Asi nejpodrobnější analýzu, kterou akceptovala i Evropská unie za našeho předsednictví, udělal Kochův institut a kolegové z Německa, kdy tato analýza velmi zjednodušeně kritizovala opatření, která prováděly různé země a která vedla k zavírání škol. Tato opatření považovala za nejhorší, špatná, kontraproduktivní, s nulovým medicínským benefitem a s řadou velmi negativních sociálně-ekonomických dopadů, což dneska vidíme i v dopadu na zdraví, protože obezita dětí je toho typickým příkladem. Pak tam byla opatření, která jste zmínil, která jsou evidence based medicine, to znamená ECMO, umělá plicní ventilace, nasazení, kdy u difuzního postižení plic bez ohledu na to, co je příčinou, je to ta jediná cesta, pokud dochází ke kontinuálnímu selhávání plic, tak samozřejmě se touto cestou kráčí.

A pak tam byla opatření, která byla rozumná, ale jejich využití bylo řekněme velmi v některých případech komplexní. Typickým příkladem jsou roušky, respektive respirátory. Rouška, respektive respirátor, a to je potřeba si znovu opakovat, není jenom nástroj medicíny, ale je to obecně nástroj, který chrání jednak vniku určitého typu částic včetně bakterií, virů do lidského organismu, a naopak brání, aby z lidského organismu, pokud ten člověk je zdrojem takovýchhle v tomto případě mikroorganismů, protože nikdo nevypouští z úst řekněme azbest, tak aby nedocházelo zase k nakažení okolí. Z tohoto pohledu se roušky a respirátory opakovaně používají. Používají se v průmyslu naprosto běžně, a jejich kategorizace podle toho, jaký typ částic filtrují, je také obecně dána. Samozřejmě v prostorách, kde je vysoká koncentrace rizikové škodliviny nebo kde je vysoká koncentrace toho, co ohrožuje jednotlivce, anebo kde naopak jednotlivec produkuje něco, co ohrožuje okolí, je zcela namístě používat roušku nebo respirátor. Typickým příkladem jsou operační sály, typickým příkladem jsou ambulance infekčních oddělení, typickým příkladem jsou další zařízení, která koneckonců oba dva dobře známe. Na druhé straně používat tyto ochranné pomůcky v prostorách, jako je les, jako je volná příroda, jako je ulice, je v některých kulturách běžné, ale je velice obtížně medicínsky prokazatelný benefit tohoto efektu, pokud se nejedná o osobní dobrovolnou ochranu, jak to v těchto kulturách běžné bývá.

Tedy analýza proticovidových opatření se provádí průběžně, v průběhu celé epidemie. Prováděli ji moji předchůdci a my v tom dál pokračujeme ve spolupráci s Herou (HERA), ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací. K vyhodnocování sloužila celá řada elektronických nástrojů, kdy se tato opatření vyhodnocovala, a je potřeba říct, že například 20. 4. dokončil odbor hlavní hygieničky, konkrétně pan magistr Fošum a další, jakési posuzování opatření a evaluace opatření týkajících se posuzování zdravotnické způsobilosti k práci ve vztahu k infekčním onemocněním. Evaluován byl přístup všech členských států Evropské unie, oni se na tom podíleli, a České republiky. Výstupem je příprava obecné metodiky jak v oblasti pracovněprávně lékařských prohlídek, postupovat v těchto mimořádných stavech a jak obecně (Předsedající. Čas, pane ministře.) pak v návaznosti do budoucnosti je hodnotit.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Zeptám se, zda je zájem o doplňující dotaz? Je tomu tak. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Vladimír Zlínský: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, děkuji vám za odpověď. Nicméně já bych byl strašně rád, aby se ty závěry dostaly i odborné veřejnosti, která úplně v tom není zainteresována v tom nejvyšším směru, i případně laické veřejnosti, abychom získali důvěru té laické veřejnosti, která mnohdy byla zásadním způsobem podkopána.

A já bych tam ještě zmínil jednu analogii, a to je analogie s imunitním systémem. Víme, že i pro imunitní systém lidský je mimořádně těžké se vypořádat s infekcemi a s cizorodými látkami z prostředí vzhledem k jeho vnitřnímu fungování, takže já chápu, že je to složité, já to nezpochybňuji. Mně jde jenom o to, aby ty informace se dostaly k širšímu okruhu lidí, nejenom k nějaké úzké skupině, která si pak bude rozhodovat podle toho, jak se jí to jeví výhodné. Děkuji za odpověď.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Zájem o doplnění odpovědi? Je zájem. Prosím, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Jenom se omluvím, já jsem řekl datum 20. 4., to je nesmysl. To je datum, kdy mně to teď nachystali. Ta analýza proběhla, na které se podílel i odbor hlavní hygieničky, dřív.

