(12.00 hodin)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče, za zpravodajskou zprávu. Ke sloučení rozpravy, respektive o tomto procedurálním návrhu budeme hlasovat nyní po vašem vystoupení.
Já jsem zagongoval a zopakuji, že v úvodním slově pan ministr navrhl sloučení rozpravy k bodu číslo 18 a 19. O tomto procedurálním návrhu budeme hlasovat nyní.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh, abychom sloučili rozpravu k těmto dvěma bodům? Ať stiskne tlačítko ano a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 59, bylo přihlášeno 156 poslanců, pro hlasovalo 135, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Sloučili jsme tedy rozpravu k bodu číslo 18 a 19.
Následně přerušuji bod číslo 18.
Otevírám bod
19.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů
/sněmovní tisk 353/ - prvé čtení
A byť formálně, tak přece jenom poprosím pana ministra spravedlnosti, aby se ujal slova a tento bod uvedl.
Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Vše bylo řečeno při projednávání bodu 18. Já vás nechci nudit opakováním, byť opakování je matka moudrosti.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Prosím pana zpravodaje... Nemá zájem vystoupit.
Otevírám tedy sloučenou rozpravu.
Sloučená rozprava k bodům 18 a 19
/sněmovní tisky 352 a 353/
A upozorňuji, aby jednotliví řečníci přednášeli své návrhy na mikrofon a zároveň specifikovali, k jakému bodu pozměňovací nebo jakýkoli jiný návrh míří. Otevírám tedy obecnou rozpravu, do které se hlásí paní místopředsedkyně Richterová. Paní místopředsedkyně, prosím.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Srdečně zdravím. Vážené členky, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, pouze několik faktů za nás za Piráty, protože pro nás je ochrana whistleblowerů velmi důležitým tématem a pan kolega Michálek tady v tuto chvíli nemůže být. Jde samozřejmě o lidi, kteří díky své odvaze a důrazu na poctivost mohou zachraňovat nejenom značné částky veřejných peněz, ale také lidské životy. Já jsem tedy chtěla zdůraznit, že jde o zákon, který by měl napomoci tomu, aby nejenom šlo o ochranu lidí, kteří mohou nahlásit - a dám příklad toho, co řeší organizace, které se tomu věnují - třeba šikanu ve školách, ale v praxi třeba obrovská kauza, o kterou se opírá ochrana whistleblowerů, je kauza, kdy biochemik David Graham upozornil na nebezpečný lék, který zabil tisíce lidí. A to jsou prostě věci, kdy jde o lidské životy a kdy ochrana oznamovatelů má být co nejúčinnější.
Druhá věc. Je velice důležité, abychom si uvědomili, že to musí být efektivní. A zase, co je prokázáno, že funguje, jsou právě ta často nepodepsaná, často anonymní oznámení. Vlastně se udává, že 43 % odhaleného neetického jednání v organizacích je na základě anonymů, což je třikrát více než skrze audity. Takže těch 43 % je něco, co máme řešit. Já jsem si vědoma toho, že se bude hledat shoda, aby to v praxi co nejlépe fungovalo, jsme teprve v prvním čtení. A také se právě dostavil pan kolega Michálek, který se tomu podrobně věnuje, takže jenom shrnu - praktické zkušenosti z minulosti ukazují, že je potřeba to opravdu vyladit. Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Další se do rozpravy hlásí pan poslanec Michálek.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já opravdu jenom stručně doplním kolegyni. Zejména jsem chtěl poděkovat panu ministrovi, že návrh připravil, i za jeho krásná slova o tom, že whistleblowing je fundamentální nástroj boje proti korupci, protože to je opravdu velká pravda. Velká část těch případů, u kterých došlo k rozkrytí té struktury, skutečně byla objevena na základě whistleblowingu, a to asi z poloviny případů na základě oznámení, která byla zevnitř, ale která byla nepodepsaná, protože leckdy člověk, který se vyskytne v takovéto velmi nepříjemné situaci, nechce vystavit sám sebe nebo svoji rodinu nějakým represivním opatřením.
Návrh zákona si myslím, že obsahuje ještě další dvě věci, o kterých bude větší diskuse. Za prvé je to působnost toho zákona, jestli se má vztahovat jenom na trestné činy a na ty vybrané oblasti, které vyplývají z evropské směrnice, kterou provádíme, anebo jestli má být působnost toho zákona rozšířena i na problematiku přestupků. Proč je to důležitá věc? Každý člověk, který se už rozhoduje o tom, jestli učiní nějaké oznámení v takovéto nepříjemné situaci, aby zachránil veřejné peníze nebo lidské životy, zvažuje, jaká jsou tam rizika, jestli to bude fungovat, jestli to vůbec k něčemu bude, jestli z toho nebude mít akorát problémy. A všichni dobře sledujeme, že není leckdy jednoduché ani pro soudy v naší zemi rozhodnout, jestli něco je, nebo není trestným činem, nebo jestli je to jenom přestupkem. Takže nemyslím si, že je úplně férové házet to na ty whistleblowery, aby si tohle rozmysleli. My jsme původně uvažovali o tom, že bychom tam dali nějakou hranici tak, aby se to nevztahovalo na nějaké bagatelní přestupky, ale je zde i varianta, že by se to vztahovalo zkrátka na všechny přestupky a... Pardon, jestli chcete mluvit...
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Rozumím, pane poslanče. Poprosím kolegy v sále, aby se utišili, případně chtějí-li mluvit, aby se přihlásili do diskuse. Děkuji.
Poslanec Jakub Michálek: Já myslím, že bude skvělé, když budeme o tomto tématu diskutovat, protože to je téma, které si opravdu zaslouží diskusi.
Takže k té oblasti působnosti. Tam jde skutečně o to, minimalizovat nějaké složité váhání, aby ten člověk skutečně do toho nešel s tím, že z toho bude mít akorát problémy.
Pokud jde o tu druhou záležitost, to je problematika anonymních oznámení. Jak už jsem řekl, je to velká část oznámení, která vedou k řešení problematických případů. Na mě se třeba obrátili zástupci jedné organizace, která pomáhá na českých školách, pomáhá, aby nedocházelo k šikaně našich dětí a mladé generace, a ten systém je nastaven právě tak, že když zjistí, že tam někde dochází k šikaně, spolužák nebo i případně nějaký rodič, který se o tom dozví od svého dítěte, nebo učitel nebo někdo, když ta situace není řešena, má možnost využít ten portál k tomu, aby upozornil na tu situaci, a pak samozřejmě to vede k tomu, že učitel nebo ředitel více dbá na to, aby tam k těm případům šikany nedocházelo. Funguje to v praxi - je potřeba říci, není to tak, že by ty školy, které se do toho zapojily - kterých je mimochodem asi třetina v České republice, každá třetí škola používá systém boje proti šikaně - byly zaplněny nějakými oznámení nesmyslnými. Je to tak, že přibližně to vychází asi čtyři oznámení na školu ročně, takže není to opravdu žádná velká zátěž.
Tady je potřeba říct, že my jako politici, kteří jsme leckdy tou poslední instancí, na kterou se občané obrací, jsme zahlceni někdy velkým množstvím různých oznámení, ze kterých ne všechna takováto oznámení je možné relevantně vyřešit, protože se občané na nás obrací ve věcech, které se týkají soudů, které se týkají kompetence jiných orgánů, takže občas je ta zkušenost opravdu taková, že jsme zahlceni těmito oznámeními, ale není to případ těch organizací, jako jsou školy, jako jsou různé státní úřady. Ostatně máme tady už fungující systém takzvaných prověřovatelů nebo prošetřovatelů na ústředních orgánech státní správy a zkušenost je taková, že těch oznámení tam je velmi málo. Čili spíš bychom se měli ptát, jestli máme tak skvělý stát, který dokonale funguje, že to lidé nevyužívají, že tam žádný problém není, anebo jestli je tam určitá dysfunkce v tom systému, že mu buď zaměstnanci nedůvěřují, že tam je atmosféra strachu na těch pracovištích, nebo že nemají důvěru v to, že dojde na základě jejich oznámení k nějaké reálné změně. Takže to je ta druhá problematika.
Otázka, jestli a jak řešit anonymní oznámení, a tu bych rozdělil ještě na dvě podskupiny, za prvé, jestli je má prošetřovat stát, nebo veřejný sektor, zjednodušeně řečeno. Setkali jsme se například s kauzou Dozimetr v Dopravním podniku, která vznikla v Dopravním podniku hlavního města Prahy, což je akciová společnost, která je stoprocentně vlastněná hlavním městem Prahou. Čili je naprosto legitimní otázka, jestli takováto organizace, která je v podstatě vlastněna veřejným sektorem, má mít nastavena pravidla pro whistleblowing a jestli má přijímat i anonymní oznámení, která můžou vést k úspoře mnohamilionových veřejných prostředků. ***
