Nedávno jsem se díval historicky do předchozích ročníků železniční konference, kterou pořádáme. Minulý týden jsme ji pořádali už podeváté v Pardubicích. Bylo to, tuším, v roce 2018, kdy na téhle konferenci předchozí ministr, náš kolega Dan Ťok, podepisoval úvodní memorandum s EIB. Bylo to tehdy na částku 100 miliard korun. Takže logicky, kdybych takovou věc byť jedním slovíčkem kritizoval, bych byl sám proti sobě a proti krokům, které už jsme my vlastně zkoušeli a testovali k předchozímu memorandu.

Připomenu, že to bylo využito zčásti - vy vlastně jdete stejnou cestou a nemám teď přesně před sebou to procento, ale ilustračně, a pan ministr dopravy ty projekty zná velmi dobře - například ta velká oprava a rekonstrukce prvního železničního koridoru ve východočeském kraji u Ústí nad Orlicí, ten takzvaný Blending Call. To je zrovna jedna z obřích akcí, která právě využívá prostředky EIB na takhle velkou modernizaci, investiční modernizační akci na hlavním koridoru. Takže tady jsme zatím ve shodě.

Tam, kde ale ve shodě nejsme, jsou dva momenty. Za prvé, znovu opakuji, že vy jste, pánové, udělali určitý účetní trik, a to prostě nemůžete popřít. I Národní ekonomická rada to ve svých vystoupeních konstatovala při hodnocení rozpočtu, že to vidění - dobře, když nepoužiji slovo trik, ale ten pohled - že je trochu zkreslený, že zkrátka není ta částka přiznána v celkové bilanci. To za prvé.

Jenom když se podíváme do dvou sněmovních tisků, které jsme tady hlasovali, o kterých jsme rozhodli hlasováním, jedna částka, jeden řádek ve státním rozpočtu, tedy výdaj, proti kterému by měl být spárován ten řádek na straně Státního fondu dopravní infrastruktury, tedy příjem, prostě nesedí. Těch 30,7 miliardy tam proti sobě není, liší se ta částka. Ale budiž, je to možný přístup a můžeme s ním pracovat.

Ale to druhé, na co poukazujeme, a na co se tedy i ptám v té své interpelaci, je, jak budeme s tou půjčkou pracovat. To znamená, neútočím teď, nekritizuji. Připomenu, že můj dotaz byl vznesen 10. ledna, odpověď přišla 31. ledna. Teď jsme tedy v půlce dubna a já opravdu mám ty informace částečné, dílčí, že už proběhla nějaká další jednání s Evropskou investiční bankou, že jste, pánové, o kus dál.

Takže já vlastně v návaznosti na to řečené na podzim, na to, co je napsáno v tom dotazu i v odpovědi, teď uvedu - nebo to zpřesním na tři otázky: Jestli už víme, kdy bude první půjčka, kdy bude první tranše, kdy to použijeme, případně na jaký projekt, a jaké budou tedy její podmínky. Druhá otázka: Pokud budou horší, pokud ten úrok z té půjčky bude horší, než aktuálně si může půjčit nebo použít stát, jak to uděláte? Jestli tedy zatím k ní nepřistoupíte a dojde k nějaké změně nebo modernizaci, novelizaci, návrhu státního rozpočtu? To je druhá otázka. Za třetí - a ta je pro mě klíčová, prosím: U koho zůstanou ty budoucí splátky? Bude to takzvaný mandatorní náklad Ministerstva dopravy a Státního fondu dopravní infrastruktury? To znamená, až na podzim budeme dělat rozpočet, kolega Stanjura řekne kolegu Kupkovi: Tak, pane kolego, tady máte minus 10 miliard, to si splaťte, víc vám už nedám - anebo to zůstane za Ministerstvem financí a nebude se to vlastně týkat sestavovaného rozpočtu a požadavků Ministerstva dopravy? Děkuji za odpovědi.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Do rozpravy se hlásí pan ministr Stanjura.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já mám radši písemné interpelace než ústní, protože ta debata může být širší. Nicméně pan poslanec Kolovratník položil jiné otázky, než jsou v písemné interpelaci, tam je jedna otázka. Máte záložní plán? Ano, máme, kdybych chtěl být mimořádně stručný - nemám teď na to pět minut - ano, máme.

Klíčová věc: ty stavby budou letos profinancovány. Mohl bych se vracet k tomu, že jste podepsali smlouvy a ve střednědobém výhledu jste to nepřiznali. Je to účetní trik, pane poslanče, prostřednictvím paní místopředsedkyně, nebo není? Řečnická otázka, je to úplně to samé. Když podepíšu smlouvy, je to mandatorní výdaj, to je bezesporu, protože je podepsaná smlouva, a neumím si představit, že stát neplatí své závazky.

Na tu poslední otázku, kdy jste se ptal, kdo bude splácet ty dluhy. Poctivá odpověď je, že daňoví poplatníci. Nikdo jiný dluhy ani úroky státu nesplácí než daňoví poplatníci. Rezortně daňovému poplatníkovi může být jedno, jestli to má doprava, nebo finance. Pro mě je dlužníkem Česká republika. Ostatní je technická debata, fakt. Já ten rezortní pohled nemám rád. My jsme se dohodli s EIB, že pokud bychom k tomu kroku přišli, příjemcem bude Ministerstvo financí, ne dopravy. Ale to už jsme tady říkali, myslím, při rozpočtu nebo při jiné interpelaci.

V této chvíli rozhodnutí nepadlo a jsou tři možnosti. První je ta, co vyjednáváme. Samozřejmě, příslušní odborní pracovníci vyjednávají konkrétní projekty. Nikdo vám nepůjčí na železniční infrastrukturu balík peněz, pokud je nedoložíte. Ta jednání probíhají několik měsíců na expertní úrovni. V této chvíli máme nějakou konkrétní nabídku, kterou jsme ještě neakceptovali, a je výhodnější než stávající výše dluhopisů, které emituje stát, výhodnější v této chvíli.

Nicméně my jsme objevili ještě jeden nástroj, který v této chvíli prověřujeme, a to je půjčka z Recovery and Resilience Facility, to znamená z RRF. Finalizujeme jednání. Myslím, že do konce dubna pošleme finální žádost, zatím jsme dali indikativní žádost vůči Evropské komisi. Když řeknu celý Next Generation EU, tak zjednodušeně ten balík peněz, na které si společně půjčily členské státy, se dá rozdělit do grantové části - to známe pod pojmem Národní plán obnovy, mají to všechny členské státy - a pak možnost půjček. Tam jsou alokace na jednotlivé státy podle kritérií, která se tehdy schválila. Pokud je některý stát nevyčerpá, jiný stát může z toho čerpat zbytek. V této chvíli to předběžně vypadá, že by tam mohly být ještě výhodnější podmínky než VIB, a pak by bylo logické, že bychom vybrali tento nástroj.

Jinými slovy, ty peníze tam přijdou a my vybereme ten nástroj, který bude nejlevnější pro dluhovou službu v příštích letech. Splácet to bude Česká republika jako entita. Není důležité, který rezort, ale reálně to zaplatí daňoví poplatníci. Nikdo jiný neprodukuje zdroje do státního rozpočtu než daňoví poplatníci. Platí to, co říkal Martin Kolovratník v předchozí interpelaci, bavíme se v širokém daňovém mixu. Každý je daňový poplatník, minimálně v DPH, takže nikdo jiný to nezaplatí. Není žádný spor uvnitř vlády, jestli doprava nebo finance nebo ten, protože vláda rozhoduje jako celek. Takže vybereme z těch tři nástrojů ten, který bude nejvýhodnější z hlediska dluhové služby.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Kolovratník. Poté je přihlášen do rozpravy pan ministr Kupka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Já jsem to vzal formou faktické poznámky. Tady nás musím bránit. To přece není pravda s tím střednědobým výhledem. Takzvaný SDV, který jsme vždycky hlasovali a hlasujeme společně s tím sněmovním tiskem o rozpočtu SFDI, se vždycky každý rok dělá tak, že ve chvíli, to znamená během toho podzimu - a máme to i na hospodářském výboru vždycky někdy v tom průběhu září - všechny akce, které jsou v tu chvíli zasmluvněny, ať ŘSD, nebo Správa železnic, a známy a mají ty smlouvy právě rok, dva, tři, dopředu, jsou do toho střednědobého výhledu promítnuty. Takže, pane ministře, věta, že za nás jsme měli zasmluvněné projekty a nedávali jsme je do střednědobého výhledu, přece není pravdivá. Vždycky se postupovalo v tabulkách tak, že co je ve smlouvě, typicky dálniční úsek na dva nebo na tři roky, který v tom roce začíná a má už smlouvu, je tam promítnut. Ale logicky, pokud se někde uzavřela smlouva v lednu, v únoru nebo v březnu, tak tam být nemohla, protože rozpočet, ten návrh střednědobého výhledu, se chystal během podzimu a v příštím roce se aktualizoval. Tak to je faktická poznámka jenom tady k té jedné větě. Nemohu s ní souhlasit.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí pan ministr Martin Kupka.

Než mu udělím slovo, přečtu omluvy. Omlouvá se Babišová Andrea po celý jednací den - rodinné důvody, Bek Mikuláš do 11.45 a od 13 hodin - pracovní důvody.

Prosím, pane ministře, máte slovo. ***