(19.20 hodin)
(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

Víte, ta inkriminovaná schůze, která je tady i zmiňována nejčastěji, ta opravdu byla vypjatá. Týkala se snížení valorizace a já bych chtěla krátce zrekapitulovat, co se tady tehdy stalo, protože myslím, že na to někteří chtějí zapomenout nebo záměrně ta fakta vynechat, zkreslit. Tehdy, když tady docházelo k projednávání těch jednotlivých čtení, respektive to je vlastně v legislativní nouzi vyjadřování se již k samotné legislativní nouzi a k dalším jejím fázím, opakovaně bylo hlasováno několik návrhů, které byly i předkladateli zdůvodňovány na základě výroků Ústavního soudu, který konstatoval - a to je dohledatelné, to určitě nemůžete popřít - že i obstrukce mají jakousi svou mez a že i parlamentní menšina má samozřejmě možnost se v rámci té obstrukce vyjádřit, ale nesmí dojít už k destrukci. Na tomto základě opírali předkladatelé opakovaně své návrhy a o těch vždy rozhoduje sněmovním hlasováním celá Poslanecká sněmovna, a tudíž se rozhoduje na základě vůle většiny. K tomu tady opakovaně došlo, a přesto slýchám jak ve veřejném prostoru, ve vašich mediálních vyjádřeních, jako kdybych snad já měla tu moc, kterou mi jednací řád jednoznačně nedává, já být tím, kdo rozhoduje, jaká ta rozhodnutí budou.

V tomto směru bych chtěla ještě připomenout, že jsme opakovaně tady diskutovali v případě legislativní nouze o tom, že předseda Sněmovny na základě jednacího řádu, na základě žádosti vlády tuto legislativní nouzi vyhlásí, aniž by on sám posuzoval, jestli jsou naplněny podmínky, a pak teprve až Sněmovna jako celek, každý z 200 poslanců svým hlasováním má možnost potvrdit či naopak nepotvrdit tuto legislativní nouzi. Tady to je možná nepochopení nebo záměrné někdy zkreslení toho, jak náš jednací řád hovoří. A stejně tak je to s těmi rozhodnutími, která tady padla z hlediska těch jednotlivých návrhů. Ostatně asi nebudeme zpochybňovat ani to, že prošel jeden z návrhů, který předložil opoziční poslanec. Jednotlivé kroky, to, jestli ty kroky většina rozhodla správně nebo nikoliv, v souladu s jednacím řádem či nikoliv, může posoudit Ústavní soud, ten ať tak určitě učiní. Bude-li mu podán podnět, tak tak určitě udělá a my na základě toho budeme moci teprve opravdu říci a tvrdit to, co tady občas zaznívá, že tady to je protiústavní či proti jednacímu řádu a podobně.

O co ve skutečnosti tady během toho jednání podle mého názoru šlo, byla snaha vyhrotit to jednání v určité fázi natolik, aby zkrátka došlo k tomu kýženému efektu směrem k veřejnosti. Ve chvíli, kdy jeden z předsedů opozičního hnutí vyhrál takovou tu nepsanou soutěž v délce projevu, druhý z předsedů měl zájem tady předvést ještě něco víc, a proto odmítal řídícího schůze poslechnout a poslechnout to, že má svůj projev ukončit a opustit řečniště. Ale toto je věc, za kterou nese zodpovědnost vždy ten daný poslanec sám, za to nemůže nést zodpovědnost kdokoliv jiný - kdokoliv jiný, kdo ač už tu schůzi řídí, nebo je tady jenom řadovým poslancem a je u toho svědkem. A to si myslím, že je potřeba tady znovu odmítnout, abychom si nechali vnutit, že snad má ať už řídící schůze - a byl to v tu chvíli někdo jiný, ne já, a já myslím, že pan místopředseda Bartošek tu situaci zvládl dobře, a stojím za ním - tak se vlastně musí on zodpovídat za to, jakým způsobem ten daný poslanec uposlechl či nikoliv. Protože kdybychom tuto logiku přijali, tak já si pamatuji v minulém volebním období zcela jednoznačnou situaci, kdy můj předchůdce, pan poslanec Vondráček, byl tím, kdo obhajoval kroky, které byly vedeny proti jinému poslanci, Lubomíru Volnému, který odmítal opustit řečniště. Svojí formou, velmi destruktivní, opět tady protestoval proti tomu, jakým způsobem se přijímá zákon, a v tu chvíli byl také, a myslím, že zcela po právu, vyveden z jednacího sálu. A já si pamatuji ta slova, která pak pan předseda tehdejší říkal, totiž, že něco takového je nepřípustné, když to budu parafrázovat. Tehdy jsme i my z opozice, kteří jsme nebyli rozhodně příznivci tehdejší vlády, tento postup ocenili a nesvalovali jsme vinu na ať už toho konkrétního řídícího či řídící, ani na předsedu Sněmovny za to, jakým způsobem ta daná situace proběhla. A já v tom vidím jednoznačnou paralelu. V tomto případě se jedná o velmi podobnou, ne-li stejnou, totožnou situaci, kdy nejdříve jeden poslanec odmítne uposlechnout řídícího schůze a následně tedy mu ostatní přicházejí v uvozovkách na pomoc a následně tady deset, dvacet, možná i více poslanců blokovalo řečniště. A kdo v té chvíli skutečně svolává grémium nebo jej svolal, je dohledatelné i ze stenozáznamu, protože pan místopředseda Bartošek pak následně po naší domluvě, a to i s panem premiérem, to uznávám, ale svolal mým jménem jednání grémia, během té dané schůze již třetí, protože ta grémia rozhodně probíhala i předtím.

