(22.30 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Pan poslanec Jan Síla ruší svoji přihlášku do obecné rozpravy.
Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Viktor Vojtko a připraví se pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím, vaše faktická poznámka.
Poslanec Viktor Vojtko: Dobrý podvečer, dámy a pánové. Já jsem se držel zpátky, ale tady mi to nedalo a musím reagovat na projev pana poslance Zlínského, prostřednictvím pana předsedajícího. Ono je to bohužel... nebo možná pro vás bohužel, ale přesně naopak s tou umělou inteligencí. A tady zrovna se musím vlády poměrně výrazně zastat, protože zrovna v prosinci minulého roku na úrovni Evropské unie, které se taky musím zastat, jak jste ji osočil, se schválila nová pravidla pro používání umělé inteligence, která právě řeší to, co jste tady ve svém poměrně dlouhém projevu pojmenovával, a vyústila tak poměrně dlouhá diskuse na úrovni Evropské unie, která se tohoto tématu týká.
To, že jsme se tím nezabývali tady v českém Parlamentu, neznamená, že se to neřeší jinde. A zrovna tohle si myslím, že je téma, které je i pro Českou republiku do budoucna nesmírně významné. Určitě pro nás může být významným zdrojem konkurenceschopnosti do budoucna. Takže já bych si z toho akorát udělal v tomto smyslu přesně opačný závěr, než jste pronesl vy na konci. A vzhledem k tomu, že to téma opravdu i českou vládou bylo uchopeno a pracuje se na něm velmi aktivně, máme ty odborníky na umělou inteligenci, tak já zase naopak jsem pro, aby ta vláda důvěru měla. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a faktická poznámka pana poslance Zlínského. Prosím, vaše reakce.
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já jsem to tušil, pane Vojtko, vaším prostřednictvím, pane předsedající, že budete reagovat. Já si toho vážím, že tomu rozumíte, uznávám to, ale zase vy musíte chápat můj pohled, protože já se na to dívám pohledem toho, co jsem zpravodajoval, a tam ta nebezpečí vidím. Takže bohužel postoj Evropské unie mnohdy je pro mě ambivalentní, protože ona na jednu stranu nastavuje tvář takovou pozitivní a někde v hloubce se skrývá něco temného. Tak jsem já analyzoval ten Evropský prostor pro zdravotní data.
A co se týká toho, že se to řeší na evropské úrovni, to je hezké, ale vy víte dobře, že já nejsem velký příznivec Evropské unie. Já bych byl rád, aby se to hlavně řešilo pak na úrovni naší a aby ty výsledky byly reálné, aby to, co jsem tady zmínil, se řešilo v nějakém horizontu, abych viděl, že to není jenom nějaké - já to řeknu tak trošku vulgárně - mlácení prázdné slámy. A někdy ti odborníci říkají, že to řeší, řeší, ale v reálu se neděje nic. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já děkuji za vaši faktickou poznámku. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Zdeněk Kettner a připraví se pan poslanec Roman Kubíček. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, pane předsedající. Dobrý pozdní večer, dámy a pánové. Setkáváme se zde už podruhé při hlasování o důvěře vládě a trošičku bych nadhodil - chytrému napověz, ale asi marně. Samozřejmě já tady některé věci budu opakovat, vzhledem k tomu, jak dlouho už tady sedíme, tak některé věci, o kterých jsem chtěl hovořit, mi přijdou naprosto zbytečné, protože už tady padly tolikrát, že možná i o půlnoci, když nás někdo vzbudí, tak to přesně odříkáme. To znamená, já bych do toho chtěl vnést takový svůj náhled.
Je tady několik věcí, které té vládě vnitřně osobně nemůžu odpustit. Když byly ty předvolební boje, samozřejmě politické strany se vybarvují v co nejlepším světle, něco nabízejí, a předpokládám, že volič, který na základě těchto slibů ten hlas dá, tak očekává, že to nebylo pouze plané mluvení, ale že to myslely smrtelně, smrtelně vážně. A já tady mám spoustu příkladů, kdy ty skutečné reálné činy jsou někdy dokonce i v přímém rozporu s těmi předvolebními sliby.
Byla slibována nová politická kultura, čistota politiky - a pod to se podepíši, myslím si, že každý člověk v této republice byl rád, kdyby tomu tak skutečně bylo. Pořád mluvíme o tom, jak lidé přestávají důvěřovat v politiku, přestávají věřit politikům a přestávají věřit Poslanecké sněmovně. A co si budeme povídat, my k tomu přispíváme měrou a děláme všechno pro to, aby ta nedůvěra byla čím dál větší.
Mluvili jsme o tom, že vláda slibovala čistotu. A my tady máme kauzu Dozimetr. Pak slyšíme, že vlastně je to naprosto v pořádku, protože ti dotčení po nějaké době se rozhodli rezignovat. Za mě by ta nová politická kultura byla skutečně taková, že by se ta kauza Dozimetr tady vůbec neobjevila. Že ani by nebylo co odhalovat. Pak bych začal věřit v čistotu a očištění politiky.
Za další, pořád tady... neustále slyším nějaké dělení na demokratické a nedemokratické strany. Já jako poslanec stále věřím v nestrannost soudů, ve funkčnost právního systému. Chce mi tady někdo v této Poslanecké sněmovně namluvit, že kdyby tady zasedla nějaká nedemokratická, skutečně nedemokratická strana, že by se vůbec dostala k volbám? Že by nebyla zrušena? Pokud tohle tvrdíte, pokud vy tvrdíte, že tady v této Poslanecké sněmovně sedí nedemokratická strana, tak vlastně říkáte, že selhal systém, selhal právní systém, protože to je přece něco nepředstavitelného. Takže bych byl rád, kdybychom se tady zdrželi podobných nesmyslných a nepravdivých útoků. Můžeme se pohádat o praktičnosti nějakých návrhů zákonů, ale tohle nálepkování, plivání špíny je opravdu Poslanecké sněmovny nedůstojné a opět přispívá k tomu, jak obyčejní lidé, běžní lidé, běžná populace, voliči, jak na nás nahlížejí.
Dále. Naše strana má v názvu "demokracie". A nejsme jediná strana, která ten název má. A já pak koukám, co vlastně ta vláda prosazuje - a nezlobte se na mě, je to všechno možné, jenom ne demokratické. Máme tady nerespektování volebního výsledku. Zase jenom na základě něčeho vyfabulovaného, že tady je nějaká demokratická strana, a proto nedostane žádnou funkci ve Sněmovně, tak jak byla celá léta zvykem. Takže nerespektujeme volební výsledek, vůli voličů. Pak tady máme blokování webů, máme tady KRIT, máme tady dotování spřízněných médií. Takže já očekávám, že tady vznikne nové Rudé právo, které bude držet ten správný směr, bude určovat, co je správné, všechno ostatní bude nepřípustné nebo se nechá finančně zajít na úbytě a vlastně za nic nemůžeme.
Já, když jsem v roce 1989 cinkal těmi klíči, tak by mě v životě nenapadlo, že se tady vrátí takové věci jako vyhazování z práce na základě nekorektních názorů. Ale kdo to určí, co je to, nekorektní názor? Já jsem si myslel, že tady existuje svoboda, názorová svoboda, a pokud neporuším zákon v tom, že nabádám k trestnému činu, pokud někomu nenadávám, neubližuji, tak vlastně mohu svobodně projevit svůj názor. A my tady máme propuštění pana profesora Druláka. Prosím vás, jenom opravdu člověk ducha mdlého věří tomu důvodu, proč byl propuštěn z ústavu, který on založil. Je to profesionál se vším všudy.
Pak tady máme navádění k donášení. Já jsem myslel, že bonzáctví, že se to pěstovalo za druhé světové války, jako když se donášelo na gestapo. Pak za komunistů se donášelo na StB, no a ono se to vrátí najednou. To mi zůstává, rozum stát, kam jsme to dopracovali? Pan Klíma, že ano, státní cenzor. A další věci. ***
