(pokračuje Jan Skopeček)

2.
Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany na území
členských států Evropské unie, v Iráku, Kuvajtu a Kosovu do roku 2024
s výhledem na rok 2025 a na pobyt příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny
a členských států Evropské unie na území České republiky do roku 2023
/sněmovní tisk 339/

Předložený návrh postupně uvedou ministryně obrany Jana Černochová a ministr zahraničí Jan Lipavský. Vidím zatím pouze paní ministryni obrany, tak ji poprosím, aby se ujala slova. A jinak poprosím, abychom se utišili v sále, případně přenesli diskuse do předsálí a mohli jsme zahájit tento jistě důležitý bod. Paní ministryně, prosím, máte slovo.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Vážený pane místopředsedo, předkládám vám společně s Ministerstvem zahraničních věcí k projednání a ke schválení Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany na území členských států Evropské unie, v Iráku, Kuvajtu a Kosovu do roku 2024 s výhledem na rok 2025 a na pobyt příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny a členských států Evropské unie na území České republiky do roku 2023, který schválila vláda dne 16. listopadu 2022 usnesením číslo 946. Návrh mandátu vychází ze zahraničněpolitických a bezpečnostních priorit České republiky, které jsou výrazně ovlivněny ruskou agresí proti Ukrajině. I z tohoto důvodu je prioritou předkládaného návrhu pomoc s výcvikem ukrajinských vojáků, a to v zájmu úspěšného boje proti ruskému agresorovi. Ostatně naše vláda byla opakovaně vyzývána, ať tu pomoc rozšíří nejenom o pomoc vojenskou, humanitární, ale i o další typ pomoci, takže tak plníme to, k čemu jsme byli vyzýváni.

Evropská unie schválila 17. října asistenční misi pro Ukrajinu zaměřenou na výcvik ukrajinských vojáků na území členských států Evropské unie. Zájem o zapojení do mise už vyjádřila více než polovina členských zemí Evropské unie, vedle zemí střední a východní Evropy jsou to například Španělsko, Francie, Portugalsko, Nizozemsko, Irsko, Itálie či Lucembursko. Náš příspěvek Ukrajině v přípravě vojáků navrhujeme realizovat ve dvou částech. V první části navrhujeme vyčlenit do 55 osob pro působení v asistenční misi pro Ukrajinu na území jiných členských států Evropské unie, a to do roku 2024. Jedná se o vojáky, kteří by byli vysláni do velitelských struktur této mise, případně o instruktory a malé výcvikové týmy, které by působily na území Evropské unie. Druhá část by se měla týkat výcviku ukrajinských vojáků na našem území, který souvisí s návrhem na schválení pobytu do 800 osob na území České republiky. Aktuální domluva s ukrajinskou stranou je, že by se jednalo o rozsah pěti čtyřtýdenních výcvikových cyklů uskutečněných na území České republiky do konce roku 2023. Výcvik příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny na území České republiky organizujeme na základě bilaterálních jednání s Ukrajinou. Předpokládáme následné převedení pod asistenční misi Evropské unie, i poté bude tedy výcvik pokračovat na území České republiky.

Přes uvedené priority v podobě pomoci Ukrajině samozřejmě nelze opomíjet podíl mezinárodních organizací na stabilizaci bezpečnostní situace v dalších krizových regionech. Mám konkrétně na mysli oblast Blízkého a Středního východu nebo některé země západního Balkánu. V létě schválily vláda a obě komory Parlamentu mandát na působení v zahraničních operacích do roku 2024. Během předkládání návrhu vládě, a ostatně i kolegům na výboru, jsem zdůraznila, že návrh na zapojení našich vojáků v EUTM v Mali a Iráku případně předložím samostatně v podzimních měsících. Bohužel situace v Mali je ještě složitější, než byla v létě, a aktuálně není vyhlídka na její výrazné zlepšení. Proto tedy bude naše působení ve výcvikové misi Evropské unie v Mali ukončeno ke konci letošního roku.

Vnitropolitická situace v Iráku sice zůstává, je nadále složitá, nicméně určitý pokrok tam nastal a v polovině října byl konečně tedy zvolen i irácký prezident a irácký parlament schválil vznik nové vlády. Iráčtí představitelé již netrvají na ukončení spojenecké přítomnosti v zemi a řada z nich naopak tuto pomoc oceňuje a podporuje a všichni naši významní spojenci v rámci Aliance navíc potvrdili, že budou v Iráku i nadále pokračovat. Z tohoto důvodu navrhuji pokračování naší vojenské přítomnosti v Iráku za účelem poskytování poradenství a výcviku místním složkám také v letech 2023 a 2024, a to v počtu do dvaceti osob. Mandát pokrývá rovněž Kuvajt, protože tam jsou umístěny prvky velitelské struktury koaliční operace.

Co se týče západního Balkánu, tam Česká republika obdržela nabídku k dočasnému zapojení se do italské jednotky karabiniérů v rámci KFOR v Kosovu. Nabídku jsme přijali a jednotku do čtyřiceti osob navrhujeme v Kosovu nasadit v rozmezí od 1. července 2023 do 31. prosince 2024. Naši vojenští policisté budou především poskytovat poradenství kosovským policejním složkám. Nasazení vojenských policistů v misi KFOR bude mít pro Českou republiku celou řadu přínosů. Za prvé půjde o větší příspěvek České republiky k udržení stability Kosova. Za druhé, naše vojenská policie získá přístup k informacím, což bude Česká republika moci využít i pro svou vnitřní bezpečnost z důvodu tedy organizovaného zločinu, migrace. Západobalkánská migrační trasa prochází Kosovem a přítomnost naší vojenské policie v zemi zvýší tedy přehled o migračních tocích v této oblasti, což se snad shodneme všichni, že je pro Českou republiku určitě žádoucí. Finanční náklady na všechny tyto mise budou hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany České republiky, avšak náklady na výcvikové moduly převedené pod unijní výcvikovou misi, výcvik vlastně těch Ukrajinců, ty budou do určité míry refundovány České republice prostřednictvím finančních nástrojů Evropské unie a ta částka bude v řádech stovek milionů korun.

Dámy a pánové, navrhovanými aktivitami Česká republika přispívá ke stabilizaci bezpečnostní situace v krizových regionech. Určitě každého napadne při této příležitosti i ta skutečnost, že při výcviku ukrajinských vojáků získá i naše armáda zkušenosti. Zkušenosti nejenom tak, že budou oni někoho cvičit, ale zejména zkušenosti i od těch Ukrajinců, protože to, čím si procházejí vlastně vojáci i dobrovolníci na Ukrajině, je něco, co přináší zkušenosti každé armádě světa, což je velmi ceněné nejenom z hlediska těch zpravodajských informací. A my samozřejmě budeme tyto informace získávat přímo tedy od ukrajinských zástupců, a to informace, které se týkají i různých operačních a taktických postupů obou válčících stran, takže budeme lépe vědět, jak Rusové bojují a jaké mají slabé i silné stránky, což si myslím, že většina z nás v této Poslanecké sněmovně ocení. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní ministryně. Pan ministr zahraničních věcí nevystoupí, protože je omluven. Nicméně tento sněmovní tisk projednal výbor pro obranu, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 339/1. A já poprosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru, pan poslanec Josef Flek, informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Flek: Dobrý den, děkuji. Vážená paní ministryně, vážení kolegové, v rychlosti bych shrnul to, co tady bylo řečeno. Paní ministryně to vzala podrobně. Na výboru pro obranu jsme hlasovali jednohlasně. Později přečtu usnesení.

Ale k té informaci. Mám tu čest dnes být zpravodajem zásadního tisku. Projednáváme působení sil a prostředků Ministerstva obrany na území členských států EU, také v Iráku, Kuvajtu a Kosovu. Jako druhé, ale nikoliv druhotné, dnes bude téma tohoto sněmovního tisku - pobyt příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny a členských států EU na území České republiky.

Teď když si to rozebereme, pro asistenční misi EU na Ukrajině vysíláme padesát pět osob, a to na dobu do 31. 12. 2024. Pro operaci Globální koalice pro boj s Daeš, Islámský stát v Iráku a Kuvajtu, a pro výcvikovou misi NATO v Iráku vyčleňujeme dvacet osob, a to do 31. 12. 2024. Pro operaci v rámci KFOR Kosovo posíláme čtyřicet osob, a to do 1. 7. 2023 do 31. 12. 2024.

Pokud bychom si to rozebrali podrobněji: Ukrajina - jako pomoc při výcviku ukrajinských vojáků jsme na výboru schválili mandát pro maximálně osm set osob, které zde budeme cvičit, aby se mohli nadále statečně bránit ruskému agresorovi. Konkrétně půjde o výcvik mechanizovaných jednotek, jednotek bojové a všeobecné podpory a přípravy velitelů a štábů, který má být realizován v několikatýdenních cyklech na Libavé. Přibližně dvacet států Evropské unie by mělo zájem o zapojení. Náklady budou částečně kompenzovány, jelikož jde o záštitu asistenčních misí Evropské unie.

Irák - ačkoliv jsme se kdysi ujišťovali, že Islámský stát skončil, není to pravda, stále existuje. I když totiž takové organizaci useknete hlavu, naroste jí hned nová a pokračuje v násilnostech. Musíme být ostražití a řešit problémy tam, kde vznikají, aby nepřišly pak za námi.

Co se týče Kosova, jde o bezpečnostní situaci v Kosovu a promítá se zde válka i na Ukrajině. Země vyjadřuje Ukrajině vzhledem ke své velikosti poměrně silnou podporu. Zároveň však kvůli válce pociťuje zvýšené obavy z chování protiruského (?) Srbska. V Kosovu nám jde hlavně o posílení bezpečnostní stability, kde dochází k napětí mezi Srbskem a které je podporované putinovským režimem.

Vláda svým usnesením ze dne 16. listopadu 2022 číslo 946 projednala a schválila návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany na území členských států Evropské unie, v Iráku, Kuvajtu a Kosovu do roku 2024 s výhledem na rok 2025 a na pobyt příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny a členských států Evropské unie na území České republiky do roku 2023. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. A já zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se s přednostním právem přihlásila paní místopředsedkyně Olga Richterová, a já jí poprosím, aby se ujala slova.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji velmi za slovo. Já zde vystupuji se stanoviskem jak za klub Pirátů, tak i za našeho ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, který je právě teď na ministeriádě NATO v Bukurešti. Proč to říkám? Asi každý si umíme představit, že v situaci války, Putinovy války na Ukrajině, je prostě význam takové akce veliký. Já bych ráda v této souvislosti poděkovala paní ministryni obrany za spolupráci, protože ten návrh byl připraven právě ve spolupráci obrany a zahraničí. My jednoznačně podporujeme přijetí toho předkládaného návrhu. A to proč? Protože ten návrh mandátu je klíčový z hlediska plnění našich aliančních a unijních závazků. Ten materiál je podklad, který umožní výcvik příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny, a naše pomoc i v tomto ohledu takto bude rychlá a účinná. A co se týče navýšení naší přítomnosti v Kosovu, tak tím zase demonstrujeme náš závazek ke stabilitě regionu západního Balkánu. Ten patří k prioritám české zahraniční politiky. A opět, význam zajištění bezpečnosti v tomto regionu stoupá v kontextu ruské invaze na Ukrajinu.

Ještě jedna poznámka. Rovněž vítám zahrnutí mandátu pro působení ve výcvikové misi v Iráku, které je opět důležité z hlediska našich aliančních závazků. A to chci zdůraznit. Ten materiál je zkrátka zcela v souladu se zahraničními politickými zájmy České republiky, Evropské unie a NATO. A to chci vyzdvihnout. Obrana naší země stojí nejen na naší české armádě, na naší obranyschopnosti, ale právě i na členství v Evropské unii a v NATO. A protože prosazujeme odpovědný přístup k obraně i k našim spojencům, tak v tomto záměru jsme jednoznačně pro. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní místopředsedkyně. Nyní vidím faktickou poznámku pana poslance Staňka, ale nevidím ho v sále. Načtu ještě tři omluvy, než se vrátíme do obecné rozpravy. Pan poslanec Havel Matěj Ondřej z pracovních důvodů od 17 hodin se omlouvá. Pan poslanec Hrnčíř se omlouvá od 17 hodin ze zdravotních důvodů. A pan Ondřej Kolář se omlouvá z pracovních důvodů od 18 hodin.

