(10.40 hodin)
(pokračuje Klára Dostálová)
Druhá věc, která mě zaráží, když tady vidím ten seznam toho, kde končí ta čára, což je v podstatě pár projektů z té celé plejády úspěšnosti, tak bych se chtěla zeptat, jak jste ošetřili to, že skutečně někdo nevyužil toho, že podal jenom čistou žádost bez příloh, aby byl rychlejší na startovní čáře oproti poctivým žadatelům, kteří skutečně skenovali všechny přílohy, nahráli to, aby měli takzvanou úplnou žádost. Protože pokud to je tak, že jste umožnili v podstatě, omlouvám se za to slovo, ale trošičku "levou" těm žadatelům, že předložili takový ten bianko šek, jenom žádost, a pak se jich řídící orgán doptal na všechny přílohy - tam samozřejmě může docházet k prodlevám, protože než nahrajete všechny PDF soubory, projektové dokumentace a stavební povolení a já nevím, co všechno ještě, tak vás to samozřejmě zdržuje. Tak se chci zeptat, zda pan ministr si udělal analýzu toho, těch projektů, které jsou tedy seřazeny vepředu. To znamená, opravdu došlo k velmi malému počtu - protože říkám, první žádost byla 12.19 a poslední žádost 12.40, takže tam skutečně je to velký fofr, jak se podávaly ty žádosti - zda si zkontroloval to, že u těchto žádostí jde o úplné žádosti, anebo jste jim skutečně umožnili udělat to, že tedy podají jenom žádost, v podstatě bianko šek, a pak se řídící orgán dotazoval. Pak jsou to opravdu nerovné podmínky pro žadatele, protože na to jste tedy měli upozornit všechny: Nejdřív si zaregistrujte žádost a pak spolu budeme řešit nějaké dodatečné přílohy a tak dále. Pokud to tak je, že jste to neohlídali a že skutečně tam byly nerovné podmínky, tak si myslím, že mají žadatelé v té stížnosti docela nabito.
Já bych se tady spíše ráda věnovala tomu, co vláda sama měla na svém jednání vlády, a to 12. dubna, kdy si vláda předložila materiál Zpráva o rizicích a opatřeních implementace fondů EU. Já vím, že asi Sněmovna toto moc neřeší, ale já se čerpáním fondů skutečně zabývám už někdy od roku 2002 včetně PHARE a SAPARDu, takže mě to zajímá, protože jsou to obrovské zdroje pro rozvoj České republiky, které paradoxně by měly pomoci právě státnímu rozpočtu. To znamená, naší prioritou by mělo být čerpání evropských fondů. O to zarážející pro mě je, že se na první straně dočtu, že Národní orgán pro koordinaci, který tuto zprávu vytvořil a který je pod Ministerstvem pro místní rozvoj, identifikoval možné nedočerpání programového období 2014 až 2020 ve výši 5 miliard korun. Co považuji za zcela zásadní, a hned se dostanu k IROPu, který bohužel v těch tabulkách je nejhorší ze všech, Národní orgán pro koordinaci identifikoval jako klíčové podmínky, aby se vůbec dalo nějakým způsobem ještě srazit to možné nedočerpání, dostatečné administrativní kapacity. My jsme upozorňovali na to, že dojde samozřejmě k překrývání období, protože se finalizuje období 2014 až 2020, zároveň se spustilo období 2021 až 2027 a do toho máme Národní plán obnovy. Takže skutečně ta zátěž, personální zátěž je obrovská. Do konce programovacího období, to znamená do konce letošního roku, protože programovací období 2014 až 2020 končí v prosinci roku 2023, je potřeba předložit Evropské komisi žádosti v objemu 128 miliard, 128 miliard! To znamená, že když si to převedu na jednotlivé řídící orgány, je to dvojnásobek až trojnásobek toho, co dělaly doposud. Mělo by nás zajímat, jak jsou zajištěny personální kapacity k tomu, aby se to vůbec stihlo, protože pak se tady nemusíme bavit o 5 miliardách nedočerpání, ale o daleko vyšší sumě.