Co se týče právě tady toho popisu situace, proč to říkám celé, je z toho důvodu, abychom nenechali v tom veřejném prostoru to množství lží, které kolem toho běží. O mé osobě ostatně těch lží koluje opravdu nespočet a jedna tady zazněla i před chvílí z úst mé předřečnice, totiž že tvrdím, že opozice má mlčet a šoupat nohama. Tak já si s dovolením najdu přesně ten výrok, abych jej ocitovala, protože si myslím, že není fér ho říkat vytržený, úplně vytržený z kontextu. Bylo to v rozhovoru pro Právo 13. dubna minulého roku, a to jsem řekla na dotaz, který se týkal - nebo respektive kontext, protože nebudu číst úplně celý rozhovor - který se týkal tendru na dostavbu Dukovan. A já jsem tehdy řekla: "Připomeňme, že třeba ještě před rokem bývalý ministr Havlíček usiloval o to, aby v tendru byl i ruský Rosatom. Jemu i všem podobným, kteří nám teď cokoliv vzkazují a radí, doporučuji, aby radši šoupali nohama a mlčeli v koutě." To je konec celé citace. Ale rozhodně to neznělo na celou opozici, ke každé situaci a něco podobného. Nic takového nezaznělo. Takže prosím uvádějme ty věci tak, jak jsou, a pokud nechceme vnímat kontext, já to vnímám tak, nebo chceme pokřivovat ta jednotlivá vyjádření a překrucovat je jako ostatně celá řada jiných, tak si myslím, že to není dobrý předpoklad toho, abychom tady vedli diskusi, která bude férová.

Víte, od pana Okamury třeba, který má také vystoupit, určitě takových osočeních tady už na moji adresu padlo mnoho. Padla opakovaně, nebudu říkat úplně všechna, ale mám pocit, že tady se velmi často shodneme a určitě i ostatní, že je cílem vybudit určitou závist. Nepamatuji se, že bych já řešila, kdy z opozice kolik jako místopředseda Sněmovny měl plat, kolik bral a čím jezdil a podobné věci. Už vůbec se nepamatuji, že by se řešilo, jestli když letěl na nějakou služební cestu, to byl on, kdo objednává v uvozovkách občerstvení. To je teď taková novinka zase, kdy vás chci ubezpečit, že skutečně to předsedkyně Sněmovny nedělá, neřeší. A mimochodem, jestli to tady budete chtít řešit, tuhletu otázku zrovna, tak dvě cesty po 24 hodinách, asi 90 lidí na palubě, z toho 50 podnikatelů, pokud se nepletu, a všichni si platili myslím 80 000 korun za to, tak asi nechceme, abychom je tam pohostili vodou a chlebem. Na druhou stranu se právě velmi často v tomto směru dopouští někteří až řekněme osobních útoků, která já určitým způsobem přecházím. Nechci ještě přilévat oleje do ohně, ale myslím, že toho právě přesně nejsme tady hodni, abychom brnkali na tyto struny závisti, nenávisti, záměrně šířili nepravdy, hoaxy, které se objevují v tom veřejném prostoru, protože to si myslím, že je pod úroveň úplně každého poslance, který tady na začátku volebního období skládal slib. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP