(15.30 hodin)
(pokračuje Vít Rakušan)
V současné době diskutujeme o rušení 300 poboček České pošty. Je to určitě věc nepříjemná. Pobočková síť v České republice čítala 3 200 poboček. Byla to nejpočetnější a nejrozsáhlejší poštovní síť v celé Evropské unii. Pokud snížíme počet pobočkové sítě o 300 a dostaneme se na 2 900, máme stále nejrozsáhlejší pobočkovou síť pošty v Evropské unii. Mimochodem počet zaměstnanců České pošty na 10 000 obyvatel v České republice činí okolo 50. Pokud srovnáme třeba s Estonskem, které už se vydalo cestou zjednodušení a digitalizace, tak tam je počet zaměstnanců na 10 000 obyvatel 11. Pouze ukazuji, že Česká pošta je dlouhodobě neřešeným problémem. A proč neřešeným? Protože nepřinášela žádné politické body. Protože nebyl zájem se pouštět do reformy, která vždycky bude bolestivá. A já za vládu říkám, že my jsme od začátku říkali, že se nebudeme bát i kroků, které v první fázi nepřinesou potlesk, ale sekundárně mohou přinést hodnotu. A ta dvouletá transformace České pošty, která by měla být ukončena v roce 2025, tu hodnotu přinese. Hodnotu moderní poštovní instituce, která bude poskytovat služby, které si stát od ní objedná, a to služby 21. století. A ještě dodám větu B, a to že stát za ty služby také České poště bude platit. Je to s podivem, ale je to věc, která v těch minulých letech samozřejmá nebyla.
Jaké jsou plánované kroky pro nejbližší dobu, které znamenají tu záchrannou brzdu jako takovou. 3 200 poboček se mění na 2 900 obslužných míst, zruší se limit kompenzace za poskytování univerzální služby, navýší se předběžné čisté náklady. Pracuje mezirezortní transformační tým s externími specialisty a odborníky, který připravuje transformační plán toho, jak Česká pošta bude fungovat, jak Česká pošta bude vypadat a jaké služby bude poskytovat. Tohle je transformační plán. Transformace není rušení 300 poboček. A transformační plán, jak několikrát od opozice zaznělo, není ani 18 stránek, kde se píše o tom, že je firmu potřeba rozdělit do dvou částí, které budou mít nějaký model financování. To je zadání. Ale samotné vypracování transformačního plánu nás teprve čeká.
Je to tak, že jsme začali s Českou poštou konečně něco dělat. Heslo "nekecáme, makáme", jsme my nevymysleli, ale naplňujeme ho. Už teď v hrubých rysech lze říci, jak si Českou poštu představujeme. Česká pošta v té blízké budoucnosti představuje prodlouženou jakousi offline ruku státu. Měla by být detašovaným pracovištěm státní správy, které v sobě spojuje prvky digitalizace, fyzické služby nebo asistence. Centrálním podacím ověřovacím výplatním místem veřejné správy provozovaným nad rámec klasické agendy Czech POINT, a samozřejmě je schopná poskytovat poštovní finanční služby. Například se zde bude moci zažádat o sociální dávku, vyřídit základní agendy finančního úřadu, nechat si poradit v oblasti státem vypisovaných dotací a podobně.
Síť poboček České pošty by měla integrovat nejrůznější služby státní správy, které se v regionech nevyplatí provozovat samostatně, a proto z nich mizí, jak vidíme třeba i u finančních úřadů. A tohle je přece i účel toho, jaké pobočky byly vybrány. Je falešný argument říkat, že Česká pošta mizí z vesnic, obcí, slabých regionů, venkova. Naopak. Naše transformace šla cestou, že tam, kde je jedna pobočka České pošty, tak ta pobočka zůstává. Právě z toho důvodu, že na venkově, v malých městech a v obcích je pošta často jediným výdobytkem státní správy, jediným dotykem státu, který je lidem ještě k dispozici. Proto jednu pobočku nikde nerušíme. Pokud došlo k redukci poboček, tak v těch městech, kde stále zůstane i po redukci pobočková síť zachována tak, aby poštovní síť byla pro lidi v celé České republice dostupná.