Budeme pokračovat obecnou rozpravou. Hlásí se pan poslanec Radovan Vích. Pan poslanec Foldyna se...? K faktické poznámce se hlásíte, tak prosím, máte dvě minuty.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Díky, mně ty dvě minuty stačí. Já jsem poslouchal pečlivě paní ministryni. Ta slova byla zvláštní, taková, jako kdybych už je někdy slyšel, už to tady někdy bylo, takové ty pobyty těch vojsk a tak dále. Akorát ty osoby a obsazení byly jiné. No možná, že ti vojáci třeba, co tady budou na té Libavé, opráší ty kryty, co tam vykopali jejich dědečkové a otcové v minulosti, takže to mají dobrý, že se tam rychle najdou.

Poznámku k panu zpravodaji. Víte, vy si berete do úst Srbsko. Srbsku ukradlo veřejné... zahraniční politika států Evropské unie a Spojených států ukradla Srbsku území. Nejdřív byla takzvaná operace, která se jmenovala myslím Milosrdný anděl. Jamie Shea, mluvčí NATO, vždycky říkal, že to je operace. Nebylo to vyhlášení války. To je velmi podobné tomu, co se děje dneska na Ukrajině. Čili NATO nevyhlásilo válku Jugoslávii, ale vybombardovalo ji, zlikvidovalo její energetickou infrastrukturu grafitovými bombami, házelo na lidi kazetové bomby, střílelo střely s ochuzeným uranem a nikdo to dodneška z vás neodsoudil jako zločin válečný. A já bych to odsoudil, stejně jako se dějí dneska válečné zločiny na Ukrajině, tak já bych odsoudil i tento válečný zločin. To vás nenapadlo. Potom z jakéhosi rozhodnutí vznikl jakýsi stát Kosovo, jako bychom my severní Čechy vrátili Němcům a řekli, že tam budou zase Sudety.

Vy jste totiž strašní pokrytci. Promiňte mi to, že budu takhle upřímný, ale mně to prostě nedá. Já vám chci říct, že jste strašní pokrytci. A ono se vám to jednou vrátí.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak do obecné další faktická poznámka, pan poslanec Flek. Prosím.

 

Poslanec Josef Flek: Děkuji. Já bych chtěl jenom krátce zareagovat. Vlastně když to tak poslouchám, tak vlastně Rusko si taky bere svoje území zpět, které mu dřív patřilo. Nebo aspoň to tak tvrdí, schovává se za to. Takže vlastně každý, kdo si teď bude brát zpátky své území, tak to je v pořádku. A Srbsko s Kosovem můžou válčit, protože si chtějí přebírat svoje území. Trošku mně to přijde - dobře, vy říkáte pokrytecké, mně to přijde z vaší strany padlé na hlavu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak s faktickou poznámkou se znovu hlásí pan poslanec Foldyna. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuju. Tak padlé na hlavu - padlé na hlavu to možná určitě je. Přestalo existovat mezinárodní právo. NATO v roce 1999 ho porušilo tím, že vybombardovalo cizí stát. Cizí stát bez vyhlášení války. A říkali tomu operace. Myslím, že dokonce tomu říkali chvíli i Milosrdný anděl. Úplně byli pošahaní a bombardovali lidi. Házeli grafitové bomby, aby vyzkratovali elektrárny, na stolech chirurgie zůstávali lidi, ale to vám tehdy bylo jedno. To prostě je toto padlé na hlavu. Na základě toho vznikla situace, že tomu Srbsku bylo uloupeno území v rozporu s mezinárodním právem, a vznikl jakýsi stát v roce 2008, kvazi stát Kosovo, který dodneška není přijat ani do OSN. A řada států světa ho neuznává. A vy prostě říkáte, že to je padlé na hlavu. Prostě jste porušili mezinárodní právo a teď jsme svědky porušování dalšího mezinárodního práva. Jistě že to je porušování mezinárodního práva. Ale je potřeba, abychom se k tomu postavili rovně a odsoudili, co odsouzeno má být, a postupovali v souladu prostě s tím, jak jsme na to byli zvyklí; že budou zasedat nějaké soudy, že se ty věci budou řešit, a ne že tady budeme jednostranné politické deklarované usnesení dělat, tak jako to dělali bolševici v minulosti!

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku ze strany poslance Žáčka. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuju za slovo. Já nechci do podrobností srovnávat různé historické události, to je vždycky ošemetné. Já jenom bych připomněl, že to bylo v roce 1999, kdy zde byla vláda sociální demokracie, jejímž pan kolega, můj předřečník, byl členem, která v té době vstupovala do NATO a rozhodovala a podpořila ten útok, který byl veden na Srbsko. A teď to říkám bez jakkoliv emocí, bez jakýchkoliv konotací. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Foldyna.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuju, očekával jsem tuhle poznámku a je velice správná. Pan kolega Žáček má pravdu a fakticky se to naprosto shoduje s tím, co řekl. Ano, byla tady sociální demokracie a odsouhlasila. A byla to vláda Miloše Zemana. Toho Miloše Zemana, který teď sedí na Hradě a za ty věci se omluvil. Řekl, že pochybil, mýlil se. Mýlit se je lidské. Já jsem tehdy nelenil, byl jsem člen sociální demokracie a vzal jsem x poslanců a senátorů a jeli jsme do Bělehradu vyjádřit solidaritu, a že ne všichni se na tu věc díváme tak, jak díváme. Tehdy z 600 účastníků sjezdu 360 účastníků podepsalo dopis jugoslávskému velvyslanci Djoko Stojičičovi, který nesouhlasil s tím, co rozhodla vláda. Čili vláda Miloše Zemana rozhodla a Miloš Zeman se za to omluvil. Já přijímám vaši poznámku a byla velice správná. Je mi to dodneška líto. Já jsem proti tomu se snažil dělat, co jsem mohl, stejně jako teď. Já bych se jenom chtěl vrátit za ten stůl, aby začalo platit to mezinárodní právo. Ať platí pro Američany, pro Rusy, pro Ukrajince, pro Aboridžince, pro všechny. Ale tady je to pokrytectví, tady se dělají deklarace, jako když se pověsila Milada Horáková.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To je konec faktických poznámek. Vracíme se do obecné rozpravy. Do ní je přihlášen pan poslanec Radovan Vích.

