(Jednání pokračovalo ve 14.00 hodin.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokračujeme v projednávání návrhu na vyslovení nedůvěry vládě České republiky. Jenom připomínám, že jsme v rozpravě. S přednostním právem je přihlášena paní ministryně Helena Langšádlová. Paní ministryně, máte slovo.
Ministryně pro vědu a výzkum ČR Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně a páni poslanci, dovolte mi prosím v tuto chvíli několik slov o vědě a výzkumu. Věda, výzkum jsou prioritou naší vlády a tím důvodem je to, že úroveň vědy a výzkumu má zásadní vliv na to, jak se bude vyvíjet naše hospodářská politika, ale i na to, jak se nám daří a bude dařit řešit významné společenské výzvy, které jsou před námi.
Někdy se říká podle studií, že více než jedna polovina hrubého domácího produktu na hlavu mezi jednotlivými zeměmi se dá vysvětlit kvalitou lidského kapitálu. A kritickou součástí tohoto lidského kapitálu jsou lidé ve vědě. I proto se do budoucna vedle budování infrastruktury musíme podstatně více než doposud zaměřit právě na lidi ve vědě, a to ve spolupráci s Ministerstvem školství i jednotlivými výzkumnými organizacemi. Jak jsem říkala, jednou z mých priorit jsou lidé ve vědě a tou druhou prioritou je podpora excelence. Chci rozvíjet některé nástroje, které již máme, nebo i zavádět nové. Je zřejmé, a k tomu se ještě vrátím, že nevyužíváme celého potenciálu, například zdrojů Evropské unie ERC grantů. Že musíme navýšit projekt program ERC CZ, Expro nebo Junior Star. Byla bych velmi ráda, abychom jednotlivé výzkumné organizace i v metodice hodnocení, a to v modulu 2, hodnotili i podle toho, jestli mají některé z excelentních grantů včetně ERC CZ, a další nástroje musí být posílení korelace výsledků hodnocení z financování s institucionální podporou DKRVO.
Jak jsem říkala, věda, výzkum, inovace mají zásadní vliv na hospodářský růst, budování ekonomiky s vysokou přidanou hodnotou i na řešení veřejných politik, avšak pouze za předpokladu fungujícího transferu, to je zhodnocování a využívání výsledků vědy, a proto je i transfer jednou z mých priorit. Chci podpořit řešení otázek transferu i v novém zákoně, který připravujeme v současné době, ale i posílit hodnocení transferu a aplikovaných výsledků vědy v modulu 1 metodiky hodnocení. Zásadní je však i změna paradigmatu. Když člověk navštíví pracoviště v Izraeli, Belgii a v dalších zemích, tak tam je rozsah transferu, spolupráce mezi státem a vědeckými organizacemi, mezi průmyslem a vědou, podstatně intenzivnější. U nás je potřeba změnit paradigma. Velmi často se setkávám se zástupci vysokých škol či Akademie věd, kteří říkají no, my ten transfer raději neděláme, protože by nás někdo mohl nařknout, že nejednáme s přístupem řádného hospodáře. A my to paradigma musíme změnit. My musíme říct, pokud máte výsledky vědy, výsledky vašich skvělých vědců a nevyužíváte ty návrhy, které by šly transferovat, tak nejednáte s přístupem správného hospodáře. Protože v těch zemích, kde vidíme rozvinutý transfer, jsou nakonec i tyto aktivity významným příjmem výzkumných organizací.
Abychom hovořili o legislativní úpravě transferu, tak je nutno říct, že v tuto chvíli jsem přesvědčena, že lze transfer dělat, a pracoviště, jako je ÚOCHB nebo CUIT a další, v tom akademickém prostoru i za stávající právní legislativy transfer provádí. Ale také naslouchám tomu, co říkají představitelé univerzit a Akademie věd, že potřebují vyšší právní jistotu. Proto, jak jsem říkala, bude transfer jedním z témat připravovaného zákona. Chci k tomu přispět i tím, že budeme upravovat související zákony a budeme vyzdvihovat i dobrou praxi, a na tom už pracujeme. Například jsme dělali velkou konferenci s Transferou a s dalšími subjekty.
Pro doplnění této oblasti bych chtěla uvést, že z veřejných zdrojů šlo na podporu výzkumných organizací, univerzit a Akademie věd už půl miliardy korun na vybudování transferových center, ale ne všechna pracoviště je dobře využila. Vím, že forem transferu může být celá řada a některé docela dobře fungují. Je to smluvní kolaborativní výzkum. Ale tím úskalím, tím, kde opravdu máme ještě velký potenciál, je transfer v podobě zakládání spin-offů nebo prodeje licencí. To je opravdu velmi často rizikové, protože to může být transfer výsledku základního výzkumu, jak to vidíme třeba v Izraeli na Weizmann institutu. To mohou být velmi průlomové návrhy, které nemáme jistotu, že uspějí potom na trhu. Proto je velmi důležité, abychom vytvořili komplexně prostředí, které bude nejenom příznivé, přehledné a motivující, ale je nezbytné, aby ty výzkumné organizace, které budou transferovat, měly k dispozici i rizikový kapitál jak ze soukromých zdrojů, tak ale i za podpory státu. Jen pro porovnání s velmi srovnatelným Rakouskem, tam právě vědeckých spin-offů vzniká ročně asi čtyřnásobek. A je to opravdu škoda, že v této oblasti nejsme aktivnější. V tuto chvíli vyhodnocujeme i další nástroje, které se využívají v Evropě. Dala bych příklad Holandsko, kde dokonce na podporu vědeckých spin-offů musí povinně nějaký podíl svých investic dávat penzijní fondy. Ale určitě najdeme i další nástroje. A já bych chtěla slíbit, protože to je jedna z cest využití potenciálu naší kvalitní vědy, že chci tuto oblast výrazně rozvíjet.
Ráda bych zmínila ještě jednu oblast a to je transfer z vědy a výzkumu do veřejné správy. Poznatky vědy by měly mít větší vliv na tvorbu veřejných politik. My bychom měli přijímat rozhodnutí založená na informacích, na datech. A zase. Vidím spoustu zemí, kde se využívá potenciálu vědců k tvorbě veřejných politik výrazně. Musíme posílit tu spolupráci z obou stran. Musíme posílit spolupráci na straně státu, který musí více definovat potřebu ve vztahu k vědecké komunitě, ale i na straně vědecké komunity, aby více při zadávání různých úkolů myslela na využití pro tvorbu veřejných politik právě tak, abychom přispívali poznatky vědy při řešení těch výzev, které jsou před námi.
Takže v tuto chvíli bych se chtěla vrátit ještě k bodu, který se týká toho, co je před námi, čemu budeme čelit a k čemu nám musí naši vědci přispět. Každý, kdo něco dělá, tak musí mít stanoveny priority. V případě České republiky jsou to priority orientovaného výzkumu, které v oblasti zejména aplikovaného výzkumu stanovovaly oblasti, na které by měl být kladen důraz. Ale za stávající situace to bylo 176 jednotlivých priorit. Všichni víme, že ve chvíli, kdy máme 176 priorit, že je to příliš, a proto jsme společně s Radou vlády v tuhle chvíli začali pracovat na nových prioritách orientovaného výzkumu. ***
