(20.40 hodin)
Poslanec Pavel Staněk: Dobrý večer. Děkuji, paní předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, nebo minimálně vážený pane ministře, vzhledem k tomu, že tady bylo dost podrobně už představeno celé martyrium právě panem vicepremiérem, tak se budu snažit ve své zpravodajské zprávě být co nejstručnější, ale jelikož se jedná o dva předpisy, je potřeba je alespoň trochu zopakovat.
Jak jsem říkal, jedná se o dva návrhy, které jsou předkládány vládou, kdy první z nich, tedy návrh zákona o preventivní restrukturalizaci, což je sněmovní tisk 371, je hlavním transpozičním předpisem, který do českého právního řádu zavádí institut preventivní restrukturalizace. Na tento návrh potom navazuje technická novela insolvenčního zákona, sněmovní tisk 372, který má za cíl doprovodit zmíněný hlavní transpoziční předpis, kdy je hlavním cílem uzpůsobit platnou legislativu tak, aby tento konkrétní zákon správně zapadl do českého právního řádu, a spolu s tím řádně provést požadovanou transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/1023 ze dne 20. června 2019 o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice 2017/1132, směrnice o restrukturalizaci a insolvenci.
Jak jsem již před chvílí avizoval, a bylo to vlastně tady už předneseno i panem vicepremiérem, současná česká právní úprava nezná institut preventivní restrukturalizace v podobě, která je obsažena v navržené transpozici z Evropské unie, tedy v takové formě, že včas odhaluje finanční i nefinanční potíže podnikatelů a spolu s tím spojenou iniciaci ozdravného procesu. V současné době je kromě možných smluvních řešení jediné možné řešení, takzvaná reorganizace podle insolvenčního zákona, která je ale zacílena na už faktický úpadek podnikatele. Oba zmíněné instituty se nepřekrývají, protože preventivní restrukturalizace necílí na faktický úpadek podnikatele, ale snaží se mu včas předcházet, a tím pádem mu i zamezit.
V tomto smyslu ostatně návrh zákona reaguje i například na existující úpravy ve Velké Británii, Nizozemí či Německu, kde již k transpozici došlo nebo podobnou úpravu už dávno znají. Již dnes totiž z praxe víme, že zahraniční věřitelé či zahraniční mateřské společnosti poptávají podobná řešení, která znají ze svých vlastních domovských právních řádů a která mají být díky transpozici dostupná ve všech členských státech Evropské unie.
Jako další, co považuji za důležité ve vztahu k preventivní restrukturalizaci zmínit, jsou tyto věci. Mezi klíčové výhody patří to, že již zmíněná restrukturalizace by měla podnikatelům ve finančních potížích umožnit, aby nadále vedli jejich obchodní závod, ovšem za předpokladu, že došlo k přijetí kombinace různých restrukturalizačních opatření předvídaných sanačním projektem, a následně by mělo dojít k jejich zakotvení do samotného restrukturalizačního plánu, o kterém budou posléze hlasovat podnikatelem oslovení věřitelé v postavení dotčených stran. Cílem celého procesu je revitalizovat životaschopný závod a tím odvracet možný úpadek, nikoliv však udržovat různé formy takzvaných zombie firem. Dále bych chtěl uvést, že celá preventivní restrukturalizace je založena na tom, že zachovává dispoziční oprávnění a spolu s tím možnost zachovat vlastnický podíl společníkem, jenž je v Česku obvykle součástí statutárního orgánu. Cílem návrhu je podpořit racionálně a včas jednající podnikatele a motivovat je k jasnému popisu stavu věcí a možnému řešení.
Jako poslední bych chtěl uvést, že v porovnání s insolvenčním řízením budou u preventivní restrukturalizace osloveni pouze určení věřitelé, tedy takzvaní klíčoví věřitelé, které určí podnikatel a rovněž jsou označeni dotčenými stranami. Zbylí věřitelé, kteří nebyli určeni jako klíčoví pro celou restrukturalizaci, budou v samotném procesu označeni jako nedotčení a jejich právní postavení nebude nijak dotčeno. Osobně jakožto zpravodaj daných návrhů se domnívám, že tento institut preventivní restrukturalizace, pokud bude schválen a bude zaveden do českého právního řádu, bude jedině přínosný, neboť nebude díky nemá docházet k tolika nečekaným pádům a nešťastným koncům českých podnikatelských subjektů.
Organizační výbor, pokud připomenu, projednání návrhu zákona doporučil svým usnesením ze dne 25. 1. 2023. Jako zpravodaje určil mou osobu a navrhl jako garanční výbor výbor ústavně-právní. Jelikož byla už rozprava sloučená, v tomto nenavrhuji žádné další procesní postupy. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. A nyní bychom z důvodu, že jsme sloučili rozpravu k sněmovnímu tisku 371 a 372, přerušuji tento bod a otevřu bod následující, tedy bod
12.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku
a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 372/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede pan ministr Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně, jenom velmi stručně. Já jsem ve svém úvodním slově na začátku říkal, že úvodní slovo bude věnováno oběma těmto tiskům, tak jsem i učinil, takže teď v tento moment už nemám další informace, které bych chtěl doplňovat.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Pavel Staněk. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Staněk: Děkuji, paní předsedající. Ani já nemám k tomuto už žádné další komentáře a další slovo v podstatě odkazuji na zpravodajskou zprávu, kterou jsem přednesl před chvílí k oběma bodům a sněmovním tiskům. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, pane zpravodaji.
A já tedy otevírám sloučenou rozpravu.
Sloučená rozprava k bodům 11 a 12
/sněmovní tisk 371 a 372/
A táži se, zda se hlásí někdo do sloučené rozpravy? Ano, paní poslankyně Štefanová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se zde za SPD vyjádřila k oběma projednávaných tiskům, nejprve k tisku 372, zákonu o insolvenci, kde sněmovní tisk 372 by měl pomoci podnikatelům a podnikům ve finančních potížích tím, že zavádí možnost restrukturalizace či preventivní restrukturalizaci, aniž by firma musela zahájit insolvenční řízení s těmi následnými důsledky - to se většinou neobejde bez zájmu médií, a to ne v tom příznivém úhlu pohledu, když média propírají podnikatelské selhání. V současné době je však jediná reálně možná restrukturalizace a restart obchodního závodu podle insolvenčního zákona prostřednictvím institutu reorganizace.
Teď tedy k návrhu o preventivní restrukturalizaci. Tento návrh zavádí nový institut preventivní restrukturalizace, který se v mnohém podobá insolvenčnímu řízení, ale s několika podstatnými rozdíly. Účelem preventivní restrukturalizace je předcházet úplatku podnikající společnosti, lze tedy provést pouze před jejím úpadkem. Pokud se společnost do úpadku dostane, pak následuje insolvence, proces preventivní restrukturalizace je pro společnost dobrovolný. V prvním stupni, stejně jako insolvenční řízení, je vedeno před krajským soudem. Na rozdíl od insolvence nemusí být ale preventivní restrukturalizace soudem ustanovena vždy, nýbrž pouze na návrh dotčených stran. Proces je postaven na konsenzu dotčených stran a může být kdykoliv ukončen. ***
