(16.50 hodin)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní předsedkyně Schillerová a pan ministr Stanjura.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuju. Já bych reagovala na pana předsedu Bendu. Já bych se tedy zeptala, je to v rozporu s jednacím řádem? (Poslanec Benda reaguje z místa.) Tak vyjádřete hlasováním svoji vůli. Tím jenom deklarujete, že s tím počítáte. Pak nevidím, jaký v tom je problém. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pan ministr Stanjura s přednostním právem.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Tak určitě je v souladu s jednacím řádem předložit návrh doprovodného usnesení, ale ten návrh musí být taky v souladu s jednacím řádem. A ať se dívám, jak se dívám, tak Ministerstvo vnitra nemá zákonodárnou iniciativu. Zákonodárnou iniciativu. Ministerstvo vnitra nemůže předložit Sněmovně návrh zákona. Může to udělat poslanec, skupina poslanců, Senát jako celek, může to udělat zastupitelstvo vyššího územního správního celku. A taky vláda. Ale ministerstvo ne. Takže podle mě obsahově tento návrh usnesení není hlasovatelný, protože i kdybychom ho přijali, Ministerstvo vnitra ho prostě nemůže splnit, protože nemá tuto pravomoc předkládat návrh zákona Poslanecké sněmovně. A poprosil bych, aby Sněmovna neupravovala, kdo může předložit, které ministerstvo, návrh vládě. To je věc exekutivy a ne Poslanecké sněmovny. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní předsedkyně Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Tak evidentně, pane ministře, jste se vrátil do role, která vám šla bezesporu lépe, a to byl předseda poslaneckého klubu ODS - opozičního. Tady jste byl ryba ve svém rybníce, na Ministerstvu financí už je to horší. Řekněte popravdě - nechcete to. A nehledejte výmluvy. Děkuju. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní předkladatelka usnesení, paní poslankyně Mračková Vildumetzová. (Poslanec Benda: Nemá přednostní právo!) Není rozprava. Jediná cesta z této situace mě napadá - upravit návrh usnesení. (Poslanec Benda reaguje, že ani to v tuto chvíli není možné.) To by musel někdo vystoupit z ministrů, otevřít znovu rozpravu, v rámci rozpravy upravit návrh usnesení a o tom potom hlasovat. (Rozruch v sále.) Paní předsedkyně.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Nezlobte se na mě, hledáte zástupné problémy. Všichni víte, co moje ctěná kolegyně Jana Mračková Vildumetzová tím usnesením chtěla říci. Tak pojďte hlasovat, řekněte, že to nechcete, a to je celé. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Asi nám nic jiného nezbude, byť to usnesení úplně nedává smysl (smích zprava), nicméně bylo v rozpravě načteno. Myslím si, že nejčistší řešení bude, pokud se k tomu každý vyjádříme hlasováním, a uvidíme, jak to dopadne.

 

Já ještě jednou to usnesení přečtu, aby bylo zřejmé, o čem hlasujeme: "Poslanecká sněmovna v souvislosti se schválením služebního zákona žádá Ministerstvo vnitra předložit novelu zákona o úřednících." Myslím, že to je zřejmé. Vyjádříme se hlasováním.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh tohoto doprovodné usnesení, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

hlasování číslo 5 bylo přihlášeno 182 poslanců, pro hlasovalo 61, proti bylo 16. Návrh usnesení nebyl přijat.

 

Paní předsedkyně se ještě hlásí.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji. K doprovodnému usnesení už ne. Já bych chtěla říct, že samozřejmě jsme si vědomi většiny tady v Poslanecké sněmovně, takže se dalo předvídat, jak dopadne prezidentské veto. Nicméně všechny debaty, které se tu dnes během těch dvou hodin vedly - dva náměstci, tři náměstci, jak to bude, co to bude - brzy budou zodpovězeny. Vláda už má tento týden na programu, myslím, že je to bod B.5, systemizaci ve státní správě od 1. ledna 2023. Materiál je v eKLEPu, my ho studujeme, my vás s ním seznámíme, až ho vláda schválí, a hlavně s ním seznámíme občany a veřejnost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Pokud se už nikdo nehlásí, tak končím projednávání sněmovního tisku 215/5 zákona o státní službě.

