(19.40 hodin)
(pokračuje Andrej Babiš)

V historii Poslanecké sněmovny bychom našli mnoho dalších příkladů, kdy bylo projednávání v legislativní nouzi použito. Společným znakem všech těchto jednání je konsenzus koalice i opozice a hlavně to, že přijímané zákony pomáhají, neškodí a jsou přijímány díky neočekávatelným okolnostem. Samozřejmě byl proces legislativní nouze v minulosti i nadužíván či zneužíván. Pominu-li známý případ, který skončil u Ústavního soudu, tak velmi podobný případ je z roku 2001, který jsem již zmínil, kdy většina argumentů, které zazněly, je aplikovatelná na dnešní debatu. Takto prosadila vláda Miloše Zemana v listopadu 2001 přechodné zachování dosavadních platových předpisů, aby se vyhnula rozpočtovému provizoriu. Výsledkem byla hádka o dodržení podmínek stavu legislativní nouze mezi stranami opoziční smlouvy a čtyřkoalicí.

Nejprve vystoupil poslanec Cyril Svoboda, který řekl: Vážený, pane předsedo, vážená vládo, jsem hluboce přesvědčen a stejně tak i náš klub KDU-ČSL, že žádný stav legislativní nouze není, protože podle pravidel, která máme v jednacím řádu, je naprosto evidentní, co stavem legislativní nouze je. Musí jít za prvé o mimořádné okolnosti, za druhé musí hrozit buď vážné ohrožení lidských práv, nebo jak tedy asi vyplývá z návrhu zákona, který bychom měli projednávat, že by hrozila státu značná hospodářská škoda. (Odmlka.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, pane poslanče, rozumím. Poprosím zbytek kolegů v sále, aby se přece jen utišili a mohl pan poslanec pokračovat.

 

Poslanec Andrej Babiš: Myslím si, že skutečnost, že vláda opsala návrh, který původně podali poslanci České strany sociálně demokratické, poslanec Škromach a Hofman, tak že vláda tím, že opsala tento návrh, tak jenom sděluje to, co už bylo zřejmé, totiž že původní závazek vlády, že zvýší platy pracovníkům v rozpočtové sféře, se konat nebude. Vláda tento návrh předložila v roce 2000. Znala jednoznačně jeho dopady do státního rozpočtu a nemůže argumentovat tím, co uvádí v důvodové zprávě. Tam totiž vláda říká, že návrh novely se předkládá z důvodu nedostatku prostředků na platy ve státním rozpočtu na rok 2002. Bylo by aspoň korektní říci, že chybějí prostředky ve vládním návrhu státní rozpočtu. Žádný státní rozpočet na rok 2002 zatím schválen nebyl, to znamená, že nemůžeme konstatovat, že ve státním rozpočtu nejsou peníze na platy lékařů, učitelů, pracovníků ve zdravotnictví, v rozpočtové sféře. A tuto okolnost, totiž že vláda nejprve něco slíbí a potom nesplní, v žádném případě nelze označit za mimořádnou okolnost, kdy hrozí státu značná hospodářská škoda. Zkrátka slíbit pracovníkům zvýšení mezd, potom tento závazek nesplnit a označit řešení za řešení, které dokonce vyžaduje mimořádné okolnosti a mimořádné projednávání, je podle mě postoj naprosto neudržitelný. Z tohoto důvodu nelze podpořit návrh na podporu usnesení, že trvá stav legislativní nouze. Žádný nebyl, není, tudíž ani netrvá.

Na což reagoval místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla: Vážený, pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, myslím si, že situace v současné době je situaci zvláštní, protože to je situace po 11. září tohoto roku, kdy situace je do té míry dramatická, že schválení státního rozpočtu má hodnotu, kterou nikdy v minulosti nemělo, kde limit, který je, je dán tak pevně časově, že si musíme uvědomit, že překročit jej by bylo mimo jakýkoliv zájem státu. Vzhledem k tomu, že konstrukce rozpočtu je připravena takovým způsobem, že není možné přejít na 16třídní platový systém, tak ač velmi nerad, pod tlakem této situace jsem předložil návrh a vzhledem k tomu, jak jsem už uvedl, že celková situace je extrémní a složitá, jsem přesvědčen o tom, že důvody pro stav legislativní nouze jsou, protože hrozí nebezpečí lidským právům a koneckonců hrozí obecné nebezpečí České republice. Děkuji.

Na což se dotázal poslanec Josef Janeček: Vážení kolegové, pan vicepremiér zdůraznil další závažnou věc, totiž že hrozí ohrožení lidských práv. Chci vědět jakých? Děkuji.

Odpověděl mu poslanec Miroslav Kalousek: Pane předsedo, vážená vládo, kolegyně, kolegové, nechtěl jsem původně vystupovat k tomuto tématu, ale dovolte mi stručnou reakci na vystoupení místopředsedy vlády pana Vladimíra Špidly. Rozumím tomu, že politika vyžaduje jistou míru demagogie, jistou míru účelových argumentů, ale má to přece jen své meze brát si jako zdůvodnění předkládaného návrhu 11. září, brát si utrpení tisíců lidí a riziko civilizovaného světa jako rukojmí své vlastní neschopnosti. To je nemravné! - No vidíte, to jsme mohli citovat.

Místopředseda sněmovny František Brožík: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně, kolegové, předsedající schůze otevřel rozpravu k otázce legislativní nouze. Chtěl bych vaším prostřednictvím, pane předsedo, sdělit panu Cyrilu Svobodovi, že nezáleží na něm ani na poslaneckém klubu KDU-ČSL, jestli prohlásí, že legislativní nouze je, nebo není. Podle § 59 vláda požádala předsedu Sněmovny o vyhlášení legislativní nouze. Sněmovna může stav legislativní nouze zrušit, omezit nebo prodloužit a o tom rozhodneme hlasováním, ne politickými řečmi.

Poslanec Miloslav Výborný: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, mým názorem je, že státotvornost se neprojevuje pouhým přitakáváním tomu, co vláda předloží, ale může se projevovat také odporem k tomu - no představte si, odporem k tomu, co předloží vláda nebo nějaká skupina poslanců. - Jednáme teď o tom, zda je, nebo není stav legislativní nouze, posléze o tom budeme hlasovat a hlasování nějak rozhodne. Předpokládám, že je docela rozumné ptát se vlády, v čem tedy spatřuje důvody, pro které byl stav legislativní nouze vyhlášen. Moc jsme se z těch důvodů zatím v této rozpravě nedozvěděli. - Tak vidíte.

Předseda vlády Miloš Zeman: I když samozřejmě máme naprosto přirozený zájem o zlepšení platových poměrů, v rozpočtové a v příspěvkové sféře jsme přistoupili na princip, který říká, že v těchto krizových dobách je pro zemi rozhodující mít schválený státní rozpočet, mít krytá záda a kryté zázemí včetně zázemí nejen pro vnitro, o němž zde mluvil ministr vnitra, ale i pro obranu, zdravotnictví a řadu dalších konkrétních aktivit, včetně aktivit zahraničních, včetně vyslání příslušných misí do zahraničí a podobně. Ano, tato hodnota, která není hodnotou jen jedné politické strany, ale měla by být hodnotou České republiky, je pro nás nejdůležitější. Proto předkládáme tento návrh a je zcela zřejmé, že vláda by musela stáhnout návrh zákona státního rozpočtu, kdyby tento návrh nebyl přijat, protože by se logicky dostal do rozporu se zákonem, který byl přijat před 11. zářím. Snažím se vám to vysvětlit naprosto jasně, ale dovolte mi dvě zemanovské poznámky na závěr. Vítám, že se lidová strana stala bojovníkem za práva pracujících. - No tak dneska je to zas naopak. Lidová strana bojuje proti důchodcům. To je peklo, tohle. - Zejména v době, kdy byla ve vládě, to mnohokrát prokázala. No, přemýšlím o tom. Za druhé, můj lékař mi doporučil, abych zhubl o 10 kilo. - No to bych taky potřeboval. - Pokud si vyslechnu ještě několik projevů představitelů čtyřkoalice, při kterých se mi zdvihne žaludek, můj lékař bude úspěšný. Potlesk. Nikdo mě neposlouchá. To je zajímavé. Tady říká pan Zeman. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP