(Jednání pokračovalo ve 4.20 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, čas určený na přestávku na poradu klubů, kterou si vzalo SPD, vypršel. My bychom pokračovali v dalších řádně přihlášených do podrobné rozpravy. Jako první tedy požádám paní poslankyni Karlu Maříkovou, připraví se pan poslanec Zlínský.
Poslankyně Karla Maříková: Prosím, děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěla přihlásit k 15 pozměňovacím návrhům, pět je mých, dalších pět Jaroslava Dvořáka a dalších pět Jaroslava Bašty, a to k vládnímu návrhu zákona o důchodovém pojištění, kterým chce vláda okrást důchodce, jednu z nejzranitelnějších skupin. A nejen ty, co se v produktivním věku podíleli na chodu státu, ale i zdravotně a tělesně postižené. I těm sebere peníze. A ještě k tomu zneužívá stav legislativní nouze. Moje pozměňovací návrhy jsou v systému načteny jako sněmovní dokument 1948, 1949, 1950, 1951, 1952; Jaroslava Dvořáka jsou načteny 2027. - Já vám to dám napsaný, když nebudete stíhat, v klidu, jo? Takže 2027, 2033, 2034, 2035, 2036; Jaroslava Bašty jsou 2028, 2029, 2030, 2031, 2032.
V České republice je necelých 2 000 400 příjemců starobního důchodu, z toho 889 000 je takzvaných neviditelných seniorů, téměř 10 % populace. To je téměř milion, kteří propadají tím sítem státní pomoci. A tito lidé žijí vlastně pod hranicí chudoby, nemohou si dovolit třeba koupit maso, jedí čínské polévky, aby vyžili s tím málem, co jim zbyde, nemají třeba na to, aby si koupili oblečení, nebo když se jim rozbijí boty. Následkem toho je samozřejmě podvýživa a zhoršení zdravotního stavu. Tito senioři se potýkají s osamělostí, příjmovou chudobou a rezignací na život. Ceny rostou, ale jejich příjmy zůstávají prakticky pořád stejné. Chtěli by si přivydělat, ale zjišťují, že potenciální zaměstnavatelé dávají přednost mladším uchazečům. Často tak pracují načerno, protože vědí, že je to pro ně jednodušší. Řada z nich si přivýdělek dovolit nemůže, jelikož 86 % z nich je závislých na důchodu.
Tento návrh finančně poškozuje všechny příjemce důchodu s měsíčními penzemi nad 8 000 korun, průměrného důchodce pak o 1 010 korun měsíčně. To je zejména v době astronomického zdražování všech pro důchodce klíčových životních nákladů naprosto neúnosné, sociálně-ekonomicky likvidační opatření. Proto jak já, tak moji kolegové navrhujeme pozměňovací návrhy, kde měníme pevné finanční částky, o které mají být důchody valorizovány. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Vladimír Zlínský a připraví se pan poslanec Radek Rozvoral. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, dovolte, abych se tímto přihlásil k pozměňovacím návrhům, které jsou uvedeny pod čísly 1966, 1967, 1968, 1969 a 1970.
A nyní k odůvodnění k mým pozměňovacím návrhům. Vládní návrh novely zákona o důchodovém pojištění, který mění podmínky červnové mimořádné valorizace všech typů důchodů, je ve zjevné kolizi s ústavními principy a principem legitimního očekávání příjemců důchodů. Finančně poškozuje všechny příjemce důchodů s měsíčními penzemi nad 8 000 korun, s progresí směrem k příjemcům vyšších důchodových dávek, průměrného důchodce pak o 1 010 korun měsíčně. Je to sociálně-ekonomicky likvidační opatření zejména v době astronomického zdražování všech pro důchodce klíčových životních nákladů. Dle platného a účinného zákona měla proběhnout mimořádná červnová valorizace formou zvýšení zásluhové složky důchodu o 11,5 %. Jednou z cest, jak toho stavu docílit, je kromě neschválení předkládané vládní novely její úprava, respektive úprava jednoho z jejích parametrů, konkrétně výše pevné finanční částky, o které se důchody od června zvýší, přičemž tato částka zůstane stejná pro všechny její příjemce, což zachová prvek zásluhovosti, protože další složkou zvýšení důchodů bude procentuální podíl ze zásluhové složky penzí, který v nominálním vyjádření stoupá s jejím růstem. A zároveň to mnohem výrazněji pomůže nízkopříjmovým důchodcům. Proto navrhuji ve svých pozměňovacích návrzích navýšení pevné finanční částky o hodnoty, které jsou uvedeny v důvodových zprávách. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí poslanec Radek Rozvoral a připraví se paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, ve svém vystoupení bych se rád v rámci podrobné rozpravy ve druhém čtení vyjádřil k tomu, proč jsem předložil pět pozměňovacích návrhů k projednávané novele vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Důvod je zcela zásadní, neboť nesouhlasím s tím, jakou částku by po schválení této novely dostali ti, kteří v současné době pobírají ty nejnižší penze. Proto ve svých pozměňovacích návrzích předkládám navýšení pevné finanční částky, o kterou mají být důchody valorizovány.
Jsou to právě příjemci těch nejnižších důchodů, kterých je dle údajů vedených Českým statistickým úřadem okolo 250 000, jejichž důchod činí méně než 14 000 korun. S takovou částkou se opravdu nedá vyžít. Pro většinu z těchto čtvrt milionu seniorů je to jediná forma jejich příjmu, se kterým musí každý měsíc vyjít. Tato vláda svou nečinností jim tento život ještě navíc velmi ztížila, neboť nechala dopustit takový stav naší ekonomiky, jaký je, což ve finále vedlo k velké inflaci. Vlivem inflace tak dochází k růstu cenové hladiny u většiny zboží a služeb, v průběhu času se tak snižuje reálná hodnota měny, a tím pádem klesá její kupní síla. To znamená, že za jednu korunu si dnes koupíte méně zboží a služeb, než byste si pořídili včera. Podle (údajů) Českého statistického úřadu zveřejněných na webových stránkách e15.cz stoupla meziroční inflace v lednu v České republice na 17,5 %. Po prosincových 15,8 % se tedy jedná o další růst odrážející meziroční vývoj cen v České republice. Na ceny má vliv konec úsporného tarifu pro domácnosti, zdražilo i teplo, vodné, stočné a potraviny. K těm potravinám. Jedná se o základní potraviny, které senioři nakupují. Pryč jsou doby, kdy vajíčko stávalo do 2,50 a za 3 koruny bylo drahé. Totéž platí pro cukr. Kilo moučky i krystalu se dnes prodává za ceny přes 30 korun, někde dokonce až ke 40 korunám, ve slevě občas okolo 23 korun. Časy, kdy cenovky ukazovaly 10 či 12 korun, jsou nenávratně pryč. Tak bych zde mohl porovnávat ceny všech potravin. ***
