(14.10 hodin)
(pokračuje Helena Langšádlová)
Prvním krokem je definice těch výzev, které jsou před námi. A co tomu je? Je to určitě změna klimatu, to je určitě velká výzva, velké téma, ale i vysoká odpovědnost k budoucím generacím. Musíme reagovat jak na straně mitigace dopadů změny klimatu, tak na straně adaptace na tyto změny. A protože jsem organizovala konferenci s Akademií věd právě na toto téma, tak vím, že naši vědci mají mnoho výsledků, které nám pomohou řešit tuto velkou výzvu.
S tím možná souvisí i energetická transformace. Probíhá samozřejmě v souvislosti s Green Dealem už řadu let. Ale stávající situace, kdy jsme byli enormně závislí na ruském plynu, tak je zřejmé, že naši energetickou transformaci a kroky, které s tím souvisí, musíme akcelerovat. A zase, Rada vlády udělala analýzu výsledků aplikovaného výzkumu v této oblasti, má celou řadu doporučení a návrhů pro Ministerstvo průmyslu a obchodu. Zase jsem přesvědčena, že jsou to naši vědci, kteří nám tuto nesnadnou výzvu mohou pomoci řešit.
Další z oblastí, která je před námi, je stárnutí populace. To, že se dožíváme vysokého věku, to, že se prodlužuje doba dožití, je určitě nesmírně pozitivní jev. Je to díky našemu skvělému zdravotnictví. Ale současně dojde k demografickým změnám. Bude se zvyšovat podíl lidí, kteří budou v důchodovém věku, oproti těm, kteří budou v pracovním procesu. Budou se zvyšovat nároky na naše zdravotní a sociální systémy a musíme být na tuto otázku připraveni. A zase jsou to naši vědci, kteří nám mohou pomoci i tuto výzvu řešit.
Neméně důležitými oblastmi je připravenost na výzvy, jakými jsou a byla krize spojená s koronavirem. Proto i v novém zákoně nastavujeme mechanismy, aby věda, výzkum mohly podstatně rychleji reagovat na ty výzvy, které přicházejí někdy velmi nečekaně. Samozřejmě s tím, co jsem hovořila, souvisí i celková transformace ekonomiky, digitalizace, zavádění nových technologií, jako je umělá inteligence, kvantum, ale nakonec i jedna z výzev, která je před námi, a to je zachování důvěry v právní stát a demokracii jako takovou. Všechny tyto výzvy, které budeme řešit a řešíme, musíme řešit ve spolupráci s našimi vědci napříč obory a jenom tak to zvládneme řešit. V této souvislosti bych chtěla ocenit Akademii věd, která již od roku 2014 rozvíjí Strategii AV21 právě na podporu řešení aktuálních společenských výzev, a to promyšlenou formulací výzkumných programů založených na spolupráci oborů a institucí napříč jednotlivými pracovišti. Já jsem velmi ráda, že takto prozíravě, i takto prozíravě Akademie věd již dlouhodobě nabízí pomoc a podporu veřejné správě a celé společnosti při řešení zmíněných výzev.
A nyní mi dovolte, abych řekla několik slov k rozpočtu. Možná pro kontext, podle výsledků rozpočtu za rok 2021, protože pozdější data nemáme, tak se Česká republika v oblasti financování vědy nachází na třináctém místě. Je to někde uprostřed pelotonu a určitě je naší rolí, abychom posílili financování vědy a výzkumu.
