(16.00 hodin)
(pokračuje Jiří Kobza)

Je zapotřebí si uvědomit, že v současnosti probíhá migrační vlna, která je podle některých údajů až trojnásobná ve srovnání s tou, která tady probíhala v letech 2016 a 2017, a musíme být připraveni na to, že tito migranti s sebou ponesou náboženství a ideologie, které nejsou přátelské a nejsou vstřícné ani vůbec kompatibilní s naší strukturou hodnot, a musíme mít připravenou legislativu na to, aby naše orgány v případě jakýchkoliv snah začít tady šířit tyto nenávistné ideologie byly schopné a oprávněné zasáhnout, včetně legislativy a naší justice, aby nedošlo k tomu, jak následovalo po zátahu do mešity na Černém Mostě, kde se jednalo o knížku Základy tauhídu, která vyzývá k nenávisti k jinověrcům, kdy soud rozhodl, že vlastně to není trestné, protože islám není hnutí ani ideologií, ale že to je náboženství. Takže musíme mít na paměti, že toto riziko tady stále ještě existuje. Jde o to, že vlastně ten náš návrh pokrývá nejenom ideologie, které existují, které známe, ale současně pokrývá i ideologie, které neznáme a které teprve mohou vzniknout, ale už současně dopředu dává, jak jsem říkal, našim orgánům v trestném řízení pravomoc, aby proti nim takto byly schopny zasáhnout.

Já bych rád připomněl jména oběti islámských teroristů, protože i my, Česká republika, máme svoje padlé, kteří měli tu smůlu, že byli prostě ve špatný čas a ve špatné době na špatném místě. Byli to Petr Kořán, který byl zavražděn muslimským útočníkem 24. července 2005 v egyptském Šarm aš-Šajchu, Ivo Žďárek, diplomat a velvyslanec, zavražděn při teroristickém útoku islamistů v Islámábádu 20. září 2008, Pavel Hrůza, zavražděn Islámským státem v Libyi, přesné datum není známo, stalo se to v roce 2016, Naďa Čižmárová, zavražděná islámským teroristou při útoku kamionem v Berlíně 19. prosince 2016 na vánočních trzích, Lenka Civínová, ubodána islámským teroristou 14. července 2017 v egyptské Hurghadě. Obávám se, že tento počet nemusí být konečný, a je nezbytné, aby naše orgány měly v rukou dostatečný zákonný nástroj, aby mohly zasáhnout proti komukoliv, kdo by chtěl napadat naše hodnoty, naši demokracii, naše humanitární přístupy k lidem, a aby byli schopni, když někdo bude vyzývat k vraždění, vyzývat k zabíjení, vyzývat k útokům na lidi jiné víry, jiné rasy, aby mohli zasáhnout.

Proto vás prosím, abyste podpořili tento můj návrh, a prosím, aby byl zařazen jako šestý návrh na programu dnešní schůze. Děkuji, paní předsedající.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, tedy jako šestý bod dnes. Nyní je přihlášen pan poslanec Robert Stržínek a připraví se pan poslanec Rais. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych požádal o zařazení nového bodu, který byl původně na pořadu 35. schůze Sněmovny veden pod číslem 92. Jedná se o návrh zastupitelstva Zlínského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. Jde o sněmovní tisk 265 v prvém čtení. Navrhuji tento bod zařadit na dnes jakožto první bod po již pevně zařazených bodech. Jedná se o zákonodárnou iniciativu Zlínského kraje. Jde o důležitý materiál, který řeší odpovědnost krajů v případě takových mimořádných událostí, jako byly například Vrbětice anebo nedávno požár v Českém Švýcarsku, a to ve vztahu k poskytování zákonných náhrad škod způsobených složkami IZS při mimořádných událostech. Návrh reaguje na zcela nesystémovou změnu provedenou zákonem č. 451/2021 Sb., účinnou od 1. 12. 2021, kdy do původního návrhu na změnu zákona o požární ochraně byla jako přílepek poslaneckým pozměňovacím návrhem včleněna změna zákona č. 239/2000 Sb., o IZS, a tím byl zcela změněn dosavadní neformální postup při vyřizování náhrad podle zákona o IZS. Zlínský kraj v důsledku mimořádných situací, které v minulosti řešil, již řadu let usiluje o zpřesnění legislativy, alespoň v oblasti poskytování náhrad způsobených složkami integrovaného záchranného systému při mimořádných událostech. Získané praktické zkušenosti, zejména v kauze Vrbětice, a způsoby, které se osvědčily, promítl do předložené zákonodárné iniciativy, veden snahou zefektivnit proces vyřizování náhrad na straně vyřizujících orgánů a usnadnit tak cestu domáhání se nároků ze strany poškozených. Zákonodárná iniciativa vychází z jednoduchého pravidla. Stát způsobí škodu složkami IZS, stát rozhoduje, stát platí. Podporu návrhu Zlínského kraje vyjádřily všechny kraje, dále Rada Asociace krajů České republiky a její odborné komise.

Hejtmanem a zastupitelstvem Zlínského kraje jsem byl požádán a také pověřen k projednání tohoto bodu na půdě Poslanecké sněmovny, a proto tak nyní opakovaně činím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Karel Rais a připraví se pan poslanec Zdeněk Kettner.

 

Poslanec Karel Rais: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegové a kolegyně. Dovolte mi, abych se věnoval problému rozpočtu, konkrétně vysokých škol čili kapitole 333, Ministerstvo školství, a to nejenom čerpání, ale zejména navýšení. Důvody bych si dovolil sdělit nyní.

Celková průměrná měsíční hrubá mzda vysokoškolských odborných asistentů, vědeckých pracovníků a asistentů je asi o 20 až 36 % nižší, než činí průměr mzdové sféry s vysokoškolským vzděláním v České republice. Průměrná hrubá měsíční mzda v těchto kategoriích představovala zhruba 103 až 128 % průměrné mzdové sféry v České republice, to je relativně ještě menší, než byl původní závazek vlády zajistit platy učitelů v regionálním školství na úroveň 130 % průměrné mzdové mzdy. A tak, jak už jsem tady několikrát říkal, nikdy to zatím vláda doposud nesplnila - myslím stávající vláda. Je to... Tím pádem mzdy učitelů ve vysokých školách přestávají být konkurenceschopné i s platy učitelů v regionálním školství. Máme o tom řadu informací z médií, kdy lidé nejenom přemýšlí, ale odchází přímo, zejména z humanitních fakult, směrem do regionálního školství. Tento trend trvá od roku 2020 a je z hlediska konkurenceschopnosti na trhu práce, zejména pro mladé vysokoškolské učitele, zcela kritický a dlouhodobě neudržitelný.

V nárokových tarifních složkách je situace ještě kritičtější. V podstatě tarify jsou dokonce o 26 až 51 % nižší, než činí průměr tarifních složek České republiky mzdové sféry s vysokoškolským vzděláním. Tato data jsou ze statistického úřadu. Je divné, že i kategorie vysokoškolských docentů se pohybuje pod tímto národním srovnáním, zase asi o minus 20 %. Takto bych mohl v těch číslech pokračovat dál. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP