Co se týká sjednocení a modernizace požadavků na výstavbu, tady tedy pro mě absolutně nepochopitelně z toho právě vypadly městské stavební předpisy, na což reagovala velmi ostře velká města, která vydala takzvaný City Deal, protože s tím významně nesouhlasí, ale tak, jak jsme si povídali s pány ministry, věřím, že toto bude napraveno a že se stavební předpisy do hry vrátí minimálně v podobě komplexních pozměňovacích návrhů.

Co se týká využívání plánovacích smluv investorů v území pro legální prosazování zájmů samospráv vůči stavebníkům a investorům v území a s tím související zvýšení právní jistoty investorů v území a zajištění souhlasu samospráv, to se nezměnilo. Po tom opravdu velmi volali starostové obcí, že potřebují dohody s investory v území, a pokud to nebude ošetřeno legislativou, že skutečně se pohybovali na hraně zákonnosti. Tady jsme se snažili maximálně pomoci právě starostům v tom, aby měli pevnou půdu pod nohama, aby se nedostávali do nějakých nepříjemností.

Otázkou je, a vzhledem k tomu, že jsme tady rozbořili institucionální model, jsme v podstatě rozbořili jedinou možnou obranu proti takzvané systémové podjatosti. Já vím, že mi řeknete, že to je strašně malé procento v těch případech, ale to malé procento všechno dělají velká města, protože tam samozřejmě jsou ty zájmy největší, a právě plánovací smlouvy se obávám, že tak, jak to je, a tím, že vlastně to města budou povolovat sama sobě i nadále a zároveň si schvalovat plánovací smlouvy, že to prostě jsou náboje pro určité právní agentury k tomu, aby samozřejmě boj s tím projektem zahájily právě v podobě systémové podjatosti. Pan ministr sám moc dobře ví, jak se rozhoduje o systémové podjatosti - musí o tom rozhodnout Ministerstvo pro místní rozvoj, ten pověří jiný úřad a takto si zbytečně prodlužujeme dobu schvalování. Ale já už tady přestanu hořekovat, protože jsem si vědoma toho, že institucionální podoba, aby to byla čistá státní stavební správa, neprojde, takže budeme holt muset čelit těmto věcem.

Je tady zajímavé, že u nás se to nechce nijak řešit, spíše se snažíme říkat, že to přece není možné, když máme přenesenou působnost, tak nemůžou soudy takto judikovat, ale soudy takto judikují, a je zajímavé, že na Slovensku například ve stejném modelu, jako má Česká republika, obce samy sobě nemohou povolovat projekty právě z těchto důvodů, aby bylo zabráněno systémové podjatosti, protože jak soudci, když jsme to řešili - my jsme to řešili velmi intenzivně - oni říkají, že se udělala chyba v roce 2000, že se nikdy stavební povolení, stavební řízení, nemělo dostat do přenesené působnosti, protože to je z logiky věci střet dvou vesmírů, kdy obec sama sobě se snaží udělat to nejlepší, a samozřejmě může upřednostňovat své zájmy na úkor jiných stavebníků.

Dalším bodem, který vlastně byl v rámci rekodifikace, je účastenství a koncentrace řízení, to znamená jediného povolovacího řízení se mohou účastnit všichni, kterých se to týká, včetně ekologických spolků, ale námitky, a to je velmi důležité, mohou uplatňovat pouze jednou a v době, kdy je to poprvé možné. Tady skutečně musím a budu se vždycky zastávat každého, kdo bude pokračovat v této linii - prostě není možné, aby v jakékoliv fázi řízení do toho mohl kdokoliv vstupovat. A teď se omlouvám za tu familiárnost, nebo jak to mám říct, za tu lidovost. Když tam ten křeček není na začátku, jak je možné, že tam je v polovině procesu povolování stavby? To prostě není možné. Nebo nějaká vzácná rostlina, ať si tedy neberu do úst nějaké zvíře. To není možné a podle mě se k tomu mají vyjádřit všichni na začátku. A pokud tam je, tak se s tím musí něco udělat, protože ochrana přírody samozřejmě je velký veřejný zájem a měli bychom ho chránit všichni, ale není možné následovat možné obstrukce těch věcí, protože pan ministr dopravy určitě ví, jak je to velmi těžké, že za minutu dvanáct se podá nějaký návrh bez jakéhokoliv obsahu a pak se to dořešuje. Prostě to jsou opravdu věci, které velmi zdržují ty strategické stavby a stojí to strašných peněz, když se to musí neustále oddalovat.

Reforma opravných prostředků - bohužel, tím, že se v novele, kterou máme, ruší integrace dotčených orgánů a všichni jsou zpátky hozeni do závazných stanovisek či vyjádření, tak právě to, že jsme se snažili v rekodifikaci rušit samostatné přezkumy závazných stanovisek tak, aby skutečně bylo jedno koordinované integrované stanovisko stavebního úřadu, tak to tam zatím není, ale věřím tomu, že se nám to podaří vyřešit právě do komplexního pozměňovacího návrhu.

