(22.50 hodin)
(pokračuje Karel Havlíček)
Tady nejde, paní ministryně, o chyby. Ty by asi každý pochopil. To se stane každé vládě, notabene v tomto období. Tady jde o to, že tyto lži ti lidé prostě neodpustí. A ten výsměch, který je tím provázen, a mohl bych tady desetkrát ukazovat na to, co zde prováděl pan ministr Síkela, je to, co přivádí lidi do situace, že vás považují za nedůvěryhodnou vládu. A do toho se ještě elitářsky nálepkuje, protože představitelé opozice se dávají na billboardy s Putinem, nazývají se proruskými politiky a ten, kdo nesouhlasí, tak je velmi často nazývá ruským švábem, trollem a tak dále. A nyní po nich chcete podporu.
Logicky, co je výsledkem? Této vládě dnes věří možná tak ještě jejich příbuzní, a to si ještě předtím musí zajít na jedno do restaurace. Závěry se vyhodnocují od lidí naprosto opačně, než jak je vláda prezentuje, a logicky se stáváte nedůvěryhodnou vládou. A to se samozřejmě projevuje i nyní, kdy z mého pohledu se docela poctivě snažíte vysvětlit tuto dohodu.
A teď samozřejmě logicky se očekává akt opozice. Mohli bychom si to vychutnávat, mohli bychom vás na tom lynčovat, mohli bychom říkat, jakým způsobem jste všechno udělali špatně. Ale my nehodláme v boji s touto vládou si brát jako rukojmí občany a jakýmsi způsobem ještě ohrožovat jejich bezpečnost. Protože co je podstatou té smlouvy? Je to opravdu formální smlouva. Pokud by Česká republika potřebovala pomoct, Sněmovna o to požádala, tak aby to vůbec bylo nějakým způsobem administrativně schůdné. Dohoda neposkytuje vojákům Spojených států oprávnění pobývat na území České republiky. Ano, ten pobyt, pokud by zde byl, tak musí být schválen přesně v souladu s čl. 43 ústavy. Je to úplně přesně tak jako doposud. Není tam žádná změna. To je třeba objektivně říct.
Opravdu, fakt to říkám zodpovědně, jsme všechno prostudovali v té smlouvě a garantuji, že bychom nikdy nepodpořili dokument, který by znamenal trvalou přítomnost cizích vojsk nebo výstavbu základen, nemluvě o rozmisťování jaderných zbraní. Jsou to dezinformace. A já garantuji po prostudování té smlouvy, že tomu tak není. Ještě jednou: Není tomu tak! Fakt je ten, že oproti současnému stavu se skutečně nic zásadního nemění, a je třeba důrazně říct, že to neohrožuje naši bezpečnost. Naopak, v určité situaci to může naši bezpečnost v budoucnu posílit.
A ještě mi dovolte jednu věc. Musíme si jasně vyjasnit, jestli chceme být v NATO, nebo nechceme být v NATO. Já jsem pevně přesvědčen, že drtivá většina gramotné veřejnosti si uvědomuje, že být v NATO je nesmírně důležité a že to je zásadní. Je to podobné, jako být například členem Evropské unie, byť to samozřejmě vůbec nedávám v tuto chvíli do souvztažnosti. Shodneme-li se na tom, že chceme být součástí NATO, potom je třeba si uvědomit, že naše účast v NATO není jenom o benefitech, není jenom o určitých výhodách, které nepochybně máme zájem čerpat v případě, že by nastala nějaká nepříznivá situace, ale je to i o elementárním prokázaní určité spolehlivosti. Protože má-li NATO fungovat, tak je to o spolehlivosti všech členů NATO, kteří tam jsou. Bavíme se o tom, že jich tam je dneska 31. Jestliže 30 členů směřuje k tomu, a dokonce 24 už jasně prokázalo to, že dokážou být v této věci elementárně spolehliví, to znamená, nemají žádný fatální problém s tím přihlásit se k této smlouvě, a můžeme se bavit klidně o visegrádské skupině - Polsko, Slovensko, Maďarsko - tak si nedovedu představit, že naše země by měla být mimo tuto hru. Nebo to fakt chceme, abychom tedy byli jediní, kdo toto nepodepíše? Nebo jediní, kteří se proti tomu postaví? Dovedeme si představit situaci, že bychom někdy v budoucnu něco potřebovali a že bychom očekávali nějakou vstřícnost? Domníváte se, že by skutečně přišla ta vstřícnost? Jsem přesvědčen, že nikoliv.
Takže není to jenom o tom, že někde budeme stát s nataženou dlaní, ale měli bychom být zodpovědní a v určitých věcech také ukázat určitou míru spolehlivosti i z naší strany. Tím spíše, když v dané chvíli se nemění nic zásadního a je to víceméně pokračování toho, co tady jest. Čili nedochází k žádnému ohrožení bezpečnosti nebo suverenity. Ano, k ohrožení suverenity dochází v rámci toho migračního paktu, o tom diskutujme, za to zde vládu oprávněně lynčujme, možná i vyvolávejme hlasování o důvěře, respektive spíš nedůvěře této vlády, to všechno si dovedu představit, ale prosím pěkně, uvědomme si, že jsme v nějakém globálním prostředí a v tomto buďme rozumní. Proto tuto smlouvu podpořím. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan ministr Jan Lipavský a poté pan poslanec Radim Fiala. Prosím, pane ministře.
Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský: Dobrý večer. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, máme jedenáct hodin večer a vlastně debata se teprve rozbíhá. V prvé řadě bych chtěl poděkovat hnutí ANO za ten konstruktivní postoj, který jste v této otázce zaujali. Myslím si, že to, co zaznělo, paní předsedkyně, z vašich úst, že v těch klíčových otázkách národní bezpečnosti a to, co děláme pro občany, bychom měli dojít k určitému pochopení, tak je podle mě naprosto v pořádku. Když jsme my byli v opozici, tak jsme také podporovali materiály, které nesla vaše vláda, když se například bavíme o mandátech pro Armádu České republiky, a myslím si, že to bylo úplně v pořádku. Samozřejmě naše vláda je připravena diskutovat o všech otázkách a myslím si, že toho prostoru tady máme vlastně víc než dost.
V době, kdy tady Tomio Okamura - který se tedy asi šel někam vyspat ze svého mnohahodinového předčítání materiálu naprosto nesouvisejícího s naší otázkou - tak jsem byl na debatě v Ústeckém kraji, na veřejné debatě v Lovosicích, a tam z 50 lidí se na tuto dohodu zeptal jeden. Ano, zazněl jiný názor, ale představovat si, že česká veřejnost nějak zásadně odmítá nebo nechápe, nebo že ani snad i tou strategickou komunikací nebylo vysvětleno, k čemu míříme jako vláda, když dojednáváme smlouvu o spolupráci v obranné oblasti s USA, tak si nemyslím, že ta kritika vlastně je úplně namístě.
Já totiž rozumím tomu, že i úplně běžný občan, který se o politiku zajímá povšechně a netvoří jeho celodenní náplň jako nás tady politiků v této Sněmovně, tak prostě rozumí tomu, že se Evropa dostala do nejzávažnější bezpečnostní krize od konce druhé světové války, a rozumí tomu, že ruská válka proti Ukrajině zcela zásadně proměňuje bezpečnost Evropy, to bezpečnostní prostředí. Možná pro to běžný občan nenajde takto sofistikovaná slova, ale zároveň rozumí tomu, že chce zabezpečit vlastní rodinu, že chce, aby jeho prosperita, aby způsob života, který máme zde v Česku, byl ochráněn. A samozřejmě naše vláda zcela logicky na tuto změnu bezpečnostního prostředí reaguje. Řekl bych, že včera bylo pozdě. Že se na dojednávání této dohody mělo pracovat daleko dřív. Ale to není otázka naší vlády. My jsme k tomu přistoupili okamžitě a vlastně ten vyjednávací tým na tom začal pracovat velmi intenzivně poté, co jsme jako vláda nastoupili.
Když přijmeme tu dohodu, tak tím naplníme i článek 3 Washingtonské smlouvy, smlouvy NATO o vzájemné výpomoci. Ta dohoda rozšíří naše klíčové partnerství a spolupráci se Spojenými státy právě v obranné a bezpečnostní spolupráci. Myslím si, že také je důležité, že prostě naplníme to, co jsme jako vláda slíbili občanům v programovém prohlášení a s čím tato vláda získala důvěru, tedy prosazování co nejtěsnější transatlantické vazby a rozvíjení blízkého vztahu s USA jak bilaterálně, tak v multilaterálních fórech.
Česko je při budování své bezpečnosti naprosto závislé na spojencích. Proto jsme v Evropské unii, proto jsme v NATO. Historie ukazuje, že pokud se na evropském kontinentu semele něco vážného bezpečnostně, tak to na nás má dopad, ať už se bavíme o první světové válce, o druhé světové válce, a jedině bezpečná Evropa znamená bezpečné Česko. A aby nás naši spojenci brali vážně, tak musíme naplňovat své závazky a musíme být vnímáni jako spolehlivý spojenec. ***
