(16.00 hodin)
(pokračuje Ladislav Okleštěk)
Nový stavební zákon byl širokou odbornou porotou soutěže Zákon roku, pořádané společností Deloitte, České advokátní komory, Hospodářské komory České republiky a Komory daňových poradců, vybrán jako zákon roku v oblasti kvality regulace českého podnikání za rok 2021 a hlasování veřejnosti nakonec rozhodlo o prvním místě s velkou převahou celkem cirka 68 %.
Nová vláda rovná se nové kroky, a tady je máme - jedná se o odklad účinnosti. Cílem návrhu je odklad účinnosti nového stavebního zákona o jeden rok, ovšem s výjimkou nejdůležitějších, takzvaných vyhrazených staveb podle přílohy 3 nového stavebního zákona. Vyhrazenými stavbami jsou stavby dálnic, stavby drah, letecké stavby, stavby vodních nádrží, stavby a zařízení přenosové soustavy, výrobny elektřiny, stavby a zařízení přepravní soustavy, zásobníky plyn plynu, stavby a zařízení vodovodů a produktovodů, stavby k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin, stavby související s úložišti radioaktivních odpadů, stavby v areálu jaderného zařízení, stavby určené k nakládání s výbušninami a stavby pro dobývání nerostů. Pro vyhrazené stavby by měl platit nový stavební zákon již od 1. 7. 2023 se vším, co nový stavební zákon přináší, to je zejména: povoloval by je v prvním stupni státní Specializovaný a odvolací stavební úřad, který by sám posoudil všechny veřejné zájmy bez potřeby závazných stanovisek dotčených orgánů. Ve druhém stupni by odvolání rozhodovalo Ministerstvo pro místní rozvoj, které by mělo zatím vykonávat funkce Nejvyššího stavebního úřadu a které by již nesmělo rozhodnutí zrušit a věc vrátit k dalšímu řízení, ale muselo by o odvolání rozhodnout s konečnou platností.
Návrh svým obsahem de facto přiznává, že pravidla nového stavebního zákona jsou významně lepší než současný zákon, když mají být využívána co nejdříve a pro co nejvýznamnější stavby. Za této situace je paradoxní, že pro běžné stavby běžných stavebníků se navrhuje tyto benefity vůbec nevyužívat. Připravený vládní návrh Ministerstva pro místní rozvoj, který měl využít časový prostor získaný očekávaným odkladem účinnosti nového stavebního zákona do 1. 7. 2024 provést věcné změny nového stavebního zákona podle představ vlády.
Zřejmě jediným dlouhodobě prezentovaným a jasným požadavkem vlády je nevytvářet novou soustavu státních stavebních úřadů v území a zachování výkonu státní správy v režimu přenesené působnosti na úřadech měst a obcí. Zadání věcné novely obsahuje zrušení státních stavebních úřadů a zachování stavebních úřadů na obcích a krajích pro všechny běžné stavby. Řešení nezajistí sjednocení výkonu státní správy, vzájemnou zastupitelnost úředníků v celé soustavě, jednotné řízení ani odstranění problémů systémové podjatosti. Dále obsahuje opuštění (upuštění?) od integrace dotčených orgánů. Bohužel se nepodařilo udržet integraci závazných stanovisek dotčených orgánů včetně EIA do stavebních úřadů v prvním i v druhém stupni, jak byla schválena již v novém stavebním zákoně, tedy kromě hasičů, památkové péče, AOPK a správ národních parků. Toto je ale zásadní pozitivní bod nového stavebního zákona, neboť vše by posuzoval pouze stavební úřad v jediném řízení. Pokud se toto zruší, vracíme se v podstatě do současného stavu, to je roztříštěnosti dotčených orgánů bez jasných a vymahatelných lhůt.
Bohužel, již v průběhu prací se objevuje odpor vůči navrženému řešení Ministerstva pro místní rozvoj, a to typově ze dvou stran. Za prvé, je to nesouhlas malých obcí se zrušením takzvaného jejich v uvozovkách stavebních úřadů. Zatím se jeví, že ani možnost zřizování detašovaných pracovišť pro ně není dostatečně náhradou, neboť ta by nebyla takzvaně jejich a nepodléhala by pracovněprávně dané obci.
Za druhé je to nesouhlas rezortu s již schválenou integrací do jednotného řízení vedeného pouze stavebním úřadem. Nejvýznamněji se v tomto ohledu projevuje Ministerstvo pro životní prostředí, které připravilo jednotné environmentální stanovisko. To by však znamenalo, že povolovací proces nebude jeden ani před jedním úřadem, ale budou paralelně vedle sebe vedeny dva - stavební a environmentální. Oba procesy by byly klasickým správním řízením zakončeným správním rozhodnutím s možností je napadat, samozřejmě obě samostatně, opravnými prostředky, takže o žádném zrychlení nemůže být řeč. Nikdo se neintegruje, všichni zůstanou samostatně a jediný, kdo na toto politikaření doplatí, je stavebník, a jedno, jestli malý, nebo velký.
Navíc bych chtěl tedy požádat o prodloužení lhůty pro projednávání ve výborech do 5. března, pane předsedající.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné odpoledne. Ano, váš návrh zapíšu a dám o něm hlasovat, že chcete prodloužit lhůtu mezi prvním a druhým čtením do 5. března. (Poslanec Okleštěk: Děkuji.) A já vám děkuji.
Jako další v pořadí je přihlášená paní poslankyně Zuzana Ožanová a připraví se pan poslanec David Štolba (Štolpa). Prosím, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, který jste nám zbyl. (Hlas mimo mikrofon. Poslankyně se otáčí.) Jste tu jediný teď. (Hlas mimo mikrofon.) Tak pardon, děkuju za upozornění, tak se omlouvám, ale (stejně) vás ráda vidím. Návrh zákona byl projednán v rozsáhlém připomínkovém řízení. Byl podle předkladatele předložen s 55 rozpory, a to s Ministerstvem financí, Ministerstvem dopravy, Ministerstvem průmyslu a Ministerstvem spravedlnosti, dále Jihomoravským krajem, Jihočeským krajem, Karlovarským krajem, Královéhradeckým krajem, krajem Vysočina, hlavním městem Prahou, Svazem měst a obcí České republiky, Sdružením místních samospráv České republiky, Svazem průmyslu a dopravy a veřejným ochráncem práv.
Já si dovolím místo dlouhého projevu přečíst pouze rozpory, ke kterým došlo, domnívám se, že to je dostatečné pro první čtení tohoto tisku.
Rozpory se týkají zejména navrhované struktury soustavy orgánů stavební správy ve vztahu k určení obecních úřadů obcí, jejíž obecní nebo městský úřad bude v rámci výkonu přenesené působnosti její součástí, příslušností speciálního odvolacího stavebního úřadu k vedení řízení a vydání rozhodností o povolení záměru konkrétních typů staveb, takzvaných vyhrazených staveb.
Dále postavení Ministerstva dopravy a Ministerstva průmyslu a obchodu jako odvolacích orgánů v řízeních o povoleních záměrů určitých typů vyhrazených staveb.
Dále postavení dotčených orgánů, míry jejich integrace do soustavy orgánů staveb správy a forem činnosti, jejichž prostřednictvím mají vykonávat svou působnost, dále procesu pořizování územněplánovací dokumentace, jejích změn.
Dále též požadavku na úpravu možnosti provádět územní plánování v samostatné působnosti. ***