 

Budeme pokračovat dalším bodem našeho schváleného programu, kterým je

 

2.
Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany na území
členských států Evropské unie, v Iráku, Kuvajtu a Kosovu do roku 2024
s výhledem na rok 2025 a na pobyt příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny
a členských států Evropské unie na území České republiky do roku 2023
/sněmovní tisk 339/

Předložený návrh postupně uvedou ministryně obrany Jana Černochová a ministr zahraničí Jan Lipavský. Vidím zatím pouze paní ministryni obrany, tak ji poprosím, aby se ujala slova. A jinak poprosím, abychom se utišili v sále, případně přenesli diskuse do předsálí a mohli jsme zahájit tento jistě důležitý bod. Paní ministryně, prosím, máte slovo.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Vážený pane místopředsedo, předkládám vám společně s Ministerstvem zahraničních věcí k projednání a ke schválení Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany na území členských států Evropské unie, v Iráku, Kuvajtu a Kosovu do roku 2024 s výhledem na rok 2025 a na pobyt příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny a členských států Evropské unie na území České republiky do roku 2023, který schválila vláda dne 16. listopadu 2022 usnesením číslo 946. Návrh mandátu vychází ze zahraničněpolitických a bezpečnostních priorit České republiky, které jsou výrazně ovlivněny ruskou agresí proti Ukrajině. I z tohoto důvodu je prioritou předkládaného návrhu pomoc s výcvikem ukrajinských vojáků, a to v zájmu úspěšného boje proti ruskému agresorovi. Ostatně naše vláda byla opakovaně vyzývána, ať tu pomoc rozšíří nejenom o pomoc vojenskou, humanitární, ale i o další typ pomoci, takže tak plníme to, k čemu jsme byli vyzýváni.

Evropská unie schválila 17. října asistenční misi pro Ukrajinu zaměřenou na výcvik ukrajinských vojáků na území členských států Evropské unie. Zájem o zapojení do mise už vyjádřila více než polovina členských zemí Evropské unie, vedle zemí střední a východní Evropy jsou to například Španělsko, Francie, Portugalsko, Nizozemsko, Irsko, Itálie či Lucembursko. Náš příspěvek Ukrajině v přípravě vojáků navrhujeme realizovat ve dvou částech. V první části navrhujeme vyčlenit do 55 osob pro působení v asistenční misi pro Ukrajinu na území jiných členských států Evropské unie, a to do roku 2024. Jedná se o vojáky, kteří by byli vysláni do velitelských struktur této mise, případně o instruktory a malé výcvikové týmy, které by působily na území Evropské unie. Druhá část by se měla týkat výcviku ukrajinských vojáků na našem území, který souvisí s návrhem na schválení pobytu do 800 osob na území České republiky. Aktuální domluva s ukrajinskou stranou je, že by se jednalo o rozsah pěti čtyřtýdenních výcvikových cyklů uskutečněných na území České republiky do konce roku 2023. Výcvik příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny na území České republiky organizujeme na základě bilaterálních jednání s Ukrajinou. Předpokládáme následné převedení pod asistenční misi Evropské unie, i poté bude tedy výcvik pokračovat na území České republiky.

Přes uvedené priority v podobě pomoci Ukrajině samozřejmě nelze opomíjet podíl mezinárodních organizací na stabilizaci bezpečnostní situace v dalších krizových regionech. Mám konkrétně na mysli oblast Blízkého a Středního východu nebo některé země západního Balkánu. V létě schválily vláda a obě komory Parlamentu mandát na působení v zahraničních operacích do roku 2024. Během předkládání návrhu vládě, a ostatně i kolegům na výboru, jsem zdůraznila, že návrh na zapojení našich vojáků v EUTM v Mali a Iráku případně předložím samostatně v podzimních měsících. Bohužel situace v Mali je ještě složitější, než byla v létě, a aktuálně není vyhlídka na její výrazné zlepšení. Proto tedy bude naše působení ve výcvikové misi Evropské unie v Mali ukončeno ke konci letošního roku. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP