(16.30 hodin)
(pokračuje Patrik Nacher)
Myslím si, že i ústavní právník Jan Kysela to říká zcela jednoznačně. Ve chvíli, kdy inflace za dané období přesáhne 5 %, automaticky vzniká nárok na valorizaci v konkrétní výši, kterou nařízení vlády pouze převede do čísel. V případě této varianty by se s výší valorizace opravdu hýbat nemělo, to je jednoznačné. Pan ústavní právník ale chce jít vládě naproti, tak říká i druhou variantu, já ji tady přečtu: "Druhá varianta, ke které se zřejmě přiklání Ministerstvo práce, počítá s několika kroky. První je, že zjistíte, že inflace přesáhla 5 %" - to jste zjistili - "tak spustíte proceduru a budete valorizovat tak, jak vám stanoví nařízení vlády. A když se během této procedury, na kterou máte 50 dní, změní zákonná úprava, tak to nařízení přijmete dle zrovna platného zákona." No jo, ale to si trošičku protiřečí, protože všichni víme, že za 50 dnů se tady... to byste museli extrémně zkracovat lhůty, jde to do Senátu, podepisuje to prezident. Nelze změnit takhle rychle ten zákon. Jinými slovy, tohleto vyústění a tahleta varianta prostě není možná. To znamená, že za mě je to retroaktivita, která se teď tady děje.
A proto bych rád jako první dnešní bod zařadil právě otázku zákonných automatů, protože teď jsme na ně narazili, my na ně narážíme i v jiných oblastech - právě jak jsem řekl, třeba platy ústavních činitelů, poslanců, ale i třeba u majetkového vyrovnání s církvemi, protože tam se totiž o inflační doložce píše také. Takže bych se zeptal, jestli tedy nějaký jiný automat a jiné zastropování, když to tedy budeme řešit u vyplácení důchodů, se bude týkat i majetkového vyrovnání s církvemi? Protože jsem si přečetl, jak říká tiskový mluvčí Ministerstva financí - protože za minulý rok je 16,5 % podle ČNB inflace, což je 7,5 miliardy korun navíc - limit zastropování v tomto případě stanoven není. Takže tady vidíte, že není stanoven žádný limit. Kolegyně, buď to budeme dělat všude, anebo nikde - anebo selektivně, ale pojďme si pak říct, podle jakých pravidel.
V tom případě se do propočtu skutečně vždy použije míra roční inflace zveřejněná Českým statistickým úřadem pro daný rok, jak je uvedené v zákonné úpravě - s tím, že nesplacená část finanční náhrady každoročně se navýší o dva roky starou míru roční inflace zveřejněnou ČSÚ, Českým statistickým úřadem. To znamená, ta obří inflace za loňský rok bude připočítána v roce 2024. Tady vidíte, že ty různé automaty, které se spouští, a limity procházejí různými zákony. Takže by bylo, kolegyně, kolegové, fér, že když už tady úplně mimo podle mého názoru se spouští stav legislativní nouze a týká se to nějakého automatu, který se mění, a mění se podle mě uprostřed běhu, měl by se měnit - mohl by se měnit, ale až pro příští období, tak by bylo fér, abychom se o těch automatech, které mají svůj smysl za mě, abychom se o nich pobavili.
Já to tedy navrhuju jako první dnešní bod, alternativně, abychom to stihli ještě před projednáváním příští týden, kdy se budeme přímo zabývat tou změnou zákona o důchodovém pojištění, tak bych to navrhl ještě alternativně v pátek jako první bod, tento pátek. Děkuji za zařazení.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí paní poslankyně Válková a připraví se paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, milí kolegové, nebudu příliš podrobně rozvádět to, co navrhuji, protože na to bude zřejmě i po diskusi, kterou jsme právě zažili, vhodnější čas někdy jindy. Jde o to, že jsem navrhla zařadit nový bod Nenaplnění podmínek pro vyhlášení stavu legislativní nouze, jinými slovy řečeno, zvážení prodiskutování - já tedy určitě se kloním k závěru - zrušení toho stavu legislativní nouze právě proto, že nejsou podmínky, které vyžaduje jak ústavní zákon, tak Ústava České republiky, jednací řád, naplněné.
Na tomto místě bych ráda jenom upozornila na dva texty z relativně velmi obsáhlých plenárních nálezů Ústavního soudu, které jsou sice trošku staršího data, oba dva nálezy jsou z roku 2011. Jeden, a ten považuju skoro ještě za klíčovější, je 53 z roku 2010, ze dne 19. 4., potom publikován 2011. Tady mně přece jenom malinko dovolte citovat. Je to ještě pro ty, kdo byste si to chtěli v předstihu na nadcházející debaty v příštím týdnu nastudovat, tak jsou to zejména bod 123, ale potom v širším kontextu i body 119 až 122 nálezu 53/10 ze dne 19. 4. 2011. Takže bod 123 nám jasně říká, teď cituji: "Vyhlášení stavu legislativní nouze a projednání návrhu ve zkráceném jednání zásadním způsobem mění strukturu zákonodárného procesu a omezuje jeho podstatu na samotné vyslovení souhlasu nebo nesouhlasu, a tento postup lze akceptovat jen jako výjimku zpravidla, a to za předpokladu zvlášť závažných důvodů. Zájem na bezprostředním přijetí zákona v kontextu konkrétních okolností převáží nad obecnými požadavky, které ve vztahu k zákonodárnému procesu vyplývají z ústavního pořádku." Jak již bylo zdůrazněno, "orgánem primárně příslušným k posouzení, zda se o takovou situaci jedná, je vláda a Poslanecká sněmovna, nikoliv Ústavní soud". A teď ta klíčová věta - poslední, kterou tady přečtu - a cituji: "Nelze však akceptovat využití tohoto mimořádného institutu jako běžného nástroje omezení zákonodárné procedury parlamentní většinou, kdykoliv opozice vysloví nesouhlasný postoj k návrhu zákona a k zabránění nebo oddálení jeho přijetí využívají jednacím řádem stanovené prostředky."
A tady k tomu bych si dovolila ocitovat z dalšího nálezu, 55/10 ze dne 1. března 2011, zejména část bodu 80, a určitě právníci z koalici si to zkontrolují, takže já cituji znovu: "Ústavní soud musel v této souvislosti" - to se týká té konkrétní kauzy - "přihlédnout i k tomu, že ústavní pořádek explicitně připouští možnost projednat vládní návrh zákona ve zkráceném jednání pouze na základě čl. 8 ústavního zákona." Tam jde o tu bezpečnost České republiky. Nicméně, a teď přeskočím to, co samozřejmě je také argumentem ve prospěch toho, že ty podmínky nejsou naplněné, ale zdržovala bych, tedy o několik vět dál: "Ústavodárce se toliko rozhodl tuto možnost připustit jen v extrémních a mimořádných situacích. Lze sice připustit, že na úrovni zákona" - tady v tomto případě jednacího řádu - "se zakotví další případy, kdy lze zákony projednat ve zkráceném řízení, tedy legislativní nouzi, avšak protože jde o úpravu praeter constitutionem a protože smyslem ústavněprávní reglementace zkráceného projednávání je ochrana práv a principů ovládajících legislativní proces v demokratickém právním státě, využití institutu legislativní nouze je možné jen" - a teď bych to chtěla zdůraznit - "za předpokladu širokého konsenzu v parlamentu, aklamace, případně alespoň taková většina, která je srovnatelná s většinou vyžadovanou k přijetí ústavního zákona, anebo jen tehdy, kdy typová závažnost situací, v nichž bude legislativní nouze použita, odpovídá závažnosti situacím, s nimiž počítá ústavní pořádek ve zkráceném projednání návrhu zákona." To je ten stav ohrožení, válečný stav, jak tady v závorce uvádí Ústavní soud. ***