 

Poslanec Radovan Vích: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, paní ministryně, vše podstatné tady bylo řečeno v tom návrhu působení sil a prostředků sil Ministerstva obrany na následující roky. Já bych jenom chtěl zdůraznit některé věci, některé aspekty. V návrhu vlády, který není rozdělený na zahraniční operaci a výcvik ukrajinské armády na území členských států Evropské unie, se prostě projednává jako celek, což z mého pohledu je problematické. V tomto návrhu se mimo jiné plánuje cvičit na našem území až 4 000 ukrajinských vojáků v pětiměsíčních intervalech, což by mělo stát český státní rozpočet v letošním a příštím roce dohromady téměř jednu miliardu korun. Jedná se o takzvanou asistenční misi Evropské unie s pozdější částečnou refundací. To ale v době, kdy kvůli této vládě strmě roste zadlužení státu a českým občanům a firmám postiženým astronomickým růstem cen energií a veškerých dalších nezbytných nákladů se žádné pomoci nedostává. Prioritou současné vlády je ale podpora Ukrajiny a Ukrajinců v pokračování válečného konfliktu. Je to navíc nepřijatelné v době, kdy i nám aktuálně schází, jenom co mám z veřejných zdrojů, 3,5 tisíce vojáků jenom u pozemních sil na doplnění tabulkových stavů, ale je to i otázka bezpečnosti našich občanů. Máme mimo jiné vojáky v Pobaltí, máme vojáky na Slovensku plus máme posílení Policie České republiky na česko-slovenských hranicích a není v našem zájmu zapojovat se do konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem a nechceme také, aby se na našem území školili vojáci a jednotky z Ukrajiny. V České republice mají být naši vojáci a mají se připravovat na obranu území našeho státu. A proto já tento návrh nepodpořím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další v pořadí do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Kobza. Než přijde k řečnickému pultíku, načtu jednu omluvu. Paní poslankyně Mračková Vildumetzová se omlouvá od 17 hodin ze zdravotních důvodů.

Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, dobrý večer, podvečer. Dovolte i mně krátce se vyjádřit k návrhu usnesení o působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany na území členských států Evropské unie, Iráku, Kuvajtu a srbském Kosovu do roku 2024 a s výhledem na rok 2025 a také na pobyt příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny a členských států Evropské unie na území České republiky do roku 2023.

Stanovisko hnutí SPD k oběma věcným a obsahovým částem návrhu tohoto usnesení, jak už naznačil můj předřečník kolega Vích, je negativní, odmítavé. Považujeme obecně výcvik našich vojáků formou účasti v misích za důležitý, ale neměl by být v rámci činnosti naší armády dominantní, na úkor zajištění jejího základního úkolu, což je obrana území a obyvatel České republiky.

Problematická je dále i samotná účast příslušníků naší armády a cizích ozbrojených sil vůbec v některých státech a regionech. Klasickým příkladem byl například Afghánistán, kde mnohaletá přítomnost cizích vojsk včetně našeho skončila naprostým fiaskem, a něco podobného platí i o Iráku, kam chce naše armáda znova vojáky vyslat a kde celá ta situace nikam nevede. Ten region znám. Vím, o čem mluvím. Celá irácká operace vedená Spojenými státy skončila v Iráku opět neblaze desítkami tisíc mrtvých civilistů, faktickým rozdělením země na etnické anebo náboženské enklávy a hlavně vznikem takzvaného Islámského státu se všemi jeho hrůznými smrticími aktivitami v teritoriu Blízkého východu, zdaleka nejenom v Iráku. Víte dobře, že enkláva Idlíb podle informací, které mám, dosud skrývá zhruba 100 000 příslušníků Daeš. A je docela zajímavá jejich situace a stanovisko právě velmocí tady k tomu, které v podstatě je chrání před tím, aby je zničila syrská armáda.

Důsledkem irácké operace je i dlouholetá masová ilegální migrace do Evropy. V současné době je v Iráku hyperaktivní Turecko, které zde vojensky operuje, bombarduje jeho území, a prezident Erdogan docela reálně pohrozil i pozemní operací, invazí do této země bez toho, že by se k tomu jakkoliv ozval takzvaný demokratický Západ. Takže dělat stafáž tomuto vývoji nepovažujeme za roli hodnou české armády, naopak v současné době vojáky, kteří načerpali zkušenosti v zahraničních misích, potřebujeme zde, protože v souvislosti s ilegální migrací potřebujeme ostrahu hranic a tam právě zkušenosti našich vojáků z těchto misí se můžou velmi, velmi hodit. Na česko-slovenské hranici, kde proudí od jara tisíce ilegálních migrantů, nejvíce Syřanů z Turecka, která musí být permanentně hlídána včetně zelené hranice, tam skutečně tato síla je potřebná a měla by být posílena. Kapacity naší policie na to ani zdaleka nestačí, a to ani když jsou posíleny právě o profesionální vojáky a byly povolány i aktivní zálohy, aby tam pomohly.

Takže účast našich vojáků na misi v Kosovu, tedy na území Srbska, jak zde zaznělo, považujeme za nevhodnou i z obecně politických důvodů, protože veškeré události kolem vzniku Kosova byly porušením mezinárodního práva, konkrétně rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 1244. A jestliže trváme na územní integritě suverénních států v případě Ukrajiny, musíme tak činit i zde a měřit jedním metrem. My v SPD se o to stále snažíme a jsme v tom konzistentní. Chceme prostě, aby válečné zločiny byly potrestány bez ohledu na to, kdo je spáchal.

Stejně tak jsme proti tomu, aby se na našem území a za peníze českých daňových poplatníků cvičili příslušníci ozbrojených sil Ukrajiny anebo jakýchkoliv jiných států. Popravdě řečeno, já osobně nechápu, pakliže chceme cvičit ukrajinskou armádu, proč je nemůžeme cvičit v Haliči nebo na nějakém jiném vojenském prostoru na Ukrajině za jejich peníze. Takže není prioritou naší armády cvičit cizí armády zde na našem území. Vůbec ne v době, kdy astronomicky roste státní dluh a kdy je třeba veřejné výdaje směřovat na pomoc našim extrémně ohroženým rodinám a firmám. Navíc s přítomností cizích armád na našem území máme poměrně špatné zkušenosti a předpokládám, že to bude politicky velmi citlivá záležitost, která může mít své dopady potom na další vývoj společnosti.

