Pravidelná zpráva Evropské sítě proti chudobě, tzv. Poverty Watch, upozorňuje v případě České republiky i na několik dalších varovných čísel. V exekuci je přibližně 9 % občanů z celkové populace. V některých chudších regionech až 16 % občanů, tedy jedna šestina. Z toho se jedná o 50 000 starobních důchodců. Plných 25 % českých domácností, tedy celá jedna čtvrtina, si nemůže dovolit náhlý výdaj 10 000 korun. To znamená, když se vám pokazí pračka, myčka nebo topení, kotel nebo něco takového, tak oni prostě nemají na to, aby to opravili nebo si koupili nový přístroj. Těmto rodinám, které žijí, jak se říká, od výplaty k výplatě, pak reálně hrozí, že by v důsledku byť krátkodobého výpadku či snížení jednoho příjmu v rodině, například v souvislosti s nemocí či úrazem, mohli přijít o bydlení.

Pane premiére, upozorňuju, mohli by přijít o bydlení. A opět, jak na to reaguje vláda? Kde je slibovaný zákon o sociálním bydlení? Kde je revize a reforma nemravného systému exekucí? Kde nic tu nic. A situace se jenom zhoršuje. A to nejsou nějaké umělé statistiky a strohá čísla. To všechno jsou těžké osudy milionů skutečných lidí a kvůli nim tady dnes stojíme. Ne proto, abychom tady něco protahovali nebo proto, abychom tady poslouchali o tom, jak je všecko krásné, úžasné, skvělé.

A další alarmující údaje ohledně bydlení ze stejného zdroje. Oproti předloňskému podzimu, tedy těsně před nástupem této vlády pětikoaliční, zaplatí nyní příjmově velmi slabé domácnosti za náklady spojené s bydlením o 1 900 korun více. Osaměle žijící důchodci o 1 600 korun více. Průměrná pražská domácnost pak vydá za bydlení o 2 700 korun více než předloni na podzim. Sumárně průměrná domácnost nyní vydává 48 % svých příjmů na bydlení a potraviny. Takzvaně příjmově chudé domácnosti pak plných 70 % svých příjmů, pane premiére. Jenom abyste věděl, co vás v následujících letech čeká.

A podobná statistika uveřejněná na serveru iDNES.cz z prosince 2022. Takže vidíte, že si to nevymýšlím, ale cituji z veřejně dostupných zdrojů: Vážné finanční problémy má v současnosti celkově již 1,3 milionu našich občanů. Takže pane premiére, tady už se to zvedlo. Už ne milion, ale 1,3 a je to rychle po sobě, takže vám to stoupá. Už abyste si vyšel a pomohl jim, aby nepadli, jak jste říkal v tom projevu, (těm,) kteří ještě navíc ve velké míře propadávají špatně fungujícím systémem sociální podpory a sociální pomoci hlavně kvůli jeho složitosti a také kvůli nedostatku pracovníků na úřadech práce, kteří jsou přehlceni, a jejich obrovské přetíženosti.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pane poslanče, já se velice omlouvám a opravdu nestandardně vás přeruším. Ale já tady mám jedno sdělení.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vás informovala, že na galerii pro hosty je v tuto chvíli přítomna delegace Pražské asociace vojenských a leteckých přidělenců akreditovaných v České republice vedená prezidentem asociace, podplukovníkem Jörgenem Markwarzenem, která je zde dnes na návštěvě výboru pro obranu, takže dovolme, abychom přivítali. Vám se velice omlouvám, pane poslanče, budete hned následně moci pokračovat. (Potlesk v sále.)

Děkuji a ještě jednou se vám omlouvám a můžete pokračovat ve svém projevu.

Poslanec Radim Fiala: I já samozřejmě vítám delegaci, ale paní předsedající, nic to nezmění na tom, co tady říkám, že ta vláda to prostě dělá špatně, pomalu a blbě. (Potlesk a smích zleva.)

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: To ani nečekám, to opravdu nečekám a rozhodně pokračujte dále.

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Já budu pokračovat. Odborníci na sociální politiku a sociální práci rovněž potvrzuji zde nepřehlednost a nefunkčnost systému žádostí o sociální dávky a nízká informovanost ze strany vlády a správních úřadů vládou řízených jsou dvě největší překážky, které drží statisíce českých občanů v pasti chudoby. Toto vše je odpovědnost vaší asociální vlády, pane premiére. Kde je to slibované zjednodušení žádostí o dávky? Kde je ona vámi vzývaná digitalizace? Co udělal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka za rok ve funkci pro nápravu tohoto stavu? Samozřejmě, kdyby tady byl, tak bude vysílat signály a bude nám říkat, jak všecko je úžasné, skvělé a jak všechno funguje. Ale jak vidíme tady z toho, co vám, cituji, tak nefunguje. Jak řeší situaci kolabujících úřadů práce, které ve stávajícím personálním obsazení nemohou absolutně stíhat mnohonásobný nárůst žádostí o sociální dávky a lidé na jejich výplatu musejí čekat až několik měsíců? Co poradí těmto lidem, kterým nikdo nedá odklad na splátku půjčky, na platbu nájemného a podobně.

Ještě jednu věc tady při té příležitosti chci říct, co je výsledkem politiky liberální demokracie. Výsledkem politiky liberální demokracie je to, že všichni občané budou na dávkách a všecky firmy na dotacích. Ale zkolabuje z toho státní rozpočet. To je přece špatně. Prostě ekonomika této země a systémy - my neodstraňujeme příčiny těch problémů, ale řešíme důsledky tím, že těm lidem dáváme sociální dávky. Přece to je katastrofa, když lidé chodí do práce, pracují plnohodnotně, a ještě si musí chodit pro sociální dávky, aby uživili rodinu a měli na bydlení a na léky. To je prostě katastrofa. Ne nic. Jen je žene do dluhových a exekučních pastí a vymlouvá se na manažerská pochybení ve vedení celorepublikového Úřadu práce. Tím mám na mysli pana ministra Jurečku. Já nic, já muzikant, nebo já nic, já jsem jenom ministr. Navíc dvou rezortů, práce a sociálních věcí a jako bonus ještě životního prostředí. Kdyby nebyla situace tak vážná, bylo by počínání vládních představitelů někdy, či spíše často až k smíchu, ale to tedy aspoň mně rozhodně není, protože, jak jsem říkal, na konci těchto problémů stojí miliony lidí, kteří jsou ve vážných problémech. A takhle je to spíš k pláči, k naštvání a v politické rovině k tvrdé kritice a k vyjádření nedůvěry vládě, a nikoliv z ideologických nebo osobních důvodů, ale jak vidíte, jsou to důvody zcela věcné, o kterých tady mluvíme, které se týkají milionů lidí, kteří žijí v této zemi.

Jak jsem již uvedl, polovina matek samoživitelek je aktuálně ohrožena příjmovou chudobou, anebo už se do ní přímo propadla. Vloni v létě přinesl server Seznam Zprávy čtyřdílnou sérii příběhů některých těchto matek samoživitelek. A je to skutečně síla, doporučuji se na to podívat. Opakuji - zdroj server Seznam Zprávy, tedy médium jednoznačně bližší, daleko bližší vládě než SPD. Společným jmenovatelem všech těchto příběhů je to, že tyto matky a jejich děti jakž takž přežívají jen díky finančním příspěvkům od neziskové společnosti Klub svobodných matek. Slyšíte dobře. Nikoli díky sociální pomoci státu, ale díky podpoře privátní organizace. Přitom jde ve všech případech o poctivě pracující ženy platící daně a povinné pojistné odvody. Dovolím si jen pár popisů situace a citací těchto žen a považuji to v této situaci za velmi důležité.

Cituji: "Teď mám mimořádné těžké období. Někdy se v noci vzbudím a jdu se na balkon vybrečet. Bojím se, co bude a jestli to zvládnu," přibližuje jedna z těchto žen dlouhodobý stres z toho, jak má vlastně uživit rodinu. Jiný příklad. Čtyři členové rodiny, matka a tři děti, žijí na sídlišti v panelovém bytě 1+1 o velikosti 35 m2. Po odečtení nákladů na bydlení zbyde matce v průměru 5,5 tisíce korun. Čistě matematicky je to zhruba 40 korun na osobu a den. "Kdyby nebyly neziskové organizace, tak bychom neměli co jíst a kde bydlet," shrnuje tato paní. S nedoplatkem za vodu jí pomohl Klub svobodných matek a dlouhodobě využívají potravinovou pomoc od kutnohorské neziskovky Klubus. A opět, jde o celoživotně pracující ženu. Kde je stát? Kde je pomoc? Kde jsou ty vaše slavné zvýšené sociální dávky, kterými se chlubíte? Kde jste, pane premiére? Protože tady je první konkrétní případ lidí, které byste neměl nechat padnout.

Cituji: "Jsem teď v období, kdy jsem ztracená, nevím, do čeho se pustit, protože mám obavy z toho, jak se ceny budou vyvíjet dál. Koncem měsíce je to vždycky špatně. To musím hlídat množství jídla. Jedny těstoviny rozděluji třeba na dva dny, doslova dělím kolínka. Když nevyjdou, tak jsme o houskách a másle. Jenomže i to je poslední dobou čím dál dražší. Maso - máme ho tak dvakrát do měsíce. Jsou dny, kdy sama nejím, aby děti měly dost." Konec citace, která je zároveň syrovou a oprávněnou obžalobou této vlády, vás, pane premiére, jež vydá za desítky politických projevů. Až sem jste to dopracovali, dámy a pánové z vládních lavic a pětikoalice.***