Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Tady se neshodneme. Odpovědnost je na krajích. Oba dva to víme a takto je ten zákon napsán. Organizují pohotovost kraje. Oba dva to víme, kraje mají možnost i sankcionovat lékaře, kteří tam nepůjdou. A já souhlasím, že tady je potřeba upravit zákon, aby prostor pro kraje byl lepší. Ovšem nic mým předchůdcům za těch posledních osm let nebránilo v tom, tyto změny udělat. To, že je neudělali, je chyba. Urgentní příjmy, pokud bych je nechal tak, jak to naplánoval pan ministr Vojtěch, by neřešily situaci, protože víte, jaká byla struktura urgentních příjmů. Například nemocnice Blansko by urgentní příjem neměla. Bylo by to pětadvacet nemocnic, které neměly. Vaše vláda chtěla sice udělat dotační titul pro urgentní příjmy, jak ten dotační titul vypadal? To jsme tady seděli, bylo to tá tatata tátá tá tata, to byla ta klikačka, jestli si vzpomenete. Jo, jo, to byla ta klikačka. To znamená, já teď musím znovu vypsat dotační titul pro urgentní příjmy tak, abychom je mohli financovat, a to se stane, vypsali jsme tento dotační titul a všechny urgentní příjmy v České republice dostanou peníze. Ano, ta situace je daleko horší, než byla před osmi lety, ale to, že ta situace se postupně zhoršuje, zhoršuje se dostupnost pohotovosti, to, že se zhoršuje počet, dostupnost zubařů, to, že je stále méně a méně praktických lékařů pro dospělé a pro děti a dorost, to fakt není to, že já bych byl čtyři roky ministr zdravotnictví. Opravdu ne.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, nyní prosím dalšího přihlášeného a to je pan poslanec Ondřej Babka, který bude interpelovat pana ministra kultury Martina Baxu, který je od 14.30 z pracovních důvodů omluven. Máte slovo.

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážný nepřítomný pane ministře kultury Baxo, já bych si vás dovolil interpelovat ve stejné věci, jako jsem před chvílí interpeloval pana premiéra, týká se to přijímání zákona o České televizi a Českém rozhlase, a hned vysvětlím, proč. Má otázka směřuje k tomu, co jsem tady zmiňoval již v prvním a ve druhém čtení, tedy že tento zákon účelově přijímáte ve chvíli, kdy má být volen generální ředitel České televize. Shodou okolností včera proběhlo zasedání Rady České televize, na kterém byl schválen harmonogram volby generálního ředitele. Volba generálního ředitele začne 15. února. Bude probíhat od 15. února až do 7. června, kdy Rada České televize bude volit nového generálního ředitele.

Vy jste tady, pane nepřítomný ministře Baxo, načetl ve druhém čtení pozměňovací návrh, že tato novela, která mění počty radních a mění i počet hlasů, kterými musí být generální ředitel zvolen, vejde v platnost někdy v průběhu jara. To znamená, že se trefíme pravděpodobně přijetím této novely přímo do průběhu výběrového řízení nového generálního ředitele České televize a má otázka zní, zda vám to opravdu nepřijde účelové, jestli se nebojíte, že tímto krokem pro jistou část veřejnosti zcela znevěrohodníte toto médium veřejné služby či přímo právě nově zvoleného generálního ředitele? A zda byste pod tíhou těchto informací, těchto skutečností, přece jen raději neustoupil od tohoto rychlého přijímání této novely a nepodpořil třeba pozměňovací návrh, který jsem načetl, a to abychom předešli těmto spekulacím a aby zákon nabyl účinnosti až 1. 1. 2024, tedy po volbě. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Jak už jsem avizoval, pan ministr Baxa je řádně omluven, takže bych poprosil další interpelující, a to paní poslankyni Margitu Balaštíkovou, která bude interpelovat pana ministra Zbyňka Stanjuru ve věcech pokroucené inflace. Máte slovo.

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové, dobrý den, nepřítomný pane ministře. Ale mám informaci, že je pan ministr na cestě. (Vtom zahlédne ministra v poslanecké lavici.) Omlouvám se vám, pane ministře.

Takže při sledování vývoje inflace si nešlo nevšimnout, že v září byla inflace 18 %, v říjnu 15,1 a v listopadu 16,2. Z toho mnozí začali usuzovat, že je inflace již pod kontrolou a začíná klesat. Na druhou stranu je zajímavé, že Eurostat vykazuje za Českou republiku naprosto jiná čísla, tedy v září 17,8, v říjnu 15,5 a v listopadu 17,2. Jaké mi k tomu můžete prosím podat vysvětlení?