Co se nezměnilo a co zůstává v té novele, je, že se ruší ping-pong mezi stupni. To je opravdu také velmi významné zrychlení a věřím, že to pocítí všichni stavebníci, protože už se nemůže stát, že když dojde k odvolání proti rozhodnutí na konkrétní projekt či stavbu, tak odvolací úřad už to nevrací první instanci, ale musí to takzvaně dopovolit. To znamená, že skutečně ping-pong mezi úřady, kdy si to vracely za formální chyby kvůli jenom třeba personální nedostatečnosti, se odbourá.

Dalším velmi významným prvkem, a tady je potřeba poděkovat, je digitalizace. Pan ministr pro místní rozvoj samozřejmě digitalizaci velmi tvrdě tlačí před sebou - já mu budu držet všechny palce, co mám, jak na rukou, tak na nohou, aby se to podařilo spustit v avizované termíny. Ono to není nic jednoduchého. Samozřejmě, máme tady Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, máme tady spoustu účastníků, veřejné zakázky, které mohou samozřejmě podat námitky proti výběrovým řízením a tak dále.

Co považuji za velmi důležité, abychom se pobavili o tom, že v rámci toho nastavení, jak to máte dnes na stole, tím, že to zůstává všechno na samostatných obcích, tak jak bude zajištěno to, že skutečně tam bude vysokorychlostní internet, aby mohla data skutečně proudit i přes malé obce, aby tam bylo prostě pokrytí internetem, aby opravdu obce měly vybavení ve stejný moment a ve stejný čas, jestli to bude soutěžit MMR a pak to dá výpůjčkou na jednotlivé obce, nebo jak toto bude tedy ve finále uděláno? Protože mít představu o tom, že tady bude zachováno 690 stavebních úřadů a vy dokážete zkoordinovat 690 výběrových řízení, tak to nedokáže nikdo, to prostě nejde, takže je potřeba najít nějaký mechanismus, aby skutečně obce byly vybaveny a aby digitalizace jako taková vůbec ve finále fungovala.

Dalším významným momentem i v rámci rekodifikace, ale i v současné novele je soudní přezkum. Dochází ke zrychlení a odformalizování soudního přezkumu, zrovnoprávnění postavení stavebníka se žalobcem, koncentrace žalobních námitek, postihu za podávání šikanózních žalob a přednostnímu projednávání žalob s přiznaným odkladným účinkem.

Třetí rovina rekodifikace byla už ta zmíněná integrace dotčených orgánů neboli orgánů, které chrání veřejné zájmy. Integrace dotčených orgánů v pojetí plné rekodifikace znamenalo zrušení téměř všech závazných stanovisek, to znamená samostatných kulatých razítek, proti kterému lze se samostatně přezkoumávat. To samozřejmě jsou procesy, protože si představte, že v dnešní době máte třeba 46 takovýchto kulatých razítek, než dostanete stavební povolení, a každé razítko je samostatně přezkoumatelné, takže vy už když dosáhnete toho čtyřicátého šestého, tak vám někdo podá přezkum na to třetí, a takhle se vlastně neustále točíme v kruhu. Proto je velmi důležité, aby se integrovala razítka těch dotčených orgánů povolujících nebo chránících veřejné zájmy do jednoho razítka, které by mohlo integrovat obec s rozšířenou působností, kraj a samozřejmě Speciální a odvolací stavební úřad. Ono by to mělo i docela zajímavou návaznost, protože pokud by integrace byla na obcích s rozšířenou působností, a teď mluvím pouze o dotčených orgánech, o ničem jiném, pouze o orgánech chránících veřejné zájmy, kde už dneska jsou, to znamená, už jsou na obcích s rozšířenou působností, tak přirozeně odvolací proti nim by byl kraj. Kraj bude mít samozřejmě integrované dotčené orgány a proti nim přirozeně odvolacím by byl Speciální a stavební odvolací úřad. Proti němu pak bude jeden z rezortů, ale to už je na politickém rozhodnutí, který to bude. Takže si myslím, že by to vytvořilo takovou zajímavou linii toho, že by se to ve finále takto uchopit dalo, a určitě by to všem významně pomohlo.

A čtvrtý pilíř celkové rekodifikace je územní plánování. Zatím tedy máme v novele - ale tady musím na rovinu přiznat, že i v celkové rekodifikaci to byly jenom střípky zlepšení a že nás skutečně čeká velká debata o územním plánování jako takovém, protože obce velmi touží, zejména ty velké obce touží po samostatné působnosti v oblasti územního plánování. Ale ono je samozřejmě velmi těžké a je potřeba na to určitý čas a prostor a diskuse na to, abychom ve finále tam skutečně byli schopni říci, jak bude nadřazenost, podřazenost, obec, kraj, dvě obce vedle sebe, dva kraje vedle sebe a tak dále, takže těch momentů tam je celá řada. ***