(10.40 hodin)
(pokračuje Helena Válková)
Mně se tam líbila třeba jedna věta ze stenozáznamu z té 12. schůze Senátu, kdy tehdejší místopředseda Senátu, senátor Pithart, když se právě ten předmětný návrh zákona projednával a on tam správně plédoval pro to, co Ústavní soud potom označil jasným přílepkem, tak uvedl, a teď cituji, že "to, co je přilepeno k původnímu návrhu zákona, je proti dobrým mravům, nejen proti pravidlům korektního bankovnictví". Je to bod 65 toho ústavního nálezu 77/06.
Takže z tohoto hlediska musím říci, že nejsme v ničem originální. Myslím teď opozice, která tady vystupuje. Řekl to tenkrát místopředseda Senátu. Platí to i dnes. Je to proti dobrým mravům, které tady ve Sněmovně by měly panovat. Ústavní soud to potom zhodnotil tím, že řekl, že při posuzování ústavnosti legislativní procedury přijetí napadených ustanovení v daném případě je rozhodující posoudit otázku, zda předmětný návrh - tenkrát to byl poslanec Doktor - označený jako pozměňovací a zpracovaný jím je skutečně v materiálním smyslu slova - tím pozměňovacím návrhem - a zda nevybočil z omezeného prostoru vyhrazovaného pozměňovacím návrhům. Jinými slovy řečeno, zda nedošlo nepřípustnou extenzí při výkladu toho, co ve skutečnosti pozměňovací návrh je a měl by být. A v tomto směru i Ústavní soud tenkrát rozhodl.
Takže dovolte mi osobní poznámku. Já nechápu tu jistotu, se kterou teď někteří poslanci z koalice již prognostikují, nebo předvídají, že Ústavní soud neshledá ten rozpor. Byl by to zlomový judikát. Samozřejmě Ústavní soud má na něj plné právo. Zlomový v tom smyslu, že by došlo k určitému vychýlení té dosavadní ustálené judikatury. Ale to bych tedy ráda si přečetla to odůvodnění, kterým by se to Ústavnímu soudu podařilo. Ale samozřejmě to vyloučit nelze.
A teď se obrátíme ještě k těm kritikám, které tady mnohokrát zazněly. Samozřejmě v rámci faktických poznámek nemohly zaznít systematicky, uspořádaně. A já zase jsem vyhodnotila i čas, který je mně.. který mně náleží, a ten mně náleží do těch 11 hodin, ale chci tady ještě umožnit určité procedury, takže úplně do 11 ne. Takže také nebudu systematická, předem se za to omlouvám. Ale ta původní kritická stanoviska - a to zdůrazňuji, protože po návštěvě pana poslance Michálka na těch institucích logicky dochází k určitému změkčení těch stanovisek, dokonce jak nám tady sám pan poslanec Michálek, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, sdělil, tak nahlédly instituce, že tenkrát asi nepoužily přiléhavé argumenty. Respektive jeho argumenty byly natolik přesvědčivé, že již ta stanoviska tak kritická nejsou.
Ale podívejme se třeba na stanovisko Ministerstva vnitra, které mimo jiné zaujalo velmi kritické, nesouhlasné stanovisko k mým třem drobným pozměňovacím návrhům, které se týkaly toho samotného tisku. Čili týkaly se to vládního návrhu zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích, kde jsem skutečně chtěla jenom zvážit, jestli takovéto výrazné posílení kolektivního prvku při řízení úřadu tím, že kolegium úřadu má projednávat návrhy těch klíčových dokumentů ještě předtím, než je předseda úřadu schválí, jestli je namístě. Čili to byl jeden drobný návrh. Druhý byl, že jsem chtěla - ale já nebudu brát váš drahocenný čas, a náš, tím, že bych to tady rekapitulovala - prodloužení lhůty ze 14 na 30 dní. A to nejzávažnější bylo to zřizování rozkladové komise dalších poradních orgánů tím samým orgánem. Ministerstvo vnitra prostě stručně, věcně, jasně k tomu zaujalo nesouhlasné stanovisko. S něčím jsem i já... řekla jsem si dobře, třeba pokud jde o ten věk služebně nejstarších, pokud v těchto případech opravdu se tam - pro mě bizarně tedy - vyskytují ze čtyř členů úřadu tři, kteří mají služebně stejné stáří, tak tady asi bych ten svůj pozměňovací návrh pozměnila. A nezbývá mi než to stanovisko respektovat v tom smyslu, že sice zvednu pro svůj pozměňovací návrh ruku, ale prostě budu přehlasována, a v jednom případě oprávněně.
Totéž si myslím, pan poslanec Vích, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, dostal také nesouhlasné stanovisko, a to jenom ke svému návrhu, kde navrhuje, aby se stanovila lhůta pro zveřejnění výroční zprávy o činnosti úřadu a též povinnost předložit Poslanecké sněmovně o tom informaci. Nesouhlasné stanovisko. Není důvodné předkládat výroční zprávu Poslanecké sněmovně pouze pro informaci, aniž by ji Poslanecká sněmovna měla projednat, jako je tomu například u zpráv předkládaných veřejným ochráncem práv. Pokud by již taková úprava měla být výslovně stanovena, je pak otázkou, proč by zpráva neměla být předložena i Senátu. Můžeme s tím souhlasit, nemusíme. Patří to nicméně ke standardům legislativních procesů. Ministerstvo vnitra má výbornou legislativu. Já jsem to už opakovaně říkala, že jako ministryně spravedlnosti jsem si vždycky říkala, že bych některé ty kolegy ráda přitáhla k sobě do legislativy, byť tam na spravedlnosti jsou taky šikovní legislativci. V každém případě bych to zpochybnila argumentačně, nikoliv procesně.
Jediný pozměňovací návrh, který získal souhlasné stanovisko, byl pozměňovací návrh pana poslance Josefa Cogana - změna ustanovení o účinnosti tak, aby zákon nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následující po jeho vyhlášení. No, tady jsem si tedy zrovna říkala, budiž, ale ve světle toho přílepku absurdní, protože tam jsou povinnosti, které nelze splnit ani za tři měsíce, ani za šest měsíců. Pokud přijmeme ten přílepek, tak zapomínáme na procesy due diligence, které trvají šest měsíců, někdy roky. Jak ten majitel má prodat svůj podnik, to by mě tedy také zajímalo čistě z toho technicky organizačního hlediska.
No a pak docházím k pozměňovacímu návrhu pana poslance Jakuba Michálka, kde k mému velkému údivu dochází k zaujetí neutrálního stanoviska, přestože obsahově stanovisko Ministerstva vnitra je zdaleka nejkritičtější oproti těm předcházejícím poslaneckým pozměňovacím návrhům. Protože říká, a já to ještě jednou přečtu, vím, že se to tady už citovalo, ale budu teď doslovná a cituji:
"Zařazení nové kompetence úřadu do zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích je neorganické, neboť s vlastní materií tohoto zákona jinak nesouvisí. Bod jedna.
Bod dvě. Prezidenta republiky lze sice zařadit mezi veřejné funkcionáře a uložit mu v této souvislosti povinnosti, za jejich porušení však nebude možné prezidenta republiky vzhledem k jeho široké imunitě postihnout.
Bod tři. Nedostatky vykazuje úprava správního trestání. - K tomu potom velmi podrobné stanovisko zaujímá samotný úřad, který říká, že něco takového vůbec není možné.
A konečně za poslední, ale velmi, velmi významné kritické stanovisko Ministerstva vnitra: Navržené doplnění § 13 odst. 8 zákona o střetu zájmů, podle kterého se má omezení nakládání s údaji z registru oznámení pouze na účely zjišťování případného porušení povinností veřejného funkcionáře týkat pouze veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů, tedy takzvaných nepolitických veřejných funkcionářů, by mohlo být v rozporu se smyslem institutu žádostí o přístup k údajům v registru oznámení a kolidovalo by s hlavními důvody nálezu Ústavního soudu, v němž byl původní právní úpravou, podle níž byl registr oznámení přístupný bez dalšího, Ústavní soud zrušen. (?) ***
