Evropská centrální banka tehdy popsala příčiny inflace. Cituji přesně: Po letech, kdy byla inflace velmi nízká, dosáhla nyní - opakuji, v listopadu 2021 - nejvyšší úroveň za posledních 13 let. Dochází k tomu ze tří hlavních důvodů. Naše ekonomika se rychle znovu otevírá, inflace tlačí nahoru vysoké ceny energií a za třetí také to, co statistici nazývají vlivem srovnávací základny.

Pouze podotýkám, že v té době v Evropské unii byla inflace v průměru kolem 5 %. Evropská centrální banka měla bezezbytku pravdu. On je totiž fakt, že prakticky všechny země podpořily ekonomiku. Na druhou stranu je třeba vždycky říct, že se podporovalo tak, že ta podpora šla zejména do firem, ať už to byli živnostníci, nebo větší nebo střední nebo menší podniky. Třeba v České republice podobně jako v ostatních zemích ta podpora se moc neodlišovala, možná percentuálně u nás byla o něco menší, než byla třeba v Německu, v Rakousku, ale fakticky šla na podporu toho, aby alespoň částečně měly firmy na to, aby uhradily nájmy, aby uhradily energie, personál a tak dále. Jinými slovy nešla přímo do domácností. Nepřímo, ale ať jsme objektivní, tam pochopitelně šla tím, že jsme udrželi zaměstnanost. Tím, že jsme udrželi zaměstnanost, tak pochopitelně jsme nepřipravili lidi o peníze, které si pochopitelně spořili v té době pandemické. To znamená, neměli, zjednodušeně řečeno, je kde utrácet.

A teď si představme, že se otevřela ekonomika a v danou chvíli, de facto během několika dnů, ne-li týdnů, takřka v celé Evropě všichni chtěli nakupovat. To znamená obrovská poptávka, lidé si potřebovali dokoupit to, co si delší dobu dokoupit nemohli, ať už to bylo oblečení, nebo další spotřební věci. Firmy pochopitelně potřebovaly začít nakupovat materiál a tak dále. Dokonce i některé nutné investice byly nuceny okamžitě dělat. To znamená, v dané chvíli byla poměrně vysoká poptávka - taky proto se tomu říká v té době poptávková inflace - a relativně nízká nabídka. Ano, v tu chvíli se na to zareagovalo, obchodníci tím, že pochopitelně ceny šly nahoru.

Zajímavé bylo chování centrálních bank v té době. Obecně říkám centrálních bank napříč celou Evropou, dokonce i v jiných než evropských zemích, kde centrální banky držely úrokové sazby poměrně hodně nízko, blížily se nule. Ne samozřejmě všechny úplně k té nule, ale držely nízko. Mimo jiné proto, že chtěly rozhýbat ekonomiku, ale popravdě řečeno se ta šance, kdy se měly začít zvedat úrokové sazby, obecně hodně prošvihla, protože banky neodhadly úplně správně, kdy ten covid fakticky končí, kdy nekončí, a reagovalo se příliš pozdě. To znamená, spekulanti si napůjčovali velmi levně peníze, které se dostaly dále do oběhu, a dále už ten příběh známe. Takže nepochybně i chování centrálních bank, neříkám jenom, v tom sehrálo svoji významnou roli.

Velmi důležitý faktor růstu inflace - a stále se vracím k tomu, co řekla Evropská centrální banka - byly narušené dodavatelské řetězce. Celkem logicky. To znamená, začalo to haprovat. Určitě si vzpomínáte na ty průšvihy s tím, že v automobilovém průmyslu a jinde chyběly ty či ony výrobky, na což samozřejmě když něco chybí, se reaguje tím, že se to promítá do cen. A naprosto správně Evropská centrální banka sdělila v tom listopadu 2021 to, že další příčinou byla začínající energetická krize Těch příčin energetické krize bylo více. Určitě jedna z nich byla to, že se příliš zbrkle odstavovaly zdroje v některých zemích, mimo jiné v Německu, jaderné zdroje, dále zdroje na fosilní paliva. Ale pochopitelně byla v tom už i spekulace Ruska, která si hrála zejména s Německem, přes které vlastně tranzitně proudí plyn do dalších zemí, už jako kočka s myší a šponovaly se ty ceny nahoru. Toto je podzim roku 2021.

Co tím fakticky říkám - ale ani ne já, co tím vlastně říká Evropská centrální banka? V té době růstu inflace - po covidu myslíme samozřejmě - nešlo fakticky zabránit. Ale pozor, šlo ji zmírnit. Přičemž různé země se k tomu postavily různě. A tady už je jádro pudla, protože já jsem musel tímhle začít, klišé, vykládat to, jak se hodně utrácelo, a díky tomu se rozhýbala inflace. Je logické, když se těm lidem hromadí úspory a nemohou nakupovat, tak pak v tu chvíli samozřejmě nakupovat začnou a ty ceny jdou nahoru. Byli jsme ještě u vlády, byť už ne příliš dlouho, no a zatáhli jsme za ruční brzdu. Ano, udělali jsme rychlé opatření s DPH, dali jsme ho na nulu. Určitě si na to vzpomínáte. Samozřejmě hovořím o elektřině, o plynu, což nepochybně v té době pomohlo. Současně, protože už naše vláda končila, už jsme to nemohli udělat, nestihli jsme to udělat, tak jsme navrhli vládě nové, aby rychle zrušila poplatky za obnovitelné zdroje. Možná si na to vzpomínáte, tady ještě v prosinci 2021 jsem to navrhoval. To už nová vláda neakceptovala. Byla to její odpovědnost, její rozhodnutí.