A teď znovu opakuji, ta analýza, která hodnotila retrospektivně vliv jednotlivých opatření, byla zveřejněna a já požádám, aby se možná ještě víc rozšířila, a zkusíme ji publikovat na stránkách ministerstva a možná dodat členům Poslanecké sněmovny, alespoň zdravotnímu výboru.

Nicméně - a vy jste odpověděl vlastně sám sobě na to - proč zatím nejde komplexní analýzu udělat: protože některé ty efekty se projevují až s určitým zpožděním, a vaším prostřednictvím, paní předsedající, vy, pane poslanče, víte jako lékař, že jeden z problémů, které dneska máme s nedostatkem léků, je brutální pokles dá se říct imunity, respektive brutální zhoršení toho, že jsme nebyli vystavováni několik let, prakticky tři roky že jsme nebyli vystavováni infekčním onemocněním, že organismus vlastně neprodělával - nebyla tady rýma, nebyly tady chřipky, nebyly tady angíny, minimalizovaly se vlivy těch mikrobů, ať už bacilů, nebo virů na lidský organismus z mnoha důvodů, protože jsme jednak byli řekněme izolováni a jednak jsme nosili respirátory a tak dále. A to, co teď studie řeší, jakým dílem za to může, že covid ovládl receptory, které jsou zodpovědné, že tedy covid se stal tím dominantním, převládl nad těmi ostatními a jakým způsobem za to může to, že byla některá ta opatření, takže ty výsledky třeba z pohledu imunitního systému budou bezesporu ještě aspoň půl roku, rok, ne-li déle, trvat. Ale ty studie probíhají, Česká republika se na nich podílí a já děkuji za ten podnět, co se týče zveřejnění. Budeme na tom pracovat. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a další v pořadí je paní poslankyně Schillerová, která interpeluje pana ministra Stanjuru. Prosím, paní předsedkyně.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, děkuji, že jste přišel na interpelace. Budu mluvit rychle, mám málo času. Podle aktualizované predikce daňových příjmů dojde k dramatickému nenaplnění očekávaného příjmu z vámi zavedené daně, daně z neočekávaných zisků energetického a bankovního sektoru. Tato predikce totiž odhaduje celkové inkaso z daně z neočekávaných zisků ve výši 28 miliard korun, což je však pouze třetina původně plánovaného inkasa z tohoto titulu a zároveň třetina částky, se kterou počítá státní rozpočet na letošní rok. Ten očekává příjmy z této daně ve výši 85 miliard korun.

Já se ptám, jak se to mohlo stát, jestli byste to tady mohl vysvětlit, proč se ignorovala pravidla rozpočtová, ani odborníci, pravidlo konzervativního odhadu a vlastně všichni ti, kteří říkali, že se 85 miliard nevybere. Zásadním problémem nebylo jen ignorování všeho a všech, kteří se k tomuto tématu odborně vyjadřovali a měli jiný názor než pětikoalice nebo než vy, ale také bezohledný způsob, jakým tato daň byla legislativně prosazena. Byl to váš poslanecký návrh, který se předložil v rámci druhého čtení k takzvanému daňovému balíčku, nebyl řádně projednán, natož podložen nezbytnými analýzami, podklady, zejména RIA, a to je právě ten důvod, kterému já říkám, že daň je koncipována jako vzdušný zámek, jak jste nakonec autoritativně potvrdili ve své zprávě pro výbor rozpočtové prognózy minulý týden. Takže já se zeptám, prosím, informujte nás, jaké dopady bude mít toto významné nedodržení plánu plnění státního rozpočtu v letošním roce, jak hodláte tento výpadek řešit a jestli skutečně platí vaše slovo, že nebudete předkládat novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2023. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a slovo má pan ministr. Pane ministře, prosím.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo a děkuji za tu interpelaci, protože mám čas vysvětlit, jaká je realita. Za prvé nic jsme neignorovali. Ti samí lidé, kteří dneska (veřejně?) pracovali na dubnové makroekonomické prognóze, pracovali na těch předchozích odhadech, ti samí. Nebudu zpochybňovat jejich profesionalitu. Nemám žádný důvod, abych zpochybňoval vaši profesionalitu. Ale vraťme se v čase na přelom srpna a září, kdy finalizovaly přípravy návrhu státního rozpočtu pro Poslaneckou sněmovnu. ***