Co se týče rozpočtu na rok 2022 a 2023, vycházeli jsme ze střednědobých výhledů připravených ještě předchozí vládou. V obou letech se podařilo navýšit tyto prostředky, a to v roce 2022 o 700 milionů, které směřovaly především na posílení institucionální podpory DKRVO pro Akademii věd a vysoké školy, a v roce 2023 to bylo asi 850 milionů také z velké části na posílení institucionální podpory, která by například měla směřovat na podporu excelence, na podporu práce s lidskými zdroji. Ale vím, že ta situace byla velmi náročná, že jsme měli vysokou inflaci, že jsme všichni řešili vysoké ceny energií. Ale i proto i pro výzkumné organizace došlo k zastropování cen energií a to byl další výdaj státního rozpočtu ve výši 2,5 miliardy, který však nenajdete samozřejmě v té kolonce věda, výzkum. V tuto chvíli probíhá jednání k rozpočtu na rok 2024. Jak jsem říkala, usiluji o posílení institucionálního financování tak, jak nakonec bylo domluveno už za předchozí vlády v memorandu mezi vysokými školami, Akademií věd a státem. Ale současně musíme hovořit o podpoře excelence, posílení transferu, o ochraně duševního vlastnictví, vyšší provazbě financování výzkumných organizací s hodnocením, ale třeba i podílu studentů polytechnického vzdělávání, jak je v dokumentu uvedeno.
Základní otázkou je však také využívání takzvaných komunitárních zdrojů. Komunitární zdroje jsou peníze, které jdou z Evropské unie, nejsou však alokovány pro jednotlivé státy. A tady bych chtěla říci, že bez ohledu na to, která vláda je u moci, tak jsme dlouhodobě velmi neúspěšní ve využívání těchto zdrojů napříč jednotlivými oblastmi. V případě vědy a výzkumu hovoříme především o programu Horizont. Když se podíváme na to čerpání, tak je opravdu mimořádně nízké, ty objemy jsou velmi nízké ve srovnání s jinými státy. Uvedu některé příklady. A proč je pro nás velmi důležité využívat tyto zdroje? Nejenom proto, že nám pak chybí, je to velká škoda zejména u některých programů, ale i proto, že operační programy, tak jak je známe ještě v tomto programovacím období, do budoucna nebudou. A podávání žádostí, hodnocení těchto projektů je trochu jiné. My musíme udělat všechno pro to, abychom zvýšili účast v těchto programech. Například tím, jako to dělali Španělé nebo Portugalci, kteří vlastně tu strategii postavili na tom, že nominovali více hodnotitelů, a to byla cesta, jak vlastně potom zvýšili svou úspěšnost. Protože Evropská komise podporuje to, aby i ti hodnotitelé sdíleli tu svou dobrou praxi s budoucími žadateli.
V případě vědy, výzkumu jsem říkala, že je to program Horizont, a v rámci toho programu bych zmínila především ERC granty na podporu excelentního výzkumu. Chtěla bych uvést, že srovnatelné Rakousko, opět nechci zmiňovat země, které jsou ještě výrazně úspěšnější, ale srovnatelné Rakousko v předchozím programovacím období získalo 246 ERC grantů a Česká republika pouze 46. To je opravdu velký potenciál pro zlepšení a myslím si, že je to nevyužitá příležitost. Určitě je dobře, abychom dále rozvíjeli program ERC CZ pro ty, kteří úspěšně požádali o ERC grant, avšak nebyli uspokojeni z hlediska počtu žadatelů. Budu ráda, když společně s panem ministrem školství navýšíme prostředky do tohoto programu i v budoucích letech tak, aby tito úspěšní vědci dostali podporu i na národní úrovni. Nakonec je to jeden z těch nástrojů podpory excelence, jak jsem již zmiňovala.
Při porovnání struktury finančních zdrojů rozpočtu s ostatními evropskými zeměmi, protože velmi často sleduji ta data napříč Evropou, tak je naprosto zřejmé, že musíme výrazně posílit soukromé zdroje do vědy a výzkumu. My nezaostáváme tak v těch veřejných zdrojích, ale soukromé zdroje do vědy, výzkumu jsou u nás výrazně nižší než v těch nejvyspělejších zemích. Musíme toho tak dosáhnout především podporou a hledáním nástrojů nepřímé podpory. V současné době pracujeme na vyhodnocení toho jednoho jediného nástroje, který máme, a to jsou daňové odpočty. Z toho naprosto jasně vyplývá několik věcí, že ta účinnost je větší u malých a středních firem. Je naprosto zřejmé, že je velký problém při zpětné kontrole poskytování této podpory a že velmi často je zpochybňována i ta podstata, jestli opravdu byla uplatněna na výzkum, vývoj. ***