Také je potřeba si říci, že to, co je v samostatné působnosti, si také plně platí konkrétní obec či město. Proto když jsme uvažovali už v rekodifikaci o samostatné působnosti v oblasti územního plánování, tak jsme se logicky dostali do toho, že velká města řekla: Jo, my to chceme hned teď, zaplatíme si to všechno. Ale malé obce řekly: No, pro nás to vůbec nepřipadá v úvahu, nejsme na to připraveni, nemáme na to úředníky. To znamená, my potřebujeme i peníze na to, abychom územní plánování vůbec podpořili, protože vlastní územní plán schvaluje obec, ale samozřejmě ty výkony pak jsou v přenesené působnosti a pomáhá tomu stát. My jsme se nechtěli dostat do toho, že když to není domyšlené, tak aby se nedejbože nestalo to, že malé obce přestanou dělat územní plánování, protože to by bylo k neprospěchu celé architektury v rámci České republiky a vůbec krajinotvorby jako takové. Samozřejmě, cílem územního plánování by mělo být ještě více zjednodušit a modernizovat požadavky na výstavbu, inspirovat se právě třeba i pražskými stavebními předpisy, protože si myslím, že kolegové z Prahy už to dělají opravdu dlouhou dobu a vědí, jak na to, a naopak se od nich mohou inspirovat i další velká města, jako je Ostrava či Brno.

Co se týká novely jako takové, ta územní plánování upravila tak, že jsou s ním města v zásadním rozporu a - už jsem tady o tom hovořila - vydala takzvaný City Deal, to znamená, žádají vládu, aby skutečně územní plánování znovu přehodnotila a podívala se na věci, se kterými města nesouhlasí, dala jasně stanovené body, o kterých jim jde. Tady pan ministr na začátku v úvodním slově říkal, že se vrací do novely politika územního rozvoje jakožto strategického nástroje územního plánování na úrovni státu. Nic proti tomu, politika územního rozvoje fungovala i za naší vlády. Ale co je pro mě zarážející, a čemu tedy opravdu moc nerozumím, že vlastně novým stavebním zákonem, co přebírá i ta novela, je takzvaný Národní územní plán. Protože skutečně jde o to, aby i stát si uměl prostě odpovědět, jak zasadit do území velké strategické dopravní stavby, jádro, energetiku a tak dále. Teď si představte, že v návrhu zákona je, že sice politiku územního rozvoje - to je takové popisné cvičení, to byste museli vidět, o co jde - schvaluje vláda, ale Národní územní rozvojový plán neschvaluje vláda - to mě tedy zaráží - to schvaluje pouze Ministerstvo pro místní rozvoj. Samozřejmě bude probíhat asi mezirezortní připomínkové řízení a tak dále, ale prostě schvalovací moment vlády u tak stěžejního... Je to, jako kdyby obce si nechaly vzít pravomoc zastupitelů schvalovat územní plán. Já si prostě nedovedu představit, že vláda k tomuto nedá stanovisko.

Co mě ještě zaujalo, je, že dokonce stavební uzávěry vydává samo Ministerstvo pro místní rozvoj. Samozřejmě asi osoba pana ministra je natolik silná a důvěryhodná, ale já být kolegy z dopravy nebo z průmyslu, tak bych tady byla velmi obezřetná. Nic proti panu ministrovi, ale přece jenom bližší košile než kabát, jak se říká. Takže tam je určitě asi potřeba se na toto podívat, protože si myslím, že Národní územní plán by měla skutečně schvalovat vláda jako nejvyšší exekutivní role v České republice.

Co se týká námi připraveného stavebního zákona, už jsem tady o tom hovořila, že vlastně byl souladu jak s odbornými skupinami, spousta občanů to kvitovala, ale nebyl v souladu se starosty jako takovými, byť musím říci, že Svaz měst a obcí dal stanovisko k tomu, že jejich základní požadavek je právě integrace dotčených orgánů. Mrzí mě, že toto nemůže říct novela stavebního zákona, protože proti tomu tedy opravdu protestují všichni, i města, to znamená i vlastně zástupci samospráv. Možná bych asi vás měla seznámit i s dopisem, který všichni nespokojení odeslali panu premiérovi. Ten dopis odešel 6. 10. a jen pro dokreslení, vláda začala schvalovat nový stavební zákon nebo novelu nového stavebního zákona 12. 10. To znamená, tady je vidět, že prostor pro jednání skoro žádná nebyl. Ale jak už jsem řekla, to svým způsobem už je minulost, protože jednání skutečně začala probíhat na Ministerstvu pro místní rozvoj. Zasedá Platforma pro zdravý stavební zákon, jestli říkám dobře název té platformy. Ale možná pro připomenutí. Je škoda, že toto nešlo dříve, že jsme si mohli ušetřit spoustu času a problémů. Tak jenom citace: "Vážený pane premiére, obracíme se na vás jako zástupci široké platformy odborných komor, sdružení svazů a velkých měst, zastupujících desetitisíce odborníků a podniků působících aktivně v plánování, povolování a realizaci staveb ve všech sektorech. Apelujeme na vás, abyste předešel hluboké krizi v oblasti výstavby, kterou může způsobit současná podoba novely stavebního zákona, a zasadil se o její změny. Jsme připraveni seznámit vás s návrhy, na nichž jsme našli širokou věcnou a odbornou shodu. Již téměř rok se snažíme najít cestu ke spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, respektive s ministrem pro místní rozvoj, panem Ivanem Bartošem, ve věci přípravy nové podoby stavebního zákona, tedy z hlediska budoucího rozvoje České republiky naprosto zásadní legislativy. Těch několik málo setkání, ke kterým došlo, bylo čistě formalistických, bez možnosti skutečné diskuse a zájmu o hledání řešení. Adekvátně neproběhlo ani vypořádání připomínek v rámci legislativního procesu, který nelze označit jinak než za promarněnou příležitost. Bohužel musíme konstatovat, že většina odborné veřejnosti byla po celou tuto dobu z procesu přípravy vyřazena.

Návrh novely, který byl zaslán Legislativní radě vlády, naše obavy potvrdil. I samotná Legislativní rada vlády během projednávání novely vyjadřovala zásadní výhrady. Je také zcela zřejmé, že předkládaný návrh je v příkrém rozporu s programovým prohlášením samotné vlády a že nepovede k naplnění zamýšleného a proklamovaného cíle zjednodušení a zrychlení povolování staveb. Za zmínku stojí vyhodnocení dopadů regulace novely, takzvané RIA, zpracované samotným Ministerstvem pro místní rozvoj." To už jsme si tady řekli, takže já tady nebudu znovu citovat. "Toto hodnocení svědčí o zásadním rozporu novely s programovým prohlášením vlády, v němž se uvádí za cíl zásadní zrychlení stavebního řízení. Tento cíl současný návrh naplňuje zásadně hůře než platná legislativa schválená v minulém roce. Dokonce znamená zhoršení i vůči stávajícímu stavu a původní podobě stavebního práva před rekodifikací. Naším dlouhodobým cílem je dosáhnout konsenzuálního návrhu. Bohužel jsme v této naší snaze dosud nenašli partnera. Považujeme proto za nutné vás osobně upozornit na zásadní nedostatky současné verze novely ještě předtím, než bude návrh zařazen na program jednání vlády. Jsme si vědomi, že novelizace nového stavebního zákona je urgentní, a jsme proto připraveni předložit konstruktivní návrhy úprav novely, které by odstranily nejzásadnější nedostatky. Obecně jde o změny v úpravě o povolení staveb, které zajistí skutečnou integraci v jediném řízení, změny v oblasti územního plánování, které odstraní zbytečnou byrokratickou zátěž obcí a posílení jejich pravomocí při současném posílení závaznosti vymezení záměru strategického významu ze strany státu." Konkrétně jsou tyto návrhy popsány v příloze tohoto dopisu. "Níže podepsaní vás touto cestou prosíme o co nejdřívější setkání, abychom měli příležitost vám naše obavy a návrhy vysvětlit." Podepsaný prezident Hospodářské komory, prezident Svazu průmyslu a dopravy, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví, předseda České komory architektů, ředitel Asociace developerů České republiky, zástupce City Dealu pan Boháč, koncepční a plánovací instituce Prahy, Brna, Ostravy, Plzně, Liberce, Zlína a Karlových Varů, dále prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.

Těch bodů je celkem sedm, které předložili tito zástupci panu premiérovi. Prvním bodem je zakotvit pro smíšený model stavebních úřadů na obcích a krajích skutečnou procesní integraci všech aktů nezbytných pro povolení stavby do jednoho společného řízení zahrnujícího i environmentální posouzení záměru tak, aby došlo ke snížení byrokracie a naplnění teze jedno řízení, jedno razítko, jeden přezkum. Tomuto řešení musí být přizpůsobena výsledná struktura stavebních úřadů a úprava kompetencí orgánů vydávajících podkladová stanoviska. Za druhé zachovat původní rozsah úpravy městských územních a navazujících stavebních předpisů a možnosti stanovení specifických požadavků na výstavbu v územně plánovací dokumentaci, odchylně od celostátní vyhlášky. Zachovat pražské stavební předpisy. Zachovat možnost pořizování změn územních plánů zkráceným postupem. Změnit úpravu jednotného standardu plánovací dokumentace. Zachovat postavení stavebníka jako účastníka soudního řízení. Posílit strategický rozměr územně plánovacích dokumentací.

To jsou body, ke kterým v podstatě jsem se částečně vyjadřovala i já. Jak toho dosáhnout? Lze toho dosáhnout integrací na úrovni obce s rozšířenou působností, a to všech veřejných zájmů, které na ORP již dnes jsou. ***