(4.30 hodin)
(pokračuje Radek Rozvoral)
Dále uvedu příklad ze současnosti, kdy mi kolega říkal, že obstarává nákupy seniorce, která je odkázána na péči druhé osoby. Dala mu 100 korun na nákup, když požadovala litr mléka, čtvrtku másla a půlku chleba. Prý by mi přál vidět její reakce, když jí sdělil, že mu stokoruna na tyto tři základní potraviny nestačila. Její komentář zněl zcela výstižně - cituji: To jsem ráda, že se toho Pavel, její manžel, nedožil, neboť by ho určitě kleplo. Já už tady dlouho nebudu, tak to nějak přežiji. Jíst mohu obden a ohřát se též moc nemohu, neboť mi koncem roku zálohu na plyn zvedli ze 4 000 na více jak 12 000 korun. Doma tak topím jen v jedné místnosti a v koupelně, kde udržuji teplotu 20 stupňů. Přes den sedím v kuchyni a mám na sobě dva silné svetry. Konec citátu. Zde si neodpustím poznámku, že rada předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové z TOP 09 o svetrech byla vyslyšena, a to aniž by seniorka něco takového od ní kdy slyšela. Myslím, že tento příběh mluví za vše. Podobný osud prožívá mnoho dalších seniorů. Když kolegu dotyčná důchodkyně požádala, zda má nárok na nějaký státní příspěvek a jestli by jí to mohl zařídit, prý o tom slyšela v televizi, ona je nemohoucí a práce s PC jí nic neříká, tak to kolega začal zjišťovat. Na příslušném úřadu práce mu bylo sděleno, že o příspěvek si musí dotyčná požádat osobně nebo předat ověřenou plnou moc. Zde by opět musela zajít například na poštu.
K tomu doplním vyjádření vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu Pavly Šedivé, která uvedla pro ČTK - cituji: Ceny elektřiny meziročně vzrostly o 36,4 %, zemního plynu o 87 %, vodného o 16,3 %, stočného o 30,3 % a tepla a teplé vody o 44,7 %. Konec citátu.
K projednávané novele vládního návrhu snižující výši valorizačního příspěvku musím uvést, že zásadním způsobem poškozuje všechny příjemce této sociální dávky, ale nejvíce ty, kteří pobírají tuto sociální dávku v minimální výši. V případě schválení této novely vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon o důchodovém pojištění, tak přijdou důchodci v průměru o 1 000 korun měsíčně, což je zejména v současné době astronomického zdražování všech základních komodit, pro důchodce klíčových životních nákladů, naprosto neúnosné a sociálně-ekonomicky likvidační opatření. Dle platného a účinného zákona by měla proběhnout mimořádná červnová valorizace, a to formou zvýšení zásluhové složky důchodu o 11,5 %. To ale zapříčiní to, že na tom opět výrazně vydělají ti, kteří pobírají nejvyšší důchody. Dle údajů z Českého statistického úřadu z celkového počtu 2 300 000 starobních důchodců pobírá tuto sociální dávku ve výši přes 20 000 korun okolo tři čtvrtě milionu důchodců.
Jednou z cest, jak tohoto stavu docílit, je kromě neschválení předkládané vládní novely její úprava, respektive úprava jednoho z jejích parametrů, konkrétně výše pevné finanční částky, o kterou se důchody od června zvýší, přičemž tato částka zůstane stejná pro všechny její příjemce. Mé předložené pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon o důchodovém pojištění, v případě jejich schválení pomohou alespoň trochu všem nízkopříjmovým důchodcům. Navrhuji navýšit výši pevné finanční částky ve výši 1 425 korun, o kterou se důchody od června zvýší, přičemž tato částka zůstane stejná pro všechny jejich příjemce, čímž bude zachován i prvek zásluhovosti, protože další složkou zvýšení důchodů bude procentuální podíl ze zásluhové složky penzí, který v nominálním vyjádření stoupá s jejím růstem a jehož výše by byla 2,3 %.
Prosím o podporu mých předložených pozměňovacích návrhů, ke kterým se tímto hlásím a které mají tato čísla sněmovních dokumentů: 1953, 1954, 1955, 1956 a 1957. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Další v rozpravě vystoupí paní poslankyně Ožanová, následuje paní poslankyně Malá. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych si dovolila načíst pozměňovací návrhy, a to čtyři, které jsem vložila do systému. Nicméně ještě před samotným načtením, tak jak mi ukládá jednací řád, bych je ráda krátce odůvodnila.
Samotné předložení tohoto zákona mě udivilo, ono už jsme o tom hodně mluvili, protože domnívám se, že se jedná o retroaktivní normu. Když má někdo nějaké očekávání, například u zvýšení důchodu, a nyní v průběhu snižovat se mi nejeví vhodné. A také jsem si vzpomněla přitom, když jsem přemýšlela, zda podat, či nepodat pozměňovací návrhy, na to, co tady zaznělo, když jsme se bavili o důvěře této vládě či nedůvěře v lednu letošního roku. Minimálně dva z kolegů z koalice tehdy pochválili svoji vládu za to, že zvýšila důchody. Byla to paní Eliška Olšáková, vaším prostřednictvím, paní předsedkyně, já si dovolím citovat, co řekla. Podařilo se ustálit ceny pohonných hmot, zvýšila se minimální mzda i starobní důchod, bylo zrušeno EET a naopak zřízena digitální a informační agentura. Na to jsem jí, já nebudu citovat celé, co jsem jí na to řekla, jsem jí oponovala, že zásluhou vlády není zákonná valorizace důchodů.
Posléze po pár vystoupeních vystoupil pan poslanec Petr Letocha. Mimochodem teď psal něco na Twitteru o tom, jak jsme strašní a podobně, ale proto se domnívám, že je vhodné citovat jeho výrok. Často slýchám, že vláda nepomáhá našim občanům, a to je lež. Jen v minulém roce se třikrát zvýšily důchody, navíc vláda zavedla 500 korun měsíčně k důchodu za každé vychované dítě. Na to tentokrát zareagovala moje kolegyně, vaším prostřednictvím, Jana Pastuchová, která opět panu poslanci vysvětlila, že zákonná valorizace není zásluhou vlády, to je pravda, ale snížení zákonné valorizace nebude teď jenom zásluhou vlády, ale i vaší, když pro to zvednete ruku. Takže jenom abyste věděli, že ještě na začátku ledna někteří z vašich kolegů chválili vládu, byť neoprávněně, protože vláda za to nemohla, že... ale svým způsobem mohla, protože k té inflaci také přispěla, takže ji pochválili. Samozřejmě vezměme si to, že důchodci jsou jednou z nejzranitelnějších skupin. Oni se opravdu nemohou bránit, a vy chcete takto postupovat.
Navíc, jak už i v minulém týdnu říkal, vaším prostřednictvím, paní předsedající, pan poslanec Juchelka, někteří staví proti sobě třeba rodiny s dětmi a důchodce. To je opravdu nevhodné, dvě zranitelné skupiny lidí stavět proti sobě. Jestli se díváte, nehodlám číst celý proslov, jenom opravdu krátce ke zdůvodnění. A za mě především váš návrh je hodně nesystémový. Místo komplexnější úpravy je předkládáno něco takovým způsobem ad hoc. Nicméně samozřejmě budete se divit, ale já jsem poslouchala, i pan ministr Jurečka se k tomu tady už několikrát vyjadřoval a vysvětloval, takže samozřejmě jeho vyjádření jsem slyšela, nicméně s ním opravdu nesouzním.
Víte, když jsem se připravovala, tak ještě jsem měla název jedné kapitoly, měla jsem původně členěné celé odůvodnění do kapitol. A jedna kapitola, tam se mi ten název opravdu hodně povedl, měla zajímavý název: Kdo se dožije 68 let, vyhrál. Protože jsem rozebírala vaši důchodovou reformu a ve své podstatě hodláte snížit počet důchodců i tím, že zvýšíte hranici odchodu do důchodu. V určitém zdravotním stavu pracovat delší dobu znamená i to, že se s prominutím nemusí všichni toho důchodu dožít.
Další kapitolu jsem měla 80+, ale o tom jsem již hovořila v rámci faktických poznámek, protože jsem neměla moc času, abych se dostala k řádným projevům, tak to jsem již uváděla, že si mnozí z vás neuvědomují, jaký je rozdíl mezi důchodci, kteří jdou nyní do důchodu, a důchodci, kteří mají 80 let. Opravdu tam jsou závratné rozdíly a tato skupina je ještě zranitelnější než ti, co mají přes 20 000. Oni přes těch 20 000 obvykle fakt nemívají. Myslím si, že by stálo za úvahu se tady touto skupinou zabývat.
Za mě, byť jste schválili legislativní nouzi, za mě, stále se domnívám, že legislativní nouze nenastala. Domnívám se, že děláte to, co chcete, ale ne to, co můžete, protože podle mě opravdu toto nemůžete. Nicméně bohužel místo toho, abychom jen pouze měli rozepře tady a vedli diskuse, tak nejspíš ty diskuse se přesunou na půdu Ústavního soudu, což není úplně vhodné. Bylo by dobré, abychom u dalších tisků vedli normální klasické diskuse a nemuseli potom řešit tyto situace jiným způsobem.***