Chtěl bych zdůraznit a připomenout, že maďarská pošta šla úplně obrácenou metodou: zrušit pošty na venkově a centralizovat tyto služby do větších měst. Je to určitě legitimní cesta, ale tou my se nevydáváme. Protože obslužnost na venkově je pro nás základní hodnotou, kterou právě po transformačním projektu budeme moci využít, aby pošta poskytovala základní služby státní správy v mnoha segmentech. Je pro nás ambicí, aby pošta byla poslední výspou státu i v těch místech, kde stát jinak fyzicky přítomný není.
Ta diskuse, jak jsem ji zaregistroval při zařazování jednotlivých bodů programu v minulých týdnech, byla - proč se pošta ruší tam či onde? Jedná se ale o zásadní nepochopení toho, o čem rozhoduje vláda, a také o zásadní nepochopení toho, o čem má rozhodovat politik, nebo chcete-li státník. My máme rozhodovat o tom, zda pošta bude dlouhodobě udržitelná, bude smysluplně fungovat, a to na celém území naší země. Pokud debatu budeme redukovat na to, proč ta která pobočka v Kladně byla vybrána ke zrušení místo jiné, pak nerozumíme tomu, jaké je poslání nás jako vlády, ale i nás jako parlamentu. My máme nastavit základní rámec. Jednání o konkrétních pobočkách se vedou na ose Česká pošta, její management a starostové, primátoři, případně hejtmani. Tak to má být. Pošta se schází a v nejbližší době se sejde se starosty všech 113 obcí, kterých se redukce poboček týká. Chci zdůraznit, ze všech obcí v České republice se jedná o 113 měst, kde dochází k redukci poštovní sítě. To je počet starostů, se kterými management České pošty buď jednal, anebo jednat samozřejmě v nejbližší době bude. Občas jsme slyšeli věty: pošty bývaly v každé vesnici. No to úplně neodpovídá, protože v dalších 2 620 obcí v celé naší zemi pošty zůstávají. 113 měst, kde se pošta redukuje, 2 620 obcí v celé naší zemi, kde pošta žádným způsobem redukována nebyla. Starostové i při té nejlepší vůli nemohli být vtaženi do té diskuse žádným zásadním způsobem dopředu.
Sedm set milionů ročně, pokud někdo v téhle chvíli říká, že je to málo, tak já tvrdím, že z celkového objemu veškerých finančních operací ve výši 200 miliard je to poměrně velká částka. A každý rok tuto částku 700 milionů korun právě zrušením 300 poboček Česká pošta ušetří. Já velmi doufám, že diskuse se povede nejenom na linii, kterou konkrétní pobočku rušíme, ale na linii toho, co s Českou poštou můžeme a musíme udělat. Proč se s Českou poštou nic nedělalo dříve a proč musela se dostat do stavu, ve kterém je nyní. Možná někdo bude mít i svědomí a vyvodí z toho i nějakou svou vlastní politickou zodpovědnost.
Rozhodnutí o výběru pošt základní rámec dává Český telekomunikační úřad. Ten navrhuje počet zrušených poboček, o tom vláda diskutovala samozřejmě a hlasovala. Nikoli o jednotlivých pobočkách. To je rozhodnutí managementu České pošty. To rozhodnutí je odborné a výběr poboček se řídí zmíněným nařízením: docházkovou vzdáleností, ekonomickými kritérii, která zná Pošta, kapacitou poboček, šíří poskytovaných služeb a okolnostmi, jako je dostupnost MHD, možností parkování. Jde tedy o souběh kritérií, která Pošta vyhodnocuje individuálně v každé obci, u každé pobočky. Se starosty potom Pošta jedná o tom, zda existuje v lokále nějaký konkrétní aspekt, který by mohl vybranou pobočku v území změnit. V individuálních případech, ale nebylo jich mnoho, k tomu také došlo. A dílčí příklady, které opakovaně zaznívají, jako je mariánskolázeňská pobočka a její schody, Pošta dokáže bez problémů technickým opatřením řešit a opakovaně toto již uvedla. ***