Takže zopakuji to, že české vojáky nyní potřebujeme prioritně na obranu našeho území právě kvůli zmíněné ilegální migraci a ostraze našich hranic, kde právě díky ní bylo dosaženo efektivních záchytů ilegálních migrantů, kterých je mimochodem násobně víc než v době migrační krize v roce 2015, ale rovněž tak k záchytům jejich převaděčů. A paradoxní je, že podle oficiálních informací z minulého týdne většinu z těchto převaděčů tvoří právě Ukrajinci.

Vážení kolegové, vážené kolegyně, tento návrh my opravdu nepodpoříme. Děkuji vám. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vaše vystoupení vyvolalo tři faktické poznámky, a to v tomto pořadí: první vystoupí pan poslanec Zuna, připraví se pan poslanec Bureš. Tak, pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuju za slovo, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já chci reagovat na výstup pana kolegy Vícha, který zmínil, že není v našem zájmu, v zájmu České republiky, podporovat Ukrajinu a ukrajinské občany, například i tedy prostřednictvím podpory tohoto, které je v souvislosti s tímto tiskem. A dokonce tady i zaznělo, že tím podporujeme samotný válečný konflikt. Já bych chtěl připomenout velmi agresivní ruskou zahraniční politiku, ať už se jedná o rok 1992 a Moldávii, o rok 2008 a Gruzii, o rok 2014 a 2022 ve spojitosti s Ukrajinou. Ve chvíli, kdy už 280 dnů trvá barbarská, agresivní a nevybíravá válka na Ukrajině prostřednictvím Ruské federace, která má za cíl ztratit suverenitu Ukrajiny jako takové a kdy už několik týdnů probíhá ostřelování kritické infrastruktury Ukrajiny včetně civilních cílů, kdy dopadají rakety na školy, školky, náměstí a další civilní cíle jako bytové domy, tak je v našem zájmu a v zájmu České republiky pomoct této napadené zemi, aby mezi ten výčet těch zemí, které jsem tady zmínil, tak třeba v roce 2032 nepřibyla i Česká republika.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Bureš, připraví se pan poslanec Žáček. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji. Já myslím, že je, pane místopředsedo, ani nevyužiju. Pan kolega Kobza tady zmiňoval, že máme neblahé zkušenosti s pobytem cizích vojáků a možná i jejich výcvikem, ale já bych připomněl jednu etapu, na kterou jsme možná všichni v této Poslanecké sněmovně a možná většina národa hrdá, a to byl rok 1948, kdy se u nás cvičili izraelští vojáci. Dodneška má Československá republika a Česká republika v Izraeli velký zvuk a právě díky tomu, že jsme umožnili, aby se na našem území cvičili vojáci budoucího Státu Izrael, který následně byl napaden svými arabskými kolegy. A dodneška je obrovská podpora české veřejnosti právě tomuto státu. Měli bychom být na to hrdi a měli bychom si tuto etapu připomínat, stejně tak jako bychom měli umožnit výcvik i vojáků Ukrajiny, která je napadena. Už Tomáš Garrigue Masaryk blahé paměti říkal, že válka je zlo, velké zlo, ale život nečestný je horší. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Žáček, připraví se paní poslankyně Válková.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Já samozřejmě nebudu brát právo SPD vyjadřovat svůj protiukrajinský názor a prokremelský názor, ale co musím zcela zásadně odmítnout jako ahistorickou, apolitickou, amorální věc, je srovnávání přes více než 20 let trvající okupaci armády Varšavského paktu, respektive Sovětského svazu, předchůdce Armády Ruské federace, Československa, s kterou máme totální zkušenost.

Myslím si, že je to i neúcta vůči mrtvým, kteří v důsledku této okupace na našem území zemřeli. A to, že pomáháme a že budeme pomáhat, a je to schváleno tou procedurou, která je u nás ústavní, to si myslím, že... Pro to, aby mohli "cvičit" v našich polygonech, v našich cvičných prostorech, tak museli sem 21. srpna pozvat půlmilionovou armádu. To je nutné odmítnout prostě, to je absolutně nepřijatelné a to si prosím vyprošujme, aby toto bylo zde bagatelizováno a dáváno do souvislosti. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Válková, poté je k faktické poznámce přihlášen pan předseda Fiala. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, ona spíše než poznámka to bude dotaz na paní ministryni obrany, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo. Já jsem sledovala průběh té diskuse a chtěla jsem se za prvé zeptat, jestli by nebylo lepší, protože z hlediska věcného, a i když tady sleduji ty emoce, které se tady bohužel stupňují, rozdělit skutečně - hovořil o tom i vystupující pan poslanec Vích - to usnesení do dvou částí, protože podle mého názoru ty dvě části spolu moc nesouvisí. To jediné, co je spojuje, je pomoc Ukrajině, to jistě. Ale jinak si myslím, že je trošku něco jiného hovořit tady o působení našich sil v zahraničí, něco jiného je o umístění cizích vojsk, byť v podobě třeba těch osmi set, které budeme tedy cvičit na našem území v České republice. Ti patnácti-, šestnácti-, sedmnáctiletí, kteří to zažili, mezi ně se počítám samozřejmě i já díky svému matričnímu ročníku, tak si pamatují, a já bych tedy chtěla jenom říct panu poslanci Žáčkovi, vaším prostřednictvím, že prostě my, jakmile slyšíme o umístění cizích vojsk na našem území, tak tyto ročníky mají s tím trošku jiný problém než ročníky mladší. Čili možná že by bylo dobré se tady na to soustředit a zvážit, jestli by se nemělo to usnesení rozdělit.

A pak mám dotaz velmi konkrétní. Tady se hovořilo o mezinárodních závazcích a mně není úplně jasné, jestli, protože paní ministryně tady hovořila, že to vychází z bilaterální dohody české a ukrajinské vlády, jestli to navazuje na tu asistenční misi, která byla schválena Evropskou unií v říjnu tohoto roku, a jestli tedy Česká republika, pokud jde tedy o to umístění těch ukrajinských vojáků do doby, než se vycvičí... (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) Ano. Než se vycvičí u nás, tak jestli to pramení z té bilaterální dohody nebo z mezinárodních závazků na úrovni Evropské unie. (Předsedající: Čas, děkuji.) Pokud nikoliv, tak kdy tomu tak bude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Kdyžtak se přihlaste prosím k další faktické poznámce. Jinak poprosím, abychom dodržovali čas. Nyní se s faktickou poznámkou hlásí pan předseda Fiala.

 

Poslanec Radim Fiala: Tak mě vyprovokoval pan předseda Žáček zase tím, že tady SPD hájí nějaké prokremelské názory. Já chápu, že to musíte říkat, asi vám to někdo řekl. Ale my, pane poslanče Žáčku, prostřednictvím pana předsedajícího, hájíme české názory. České národní zájmy. Protože všichni dobře víme, že ta válka, nejenom že válka je zlo, jak tady bylo správně řečeno, ale válka může eskalovat kdykoliv a přestat být řiditelnou a eskalovat do střední Evropy. A to nevím, jestli si dokážete vůbec představit, co se může stát. To budou statisíce a možná miliony mrtvých ve střední Evropě. To znamená, my jsme přesvědčeni, že prostě tu válku za každou cenu musíme zastavit.

A to, že nepomáháme. My přece pomáháme. SPD odsoudilo za prvé ruskou agresi, tak jako agresi každou jinou, která byla. Takže to za prvé.

Za druhé, Česká republika - a to jsme tady pro to zvedli ruku, že pomáháme. Máte tady 420 000 ukrajinských víz, vyplácí se podpora nejenom Ukrajincům, vyplácí se podpora i lidem, kteří je ubytovávají, a další. Takže pomáháme. Ale prostě nechceme válku. Válka je čisté zlo. A každá válka končí mírem a my chceme, aby se o tom míru začalo mluvit. To snad je legitimní a na to máme právo. A jestli Kreml má stejný názor, že by válka měla skončit, tak je to jenom dobře. Já doufám, že stejný názor by měli mít i Ukrajinci, že by válka měla co nejrychleji skončit. (Potlesk z lavic hnutí SPD.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další faktická poznámka, pan poslanec Lochman. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Lochman: Děkuji pěkně. Vážení kolegové, já bych chtěl reagovat na ta slova pana kolegy Fialy, který říkal, že hájí české zájmy. Tak já bych se vrátil k hlasování o sankčním zákonu. Vy mluvíte o tom, že EU je to zlo a že je potřeba, abychom si to rozhodovali sami. No tak sankční zákon byl ten, který nám umožní jako České republice rozhodovat si sami. Vy jste ho odmítli, nehlasovali jste pro něj, přitom je to přesně ten zákon, který nám umožní si vytvořit vlastní sankční seznam. Já jsem to tenkrát nepochopil, proč nechcete, aby Česká republika se mohla sama rozhodovat, kde my jsme si mohli sami rozhodovat bez EU. Možná to je, protože máte nějaké zvláštní noty odněkud z Východu. Možná to je kvůli tomu, že by to ohrozilo nějaké kamarády nějakých kamarádů. Já nevím. Jenom říkám, že pokud hájíte Českou republiku, pak hajte i zákony, které tady jsou pro Českou republiku.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak vaše vystoupení vyvolalo další faktické poznámky, a sice pana poslance Žáčka.

 

Poslanec Pavel Žáček: Ještě jednou děkuji. Já to nechci zdržovat, ale přece jenom je nutné se vyjádřit. Nechcete rozšíření války, nechcete eskalaci, jak jsme slyšeli, a zároveň jste proti tomu, aby ukrajinští vojáci byli cvičeni u nás, kde ta válka není.

Pan kolega Kobza, jestli se nepletu, tak řekl, že by si dovedl představit, kdybychom my cvičili ty Ukrajince v Haliči, to znamená na ukrajinském území. Nebylo by to bráno z naší strany jako ta eskalace? Není to přesně to, čemu se chceme z důvodu přímé konfrontace s armádou Ruské federace vyhnout? Vždyť vy nás vlákáte do pasti. Já si myslím, že je přesně namístě, aby to vzala do ruky Evropská unie, respektive my v rámci té evropské mise, a aby se to konalo na našem území. Tady to riziko, že budeme do něčeho zataženi, respektive že budeme označeni za to, je daleko nižší. Pan kolega Kobza, znova opakuji, tady před chvilkou řekl, že by tam tedy naše jednotka výcviková měla přímo jet. To znamená jet na Ukrajinu. Zatím nevím o tom, že by tam nějaký stát Evropské unie nebo jiný vyslal nějakou výcvikovou misi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. To byla poslední faktická poznámka. Vracíme se do obecné rozpravy, do které je už poměrně dlouho přihlášen pan poslanec Metnar. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Metnar: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, paní ministryně, páni ministři, dovolte mi i z mé strany tento návrh okomentovat.

Účast Armády České republiky na mezinárodních misích přispívá ke stabilizaci oblasti, které jsou opravdu důležité pro bezpečnostní zájmy České republiky a širšího euroatlantického prostoru. Česká republika je v této oblasti dlouhodobým a spolehlivým partnerem. Je tomu tak i v době, kdy Evropa čelí zásadním bezpečnostním výzvám, a je strategickým bezpečnostním zájmem České republiky podílet se na zajišťování mezinárodní bezpečnosti a stability. Zahraničněpolitické bezpečnostní priority České republiky jsou výrazně ovlivněny ruskou agresí na Ukrajině. I přes tuto skutečnost nelze opomíjet ani snižovat význam podílu mezinárodních organizací na stabilizaci bezpečnostní situace v dalších krizových regionech, například na Blízkém a Středním východě nebo v některých zemích západního Balkánu.

V září letošního roku byl schválen takzvaný velký mandát na působení sil Ministerstva obrany v zahraničních misích, který neobsahoval návrh na působení sil v Iráku a v Kuvajtu. Rezort obrany navrhuje působení sil a prostředků Ministerstva obrany v operaci globální koalice v Iráku a Kuvajtu a ve výcvikové misi NATO v Iráku v celkovém počtu do 20 osob, a to na dobu od 1. ledna 2023 do konce roku 2024. Vzhledem k nutnosti celkové a dlouhodobé obnovy bezpečnostního a obranného sektoru Iráku se předpokládá, že Česká republika bude v Iráku vojensky působit i v roce 2025. V Kosovu v období od 1. července 2023 do 31. prosince 2024 rezort obrany navrhuje působení vojenských policistů v celkovém počtu do 40 osob, a to nad rámec již schváleného počtu do osmi vojáků, kteří dlouhodobě plní úkoly v rámci velitelské struktury mise KFOR.

