(11.50 hodin)
(pokračuje Zdeněk Nekula)
Podobně postupujeme i u investičních dotací. V rámci letošního roku poprvé zavedeme, že žadatel o investiční dotaci z Programu rozvoje venkova či u Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu bude muset prokázat, že nejméně 30 % z příjmů pochází ze zemědělské výroby, a to dokonce i na úrovni propojených podniků. Naše podpora musí jít tam, kde zemědělství, lesnictví či rybářství tvoří podstatnou část ekonomické činnosti.
Spolu s tím průběžně pracujeme na snížení byrokratické zátěže. Jsme si vědomi toho, že zahlcenost papíry omezuje čas na vlastní podnikání. Proto v rámci nám daných mantinelů z Evropské komise neustále revidujeme požadavky na kontroly a dokladování tak, aby bylo zajištěno hospodárné nakládání nejen s unijními prostředky, ale zároveň jsme žadatele neobtěžovali více, než je skutečně nezbytné.
Ruku v ruce s tím jde větší digitalizace rezortu. Věřím, že na konci tohoto funkčního období již bude zřejmé, jak podstatné kroky jsme v tomto směru učinili. Pro příklad dejme LPIS, jeden ze základních informačních nástrojů pro výplatu zemědělských dotací, případně Portál farmáře. Nejen že chceme, aby byl více automatický a údaje, které si systém sám může získat z jiných zdrojů, nechtěl po žadateli, ale zároveň chceme, aby jej zemědělci využívali i pro svou činnost a kontrolu výnosů a podobně. Již nyní pomocí Portálu farmáře odchází automaticky hlášení na Český statistický úřad. A pokračujeme dál.
Další důležitou součástí naší strategii je omezení využívání různých chemických prostředků při farmaření. Precizní zemědělství má jasnou budoucnost a dnes ještě více než kdykoliv předtím. Dříve jsme totiž tlačili na zemědělce, aby svou spotřebu pesticidů a hnojiv omezili, a tím pomohli ochraně půdy, ochraně vody, ochraně živočichů. Dnes růst cen chemických prostředků, který je způsoben prudkým růstem ceny energií, způsobil, že sami zemědělci po takovém omezení volají, protože chtějí, aby ušetřili. A my jsme připraveni jim pomoci. Podpoříme jejich investice do technologií precizního zemědělství. Věřím, a klidně se s vámi vsadím, že letošní pokles prodejů různých hnojiv a pesticidů, potažmo jejich aplikace na půdu a rostliny, bude výraznější než případný pokles produkce. V tomto směru jsme byli aktivní i v rámci předsednictví v Evropské unii. V rámci Zelené dohody jsme rozjeli proces, na jehož konci bude výrazné omezení používání těchto prostředků do roku 2030, ale férovým způsobem. Půdu chceme chránit i tím, že její podíl spadající do režimu ekologického hospodaření bude kontinuálně růst. Dnes jsme na 16 % výměry půdy evidované v LPISu. Do roku 2027 máme cíl tento podíl zvýšit o 5 procentních bodů na konečných 21 %, tedy zhruba na jedné pětině zemědělské půdy se bude hospodařit v souladu s principy ekologického hospodaření. To je míra, která byla dlouho iluzorní, a je to nesporný úspěch této vlády, která svou péči o životní prostředí a o další pokolení skutečně myslí vážně.
Řešíme zavádění biopotravin do veřejného a školního stravování a odběru potravin z nejbližšího okolí škol, což vyplývá z Akčního plánu ekologického zemědělství do roku 2027. V rámci zákona o potravinách se podařilo novelizovat i zákon o zadávání veřejných zakázek, a to takovým způsobem, který přispěje k uplatnění místních potravin od místních výrobců na trhu České republiky. Jde nám také samozřejmě i ochranu půdy, na níž se nehospodaří v rámci ekologických schémat. Snížili jsme například velikost půdního bloku na 10 hektarů u erozně silně ohrožených půd. Definitivně se tak na našem území rozloučíme s nekonečnými lány polí.
Ministerstvo zemědělství podporuje moderní technologie a postupy nejen v podobě precizního zemědělství v rostlinné výrobě, ale i v oblasti živočišné výroby. V roce 2022 se podařilo zajistit genotypování u historicky nejvyššího počtu zvířat. To umožňuje zvýšit efektivitu šlechtění zvířat. S pomocí tohoto nástroje se tak českým chovatelům daří snižovat množství antibiotických léčiv používaných v chovech, a tím výrazně přispívat ke snížení antimikrobiální rezistence i v humánní populaci. Česká republika je se spotřebou antibiotik 50 mg na jednotku produkce výrazně pod průměrem Evropské unie. Česká spotřeba antibiotik v živočišné výrobě je díky našim chovatelům a podporám Ministerstva zemědělství třikrát nižší, než je tomu například v Itálii, Maďarsku nebo Španělsku.
Do budoucna bude podpořena výstavba nových bioplynových stanic a produkce biopaliv druhé generace. Bioplynové stanice primárně zpracovávají odpadní suroviny, jako je hnůj, kejda, rostlinné zbytky, biologicky rozložitelný komunální odpad, kaly z čistíren odpadních vod a také samozřejmě technologicky nezbytný podíl cíleně pěstované biomasy. Bioplynové stanice produkují bioplyn, který po úpravě na biometan může sloužit jako obnovitelná náhrada importovaného zemního plynu. Pro suroviny pro výrobu bioplynu byla směrnicí Evropské unie o obnovitelných zdrojích zavedená kritéria udržitelnosti. Nutnost urychlit rozvoj výroby biometanu jako substitutu zemního plynu z Ruska vyplývá mimo jiné ze strategie Evropské komise REPower EU a z novelizované směrnice Evropského parlamentu a Rady o obnovitelných zdrojích energie a je podpořeno také taxonomii Evropské unie pro oblast energetiky. A stejně jako řada z vás, tak i já jsem přesvědčen o tom, že éra závislosti na Rusku v oblasti paliv je definitivně pryč. Proto budeme intenzivně pracovat na tom, aby i naše zemědělství podalo svou pomocnou ruku a stalo se tak jistým zdrojem určitého podílu spotřeby paliv na území České republiky. Nikdy není pozdě začít a dnes jsme o to víc v tomto směru odhodlaní, když vidíme zrůdné činy a válečné hrůzy na Ukrajině způsobované naším kdysi dominantním dodavatelem fosilních paliv. Ne, rozhodně nechceme platit peníze do měšce, který financuje zvěrstva a své vlastní lidi posílá na téměř jistou smrt.
A pojďme nyní od půdy ke krajině. V centru našeho zájmu jsou i pozemkové úpravy. Jejich prostřednictvím do krajiny přivádíme větrolamy, snižujeme náchylnost půdy k erozi, snažíme se o zadržování vody v krajině, obnovujeme polní cesty a další. Vzpomeňte si, když jezdíte po naší krásné zemi, že se tu a tam objevuje nové stromořadí, nová vodní nádrž na potoce. To všechno je prakticky odraz pozemkové úpravy, za kterou stojí právě náš rezort, a je za tím práce mých kolegů, práce, kterou neděláme pro sebe, ale děláme ji pro naše děti, tak abychom jim mohli naši zemi předat v lepším stavu, než v jakém jsme ji obdrželi od našich rodičů. ***