Když se podívám, tedy abych byla konkrétní, protože dneska tady mám pana ministra pro místní rozvoj, ne jiné ministry, tak se budu bavit tedy konkrétně o Integrovaném regionálním operačním programu. Regionální operační program zažádal Evropskou komisi o proplacení 70,7 %, to znamená dalších 30,3 miliardy, to znamená, 20 % alokace programů musí ještě dočerpat. A tady bych tedy chtěla, ať si trošku přihřeju polívčičku, protože doufám, že mě poslouchá bývalá ministryně pro finance, kdy my jsme - vlastně IROP - řekli, že bude takzvaným sběrným programem, protože jsme ho hodně přezávazkovali. A tenkrát jsme šli do obrovského rizika, do obrovského rizika s paní ministryní financí, ale věděli jsme, že je potřeba pomoci obcím, které mají připravené projekty, takže tento program jsme významně přezávazkovali, a to zhruba o nějakých 13,5 miliardy korun. A vidíte, paní bývalá ministryně, tady, že nemusíme mít obavu, protože to vypadá, že se IROP ani nedočerpá. Takže ještě že jsme přezávazkovali, protože bude pan ministr mít velké problémy s tím, aby dočerpal.
Nerozumím tomu, proč se prostě nedělají výzvy tam, kde skutečně jsou nachystány projekty, aby se třeba ulevilo výzvám na základní školy v IROPu 2021 až 2027. Chápu, že to je velmi složitá problematika, že jsou to dva operační programy, ale máme tady pravidla flexibility, pravidla nedočerpání a tak dále a tak dále. Místo toho pan ministr vymýšlí nové prioritní osy v programu IROP 2014 až 2020, to znamená, toho minulého programového období, a realokoval části z eGovernmentu, z kulturních památek a územních plánů do nové výzvy, která se zaměřuje na pomoc uprchlíkům. Ovšem tato výzva se nečerpá a naše kulturní dědictví nám vesele chátrá, takže možná by stálo za to, skutečně nedělat ty věci úplně aktivisticky, ale zamyslet se nad tím, kde jsou připravené projekty.
Velmi zajímavé je, že máme velký problém i s tím, jak se čerpají prioritní osy mezi takzvaně méně rozvinuté regiony a více rozvinuté regiony. Méně rozvinuté regiony jsou všechny kraje České republiky vyjma Prahy, Praha je takzvaný více rozvinutý region, a čerpání Prahy je pouze na 33,7 %, což vede k tomu, že Národní orgán pro koordinaci musel dát do té analýzy nebo zprávy pro vládu i riziko, že v podstatě nejsou naplněny všechny ty cíle, což může znamenat i samozřejmě určitou finanční pokutu.
Ve vztahu k IROPu považuji ještě za velmi důležité vás upozornit na to, že dochází k fluktuaci v rámci Integrovaného regionálního operačního programu a MMR jako takového. Ze 4 % se fluktuace zvedla na 8,96, to je o víc jak sto procent - v době, kdy má MMR tak zásadním způsobem zvýšit administraci evropských fondů, aby stihla jenom za těch pár měsíců, které máme, což je zhruba nějakých devět měsíců do konce roku, aby skutečně naplnila těch 30,3 miliardy korun. Stejně tak došlo ke snížení indexu stability z 94 % na 88,8, takže já si myslím, že jsou to velmi alarmující čísla. Je potřeba, abychom se těmito čísly zabývali, a byla bych velmi ráda, kdyby pan ministr, který má i identifikovány rizikové projekty za zhruba 498 milionů korun, aby tedy, protože tady má samozřejmě určitý plán opatření pro rok 2023, aby vůbec dokázal ty finance z toho předcházejícího programovacího období dočerpat, tak vůbec aby se zmapoval stav spících projektů.
Zase na obranu pana ministra musím říci, že on má jeden z nejsložitějších programů, protože tam samozřejmě se mu do toho ještě montují takzvané integrované nástroje, ať už na úrovni ITI, nebo komunitně vedeného místního rozvoje. Do toho všeho se mu tam míchají územní samosprávy s organizačními složkami státu. Ale věřte, pane ministře, že my jsme také procházeli tímto vývojem, ale naše paní ministryně financí každý měsíc psala řídícím orgánům a do slova a do písmene je tlačila k tomu, aby certifikovaly, certifikovaly a certifikovaly, protože základní pro státní rozpočet bylo cash flow. ***
