Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Abych nezůstal dlužný odpověď na některé poznámky z hlediska vypořádání připomínek, ať už k JESu, nebo k samotné hlavní nosné novele, za Ministerstvo dopravy jsme skutečně uplatnili řadu věcí a i v rámci přijímání návrhu na vládě jsme ještě se snažili doplnit to, co by opravdu mohlo představovat riziko pro rychlost jednotlivých řízení, a podařilo se sjednotit na rozumném řešení. Zároveň spolu s vašimi kolegy jsme se domluvili na tom, že další postup bude pokud možno ruku v ruce jednání o konsenzuálním komplexním pozměňovacím návrhu, který by dokázal řešit řadu rozporů či připomínek.

Co se týče dalších tezí ohledně toho, že to je nejdražší varianta - já se nechci dostávat v tomto směru zpět k argumentům opodstatněným a dokladovaným ze strany Ministerstva vnitra vůči předchozí podobě stavebního zákona, kdy bylo jasné, že Ministerstvo vnitra vylíčilo veškeré náklady v řádech desítek miliard korun, respektive všech potenciálních dopadů. Změna, kterou přinášíme my, otevírá další možnosti v případě malých stavebních úřadů, kdy by zpoplatnění, respektive úhrada činnosti měla být výkonová. A už teď evidujeme zájem některých stavebních úřadů integrovat nebo spojit se s jinými obcemi a zajistit to, že opravdu budou agendu vykonávat v tomto směru co nejefektivněji, takže je to jasný doklad toho, že i tahle cesta, sjednaná se samosprávami, bude mít ve výsledku i úsporný efekt.

Co se týče poslední poznámky, která se týkala RIA a obecně způsobu zodpovězení. Rozsah těch připomínek je velmi srovnatelný s tím, kolik jich měla ta předchozí verze, a stejně se také na ně odpovídalo.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Martin Kolovratník a připraví se pan poslanec Jiří Havránek. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý den, dobré odpoledne, kolegyně, kolegové. Jaké bude moje vystoupení ke stavebnímu zákonu v roli autora komplexního pozměňovacího návrhu, znění, které se nám povedlo tady ve Sněmovně odsouhlasit v minulém volebním období? No, bude kritické. Víte, kolegové z vládní koalice, když jsem si to vystoupení chystal, tak mě napadla taková paralela, že nám předkládáte polotovar. Polotovar, který tady budeme muset dopracovat, ať už to bude problematika JESu, jednotného environmentálního stanoviska, kde registruji, a vnímám, že ani v rámci koalice na něm není plná shoda, problematika množství stavebních úřadů s definicí výkonnosti, s inspirací od matrik, problematika velkých měst - připomínám, že jsme v minulém volebním období pracovali s takzvanými městskými artikuly, teď ta velká města nejsou vyslyšena, zkrátka že vy přinášíte materiál, který je rozpracován možná z poloviny, a stále všude a dokola slyšíme a vy říkáte: Ještě ho budeme dopracovávat, ještě přineseme ten či onen pozměňovací návrh. Ale čím víc se tou problematikou zabývám a načítám si veřejné zdroje, tím víc jsem přesvědčen - teď to míří k odpovědnému ministrovi, tedy k ministru Bartošovi - že nám pan ministr nepředkládá polotovar, v předvánočním období to přirovnám k pečení vánočky. On nepředkládá hotový upečený produkt, který máme tady ve Sněmovně jen doladit, vyzdobit. On předkládá jenom jednotlivé ingredience, ten či onen druh mouky, ten či onen druh nějakých příchutí, a zdá se, že tady ve Sněmovně teprve budeme domlouvat, jak to nakonec celé bude vypadat, jak to celé dopadne.

Abych tohle své tvrzení opřel o argumenty, první argument už je dnešní stav, to, jak funguje ne ten námi přijatý poslední stavební zákon, ale ještě ten takzvaně starý, dodnes platný, a berte to jako jeden z mnoha ilustračních příkladů, jak funguje v praxi právě ve směru k metodikám Ministerstva pro místní rozvoj, k vyhláškám a k tomu, jak jednotliví úředníci v té nejednotnosti, proti které jsme se my snažili zakročit, jak funguje v praxi. Je to problematika cestovního ruchu a kempů. Oborové asociace, odborníci na tuto problematiku, měsíce a roky se snaží komunikovat s Ministerstvem pro místní rozvoj, snaží se o jednotné vyjádření a jasné vyjádření, co vlastně jsou stavby, co je zařízením s účelem stavby a co stavba není. A těch otázek, sami to znáte, pokud se v létě rekreujete, je spousta. Ilustračně, ty obrázky nebudu ukazovat: co takový stan, který je v kempu, ale je na dřevěné podlážce a je tam celou sezonu, prakticky celý rok? Co taková typická maringotka, sice s nějakými čtyřmi koly, ale obestavěná celoročně, bez espézetek, celoročně v kempu? Co karavan, který je tam umístěn? Je pojízdný, ale je celoročně v kempu? Tak přátelé, možná se tomu budete divit, možná tomu neuvěříte, ale Ministerstvo pro místní rozvoj v některých svých vyhláškách a metodických pokynech říká, že to, co je pojízdné, stavbou být nemůže. Nejvyšší správní soud ale ve své judikatuře, je to rozsudek 7AS216 z roku 2019, říká, že to klidně stavbou být může, že nerozhoduje to, jestli je, nebo není pojízdný, ale že nejpodstatnějším charakteristickým znakem výrobku plnícího funkci stavby dle stavebního zákona je to, jestli je někde umístěn trvale nebo dlouhodobě. Jinými slovy, samotné Ministerstvo pro místní rozvoj a jeho úředníci se rozcházejí s názorem Nejvyššího správního soudu.

Stejnou problematiku lidé z praxe řeší v definicích smíšených území, takzvaného smíšeného nezastavěného území. Možná jste zaznamenali v médiích články o tom, jak jsou ne na soukromých pozemcích, ale, přátelé, na státních pozemcích, na pozemcích Povodí Vltavy, různé oficiální, polooficiální a neoficiální kempy. Některé z těch kempů tam stojí roky, některé krátkodobě. Je to krásný byznys, pojišťovny dokonce někdy taková zařízení pojišťují. No jo, ale názor územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj říká, že s tím nemůže nic dělat a že na smíšeném nezastavěném území to být nesmí, ale že si to musí řešit stavební úřady. Tady ta problematika, kterou jsem obdržel, je z obce Milína a dotčený stavební úřad v té obci říká: Ne, ne, ne, my nic takového řešit nemáme, to je problematika Ministerstva pro místní rozvoj, to je problematika územních plánů.

Jinými slovy, opravdu - a berte to, prosím, jako ilustrační příklad - už dnes se v praxi děje, že metodika, to vysvětlování, práce se zákonem a se zákonnými normami, je naprosto odlišná a nejednotná. Jedni provozovatelé kempů musí mít povolení třeba i na stany na podlážkách, jiní provozovatelé nemusí mít vůbec nic, a to dokonce na klasické stavby, klasické malé stavby. Tak takhle, přátelé, vypadá právní prostředí v České republice dneska, v těchto dnech.

Proto se vracím k té definici toho ani ne hotového polotovaru, ale jednotlivých ingrediencí, které dostáváme, a chci na tomhle ukázat ohromné riziko přístupu, který sem zástupci vládní koalice, ministerstev místního rozvoje, dopravy, životního prostředí přinášejí. Jak tady chcete něco, dámy a pánové, dokončit, doladit formou pozměňovacích návrhů a odvolávat se pouze na vyhlášky a metodiky, když sami vidíte, že dneska v praxi to působí ohromné problémy?

A vracím se k novému stavebnímu zákonu, který jsme s Klárou Dostálovou připravovali. Přesně tohle jsme chtěli zrušit, tohle jsme chtěli zamezit. Integrace, jednotné výklady metodik, jednotné postupy v celé České republice, všechno od A až po Ž jednotné, stejné, bez jakékoliv v uvozovkách lidové tvořivosti úředníků na pověřených stavebních úřadech. Proti tomu jsme šli a vy se k tomu bohužel vracíte.

Jednotné environmentální stanovisko, věc, která na první pohled asi vypadá dobře a mohla by vypadat dobře - integrace, úsek životního prostředí na jednotném místě. Najednou se dozvídáme, jak jste jedním slovíčkem, velmi kratičkou formulací, tady z tohoto procesu vyřadili širokou veřejnost, občany. Dozvídáme se, že snad kolegové z koalice, paní poslankyně Kocmanová, se to pokusí nějakým pozměňovacím návrhem vrátit.

Existence nebo neexistence jednotlivých stavebních úřadů, tady se znovu vrátím do debat před dvěma lety, před rokem a půl. My jsme jasně říkali: Ty úřady nezaniknou, nezmizí, budou fungovat dál, jenom ti úředníci na obcích budou mít jiného šéfa, jiného nadřízeného. Teď se dozvídáme pár měsíců zpátky, že jich zmizí možná polovina, možná dvě třetiny. Obce se logicky zlobí, tak se následně dozvíme, že to bude vyřešeno nějakou metodikou nebo nějakou vyhláškou. A když budu citovat Františka Lukla, šéfa Svazu měst a obcí, musím říct, že jeho postoj mi přijde skandální, šílený, že za obce vůbec nebojuje, a sice říká opatrně: Ta dohoda není úplně definitivní, vychází vstříc požadavkům svazu, přesto ale MMR - cituji Františka Lukla - získá pravomoc stanovit vyhláškou, ve kterých konkrétních obcích stavební úřady zůstanou a kde ne. Jejich osud tedy zůstává v rukou ministerstva. No, to, dámy a pánové, to kdyby udělala Babišova vláda, kdybychom si my dovolili dát do rukou jakéhokoliv zlého ministerstva takhle silný nástroj, no, to bych chtěl vidět ty demonstrace tady na Malostranském náměstí. Teď je to ale asi správně. Tak touhle cestou vy jdete, tohle tady navrhujete, to tady máme odsouhlasit? Opravdu jsem v šoku, dámy a pánové. ***