Přišla nová vláda, a místo aby uchopila i ona boj s inflací - říkám záměrně slůvko "i", protože to není jenom v rukou vlády -, tak stále žila v tom marketingovém opojení vítězství a tou rétorikou z předvoleb - to je Babišova drahota. Jinými slovy, stále věřila tomu, že ta inflace byla vyhnána námi, ačkoliv tady jsem se snažil vysvětlit, že to bylo v celé Evropě, a ta Evropská centrální banka to řekla celkem jasně, ale hlavně spoléhala na centrální banku. Já si opravdu vzpomínám, když tady vaši hospodářští ministři chodili a tvrdili, to je věc centrální banky, říkal to pan ministr financí Stanjura. Ona musí mít pod kontrolou inflaci. Což ale neznamená, že fiskální politikou a vládními kroky s ní bojovat nemůžeme. Je to totiž o tom, že musíme pochopit, jaký je charakter té inflace. Ale k tomu ještě přijdu.

Sázelo se na evropská řešení. Vzpomínáte si, jak vaši ministři zde chodili a říkali, v té Evropě to vyřešíme, tam se to dá do kupy, tam se to dá do pořádku a tam bude to centrální řešení, které všem pomůže? Tak se čekalo na evropské řešení. Jak to dopadlo, víme. Ignorovaly se naprosto naše návrhy. Já neříkám, že všechno, co jsme řekli, tak bylo geniální. Ale to je vaše odpovědnost, abyste si nakonec vybrali to, jakou cestou půjdete. Který z těch návrhů, který z té či oné země, ale v každém případě od února jsme zde říkali a říkal to tady pan předseda Babiš několikrát, že je třeba udělat zastropování u výrobců. Tenkrát jsme říkali 1 500 korun. Vycházeli jsme z toho, jaká byla cena u toho výrobce, když s tím šel na trh před rokem a půl, před dvěma, myslím tím vztaženo k té době 2022.

Upozorňovali jsme na to, že je nezbytně nutné zrušit platby za obnovitelné zdroje. Mnohokrát jsem to tady říkal. Navrhovali jsme celou řadu režimů a systémů - hovořím o energiích v tuto chvíli - zastropování. Úsměvy, budeme si to dělat sami, nepotřebujeme vaše rady. Fajn, tak jste je nepotřebovali. Podcenili jste totálně situaci, začali jste připravovat vlastní pseudořešení toho šíleného energetického úsporného tarifu, který taky dopadl tak, jak dopadl, a mezitím inflace letěla nahoru, a už v té době letěla nejrychlejším tempem z celé Evropské unie. Celé léto jsme potom opakovali, že se musí už konečně začít něco dělat. A jaká byla vaše reakce? Tak si na to vzpomeňte! Populistická opatření, extremistická opatření a tak dále.

Až tedy přišel konec srpna, spadla klec. Cena byla 1 000 eur za megawatthodinu elektřiny. A najednou, co ještě před pár desítkami hodin bylo řešením z extremistického a populistického tábora, tak bylo najednou vaše řešení. Problém je, že to bylo samozřejmě pozdě. V rychlosti jste to přehodili z Ministerstva průmyslu a obchodu na Úřad vlády, v rychlosti jste tam postavili tým. Kdo v tom týmu byl, všichni víme. Co si tam odehrávaly energické společnosti, rovněž víme. Ale faktem je to, že se vymyslel a dal dohromady jakýsi model, jakýsi mechanismus zastropování, který jakkoliv byl nastaven z našeho pohledu vysoko, tak ale hlavně byl pozdě. A to, co nastalo, logicky se dalo očekávat. Protože fakticky začalo to zastropování platit až od roku 2023. Takže celý rok 2022, když tady byly vysoké ceny energií, se to buď ignorovalo, nebo odkládalo, nebo připravovalo - to tedy beru aspoň ten závěr toho roku - aby se to zavedlo od roku 2023. A všichni taky víme, co se potom odehrávalo.

Naštěstí v roce 2023 se to začalo otáčet opačným směrem, to znamená, ty ceny začaly klesat, to znamená, fakticky to zastropování, jestli mělo nějaký efekt, možná měsíc, možná dva, ale příliš déle to nebylo. Takže v době, kdy to mělo být a kdy mělo dojít, protože to je regulace, k zastropování, a vy jste celou dobu odmítali regulovat, tak regulace musí přijít rychle a musí být krátkodobá, to je smysl regulace. Vaše regulace přišla pozdě, dali jste ji na relativně dlouhou dobu, celý rok 2023, což je zcela zjevné, že se nevyužije. Výsledek ale všichni víme. ***