Bezprecedentní ruská agrese na Ukrajině vedla ke koordinaci společného postupu Evropské unie a Aliance v bezpečnostně-politických otázkách a urychlila další posilování kolektivní obranyschopnosti Aliance podél její východní hranice. Mezi zeměmi Aliance a Evropské unie panuje shoda v pokračování další pomoci Ukrajině v celé řadě oblastí. Členské státy Evropské unie schválily, jak již zaznělo, 17. října letošního roku asistenční misi pro Ukrajinu zaměřenou na výcvik ukrajinských vojáků na území členských států EU.

Příspěvek České republiky Ukrajině v případě vojáků navrhuje Ministerstvo obrany realizovat - taktéž zaznělo - ve dvou částech. Já to jenom shrnu. Podle informací z výboru by v první části mělo být vyčleněno do 55 osob českého personálu. Jde zejména o vysílání do velitelských struktur této mise, případně o instruktory a malé výcvikové týmy, které by působily na území EU. Druhá část by spočívala ve zde diskutovaném výcviku ukrajinských vojáků na území České republiky v celkovém počtu do 800 osob, a to na dobu ode dne schválení Parlamentem do konce roku 2023. Nejedná se o nepřetržitou přítomnost 800 vojáků, ale o maximální počet osob v jednom přibližně čtyřtýdenním výcvikovém cyklu.

Dále bych vám ještě chtěl říct, že celkovým cílem unijní asistenční mise je poskytnout výcvik až 15 000 ukrajinských vojáků především na základně v Polsku a Německu. Do výcviku se chtějí zapojit až dvě desítky unijních zemí.

Navrhovaný rozsah působení v zahraničních operacích je opakovaným důkazem naší spolehlivosti a připravenosti se nadále aktivně zapojovat a zajišťovat mezinárodní bezpečnost.

Nebudu se opakovat, co se týče těch nákladů. Za mě - já tuto misi podpořím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Z místa se hlásil do obecné rozpravy ještě pan kolega Králíček. Pane poslanče, máte slovo. Než dorazíte k řečnickému pultu, omluvím paní poslankyni Válkovou Helenu od 18 hodin z pracovních důvodů. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vládo, kolegyně, kolegové, já myslím, že tu zaznělo mnoho věcí, nicméně mně tu chyběla ta zásadní. A sice - nejenom já, ale i moji kolegové dostáváme spoustu emailů od našich spoluobčanů a prosím, neoznačujme je za prokremelské živly. Jsou to občané, kteří se prostě bojí. Bojí se toho, protože podle mě nemají dostatek informací, nejsou tady s námi, a já se přiznám, že i mně chybí ty zásadní informace. Občané prostě nevědí, jak to cvičení ukrajinských vojáků bude probíhat, jak je zajištěna bezpečnost a další. Prostě se bojí, nemají ty informace a já bych se za ně chtěl zeptat, využít toho, že je tu paní ministryně. Chtěl bych se jenom zeptat, jestli nám může říct, jak bude zajištěna bezpečnost, jak bude zajištěna bezpečnost při transportu těch vojáků, jak se budou pohybovat, nějaké informace, které by naše občany uklidnily, abychom předcházeli dezinformacím, které šíří někteří další naši spoluobčané, někteří lidé, že to bude vypadat tak či onak, že se můžeme stát terčem teroristického útoku a tak dále a tak dále. Tato obava našich spoluobčanů, kteří nám píšou, podle mého názoru vychází prostě z neznalosti, z nedostatku informací, a protože věřím, že toto vystoupení ve Sněmovně je sledováno občany a pravděpodobně bude i vysíláno v televizi, tak bych poprosil paní ministryni v rámci toho, co může říct, protože věřím tomu, že některé věci mají být utajeny, aby nám řekla, jak bude zajištěna bezpečnost jednak ukrajinských vojáků jako takových, jednak bezpečnost našich spoluobčanů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Pokud tomu tak není, tak obecnou rozpravu končím. Ptám se na zájem o závěrečná slova. Ano, paní ministryně.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová Děkuji, pane místopředsedo. Začnu hned od konce. Budu reagovat na pana poslance Králíčka. Ano, samozřejmě, všechno bude kontrolovat Vojenské zpravodajství. Vy jste předsedou stálé komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství, takže i po dohodě s panem generálem Berounem určitě je možné, abyste měli na této stálé komisi průběžné informace. Co se týče dohledu na samotném místě toho výcviku, tam samozřejmě celou tu dobu bude přítomna i vojenská policie, jak to tak bývá v těchto vojenských prostorách, takže z tohoto pohledu skutečně žádné obavy nikdo mít nemusí.

Ráda bych reagovala i na dotaz paní poslankyně Válkové, který byl dvojí. Za prvé jsem říkala v úvodním slově, že ten výcvik organizujeme na základě bilaterálních jednání. Ne dohod, ale jednání. Tady předpokládáme převedení pod asistenční misi Evropské unie. To jsem řekla. Ale tady není opravdu důvod to usnesení rozdělovat, paní kolegyně, prostřednictvím pana místopředsedy, protože už v tom velkém mandátu, který jsme tady schvalovali v létě, tak byl schválen pobyt spojeneckých vojáků na území České republiky, takže to není vlastně nic nového. A myslím, že jste, paní kolegyně, v tomto volebním období, že to už je vaše třetí volební období v této Sněmovně, a za vaší vlády se schvalovaly zcela běžně mise, kde jsme vyčleňovali vojáky do takzvaných pohotovostních sil NATO a Evropské unie. Takže to je naprosto běžný způsob a to, že jste si toho všimla teď, je možná prostě zvláštní, že zrovna teď jste na to poukázala, ale jinak je to tady v této Sněmovně naprosto běžná věc a nikdy se to nestala předmětem nějakých sporů právních ani jiných. Například už myslím přes dvě dekády tady takto cvičí i v rámci takzvaného BMATT britští vojáci, takže se neděje opravdu nic mimořádného.

Ale jestli dovolíte, kolegyně, kolegové, už to částečně zmínil pan poslanec Žáček, ale mě velmi zaujalo vystoupení pana poslance Kobzy, a to si myslím, že by možná i voliči SPD si měli pustit ze záznamu, protože to, co tady pan poslanec Kobza říkal, to vlastně bylo vyvolání války zatažením členského státu Severoatlantické aliance do této války. Pan kolega Kobza tady řekl, že máme ukrajinské vojáky cvičit na Ukrajině. Jsme členskou zemí Severoatlantické aliance, celou dobu říkáme, že nechceme, aby v tomto válečném konfliktu byla Severoatlantická aliance, že nechceme, aby v tomto válečném konfliktu figurovala ani Evropská unie, a pan poslanec Kobza si přeje přesný opak. Přeje si, aby NATO tedy prostřednictvím České republiky jako jednoho z členských států se do tohoto konfliktu zapojilo přímo na území Ukrajiny. Tak to tedy voličům SPD gratuluji!

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. To bylo závěrečné slovo paní ministryně. Ptám se, zda má zájem o závěrečné slovo pan zpravodaj. Není tomu tak. Přistoupíme k rozpravě podrobné. Hlásí se někdo do podrobné rozpravy? Není tomu tak. Podrobnou rozpravu tedy končím. O závěrečná slova asi není zájem, byla v rámci obecné rozpravy.

Přistoupíme tedy k hlasování. Budeme hlasovat o dvou bodech. Připomínám, že u jednoho bodu je potřeba kvorum 101, u druhého bodu budeme hlasovat nadpoloviční většinou přítomných poslanců. Poprosím pana zpravodaje, aby ještě jednou ta usnesení načetl, aby kolegyně a kolegové věděli, o čem budeme hlasovat.

 

Poslanec Josef Flek: Děkuji. Usnesení výboru pro obranu z 19. schůze ze dne 22. listopadu 2022 k návrhu na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany na území členských států Evropské unie, v Iráku, Kuvajtu a Kosovu do roku 2024 s výhledem na rok 2025 a na pobyt příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny a členských států Evropské unie na území České republiky do roku 2023. Je to sněmovní tisk číslo 339.

Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním vystoupení ministryně obrany Mgr. Jany Černochové, velitele velitelství pro operace Armády České republiky generálporučíka Ing. Josefa Kopeckého, MSc., náčelníka Vojenské policie plukovníka Mgr. Otakara Foltýna, zpravodajské zprávě místopředsedy výboru pro obranu Mgr. Josefa Fleka a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby přijala následující usnesení:

I. Vyslovuje souhlas

1. s působením sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany

a) v asistenční misi Evropské unie pro Ukrajinu na území členských států Evropské unie v celkovém počtu 55 osob, a to na dobu ode dne schválení Parlamentem České republiky do 31. prosince 2024,

b) v operaci Globální koalice pro boj s Daeš v Iráku a Kuvajtu a ve výcvikové misi Organizace Severoatlantické smlouvy v Iráku v celkovém počtu do 20 osob, a to na dobu od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2024,

c) v operaci Organizace Severoatlantické smlouvy Joint Enterprise v rámci sil KFOR (Kosovo Force) v Kosovu v celkovém počtu do 40 osob, a to na dobu od 1. července 2023 do 31. prosince 2024,

2. s pobytem příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny a členských států Evropské unie za účelem výcviku na území České republiky v celkovém počtu do 800 osob, a to na dobu ode dne schválení Parlamentem České republiky do 31. prosince 2023.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: A ještě je tam bod číslo dvě, jestli se nemýlím, římská dvě: žádá vládu, aby...

 

Poslanec Josef Flek: Ano. II. Žádá vládu, aby informovala Poslaneckou sněmovnu jedenkrát ročně, a to vždy do 30. června, o nasazení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany na území členských států Evropské unie, v Iráku, Kuvajtu a Kosovu a o pobytu příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny a členských států Evropské unie na území České republiky v předchozím roce, a to v rámci informace o nasazení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích za příslušný kalendářní rok.

Pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky, a ještě za III. ukládá předsedovi výboru, aby předložil toto usnesení předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane zpravodaji. Čili budeme hlasovat dvě hlasování. První bude římská jedna - vyslovuje souhlas, to, co jste přečetl. To budeme hlasovat takzvaně stojedničkou a já poprosím, aby se nastavilo správné kvorum, a pak přistoupíme k hlasování bodu římská dvě, kdy žádáme vládu, aby informovala Poslaneckou sněmovnu jedenkrát ročně a tak dále. Ano, zaznamenal jsem žádost o odhlášení. Já vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami opětovně. Tak, kvorum je nastaveno na 101.

 

Počet poslanců se pomalu ustálil, a já tedy zahájím hlasování a ptám se, kdo je pro návrh usnesení bodu číslo jedna, tak jak byl načten, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 6 bylo přihlášeno 161 poslanců, pro hlasovalo 144, proti bylo 13. Návrh byl přijat.

 

Přistoupíme k hlasování o bodu číslo dvě. Nyní už bude postačovat nadpoloviční většina přítomných poslanců. Vidím, že kvorum je nastaveno správně.

Takže já zahajuji hlasování o tomto druhém bodu usnesení a ptám se, kdo je pro návrh usnesení, tak jak byl načten, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 7 bylo přihlášeno 161 poslanců, pro hlasovalo 143, proti 13 a i tento návrh usnesení byl přijat. (Upozornění pro předsedajícího, aby se opravil.) 146 hlasovalo pro, proti 13, návrh byl přijat. Čili první i druhé usnesení jsme přijali a já končím projednávání sněmovního tisku 339.

 

Paní poslankyně, páni poslanci, projednali jsme stanovený pořad 47. schůze Poslanecké sněmovny, kterou tímto končím. (Předsedkyně PSP Pekarová Adamová se hlásí o slovo.) Ano, paní předsedkyně se hlásí asi k hlasování. Tak prosím, máte slovo.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Omlouvám se, ale k hlasování k tomu prvnímu usnesení jsem na sjetině měla zdržela se. Hlasovala jsem pro a nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, takže pro záznam. Děkuji pěkně. A já tedy ještě jednou konstatuji, že jsme projednali stanovený pořad 47. schůze Poslanecké sněmovny, kterou tímto končím, a připomínám, že za deset minut budeme pokračovat v přerušené 45. schůzi Poslanecké sněmovny.

 

(Schůze skončila v 17.55 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.