Náš statistický úřad započítával Síkelův takzvaný úsporný tarif jako aktuální cenu energie, jenomže onen úsporný tarif je ve skutečnosti státní dotací, kterou dostávají výrobci. Ve výkazech Eurostatu jsme měli inflaci už do září nižší, než jak ji vykazoval náš statistický úřad. V říjnu se tímto trikem dostali k nižšímu číslu a také v listopadu vykazujeme tímto pádem inflaci podstatně nižší. Statistický úřad to ve svých komentářích vysvětluje tím, že se státní dotace spotřebitelům odečte, protože je podmíněna nákupem energie. Jenomže dotaci nedostanou všichni spotřebitelé. Nevztahuje se na živnostníky a na lidi bydlící v rekreačních objektech. Otázkou tedy je, proč to statistický úřad přesto udělal a zda to čistě náhodou nesouvisí s protiinflačními dluhopisy, jejichž výnos se řídí právě podle míry inflace a vykázané statistickým úřadem? Faktem je, že na tomto jediném triku stát ušetřil hodně peněz, ale asi to nepomohlo těm investorům. Děkuji za odpověď.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za dotaz a poprosím pana ministra financí Zbyňka Stanjuru. Máte slovo, pane ministře.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Než se dostanu k inflaci, opravím mylný výrok paní poslankyně, že dotaci nedostávají domácnosti, ale výrobci energie. To prostě není pravda. Úsporný tarif není kompenzován ze státního rozpočtu a myslím, že i vy jste měla dostat složenku jako konečný spotřebitel.

A teď fakta, protože to, co jste tady uvedla, vůbec neodpovídá realitě, a nevím, jestli jste se za vaší vlády pokoušeli něco takového prosadit. Podle mě to není možné.

Tak za prvé, sběr, kompilace, vykazování dat o spotřebitelských cenách je plně v kompetenci Českého statického úřadu, který je zcela nezávislý na vládě, ale taky Parlamentu, a podléhá metodickému dohledu Eurostatu. Za druhé by bylo asi lepší požádat o informace přímo Český statický úřad, ale já nemám problém vám odpovědět. Za třetí, a to je klíčové, Český statický úřad v souladu s doporučením Eurostatu zvolil metodiku zachycení uvedených opatření vlády, aby byla jednotná napříč zeměmi EU.

Teď odbočka - rozdíl mezi daty, které vykazuje Eurostat a Český statický úřad, je dán zejména imputovaným nájemným, které lépe odpovídá skutečným nákladům domácnosti na bydlení, a jsme jedna z mála zemí, která imputované nájemné má součástí celkové inflace. V mnoha zemích to prostě není.

Tento metodický přístup, o kterém jsem mluvil, byl ze strany evropských agentur avizován s několikaměsíčním předstihem před jeho implementací ze strany Českého statistického úřadu a je veřejně dohledatelný na stránkách Eurostatu několik měsíců předtím. Český statický úřad, teď budu citovat, co k tomu uvádí: "Pro definici spotřebitelské ceny je rozhodující skutečná cena, tedy cena, kterou je spotřebitel smluvně zavázán zaplatit v daném referenčním období za jím nakupovaný produkt, a to včetně všech daní. Na druhou stranu se podle metodického pokynu Eurostatu od této ceny odečítají vládní subvence, které jsou podmíněny nákupem tohoto konkrétního produktu. A to platí i v případě, že spotřebitel zaplatí celou cenu a subvenci obdrží dodatečně nebo s předstihem. Pro načasování zahrnutí do indexu spotřebitelské ceny je podstatné, jaká je závazná cena pro konkrétní období, nikoliv konkrétní okamžik platby či její časové rozhodnutí do platby záloh a doplatků. Časově omezené prominutí POZE a úsporný tarif tak jsou chápany jako dvě části jedné vládní subvence domácnostem na nákup elektřiny za měsíce říjen 2022 až prosinec 2023, kdy říjen až prosinec 2022 je úsporný tarif a říjen 2022 až prosinec 2023 je odpuštění platby za POZE."

A teď takzvané domnělé zachycení do cen pouze v říjnu. Český statistický úřad uvádí dopad této subvence do meziročního srovnání spotřebitelských cen ve všech třech měsících - v říjnu, listopadu i prosinci. Je to tak správné. Je to pomoc vlády. Je třeba říct, že bez opatření, bez této subvence ze strany vlády by ceny v říjnu nerostly o 15,1, ale o 18,6, v listopadu ne o 16,2, ale o 19,8 a v prosinci ne o 15,8, ale o 19,3. A bez této subvence, kterou jsme schválili v novele státního rozpočtu, by celoroční míra inflace nedosáhla 15,1 %, ale 16 %. ***