(12.10 hodin)
(pokračuje Patrik Nacher)

Jenom jak jsem říkal, u těch splátek jsem narazil, a vy to máte také, na to, že u toho jednoho je to děleno na tři různé kategorie a splácení je v jedné splátce, ve 12, v 60 - to je u toho ČSSZ, zatímco tady v tomhle případě je to do 5 000, a od 5 000, a tam jsou ty splátky čtyři po kvartále, první je do 30. listopadu a poslední je 2. prosince 2024. Takže si říkám, přijde mi, že by bylo dobré to sjednotit, aby to bylo srozumitelné. Nevím, jak budeme schopni potom vysvětlovat v médiích, když někdo dluží na sociálním pojištění 7 000, tak má na to 12 měsíců, a když to samé u daní, tak to musí udělat ve čtyřech splátkách. Myslím si, že i pro komunikaci tohoto milostivého podzimu je lepší to sjednotit. To je jedna poznámka a děkuji za to, jestli se to podaří, i přestože jsme si zkrátili lhůty.

Ta druhá, to je to, jak jsem řekl, aby z toho vypadlo to písm. b), v tomhle případě § 7, kde úhrada rozhodného nedoplatku je rozložena na splátky ode dne podání žádosti dlužníka o toto rozložení, pokud ke dni podání žádosti nemá rozhodný nedoplatek vymáhán daňovou exekucí. Jinými slovy, tak se pojďme o tom potom bavit odborně. Teď docela jsme v detailu, odborná věc. Jinými slovy, kdyby to bylo do 5 000, tak by to nevadilo, ale když je to nad 5 000 a ten člověk by to chtěl rozložit na splátky, tak už mu to umožněno není. Mně jde právě o to, abychom se podívali i na statistiku, kolika osob se to týká, protože v té chvíli u toho, kdo má jistinu 4 500, tak by nevadilo, že tam má tu daňovou exekuci, a u toho, kdo by dlužil 6 000, už by to vadilo, už by to nemohl rozdělit na splátky, takže by celá řada lidí mohla z toho vypadnout. Jinými slovy, to, o čem já jsem mluvil, že je vymáhán daňovou exekucí, se netýká zákona jako celku, ale pouze situací, které by se řešily přes ty splátky. A na to já jsem upozornil, že to by byla škoda. Ale říkám, je to asi odborná debata. Mrzelo by mě, kdyby ten benefit, který tady je, to jest to, že jsou tam ty splátky, což v tom milostivém létu I, II nebyly, to znamená, pro ty lidi, pro které ta jistina je relativně velká a nejsou schopni to splatit, tak že to milostivé léto je sice pro ně určeno, ale oni se mu vyhnou nebo oni ho nevyužijí, protože ta samotná jistina je docela vysoká, tak na to jsou ty splátky. Tak je pak škoda vlastně ty splátky tímhle způsobem osekávat, nic víc, nic méně.

Ostatní změny jsem řekl. Rozšíření o zdravotní pojištění se týkalo předchozího bodu, nikoliv tohoto, takže tady u tohoto mám jenom ty dva body. To znamená, znovu - sjednocení formy splátek a potom, aby se to týkalo i případů, které spadají pod daňovou exekuci.

Já vám děkuji za pozornost a zase se těším na spolupráci i u tisku 384.

 

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji a rozhlížím se po sále, zda ještě někdo má zájem o vystoupení v obecné rozpravě? Nikoho nevidím, obecnou rozpravu tedy končím.

Vzhledem k tomu, že nepadly ani návrhy na vrácení, ani na zamítnutí, tak se nyní budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednávání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nevidím. Zagongovala jsem.

Než dorazí kolegové do sálu, načtu omluvy: omlouvá se pan Heller Šimon od 11 hodin z pracovních důvodů, pan Michálek Jakub od 12 hodin z osobních důvodů, paní Pošarová Marie od 12 hodin bez udání důvodu a pan ministr Vlastimil Válek do 14 hodin z pracovních důvodů.

Ještě jednou zagonguji. Ještě chviličku prosím o strpení, než dorazí kolegové do sálu.

 

A budeme tedy hlasovat o přikázání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 38, přihlášeno 169 poslankyň a poslanců, pro 143. Návrh byl přijat.

 

Odsouhlasili jsme tedy, že návrh bude přikázán rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalším výborům? Není tomu tak.

 

Návrh na zkrácení lhůt tady nebyl načten. (Poslanec Výborný: Byl!) O 35 dnů, tak to se omlouvám, o 35 dnů.

 

Takže nyní budeme hlasovat o zkrácení lhůt na projednávání o 35 dnů.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 39, přihlášeno 170 poslankyň a poslanců, pro 145. Návrh byl přijat.

 

Končím projednávání bodu číslo 21 a otevírám bod číslo

 

23.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 251/2021 Sb.,
kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 401/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr financí Zbyněk Stanjura a já požádám pana ministra, aby se ujal slova. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, chci předložit nebo odůvodnit návrh zákona nebo novelu zákona o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento návrh zákona reaguje na neočekávaný, a to bych zdůraznil, neočekávaný soudní výklad přechodného ustanovení zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, které bylo přijato v souvislosti se zrušením regionálních rad soudržnosti. Toto přechodné ustanovení upravovalo, jakým způsobem bude postupováno v případech doposud nerozhodnutých odvolání příjemců dotací proti platebním výměrům vydaným za porušení rozpočtové kázně dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Nejvyšší správní soud překvapivě rozhodl, že rozhodnutí Ministerstva financí, kterým bylo rozhodnutí o odvoláních příjemců dotací, nemá v případě podání žaloby hájit před soudem Ministerstvo financí, nýbrž odvolací finanční ředitelství. Navíc pokud dojde ke zrušení tohoto rozhodnutí Ministerstva financí soudem a vrácení věci k dalšímu řízení, nemá o stejné věci opětovně rozhodovat Ministerstvo financí, ale právě odvolací finanční ředitelství. K danému výkladu dospěl soud navzdory tomu, že tento postup nebyl nikdy úmyslem zákonodárce, a navzdory tomu, že delegace této odborné agendy na odvolací finanční ředitelství postrádá v uvedených případech jakýkoliv legitimní důvod.

Takže cílem tohoto návrhu zákona je zajistit, aby Ministerstvo financí mohlo nadále hájit vlastní rozhodnutí i v případném navazujícím soudním řízení o žalobě proti tomuto rozhodnutí Ministerstva financí a dále aby Ministerstvo financí mohlo o věci opětovně rozhodnout v případě, kdy je toto rozhodnutí soudem zrušeno a vráceno k dalšímu řízení. Aby bylo dosaženo nápravy tohoto nežádoucího stavu, navrhuje se v klíčovém přechodném ustanovení k zákonu č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, explicitně stanovit, že v případě podání žaloby proti rozhodnutí Ministerstva financí je žalovaným Ministerstvo financí a dále že Ministerstvo financí bude opětovně rozhodovat, pokud bude jeho rozhodnutí soudem zrušeno. Součástí návrhu jsou ale také vlastní přechodná ustanovení, na základě kterých vstoupí Ministerstvo financí do všech soudních a správních řízení, ve kterých do nabytí účinnosti tohoto zákona již stihly přejít působnost a účastenství na odvolací finanční ředitelství.

Dovoluji si jménem vlády Poslanecké sněmovně navrhnout, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu, neboť jakýkoliv odklad v přijetí tohoto zákona pouze prodlužuje nežádoucí stav, kdy je Ministerstvu financí bráněno, aby svá vlastní rozhodnutí hájilo před správními soudy. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP