Ale já jsem se spíš ptal na to, jestli se z toho náš stát a ministerstvo poučí, jestli se prostě z takového bezbřehého objednávání vakcín dostaneme k tomu, abychom objednávali s větší rozvahou. Chápu, že je to strašně těžké plánovat, nikdo neví, jak se pandemie bude vyvíjet, to je jasné. Ale přece jenom bylo to myslím u prasečí chřipky nebo ptačí - už přesně nevím - kde se objednala také spousta vakcín, které se pak musely likvidovat. Tak je třeba toto nějakým způsobem akceptovat.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane ministře, vaše odpověď.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Pane poslanče, není se za co omlouvat. Ten článek v Novinkách by zmátl každého. To prostě vycházíte ze zdrojů, které jsou, tak to prostě je. My jsme se, a nejenom my, ale celá Evropa, poučili v tom smyslu, že třeba Česká republika jako jedna z mála zemí nereagovala hystericky na opičí neštovice, ale v podstatě jsme získali očkovací látky zdarma. V tomto směru jsme během našeho předsednictví totéž vyjednali pro celou Evropu. Tady nedošlo k tomu, že by se nakupovalo nějaké velké množství očkovacích látek, byť by to bylo nutné.

Samozřejmě vždycky ten tlak, když se takováhle situace objeví, je obrovský, ale v případě covidu ten tlak nebyl obrovský, ten tlak byl naprosto racionální a reálný a původní představa byla, že očkování bude muset být daleko náročnější. Uvědomme si, že nejenom Česká republika, ale i jiné země měly představu zavést povinné očkování. U ostatních očkovacích látek se takhle nepostupuje, Česká republika nikdy takhle nepostupovala. Vždycky - a víme to oba dva, protože jsme lékaři - objednává očkovací látku na počet obyvatel, registrují se na to očkování, domlouvají si to.

Samozřejmě situace se dál bude vyvíjet a nemyslím si, že se bude opakovat situace podobná, jako byla v případě covidu, co se nákupu týče. Ta situace tehdy byla potřeba řešit velmi rychle. Kdyby se tehdy ta smlouva nepodepsala, neměli bychom očkovací látku, nemohli jsme očkovat, to si uvědomme. Vzpomeňme si znovu, jak situace před třemi lety vypadala. Člověk rychle zapomíná na to, co bylo před pár dny, a co bylo před několika lety, na to si nechce pamatovat většinou vůbec.

Chci říct, že se poučila nejenom Česká republika, ale celá Evropská unie, zase za našeho předsednictví, v tom, že centrální nákupy zvlášť drahých prostředků výrazně snižují náklady na jednotlivý lék. Proto bychom chtěli diskutovat o centrálních nákupech například vzácných léků, centrových léků, které zachraňují lidské životy a stojí desítky milionů.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Mašek, opět s interpelací na vás, prosím.

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, kolegyně, kolegové, můj příspěvek je na téma léky, pohotovosti, čekací doby, kam jsme se posunuli. Pane ministře, opakovaně jsme se vás ptali v době, kdy začal problém, na otázku léků. Na konci loňského roku jste odpovídal: Je to o trhu, je to o lékárnách, je to o dodavatelsko-odběratelských vztazích, je to o výrobcích, ministerstvo to nemůže ovlivnit.

Na téma pohotovostí, které kolabovaly na konci roku, jste odpovídal: To není ministerské, ve většině případů se jedná o kraje a v několika málo případech v našich zřizovaných organizacích jako ve fakultních nemocnicích, ale většinou jsou to kraje.

Ptali jsme se také na čekací doby a u těch čekacích dob jste říkal zase: Týká se to zdravotních pojišťoven, měly by si to hlídat. Zdravotní pojišťovny si to z podstaty úplně hlídat nechtějí, protože když budou čekací doby velmi krátké, tak se dá odvodit častější vykazování výkonů, a tím pádem i větší výdaje zdravotních pojišťoven.

Podařilo se nám přesvědčit vás tady ve Sněmovně, že jste to vzal na sebe potom politicky, že to je skutečně zdravotnictví jako celek a vy za něj politicky odpovídáte. Proto mé dotazy jsou, jak jsme se tedy posunuli od té doby, protože u léků jste do toho šel v lednu už razantně. S panem premiérem jste se potkali s výrobci léků, distributory a začalo se něco dít. U lékařských pohotovostí jsem zavnímal, že jste vešel v kontakt s jednotlivými hejtmany a tam se také něco děje, čili chtěl bych vědět ten stav.

U čekacích dob, které z mého pohledu jsou někde tristní, a mám málo údajů, ale například na vyšetření neurologem v ostravské nemocnici se čeká 20 týdnů, na obyčejné vyšetření sono 10 týdnů, na magnetickou rezonanci 12 týdnů, tak jestli i tady do toho nějakým způsobem vstoupíte, budete tohleto chtít sledovat a budou nějaké standardy vlastně, jakých se dočkáme, u jakých vyšetření a v jakém čase.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za respektování času. Prosím, pane ministře, o vaši odpověď.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já, pane poslanče, kdyby to byly tři interpelace, stihnu odpovědět. Teď to nestihnu, ale zkusím.

Ohledně léků: v rámci řešení situace ohledně nedostatku některých léčivých přípravků, zejména ze skupiny antibiotik - to víme asi oba - byla zřízena odborná pracovní skupina. Já to jenom zopakuji, jsou to zástupci ministerstva, SÚKLu, České lékárnické komory, distributorů léčiv. Byla nastavena efektivní spolupráce.

Já vám pak ten text předám, protože vás nechci týrat tím, jak to teď budu rychle číst, takže vám ho pak kompletně předám, nebojte. (Obrací se na stenografy.)

Efektivní spolupráce ohledně předávání informací o aktuálním stavu zásob každý den od distributorů a některých lékáren: prakticky denně probíhá jednání s výrobci a distributory léčiv o možnosti navýšení dávek. Já jsem si stoprocentně jistý, že na podzim jsme velmi dobře připraveni, a oslovili jsme nové výrobce, nové dodavatele, kteří v České republice nikdy nebyli. Provedli jsme mimořádné dovozy. To jsem tady několikrát říkal, nemá smysl to opakovat. Díky této intenzivní práci pracovní skupiny jsou v tuto chvíli dostupná všechna základní antibiotika jak ve formách tablet, i sirupů pro malé děti. Bohužel ne ve všech lékárnách, protože tady je potřeba změnit legislativu, kterou já předkládám do vlády někdy v červnu, a doufám, že do Poslanecké sněmovny rychle přijde. Naváže na ty další dvě, které jsme již přijali.

Pozornost se momentálně soustředí na řešení situací s dostupností v ostatních terapeutických skupinách a zajištění dostatku léčiv pro příští sezonu, respektive pro podzim. Informace o léčivých přípravcích, u kterých držitel rozhodnutí o registraci ohlásil přerušení dodávek, jsou veřejně dostupné. Funguje online systém, mění se i s novým ohlášením.

Já jsem teď zrovna řešil jeden konkrétní případ, kdy jedna firma, která sídlí v České republice, tento přípravek registruje na Slovensku a odmítá ho registrovat v České republice - ne proto, že by tu byla nižší úhrada než na Slovensku. Ten důvod naprosto ztrácí jakoukoliv racionalitu a jednáme s tou firmou, proč nechce přípravek registrovat. Zkusil jsem udělat průlomovou záležitost, že jsme se spolu s VZP dohodli a VZP požádala o registraci léku, který firma u nás registrovat nechce. Jsem nesmírně zvědavý, jestli to legislativně bude nakonec průchozí a jestli se nám to povede. Zjistili jsme novou cestu, o které se opakovaně tvrdilo, že není možná.

Upozorňuji však na skutečnost, že když je oznámeno přerušení dodávek od držitele, automaticky to neznamená nedostupnost léků pro pacienty. Léčivo může být v dostatečném množství v distribuci, může být uskladněno v lékárnách, což je vidět v datech zveřejněných SÚKLem. My tady budeme muset být schopni ten systém daleko lépe monitorovat. Řada kroků, které teď fungují, se děje jenom proto, že spolupráce s distributory je velmi dobrá, i s řadou výrobců je velmi dobrá. Je potřeba výrobcům v tomto směru - těm, kteří se chovají korektně a solidně - poděkovat. Samozřejmě také s Lékárnickou komorou je úžasná spolupráce.

K otázce LPS: od roku 2025 chci, aby převzaly povinnost za zajištění LPS od krajů zdravotní pojišťovny. Tady ta diskuse se dotáhla do situace, že se domnívám, že mohu říct, že pojišťovny s tím souhlasí. Je to návrh, který vyšel od krajů. Myslím si, že je to správný návrh. Chtěl bych zdůraznit, že ani v této Poslanecké sněmovně se nedomnívám, že si poslanci, kteří nejsou lékaři, uvědomují, jak velký je rozdíl mezi urgentním příjmem v nemocnicích a lékařskou pohotovostní službou. Jsem si jistý, že laik nedokáže posoudit, kdy má jít na lékařskou pohotovostní službu a kdy na urgentní příjem.

Dospělá LPS bude tvořena páteřní sítí urgentních příjmů jako nepodkročitelná. Dětská LPS - a my s tím provazujeme i ten dotační titul - bude při dětských lůžkových odděleních, kde je nízká obložnost. Stomatologická LPS bude tvořena kombinací soukromých praxí a profesionálních metropolitních pohotovostí. To je diskutováno v poradní skupině pro stomatology, kde diskuse zatím neskončila. Ostatní věci byly prodiskutovány s odbornými společnosti, s kraji, s pojišťovnami. Na základě toho budu předkládat novelu zákona v příštím roce do Poslanecké sněmovny. Nemocnice budou v rámci urgentních příjmů mít povinnost zajistit místo pro poskytování LPS, tedy prostor, ale ne obsluhu LPS. Personál a dostupnost péče bude mít za povinnost zajistit pojišťovna. Ministerstvo očekává větší zapojení praktických lékařů na dospělých LPS. V rámci dohadovacího řízení již na rok 2024 se diskutují možnosti finanční motivace praktických lékařů k zapojení, a to oběma směry. Kromě páteřní sítě LPS si pojišťovny mohou s poskytovateli dohodnout i zřízení LPS v dalších místech - tam je to něco, co chce Ministerstvo zdravotnictví - kde je například nízká dostupnost urgentních příjmů.

Celkově se ale očekává redukce pohotovostí, provázání s urgentními příjmy. Současně se plánuje významná finanční posílení LPS a urgentních příjmů tam, kde je zajištěna situace v režimu 24/7/365 k zajištění neztrátového provozu, eventuálně bonifikace za dětské pacienty - to bych chtěl letos v úhradové vyhlášce, protože ty jsou samozřejmě dražší - a samozřejmě bonifikace za svátky a víkendy. Pokud budu mít čas, doplním. (Předsedající: Čas.) ***