(15.50 hodin)
(pokračuje Vít Rakušan)
Jenom chci říct, že to je poslanecký návrh, to není vládní návrh, to není návrh Ministerstva vnitra, ale myslím si, že tenhle poslanecký návrh by měl v našem funkčním období být zařazen na program, a prostě se ukáže, jakým způsobem je spíše na té konzervativně liberální linii tato Sněmovna rozložena, jakým způsobem je rozložení sil ve Sněmovně, ale byl by to nějaký vzkaz a byl by to nějaký výsledek. Myslím si, že to přešlapování a vyčkávání a oddalování prostě není namístě. Není žádnou novinkou, že rozhodně v pětikoalici tady shoda není. Není ani novinkou, že třeba i v největším opozičním klubu hnutí ANO jsou nejrůznější názory, jako to bylo v minulém volebním období, takže by bylo dobré nechat tu materii hlasovat a tomu určitě nějakým tlakem ze své pozice chci napomáhat. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Chci se zeptat, zda je zájem o doplňující dotaz? Není tomu tak.
Další v pořadí je tedy pan poslanec Hájek, který interpeluje pana ministra Rakušana. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Martin Hájek: Vážená paní předsedající, vážení páni ministři, Česká pošta je už několik let ve velké ztrátě. Má jednu z nejhustších sítí poboček na světě, vláda proto přistoupila ke kroku, za který je sice kritizována, ale je nutný. Moje otázka zní: Postačí zrušení 300 poboček ke stabilizaci České pošty? Nebude nutné jich zrušit víc, což v minulosti říkal i Andrej Babiš, poslanec za hnutí ANO? Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a slovo má pan ministr Rakušan. Pane ministře, prosím.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: To je určitě provokativní otázka po včerejší mimořádné schůzi, kdy tady bylo kritizováno zrušení těch 300 poboček, nicméně je to pravda a je dobré si to zrekapitulovat. Už někdy před rokem 2010 se tady objevovaly soukromé společnosti, které v té době ještě chtěly Českou poštu koupit. Český stát ji nikdy neprodal, ale už ty společnosti tehdy nabízely takové podmínky, že pokud by ji koupit měly, tak vyžadovaly, aby už v kupní smlouvě bylo požehnání ke zrušení 1 300 poboček České pošty v České republice, a to bylo někdy v roce 2008.
Je pravda, že Český telekomunikační úřad v roce 2015, aniž by přišla jakákoliv reakce tehdejší vlády, skutečně navrhoval zrušit 1 100 poboček České pošty jako cestu k zefektivnění služeb, ke zúžení pobočkové sítě, k racionalizaci postupu na České poště. Tehdy to bylo 1 100. A je také pravda, že zde přítomný pan ministr Stanjura se na vládě šéfa Českého telekomunikačního úřadu ptal, proč došlo od nich jako od regulátora ke změně pohledu na věc, proč to číslo jako takové klesá. Samozřejmě, Český telekomunikační úřad má právo takovou věc přehodnotit, nějak se na to podívat, a my si myslíme, že i těch 300 poboček ano, pomůže stabilizaci České pošty. Já ale netvrdím, že Českou poštu zachrání. Tam musí nastat mnoho dalších kroků. Samotná transformace České pošty, případné rozdělení na listovní služby a služby logisticko-balíkové, to je všechno už transformační plán jako takový a k tomu určitě dojít bude muset, aby se Česká pošta ozdravila, stejně jako zbavení se zbytných nemovitostí a podobně. Takže zrušení těch 300 poboček je záchranná brzda, na druhou stranu z mého pohledu je dobře, že jsme šli cestou, a to číslo 300 to umožňuje, aby pobočková síť zůstala na českém venkově, aby zůstala v malých obcích, malých městech jako budoucí dotyk státní správy. To by při větším počtu poboček už asi nepřicházelo v úvahu.
Jak už jsem včera tady zmínil na schůzi, bylo to jiné rozhodnutí než třeba maďarské vlády, kde se, teď nevím, jestli 1 200, 1 500 poboček zavíralo, a tam oni začínali venkovem, to znamená malými městy, malými pobočkami, a naopak centralizovali poštovní službu do velkých měst. Naše filozofie je opačná - zachovat tu službu i na venkově, ale zachovat ji logicky i ve městech, kde se rozhodně nestane tím, že se zruší 300 poboček, nedostupnou. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Zeptám se pana poslance, zda je zájem o doplňující dotaz? Není tomu tak. Další v pořadí je paní poslankyně Hanzlíková, která interpeluje pana ministra Jurečku. Paní poslankyně, prosím.
Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane nepřítomný ministře, v roce 2021 došlo ke změně zákona o sociálně-právní ochraně dětí a byl zaveden zaopatřovací příspěvek, který je vyplácen zletilé osobě, která je nezaopatřeným dítětem po odchodu z ústavní či pěstounské péče. Zároveň bylo stanoveno, že takový mladý dospělý musí mít vypracován individuální plán a musí poskytovat součinnost sociálnímu kurátorovi.
Mladí dospělí se po propuštění ze zařízení ústavní péče ocitají opravdu ve velmi specifické životní situaci. Potřebují řešit mnoho věcí najednou, a především jsou to věci, které nikdy předtím neřešili. Potřebují si najít a udržet bydlení, samostatně hospodařit s financemi či si najít zaměstnání a někteří k tomu potřebují intenzivní doprovázení a podporu, protože jim chybí informace i praktické zkušenosti. V takových případech nemohou stačit zhruba měsíční schůzky s kurátorem zaměřené na poradenství ani různé metodické příručky vydávané většinou neziskovými organizacemi, i když musím říct díky za ně, protože je to alespoň nějaká pomoc.
Z poslední doby mám několik podnětů od samotných mladých nebo od sociálních služeb, kam se nakonec tito mladí obrátili, a ty podněty se týkají závažných problémů v systému zajišťování této následné péče v praxi. Proto se ptám, pane ministře, jakým způsobem je zmíněná systémová podpora v praxi zajišťována? Jak se zmíněný zaopatřovací příspěvek využívá a jaké jsou zkušenosti s fungováním sociálního kurátora? Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, paní poslankyně. Pan ministr Jurečka je omluven, i vám bude odpovězeno písemně do 30 dnů.
Další v pořadí je pan poslanec Zlínský, který interpeluje pana ministra Válka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážení páni ministři, vážený pane ministře zdravotnictví, vážené dámy a pánové, omlouvám se, že opět otevírám problematiku covidu-19. Asi už toho máme všichni plné zuby, ale víte o tom, že já se dlouhodobě zabývám problematikou krizových situací a stavů, tak mně to nedalo a dovolil jsem si to znovu otevřít.
Chtěl bych se zeptat zde přítomného pana ministra, jestli Ministerstvo zdravotnictví vypracovalo či pracuje na analýze vyhodnocení efektivity jednotlivých opatření, která byla aplikována v době pandemie onemocnění covid-19, a to v letech 2020 až 2022. Mám na mysli tato opatření: nošení roušek a respirátorů včetně venkovních prostor, omezování kontaktů obyvatelstva, hlavně mám na mysli lockdowny včetně omezování pohybu mimo okres trvalého pobytu, omezování nočního vycházení, zavírání výrobních podniků, škol, obchodů, stravovacích, sportovních a kulturních zařízení, vakcinaci genetickými vakcínami včetně opakovaných přeočkování, hlavně jejich účinnost a vedlejší nežádoucí účinky, restrikce, segregace a perzekuce neočkovaných ve všech směrech včetně použití digitálního očkovacího průkazu, léčbu umělou plicní ventilací a schválenými podávanými medikamenty a nakonec karanténní a izolační opatření pozitivně testovaných bez příznaků onemocnění. Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a nyní má slovo pan ministr Válek. Pane ministře, prosím.
Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Drahá paní předsedající - vážená paní předsedající, milé dámy, milí pánové a kolegyně, kolegové, na to se mně ne úplně jednoduše reaguje. Podobně jako, vaším prostřednictvím, paní předsedající, vy, pane poslanče, já byl v opozici, a kdybych chtěl prvoplánovitě reagovat, tak opatření budu kritizovat. Ale situace byla nějaká, ta nějaká situace vyžadovala nějaké kroky a všechny země na světě bez výjimky, naprosto všechny země na světě tápaly. Vyhodnocení těch opatření probíhalo a probíhá kontinuálně a dneska nejenom Světová zdravotnická organizace, ale Evropská agentura HERA tato opatření vyhodnocuje a posuzuje jejich vliv na potenciální budoucí epidemie, na potenciální budoucí pandemie, respektive na to, jaký byl jejich medicínský efekt, jaký byl jejich medicínský efekt ve světle ekonomických nákladů a jaký byl jejich medicínský efekt ve světle řekněme společensko-sociálních nákladů. ***
