Myslím si, že je to i neúcta vůči mrtvým, kteří v důsledku této okupace na našem území zemřeli. A to, že pomáháme a že budeme pomáhat, a je to schváleno tou procedurou, která je u nás ústavní, to si myslím, že... Pro to, aby mohli "cvičit" v našich polygonech, v našich cvičných prostorech, tak museli sem 21. srpna pozvat půlmilionovou armádu. To je nutné odmítnout prostě, to je absolutně nepřijatelné a to si prosím vyprošujme, aby toto bylo zde bagatelizováno a dáváno do souvislosti. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Válková, poté je k faktické poznámce přihlášen pan předseda Fiala. Paní poslankyně, prosím.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, ona spíše než poznámka to bude dotaz na paní ministryni obrany, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo. Já jsem sledovala průběh té diskuse a chtěla jsem se za prvé zeptat, jestli by nebylo lepší, protože z hlediska věcného, a i když tady sleduji ty emoce, které se tady bohužel stupňují, rozdělit skutečně - hovořil o tom i vystupující pan poslanec Vích - to usnesení do dvou částí, protože podle mého názoru ty dvě části spolu moc nesouvisí. To jediné, co je spojuje, je pomoc Ukrajině, to jistě. Ale jinak si myslím, že je trošku něco jiného hovořit tady o působení našich sil v zahraničí, něco jiného je o umístění cizích vojsk, byť v podobě třeba těch osmi set, které budeme tedy cvičit na našem území v České republice. Ti patnácti-, šestnácti-, sedmnáctiletí, kteří to zažili, mezi ně se počítám samozřejmě i já díky svému matričnímu ročníku, tak si pamatují, a já bych tedy chtěla jenom říct panu poslanci Žáčkovi, vaším prostřednictvím, že prostě my, jakmile slyšíme o umístění cizích vojsk na našem území, tak tyto ročníky mají s tím trošku jiný problém než ročníky mladší. Čili možná že by bylo dobré se tady na to soustředit a zvážit, jestli by se nemělo to usnesení rozdělit.

A pak mám dotaz velmi konkrétní. Tady se hovořilo o mezinárodních závazcích a mně není úplně jasné, jestli, protože paní ministryně tady hovořila, že to vychází z bilaterální dohody české a ukrajinské vlády, jestli to navazuje na tu asistenční misi, která byla schválena Evropskou unií v říjnu tohoto roku, a jestli tedy Česká republika, pokud jde tedy o to umístění těch ukrajinských vojáků do doby, než se vycvičí... (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) Ano. Než se vycvičí u nás, tak jestli to pramení z té bilaterální dohody nebo z mezinárodních závazků na úrovni Evropské unie. (Předsedající: Čas, děkuji.) Pokud nikoliv, tak kdy tomu tak bude. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Kdyžtak se přihlaste prosím k další faktické poznámce. Jinak poprosím, abychom dodržovali čas. Nyní se s faktickou poznámkou hlásí pan předseda Fiala.

Poslanec Radim Fiala: Tak mě vyprovokoval pan předseda Žáček zase tím, že tady SPD hájí nějaké prokremelské názory. Já chápu, že to musíte říkat, asi vám to někdo řekl. Ale my, pane poslanče Žáčku, prostřednictvím pana předsedajícího, hájíme české názory. České národní zájmy. Protože všichni dobře víme, že ta válka, nejenom že válka je zlo, jak tady bylo správně řečeno, ale válka může eskalovat kdykoliv a přestat být řiditelnou a eskalovat do střední Evropy. A to nevím, jestli si dokážete vůbec představit, co se může stát. To budou statisíce a možná miliony mrtvých ve střední Evropě. To znamená, my jsme přesvědčeni, že prostě tu válku za každou cenu musíme zastavit.

A to, že nepomáháme. My přece pomáháme. SPD odsoudilo za prvé ruskou agresi, tak jako agresi každou jinou, která byla. Takže to za prvé.

Za druhé, Česká republika - a to jsme tady pro to zvedli ruku, že pomáháme. Máte tady 420 000 ukrajinských víz, vyplácí se podpora nejenom Ukrajincům, vyplácí se podpora i lidem, kteří je ubytovávají, a další. Takže pomáháme. Ale prostě nechceme válku. Válka je čisté zlo. A každá válka končí mírem a my chceme, aby se o tom míru začalo mluvit. To snad je legitimní a na to máme právo. A jestli Kreml má stejný názor, že by válka měla skončit, tak je to jenom dobře. Já doufám, že stejný názor by měli mít i Ukrajinci, že by válka měla co nejrychleji skončit. (Potlesk z lavic hnutí SPD.)

