(11.40 hodin)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za něco mezi faktickou a žertem. A nyní prosím - pan poslanec Foldyna.
Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji. Já bych chtěl mluvit k vám, paní místopředsedkyně. Teď nevím vůbec, jak se to teď má dělat, abych to řekl, abych se vás nějak nedotkl. Vy tady argumentujete neustále Maďarskem. Vy tady neustále argumentujete Maďarskem a panem Orbánem. Kdo určuje, co je a co není pravda? Nedávno se říkalo, že v Maďarsku není žádný benzin ani nafta. Já jsem projel celé Maďarsko ze srbských hranic až po slovenské a na dálnici všude nafta byla i benzin. Žádné takovéhle... Kdo určuje? Sorosovské nadace to určují, kdo má pravdu, nemá pravdu? Co je to? Vy se neustále navážíte do Maďarska a do Orbána - a na čem stavíte to, co je a co není pravda? Kdo vám to říkal? Lež se dá vyvrátit jenom pravdou a ne institucemi a nějakými neziskovkami, které jsou placeny kdoví odkud. Prostě tady běží oboustranná dezinformační a informační kampaň a tu lze porazit jedině pravdou. A já bych se vás chtěl zeptat, kdo vám řekl, že v tom Maďarsku lžou? Jak jste na to přišla?
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji, a protože už nemáme žádné další přihlášené do téhle rozpravy, tak poprosím dalšího a to je pan ministr Zdeněk Nekula, aby po tomto tematickém bloku navázal svým vystoupením s přednostním právem. Prosím.
Ministr zemědělství ČR Zdeněk Nekula: Vážená paní předsedající, milé poslankyně, ctihodní poslanci, jen krátce na úvod: kdo si počká, ten se dočká. Takže došlo i na mě.
Je tomu zhruba rok, co jsem stál u tohoto pultíku, abych vám řekl, čemu se plánuji ve funkci ministra zemědělství věnovat. Od té doby musel čelit rezort mnoha výzvám v rámci potravinářství, zemědělské produkce, vodního hospodářství, lesního hospodářství a podobně, o kterých blíže pohovořím později. Dneska jsme zde proto, že se opozice pokouší vyjádřit nedůvěru vládě. Té vládě, jejímž jsem členem. Té vládě, která byla v důsledku rozhodnutí předchozí vlády postavena před velmi složitou situaci. Té vládě, která aktuálně řeší jednu z nejhorších inflací v historii Česka a která musí každodenně hledat řešení, jak pomoci nejpotřebnějším. A právě tato vláda bude muset nyní odložit řešení problémů našich občanů a vypořádat se s tímto návrhem opozice, který přišel shodou okolností v mezivolební době pro volbu nové hlavy státu, kam se přihlásil i lídr opozice.
Na úvod si dovolím ještě jednou připomenout, že jako vláda jsme tuto zemi přebírali ve stavu obrovského růstu zadlužení státu, digitalizace byla prováděna letargicky, správa věcí veřejných byla zanedbaná, populismus byl povýšen z politického směru na hnutí až téměř na sektářskou víru. Ano, v takovém stavu jsme převzali vedení této země po době, kdy vládl zde nepřítomný poslanec pan Andrej Babiš.
Při přípravě dnešního vystoupení jsem se díval do podkladů, které jsem měl před rokem k dispozici. Bylo to jako číst historické knihy. Všude energetická krize a z toho pramenící inflace. Jak se nám ten svět změnil. Některé priority byly upozaděny, jiné, nové se však objevily. Tak to prostě v životě chodí. Než přejdu k rekapitulaci jednotlivých bodů programového prohlášení vlády, kterým vás, milé poslankyně a vážení poslanci, provedu, že naše vláda v rezortu zemědělství plní, co slíbila, dovolím si nejprve malé zemědělsko-ekonomické zarámování.
Možná si pamatujete, že před necelým rokem jeden z agropotravinářských magnátů děsil zdejší veřejnost tím, že chleba bude stát 200 korun a kdoví, jestli bude a co všechno se stane. Rok se s rokem sešel, a hle, vidím, že chleba stojí zhruba 45 korun v obchodech. Ano, není to málo, to nepochybně. Ale máme zde v meziročním srovnání patnáctiprocentní inflaci, takže cena je bohužel v relaci a k žádnému výstřelu do výšin k 200 korunám za chleba nedošlo. Ano, máme zde výrazné zdražení mléčných výrobků, mouky, pečiva, trochu méně zdražení se projevuje u masa, ale jako kapitola všeobecně jsou potraviny v čele žebříčku rostoucích cen. Radost mi to vůbec nedělá. Nezapomeňme však, že zde máme jiného rekordmana v růstu cen, a to je zemní plyn, potažmo elektrickou energii, kde máme, nebo jsme v průběhu loňského roku měli násobky předloňských cen, a příchod tohoto roku za pomoci příznivějšího počasí znamená prudký pokles spotových cen energií. Trh pomalu opouští panika, která zde byla a která prokazatelně šroubovala cenu energií nahoru. To se postupně začne promítat do poklesu cen potravin. Naše vláda ceny energií pro podniky i domácnosti zastropovala. Každý potravinář i zemědělec tak nyní ví, s čím může počítat, a to po velkou část loňského roku nešlo. Proč to říkám? Všichni vidíme, kam se nyní dostává cena pohonných hmot. Podobný vývoj čekám i u cen zemědělských komodit a potravin. Od začátku roku leží spotová cena energií hluboko pod vládním stropem, takže výrobní kalkulace musí vycházet a objevuje se zde prostor pro zatím mírný pokles cen. Držme si palce, ať to pokračuje i nadále.
Shrnu-li tedy loňský rok, tak zločinná ruská agrese vůči ukrajinskému národu vyvolala na evropském potravinovém trhu paniku. To se jako pokaždé v historii projevilo v cenách. Dnes nás ona panická přirážka opouští, protože vidíme, že přes veškerou snahu zahnat Evropu do kouta se to Putinovi nepodařilo a zjevně nepodaří. My si dokážeme poradit i bez jeho plynu a situace se začíná zklidňovat. A to vše jsme překonali bez zásahů do DPH u potravin, a neneseme tak na svých bedrech náklady nevybraných daní, které postihly rozpočty Polska, Maďarska či jiných zemí. Ukazuje se, že naše reakce byla správná. V panice jsme zachovali chladnou hlavu, pomohli jsme potřebným adresnou sociální pomocí a se zásadními kroky jsme počkali na dobu, kdy se situace zklidní. Tímto postupem jsme odvrátili nedozírné následky zbrklé reakce.
A nyní pojďme ke konkrétním bodům našeho programového prohlášení. Slíbili jsme, že zvýhodníme ekologicky hospodařící zemědělce a menší firmy. A stalo se. Zvýšili jsme podíl redistributivní platby u přímých plateb z 10 na konečných 23 %, což znamená větší podíl menších farmářů na celkové podpoře. A není to jen o této velké systémové změně. Činíme řadu dalších, menších kroků. Pro příklad uvedu, že jsme u projektů financovaných z unijních zdrojů Ovoce a mléko do škol zavedli povinný, minimálně desetiprocentní podíl produktů z ekologického zemědělství. K větší podpoře sektoru pomáhá i to, že podíl kofinancování zdrojů z Programu rozvoje venkova jsme zvýšili na 65 %, a jsme tímto unikátní jak v rámci historie ČR, tak i mezi ostatními členskými státy. Vytváříme podmínky pro menší farmy, ale nejen pro ně, aby preferovaly ekologický způsob výroby a tento se jim i finančně vyplácel. Trh zde je a my v podpoře budeme pokračovat. ***
