(11.30 hodin)
(pokračuje Matěj Ondřej Havel)
Navrhovaná právní úprava představuje, domníváme se, poněkud nepřiměřený zásah do stávajícího právního stavu, který zásadním způsobem sníží atraktivitu dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a obáváme se, že zvýší byrokratickou zátěž. Od navrhované právní úpravy nelze naproti tomu tedy oprávněně očekávat, že by zlepšila právní postavení zaměstnanců, jelikož tito zpravidla uzavírají dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr za účelem krátkodobého přivýdělku s možností časové flexibility, aniž by bylo z jejich strany očekáváno pracovní vytížení v rozsahu standardní pracovní doby. Doba odpočinku a dovolené je tak ze strany těchto pracovníků plánována do období, kdy práci pro zaměstnavatele neprovádí.
Uvedená skutečnost je zvláště patrná u dohod o provedení práce, které jsou standardně vázány na konkrétní jednorázové či nahodile vznikající úkoly, které zaměstnavatel potřebuje provést. Nelze tedy důvodně očekávat, že by mohla novela zredukovat takzvané nadužívání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr ze strany zaměstnavatelů. Za pravděpodobnější lze považovat scénář, kdy dojde k redukci pracovních nabídek ze strany zaměstnavatelů, aniž by došlo k současnému nárůstu nabídek v segmentu pracovních poměrů na plný úvazek, jelikož tyto zaměstnavatelé s ohledem na své potřeby a ekonomické možnosti nebudou schopni nabídnout.
S ohledem na uvedené důvody se tedy navrhuje pozměňovací návrh, který vyloučí vznik nároku na dovolenou u zaměstnanců vykonávající práce na základě dohody o provedení práce, a zdůrazňuji, že pokud tak činí pouze u jediného zaměstnavatele. Děkuji. K pozměňovacímu návrhu se následně přihlásím v podrobné rozpravě.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s přihláškou do rozpravy je přihlášena paní poslankyně Šafránková. Paní poslankyně, prosím.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych krátce okomentovala pozměňovací návrh, který předkládám, a jedná se o to, že vládní návrh novelizace zákoníku práce obsahuje ustanovení, které zaměstnavatelům zcela bez výjimek zakazuje zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas. Považuji tuto striktní úpravu za příliš přísnou a svazující, a to zejména vůči těhotným zaměstnankyním, a rovněž za kontraproduktivní.
Přesčasová práce je mnohdy pro tisíce z nich nejen vítaným zdrojem přivýdělku, ale často i naprostou ekonomickou a sociální nutností, například pro nízkopříjmové zaměstnankyně, pro matky samoživitelky a podobně, a to zejména v současné době vysoké inflace a prudkého zdražování veškerých základních životních nákladů a potřeb. Zakázat těmto zaměstnankyním dobrovolně pracovat přesčas znamená výrazně omezit jejich příjmy a vystavit je riziku pádu do příjmové chudoby s nutností žádat o sociální dávky, což zase zatěžuje náš přehlcený sociální systém. Pro mnoho těhotných zaměstnankyň je přesčasová práce i důležitým zdrojem vytváření úspor před odchodem na takzvanou mateřskou a rodičovskou dovolenou, což přináší mimo jiné i výrazný propad příjmů.
Navrhuji tedy, aby zaměstnavatel nesměl těhotným zaměstnankyním práci přesčas nařídit obdobně jako zaměstnankyním a zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší než jeden rok, což je součástí novely, ale aby ji mohly vykonávat v případech, pokud se tak dobrovolně rozhodnou. Tento pozměňovací návrh později načtu i v podrobné rozpravě. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Další do rozpravy je přihlášen pan poslanec Berki. Prosím.
Poslanec Jan Berki: Vážená paní místopředsedkyně, milé kolegyně, milí kolegové, dovolte mi se zastavit u dvou věcí. Týkají se obě v zásadě těch novelizovaných bodů v tom smyslu, že jeden bude potom představovat kolega Králíček - pozměňovací návrh, který je pod sněmovním dokumentem 2762. Týká se toho, že vyjímá z přísnějšího režimu doručování mzdové výměry. Vzhledem k tomu, že samotné uzavření není v tomto přísném režimu a většinou mzdový výměr jde právě s uzavřením pracovněprávního poměru, nedává úplně smysl, aby jeden z těch dokumentů byl v přísnějším režimu a druhý v tom přísnějším režimu nebyl, takže podporuji to, co bude kolega Králíček představovat.
Můj vlastní pozměňovací návrh se týká povinnosti rozvrhovat pracovní dobu u dohod. V tuto chvíli respektuji, že je navrženo, že primárně k dohodě má dojít, ovšem přijde mi, že jsou situace, kdy je ku prospěchu zaměstnance samotného, že mu zaměstnavatel nebude určovat konkrétní pracovní dobu. Vezmu to z prostředí vysokých škol - pokud někdo u nás uzavírá dohodu na výuku, logicky mu určíme, kdy výuku bude realizovat. Pokud ale například dohodou bude vypracování podpůrných materiálů, je spíše v zájmu zaměstnance, že si určí sám, kdy na tom bude pracovat.
K samotným pozměňovacím návrhům nebo k pozměňovacímu návrhu se potom přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Další do rozpravy je přihlášen pan poslanec Hájek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Martin Hájek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl okomentovat a odůvodnit písemný pozměňovací návrh číslo 2753 Pavly Pivoňky Vaňkové. V čl. VIII se doplňují body 20 a 21.
K bodu 20: navrhovaná změna reaguje na zrušení § 51 odst. 5 a 6 zákona o státní službě provedené zákonem č. 384/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2023.
K bodu 21: zákon o státní službě na samém počátku jeho aplikace při přechodu státních zaměstnanců z pracovního do služebního poměru umožnil, aby se dosavadní vedoucí zaměstnanci, kteří nesplňovali předpoklad vzdělání, stali představenými. Některá služební místa představených jsou proto obsazena osobami, které nesplňují stanovený předpoklad vzdělání. Novelou zákona o státní službě provedenou zákonem č. 384/2022 Sb. a účinnou od 1. ledna 2023 bylo zavedeno funkční období pro všechny představené s výjimkou vedoucích oddělení a v této souvislosti byla v rámci přechodných ustanovení vymezena doba, do kdy nejdéle lze vykonávat službu na služebním místě představeného.
Za účelem využití potenciálu představených jmenovaných na služebním místě vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce, ředitele sekce nebo ředitele odboru, kteří, byť nesplňují vzdělání stanovené pro toto služební místo, disponují potřebnými odbornými znalostmi a zkušenostmi a manažerskými dovednostmi, se navrhuje umožnit jim po uplynutí funkčního období účast ve výběrovém řízení na obsazení téhož služebního místa představeného, na kterém vykonávali službu ke dni vyhlášení výběrového řízení.
K tomuto pozměňovacímu návrhu se v podrobné rozpravě přihlásím. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a dále je do rozpravy přihlášen pan poslanec Králíček. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Robert Králíček: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, děkuji kolegovi, panu poslanci Berkimu, který zde představil částečně pozměňovací návrh pod číslem 2762, který jsme do systému vložili s kolegou Juchelkou, a týká se již zmíněného vyjmutí mzdového a platového výměru z té přísnější kategorie. Cílem toho návrhu je zjednodušit doručování v pracovněprávních vztazích, kde v přísnějším režimu je zachováno pouze doručování takzvaných písemností, tedy dokumentů týkajících se zejména skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Důvodem této přísnější úpravy doručování u těchto důležitých písemností je zejména potřeba lepší prokazatelnosti v případě potenciálního sporu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. ***
