(12.30 hodin)
Poslanec Jiří Hájek: Dobrý den, děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Jak tady bylo uvedeno, hospodářský výbor jako garanční výbor projednal návrh 14. 4. a vydal toto usnesení:
Usnesení hospodářského výboru ze 7. schůze ze dne 14. dubna 2022 k vládnímu návrhu zákona o dozoru nad trhem s výrobky a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o dozoru nad trhem s výrobky), sněmovní tisk 107.
Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí výkladu náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Silvany Jirotkové, zpravodajské zprávy poslance Jiřího Hájka a po obecné a podrobné rozpravě
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk 107 ve znění předloženého vládního návrhu zákona;
II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrženého zákona;
III. pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru;
A nakonec IV. pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásila paní poslankyně Balaštíková. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.
Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já bych chtěla vystoupit spíš k otázce... Já chápu, že se jedná pouze o implementaci nařízení Evropského parlamentu a Rady nad trhem s výrobky, abychom harmonizovali určité předpisy a pravomoci pro dozorové orgány, ale já bych docela uvítala, když už otvíráme tento zákon, aby se v něm objevily nejenom kromě kompetencí a povinností, ale také možnosti předávání různých informací, protože, a teď mířím zase na oblast zemědělství a potravinářství, protože nám se stává, že pakliže nejsou stejné kompetence v jednotlivých dozorových orgánech v různých zemích, tak potom se ani nepředávají informace z těchto dozorových orgánů. A teď mířím třeba zrovna na náš dozorový orgán ÚOHS. Takže nám se třeba potom skutečně nepodařilo prokázat, že se jednalo o nedovolenou podporu.
Chtěla bych právě tohoto zákona využít, a trochu mně to tam chybí, že jsme se hloubkově tímto nezabývali, zvláště když pracovníci Ministerstva průmyslu a obchodu o tomto problému věděli, protože jsme ho v bývalých volebních obdobích neustále řešili, že vlastně ta kompetenčnost třeba na straně Německa, protože většina třeba těch německých výrobků tady je, nebyla, a my jsme nebyli schopni prokázat, že potom vlastně se i ta cenová politika odvíjí od toho, že ta kompetenčnost jednotlivých orgánů a výměna informací, co se týká výsledků dozoru, je různorodá. Ale vidím tady, že my máme spoustu povinností, ale jedna povinnost tam chybí, abychom potom mohli využívat i ty kompetenční výsledky práce těch dozorových orgánů, protože tato problematika nebyla řešená. Myslím si, že je to taková trochu neférová politika ze strany těch prvních 15 zemí Evropské unie, že vlastně na nás dává velké povinnosti. Já to chápu, je to samozřejmě pro spotřebitele pozitivní, my mu zajišťujeme jakési bezpečí, ale já bych byla ráda, kdybychom pak rozšířili možnosti předávání výsledků jednotlivých kontrol, aby se potom prokázaly prostě věci, které jsou na tom evropském trhu a které bychom spíš měli považovat ne za pomoc, ale za nešvar z toho důvodu, že vlastně není potom možnost výměny těchto informací k tomu, aby bylo nadále pokračováno v té vlastně kontrolní činnosti a prokázání některých nekalých praktik ze strany jiných zemí, co se týká podpor, které jakýmsi způsobem potom upravují konečnou výslednou cenu na ty výrobky. Takže já postrádám, že by vlastně naše Ministerstvo průmyslu a obchodu se tím zabývalo.
Jsme ve druhém čtení. Já to tady vzpomínám z toho důvodu, že vlastně i teď minulý týden proběhla diskuse u kulatého stolu na podvýboru pro potravinářství, živočišnou výrobu. A tam jsme znovu zmiňovali tuhletu nemožnost našich kompetenčních orgánů prokázat určité věci, kdy na ně uvalujeme povinnosti, ale vlastně oni nemají žádnou výhodu, co se týká pak prokazování nějakých nekalých - nechci říct praktik, ale prostě nedovolených podpor ze strany jiných zemí. Vycházím z toho, že samozřejmě naše ekonomika by možná ani takovou podporu nedovolila. Nicméně bychom byli rádi, aby když už se bavíme o tom, že máme všichni stejné povinnosti, tak abychom měli i všichni stejná práva. Byli bychom pak schopni i prokázat, že právě to naše právo je porušováno a že ten jednotný trh, jak my ho tak nazýváme, zas tak úplně jednotný není. Takže pokud by Ministerstvo průmyslu - a pan ministr, když je tady přítomen, tak bych byla ráda, i kdyby tuto otázku se svými náměstky prodiskutoval, popřípadě si k tomu zavolal orgán ÚOHS, pana ředitele, aby se pobavil o těch kompetencích, a pak prokazování určitých věcí, které by měly být v pravomoci, protože je to narušování hospodářské soutěže.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano. Do obecné rozpravy se ještě hlásil pan kolega Nacher. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já ve stálosti svých názorů a pohledů na ochranu spotřebitele a na ty dozorové orgány, jak se o tom bavím, tak bych měl v tomto dotaz na pana ministra s využitím toho, že jsme ve druhém čtení. Jak již bylo řečeno, cílem toho předloženého návrhu zákona je implementace nařízení Evropského parlamentu, nebudu číst ta čísla, kde jde zejména o určení ústředního styčného úřadu a stanovení jeho úkolu. Stanovení některých pravomocí orgánů dozoru, to je podstatné tedy říct, tak, aby všechny orgány dozoru měly stejný minimální soubor pravomocí při dozoru nad trhem s výrobky spadající do harmonizované sféry. V pořádku. Stanovení opatření a postup jejich ukládání v případě zjištění porušení požadavků, jinými slovy se tady vlastně kladou další řekněme povinnosti na ty dozorové orgány a dává se to do souladu s nařízením Evropského parlamentu a Evropské rady.
Ten můj dotaz bude celkem jednoduchý - a já jsem v tomhle konzistentní, protože už je to několikerá věc - jestli se to nějakým způsobem zobrazí v jednak personálním zajištění těch dozorových orgánů a druhak v jejich rozpočtu. A tady bych připomněl, že jsem navrhoval v rozpočtu na rok 2023 zvýšení prostředků, například pro ČTÚ nebo ERÚ. Ale on je to obecný problém, samozřejmě se to týká i ČOI a dalších orgánů tohoto typu. A vzhledem k tomu, že už je to několikerá norma, a teď je úplně jedno, jestli to je implementace nařízení, anebo je to nějaká naše novela v souvislosti s třeba s tou speciální daní nebo tím odvodem, tak jestli tohle všechno je nějakým způsobem opravdu zohledněno v rozpočtech těch dozorových orgánů? A jestli všechno tohle to oni zvládnou, anebo aby to na konci neskončilo jenom jako papírově jako nová implementace, ale na druhé straně tam nebude ta zvýšená kapacita a nároky z hlediska personálií a z hlediska financí.
Takže já bych jenom poprosil, jestli mi může pan ministr odpovědět, protože je to zásadní, abychom neskončili jenom u toho formalismu, ale aby opravdu v důsledku tedy ta implementace těm spotřebitelům něco přinesla. A vy víte, že já v tomhle mám ten svůj pohled na ty věci konzistentní. Není to tady nějaký naschválnický dotaz, ale týká se to té oblasti ochrany spotřebitele a toho, aby když ten spotřebitel ví, kam se má obracet, tak aby ten orgán, když to hodně tedy zjednoduším, tak aby tam ti lidé stíhali, aby tam ti lidé opravdu tomu spotřebiteli pomohli a nezůstalo to jenom na papíře. Velmi děkuji za případnou odpověď.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní máme faktickou poznámku. Vystoupí paní poslankyně Peštová s faktickou poznámkou. Vaše dvě minuty, paní poslankyně. Prosím.***