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další faktická poznámka, pan poslanec Lochman. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Ondřej Lochman: Děkuji pěkně. Vážení kolegové, já bych chtěl reagovat na ta slova pana kolegy Fialy, který říkal, že hájí české zájmy. Tak já bych se vrátil k hlasování o sankčním zákonu. Vy mluvíte o tom, že EU je to zlo a že je potřeba, abychom si to rozhodovali sami. No tak sankční zákon byl ten, který nám umožní jako České republice rozhodovat si sami. Vy jste ho odmítli, nehlasovali jste pro něj, přitom je to přesně ten zákon, který nám umožní si vytvořit vlastní sankční seznam. Já jsem to tenkrát nepochopil, proč nechcete, aby Česká republika se mohla sama rozhodovat, kde my jsme si mohli sami rozhodovat bez EU. Možná to je, protože máte nějaké zvláštní noty odněkud z Východu. Možná to je kvůli tomu, že by to ohrozilo nějaké kamarády nějakých kamarádů. Já nevím. Jenom říkám, že pokud hájíte Českou republiku, pak hajte i zákony, které tady jsou pro Českou republiku.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak vaše vystoupení vyvolalo další faktické poznámky, a sice pana poslance Žáčka.

Poslanec Pavel Žáček: Ještě jednou děkuji. Já to nechci zdržovat, ale přece jenom je nutné se vyjádřit. Nechcete rozšíření války, nechcete eskalaci, jak jsme slyšeli, a zároveň jste proti tomu, aby ukrajinští vojáci byli cvičeni u nás, kde ta válka není.

Pan kolega Kobza, jestli se nepletu, tak řekl, že by si dovedl představit, kdybychom my cvičili ty Ukrajince v Haliči, to znamená na ukrajinském území. Nebylo by to bráno z naší strany jako ta eskalace? Není to přesně to, čemu se chceme z důvodu přímé konfrontace s armádou Ruské federace vyhnout? Vždyť vy nás vlákáte do pasti. Já si myslím, že je přesně namístě, aby to vzala do ruky Evropská unie, respektive my v rámci té evropské mise, a aby se to konalo na našem území. Tady to riziko, že budeme do něčeho zataženi, respektive že budeme označeni za to, je daleko nižší. Pan kolega Kobza, znova opakuji, tady před chvilkou řekl, že by tam tedy naše jednotka výcviková měla přímo jet. To znamená jet na Ukrajinu. Zatím nevím o tom, že by tam nějaký stát Evropské unie nebo jiný vyslal nějakou výcvikovou misi. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. To byla poslední faktická poznámka. Vracíme se do obecné rozpravy, do které je už poměrně dlouho přihlášen pan poslanec Metnar. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

Poslanec Lubomír Metnar: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, paní ministryně, páni ministři, dovolte mi i z mé strany tento návrh okomentovat.

Účast Armády České republiky na mezinárodních misích přispívá ke stabilizaci oblasti, které jsou opravdu důležité pro bezpečnostní zájmy České republiky a širšího euroatlantického prostoru. Česká republika je v této oblasti dlouhodobým a spolehlivým partnerem. Je tomu tak i v době, kdy Evropa čelí zásadním bezpečnostním výzvám, a je strategickým bezpečnostním zájmem České republiky podílet se na zajišťování mezinárodní bezpečnosti a stability. Zahraničněpolitické bezpečnostní priority České republiky jsou výrazně ovlivněny ruskou agresí na Ukrajině. I přes tuto skutečnost nelze opomíjet ani snižovat význam podílu mezinárodních organizací na stabilizaci bezpečnostní situace v dalších krizových regionech, například na Blízkém a Středním východě nebo v některých zemích západního Balkánu.

V září letošního roku byl schválen takzvaný velký mandát na působení sil Ministerstva obrany v zahraničních misích, který neobsahoval návrh na působení sil v Iráku a v Kuvajtu. Rezort obrany navrhuje působení sil a prostředků Ministerstva obrany v operaci globální koalice v Iráku a Kuvajtu a ve výcvikové misi NATO v Iráku v celkovém počtu do 20 osob, a to na dobu od 1. ledna 2023 do konce roku 2024. Vzhledem k nutnosti celkové a dlouhodobé obnovy bezpečnostního a obranného sektoru Iráku se předpokládá, že Česká republika bude v Iráku vojensky působit i v roce 2025. V Kosovu v období od 1. července 2023 do 31. prosince 2024 rezort obrany navrhuje působení vojenských policistů v celkovém počtu do 40 osob, a to nad rámec již schváleného počtu do osmi vojáků, kteří dlouhodobě plní úkoly v rámci velitelské struktury mise KFOR. ***