek byl. Fakt já víc k tomu neřeknu. Já myslím, že respektovat omluvu ze zdravotních důvodů je normální. Není to zákon, který předkládám, jinak bych ten program musel změnit. Takže to mi fakt přijde trapné šestkrát to tady zopakovat.

Já jsem mluvil o možných obavách z optimalizace daňové zátěže, a to jsem říkal, že ohlídá Finanční správa. Říkal jsem, že to dělala, dělá a bude dělat, že to není nic nového, transfer ceny se přece řeší zejména u velkých firem celou dobu. Takže já jsem nemluvil, že Finanční správa bude u toho odvodu. Ten odvod je poměrně jednoduše spravovatelný, ten výpočet. Ten výpočet dělala pracovní skupina, v které byli zástupci financí, zástupci Úřadu vlády, samozřejmě MPO, které zákon předkládá. Do té pracovní skupiny chodili zástupci všech čtyř největších producentů elektrické energie. A tam je to v podstatě jednoduché, je to na měsíční bázi vyrobené energie krát - vypočte se, kolik je, kolik je stanovený strop, a zbytek se odvede. Tam není úniku, tam není úniku. To je poměrně jednoduché, proto ty výpočty - já je před sebou nemám, ale nekontroloval jsem je. Ale protože to byl systém cost plus, k tomu, jaké budou ceny na trzích, se těžko odhaduje. Nicméně je to konzervativní a tam není úniku. Je to lehce spravovatelné a nezatěžuje to daňový systém, což já myslím, že je velmi důležité.

A ten druhý efekt je, že tím pádem z windfallu bude méně, ale zase je to ten pozitivní efekt, že to zatěžuje ta mimořádnost, standardní daňový systém mnohem více, než kdybychom například ty stropy dali mnohem výš. A tím pádem by byly vyšší mimořádné zisky a tím pádem vyšší platba windfall tax. Nic víc jsem neříkal. Mně to přijde logické. Myslím, že to bude fungovat.

Pokud taky víte, že u některých stropů hraje zásadní roli povolenka a její ceny nemá v České republice v rukou nikdo. Pokud ten zákon projde v podobě, kterou navrhla vláda, vláda má zmocnění v případě cen změny povolenky měnit, i ty limity. Počítáme s 85 eury, ale v návrhu zákona je, že pokud to bude 90 nebo víc eur, vláda může svým nařízením limity v tomto případě zvýšit, protože to je čistý odvod těch, kteří produkují elektrickou energii z hnědouhelných nebo černouhelných elektráren, a týká se to především hnědouhelných elektráren. Mně to zase přijde poměrně jasné. (Čas.) K tomu se dá - i ta čísla - doložit velmi jednoduše. Děkuji za upozornění, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pan ministr Bartoš - toho zde nevidím, v tom případě přihlášku s přednostním právem ruším a s přednostním právem vystoupí pan předseda Michálek. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl namísto pana vicepremiéra Bartoše, který je na vládě, přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je evidován v systému jako sněmovní dokument 1556. Jde o pozměňovací návrh, který reflektuje rozhodnutí, které Poslanecká sněmovna dnes udělala, to znamená zřízení Digitální a informační agentury, a do všech tabulek přidává řádek navíc, ve které je Digitální a informační agentura, u toho je nula. Je to tedy technický návrh, který uvádí návrh rozpočtu podle předchozí vládní dohody do souladu s dnešním rozhodnutím Poslanecké sněmovny. Se vznikem agentury se počítá od 1. ledna 2023 a potřebné rozpočtové prostředky budou převedeny rozpočtovým opatřením, až Digitální a informační agentura reálně vznikne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Tím jsme v tento moment vyčerpali všechna přednostní práva a faktické poznámky, a budeme tedy pokračovat v rámci řádně přihlášených. Jako první vystoupí pan poslanec Karel Tureček a připraví se paní poslankyně Karla Maříková, pak Jan Hrnčíř a další. Prosím.

 

Poslanec Karel Tureček: Děkuji za slovo, pane předsedající, kolegyně a kolegové. Já bych chtěl odůvodnit dva pozměňovací návrhy, které jsem si dovolil podat v rámci návrhu vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023.

V první řadě se jedná o navýšení ukazatele kapitoly 329 Ministerstva zemědělství, kterým se zvyšují Výdaje - souhrnného ukazatele, Výdaje celkem a specifického ukazatele Výdaje - podpora agrárního sektoru, v tom Dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, o částku 2 400 000 000 korun na úkor kapitoly 398, Výdaje celkem, specifické ukazatele Výdaje - vládní rozpočtová rezerva, o stejnou částku.

Jedná se o navýšení ukazatele, který se pracovně nazývá národní zemědělské dotace. A to, že něco je v nepořádku, už signalizuje i usnesení zemědělského výboru k návrhu zákona o státním rozpočtu, který přijal doprovodné usnesení, kde vyzval ministra zemědělství, aby zabezpečil navyšování ukazatele národní zemědělské dotace v průběhu roku 2023.

Já bych chtěl jenom zdůraznit, co ten ukazatel například obsahuje. Je to například podpora včelařství. Je to záležitost, kde v letošním roce byl výdaj 113 milionů korun a v příštím roce se snižuje tento výdaj na částku 47 milionů korun. Jestli se něco tady daří, a skutečně i v té bych řekl mezigenerační linii, tak je to rozvoj včelařství a předávání tohoto řemesla z otce na syna, z dědů na vnuky, a prakticky takhle škrtnout, tímto způsobem radikálně snížit tento ukazatel je podle mého názoru nezodpovědné.

Dále je to otázka podporování vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích, vinicích a v lesních školkách. Zase je to záležitost boje s klimatickou změnou. Víme, že prakticky oblast ovocnářství, podpora chmelnic jako řekl bych i národní tradice v rámci České republiky, by měla být prioritou pro každou vládu. Samozřejmě nesmíme zapomenout na naše vinaře. A jestliže mluvíme o zdolávání kůrovcové kalamity, samozřejmě i podpora pěstební činnosti v lesním hospodářství by byla priorita. V tomto směru vláda na příští rok ve všech čtyřech oblastech plánuje pro všechny částku 30 milionů korun, což samozřejmě také je nedostatečné. Záležitost restrukturalizace ovocných sadů - jednoznačně říkáme, že nechceme podporovat naše ovocnáře a naše sadaře a že si ovoce raději budeme dovážet z Polska. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP