(15.10 hodin)
Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, obracím se na vás v záležitosti vámi avizovaných změn v programovém prohlášení vlády. Nedávno jste vy a vaši ministři v médiích opakovaně sdělili, že v letošním roce dojde k závažným změnám v programovém prohlášení vlády, což je zásadní vládní dokument, na jehož základě jste obdrželi důvěru Sněmovny, ale hlavně předtím i důvěru občanů, protože v programovém prohlášení vlády jsou obsaženy hlavní předvolební sliby vládních stran. Nyní tedy chcete tento dokument redefinovat a doplnit do něj i věci, které jste voličům a poslancům zamlčeli, případně jste slibovali jejich pravý opak, například zvyšování některých daní. Ministr financí Zbyněk Stanjura před pár dny hovořil o úpravách daně z přidané hodnoty ve smyslu zavedení pouze dvou pásem sazeb DPH s tím, že snížená sazba 10 % bude úplně zrušena, respektive zvýšena, a že mnohé položky, zboží a služby budou z dosavadní nejnižší 10% sazby přesunuty do sazby na úrovni 13 a 14 %, respektive rovnou do té nejvyšší, 21% sazby. Z povahy věcí by se to muselo týkat léků, vodného či stočného, tedy komodit, jejichž cena strmě roste - a už nyní - a zvýšení daňové sazby by je ještě dále zdražilo, přičemž se jedná o základní životní náklady občanů, denní potřeby.
Vážený pane premiére, řekněte prosím na rovinu nám i občanům, jaké kroky v daňové politice vaše vláda hodlá v nejbližší době učinit, jaké daně hodláte zvýšit či u jakých daní o tom uvažujete. Z úst ministrů kromě úvah o zvyšování DPH zazněla i slova o zvyšování některých spotřebních daní, daní z nemovitostí či o zvyšování daně z příjmu fyzických osob formou zvýšené daňové progrese u části zaměstnanců a živnostníků s vyššími příjmy. Jaké daně hodlá vaše vláda... (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) zvýšit a proč? Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní má slovo pan předseda vlády. Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní poslankyně, nejprve vás chci uklidnit v tom směru, že vláda žádné nové programové prohlášení nepřipravuje. My jsme připravili programové prohlášení, které obsahuje klíčové priority vlády, obsahuje určitý harmonogram, a s tím jsme předstoupili před Poslaneckou sněmovnu a na základě toho jsme také získali důvěru, toho jsme si vědomi. Ale u každého programového prohlášení, u každého dokumentu, u každé koncepce, a ví to všichni, kteří mají zkušenost s takovými dokumenty u jakékoliv instituce, dochází po prvním roce a po každém roce k určité aktualizaci, evaluaci. Musíme se všichni podívat na to, co je ještě potřeba upravit, třeba v oblasti časových plánů, harmonogramu a podobně. Je to odpovědné, je to logické, musí to tak být a já ani nevím, proč by o tomto měla být vedena nějaká zvláštní diskuse nebo proč by se tomu měl někdo divit. Nakonec i naše programové prohlášení, respektive naše koaliční smlouva, obsahuje závazek, že po roce se podíváme na to, co je potřeba a jak je potřeba to programové prohlášení uzpůsobit současné situaci. A navíc - a to si myslím, že tomu určitě rozumí každý - my jsme to programové prohlášení připravovali v jiném čase. My jsme ho připravovali v době, kdy jsme nemohli vědět, a nikdo to nemohl vědět, že budeme čelit důsledkům ruské agrese na Ukrajinu, že Evropa bude vystavena všem možným přímým i nepřímým vlivům a dopadům, které to má. A i z tohoto hlediska si myslím, že je správné, abychom se podívali na programové prohlášení, podívali se na to, co z námi navrženého harmonogramu je realistické, který krok popřípadě se nám třeba nepodaří realizovat, který potřebujeme nějakým způsobem modifikovat. To si myslím, že je poctivé, správné, logické, a vlastně si ani nedovedu představit, že by to vláda, odpovědná vláda neudělala. Nemám informace o tom, že bychom do programového prohlášení se chystali vkládat něco, co jsme neslíbili občanům, a pokud by s tím někdo z kolegů přišel, tak s tím určitě nebudu souhlasit. Takže ve výsledku to se nakonec v žádném případě nemůže stát.
Pokud jde o různé návrhy, které se objevují ve veřejném prostoru, to je přece správné, vždyť součástí veřejné debaty musí být to, že se objevují různé nápady, návrhy, že o nich probíhá diskuse. Dokonce považuji za správné, že i politické strany, které jsou součástí vládní koalice, zdůrazňují některé svoje priority a na kritickou situaci, které všichni čelíme - a čelíme souběhu několika krizí, které se třeba odrážejí i ve velkých nárocích na státní rozpočet - tak za této situace prostě hledáme všichni cestu, jak dosáhnout toho, abychom konsolidovali veřejné finance, aby výdaje státu nebyly tak vysoké, abychom netrpěli všichni tak velkým deficitem, který tedy zatěžuje hlavně budoucí generace.
A objevují se tu různé návrhy. Návrhy přicházejí i od jednotlivých stran vládní koalice, ale hlavně jsou tu návrhy, které předložili odborníci. Národní ekonomická rada vlády předložila celý katalog námětů, jaké kroky udělat, abychom konsolidovali veřejné finance, včetně úpravy daní, a pak jsou tu také návrhy dalších expertů, které jsou ve veřejném prostoru diskutovány. Diskusi se nebraňme, diskuse je dobrá, návrhy zvažujme, ale prosím pěkně, to neznamená, že s tím přijde vláda. To, s čím přijde vláda, to vyplyne z naší revize programového prohlášení, z debaty, kterou nad tím povedeme, a také z toho, na čem se domluvíme, že je potřeba udělat, abychom dosáhli cíle, který oznámil pan ministr financí, a to je snížit strukturální deficit o 70 miliard korun. A k tomu já dodávám, a bylo to řečeno opakovaně: bez zásadních negativních dopadů na občany, a to je důležité.
Pokud jde o daňové zatížení, které jste specificky zmínila, lze uvažovat o změně struktury. My jsme i takové úpravy, takové změny ve svém programovém prohlášení, na základě kterého jsme získali důvěru, měli, ale to, co zůstává a co chci potvrdit, je, že celkové daňové zatížení občanů (Předsedající: Čas, pane premiére.) se nezvýší.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Táži se paní poslankyně, jestli má zájem o doplňující dotaz? Není tomu tak.
S další interpelací je přihlášen pan poslanec Kukla a připraví se paní poslankyně Schillerová. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Kukla: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, já mám dotaz na pana premiéra. Týká se to rozpočtu Kraje Vysočina. Když jsme schvalovali rozpočet Kraje Vysočina, tak jsem zjistil, že v kapitole Ostatní má Kraj Vysočina rezervovaných půl miliardy korun - ano, slyšíte dobře - na energie. Kraj Vysočina má vysoutěžené spotové ceny jak elektřiny, tak plynu, to znamená, že v tuto chvíli samozřejmě nakupuje některé komodity už pod zastropovanými cenami. Jednotlivé příspěvkové organizace i kraj mají rozpočty udělané na zastropované ceny. To znamená, že Kraj Vysočina nevěří asi vládě a má tam rezervu půl miliardy korun.
Já bych se vás, pane premiére, chtěl zeptat, zda zastropování vydrží celý rok, zda plánujete, že vydrží celý rok pro obce, pro kraje, pro občany, pro firmy, protože v tuto chvíli nám tam leží půl miliardy korun. Jsou to vaši kolegové, kteří to navrhli do rozpočtu. Zřejmě vláda vyslala špatné signály, ti někteří kolegové to nepochopili a my tam máme půl miliardy korun kryté daňovými příjmy, které nemůžeme použít. Tak já jsem slíbil, že se vás tady na to zeptám, abychom případně mohli udělat rozpočtové opatření a ty peníze použít tam, kde je to potřeba. Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a slovo má pan předseda vlády. ***
