(10.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Moc děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Dobrý den, milé kolegyně, kolegové. Já jsem dávala písemnou interpelaci na pana ministra Bartoše z docela závažného důvodu, protože ještě včera se na mě obraceli žadatelé, kteří žádali o dotace v rámci Integrovaného regionálního operačního programu, a musím upozornit ctěnou Sněmovnu, že tito žadatelé chystají hromadnou žalobu. Proto považuji za velmi důležité, abychom se o tom tady dneska pobavili.
Dovolte mi, abych vás trošičku vtáhla do děje, co se vlastně odehrálo kolem výzvy na základní školy. 26. 9. 2022, čtyři dny před avizovanou výzvou IROP číslo 24 pro základní školy, Ministerstvo pro místní rozvoj zásadním způsobem změnilo pravidla této výzvy. My jsme na to reagovali okamžitě jako stínová vláda a vyzvali jsme pana ministra, ať okamžitě zastaví tuto výzvu a nové parametry se žadateli projedná. Je potřeba si uvědomit, že původní, samozřejmě možné, náklady byly až 100 milionů na jeden projekt a obce tyto projekty, když už byly tři dny do výzvy, měly nachystány. To prostě není možné, abyste ze dne na den změnili starostům výzvu, že místo možných 99 milionů se to najednou sníží na 35! Co by starostové s těmi projekty měli za dva dny udělat? To nebudou mít jedno patro nebo tam nedají střechu? Prostě takovéto věci nejde dělat.
Jsem moc ráda, že pan ministr vyslyšel náš apel, nejenom nás, ale samozřejmě i všech starostů, výzvu okamžitě zastavil s tím, že se tedy budou projednávat parametry výzvy s těmi partnery, kterých se to týká. Nakonec se domluvili. Tam samozřejmě došlo skutečně ke snížení výše požadovaných způsobilých výdajů na jeden projekt, nicméně to už bylo po dohodě s územními partnery, takže legitimní.
Nová výzva potom byla vyhlášena 1. 11. 2022 na výzvu 23 a 24, a protože totálně selhal monitorovací systém, v podstatě to nefungovalo, nebylo možné nahrát přílohy a tak dále, tak ta výzva byla opět okamžitě zrušena. Následně po technických úpravách byla nová výzva vyhlášena 25. 11. na alokaci 1,895 miliardy korun z evropských fondů plus 334 437 486 korun ze státního rozpočtu, takže ta výzva byla zhruba na 2,2 až 2,3 miliardy korun. Výzva byla zahájena ve 12 hodin a ukončení této výzvy mělo být 3. ledna letošního roku. Bylo přihlášeno 389 projektů a první registrovaný projekt byl registrován ve 12 hodin, 19 minut a 10 sekund, to znamená 19 minut po vyhlášení té výzvy jako takové. A pak samozřejmě nastala ta velmi vámi, když jste byli v opozici, kritizovaná klikačka, protože samozřejmě byla na prvních pár projektů za vlastně 20 minut veškerá alokace vyčerpána, ty projekty klikaly jako divé.
Musím říci, že tím, jak se na mě obraceli ti žadatelé - tak tady jenom tyto plachty (Ukazuje.), jenom abyste si dokázali představit, je to 143 projektů - podali stížnost proti tomu, jakým způsobem se daly ty projekty registrovat na Ministerstvu pro místní rozvoj. Já si vyberu jenom pár citací, nebudu vám tady číst 143 komentářů jednotlivých obcí, ale jenom pro vaši představu opravdu přečtu pár stížností. Například obec Dolní Němčí: "Naprosto amatérský postup a důkaz neschopnosti MMR nastavit transparentní podmínky pro hodnocení kvality a potřebnosti projektů. Proč MMR měnilo podmínky spoluúčasti žadatelů? Při předpokládaném přetlaku žádostí měli nastavit výši dotace, například 50 %, aby eliminovali účelové podání obcí." Další obec: "Jak je možné, že jsou subjekty vyzývány k doplnění povinných příloh? Poctivě jsme nahráli všechny povinné přílohy v domnění, že nedoložení je důvodem k vyřazení žádosti." Další, tady jenom třeba z půlky: "Toto vnímáme i jako velkou nevýhodu průběžných výzev, která de facto zvýhodňuje žadatele podávající neúplné a nekvalitní žádosti na úkor žadatelů poctivě podávajících žádosti dle požadavků dané podpory. Připojujeme se ke stížnosti ke způsobu předkládání žádostí. Bohužel jsme se opakovaně snažili o veškerá doplnění podkladů. V předchozím případě zrušené výzvy jsme byli výrazně výše za stejných podmínek." Další stížnost je: "Neustálé změny v podmínkách pro danou výzvu před jejím vyhlášením a průběh celého procesu podání žádosti o podporu považujeme za zcela netransparentní, a zejména neseriózní jednání vůči územním samosprávám a školským příspěvkovým organizacím. Klikací soutěž naprosto nevystihuje kvalitu ani potřebnost projektů, je jen časové hledisko, které ovlivňuje mnoho faktorů." Tady z konce: "Nelíbí se mi ani výmluvy MMR, několikeré zrušení, úpravy, odkládání, zavání to korupcí. Nastavený systém, kdy v jeden okamžik je otevřena výzva, spuštěn příjem žádostí a zveřejněny teprve podmínky výzvy, považujeme za zhoubný. Zvažte prosím situaci, do které jsme se jako škola dostali. Věnovali jsme mnoho času i peněz přípravě projektů a nyní jen kvůli technickým problémům v systému nemáme žádost schválenu" a tak dále a tak dále. Skutečně, těch stížností je 143.
Chtěla bych se zeptat, když jsem vlastně viděla kontext toho, jak ty projekty byly podávány, zda ministerstvo, protože vím, že byla schůzka se zástupci stěžovatelů, aby vlastně projednali ty věci, ale ti žadatelé se vesměs shodují na těch asi zhruba pěti, šesti okruzích stížností, a jak už jsem avizovala, skutečně se chystá hromadná žaloba. Žadatelé si stěžují zejména na nerovné podmínky při podávání žádostí, nefunkční systém, monitorovací systém 21+, nerovnost v případě zadávání projektů různého rozsahu, rozpor s protikorupčními opatřeními, rozpor s hlavním cílem jednotného národního rámce, rozpor s metodickým pokynem Ministerstva pro místní rozvoj, porušení obecních právních předpisů i přímo použitelných předpisů EU a potom samozřejmě rozporují i povinnost poskytovatele dotace, aby zajistil rovný přístup ke všem žadatelům o podporu a spravedlivý proces v řízení o poskytnutí dotace. A samozřejmě v neposlední řadě kritizují i opakovaně nefunkční a nepředvídatelný systém. Dne 22. března tedy proběhlo jednání na půdě Ministerstva pro místní rozvoj, kde v podstatě hlavním motivem stížnosti byly časové ztráty ve fázi zpracování a vyplnění žádosti žadatelem, časové ztráty ve finalizaci žádosti a vytvoření tiskové verze žádosti, rozdílné délky odezev ISKP 21+ pro vytvoření tiskové verze žádosti v řádu minut. Žadatelé samozřejmě apelovali na to, aby Ministerstvo pro místní rozvoj nějakým způsobem tuto situaci řešilo.
A já tady udělám odbočku, protože chápu a věřím, že pan ministr určitě zaútočí na to, že i za nás byl problém s tím klikacím systémem, protože samozřejmě pokud jsou transparentně všechny podmínky pro výběr dané dotace zveřejněny, tak prostě všechny projekty dostanou stoprocentní bodové ohodnocení, a když máte určitou omezenou alokaci, tak pak nemáte jinou možnost, než že rozhoduje rychlost podání. Mě spíše na tom zaráží, že nás jste tak strašně kritizovali, ale my jsme z té situace vyšli takzvaně na štítu, protože jsme zajistili dofinancování všech projektů, které se dostaly pod tuto klikací výzvu. O to absurdnější je, že po těchto zkušenostech, kdy samozřejmě každý se může poučit z chyb, Ministerstvo pro místní rozvoj znovu otevřelo takovouto klikací výzvu a má tam samozřejmě obří převis poptávky nad nabídkou. Na tom jednání právě v tom březnu se pan ministr zavázal, že bude hledat možné zdroje navýšení alokace výzvy, ať už ze státního rozpočtu, nebo realokací v rámci IROPu, popřípadě jiných programů. Samozřejmě bych také se chtěla přidat k tomu, abychom určitě tedy nějaké zdroje v tomto smyslu hledali, protože si myslím, že už to, že byla výzva otevřená ve 12 hodin a první projekt se podařilo nahrát 19 minut poté, hovoří o tom, že něco s tím systémem nebylo úplně v pořádku. ***
