(23.10 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
Zmíněná smlouva NATO SOFA stanoví, že přednostně má právo stíhat trestný čin ten stát, na jehož území byl tento trestný čin spáchán, s výjimkou situace, kdy se takový čin odehrál mezi vojáky téhož státu. Na konkrétním příkladu to znamená, že pokud by dnes americký voják zavraždil na našem území našeho českého vojáka či civilistu, stíhaly by ho naše orgány. Pokud ovšem zavraždí jiného amerického vojáka, stíhají jej orgány americké. V této nové smlouvě se ovšem naše vláda dobrovolně zcela vzdává práva stíhat veškeré trestné činy amerických vojáků spáchané na území České republiky. Je to pravda. Když ovšem teoreticky náš voják kohokoliv zabije v USA, bude dál a bez pardonu stíhán a souzen místními orgány tam. Názornější příklad vzdání se státní suverenity a rovnosti postavení vůči smluvnímu partnerovi si lze představit jenom stěží. Nehledě na to, že tím česká vláda naprosto pošlapává práva případných obětí trestných činů spáchaných Američany na Češích a práva pozůstalých po nich. Nejen v právní rovině, ale také v rovině morálky a etiky. Mimochodem i neslavná a potupná československo-sovětská smlouva o pobytu - znovu opakuji: potupná - o pobytu sovětských vojsk u nás z roku 1968 uváděla, že trestné činy sovětských vojáků na československých občanech stíhají příslušné československé orgány. Ani československá vláda a komunistické vedení státu po srpnu roku 1968 se tohoto práva nevzdaly servilně a paušálně dopředu.
Zcela zásadní a nepřijatelné je i ustavení smlouvy o tom, že americká strana má právo volného vstupu vojenských letadel, vozidel i plavidel na naše území s možností tankování a přistávání bez možnosti kontroly z české strany. Smlouva nijak nerozlišuje nebojové lety a průjezdy, bojové akce vázané na kolektivní obranu pro napadení a útočné akce Spojených států amerických. Podrobně to rozebírá ve svých analýzách této smlouvy ústavní právník Zdeněk Koudelka. Uvádí zde známou analogii s hanebným bombardováním tehdejší Jugoslávie Spojenými státy v roce 1999. Pokud tato smlouva projde, můžou si to Spojené státy teoreticky zopakovat a jako základnu zneužít české území, se všemi veskrze negativními důsledky a dopady pro Českou republiku.
Vláda Petra Fialy se ve smlouvě rovněž dobrovolně vzdává práva na spolupodpis rozkazů o přesunu vojáků, který je v rámci pravidel nyní platné a funkční smlouvy NATO SOFA umožněn přijímajícímu státu, a zbavuje se tedy dopředu jakéhokoliv vlivu na to, kdo na našem území bude pobývat.
Tato smlouva je pak také naprosto neuvěřitelná v tom, že prostřednictvím přílohy A dává armádě Spojených států amerických neomezeně k dispozici letiště Čáslav, Náměšť a Pardubice, letiště a logistické centrum Mošnov, vojenské újezdy Hradiště, Libavá, Boletice, Březina a posádky Vyškov, Rančířov a Stará Boleslav, přičemž všechna tato zařízení poskytuje Česká republika Spojeným státům bez povinnosti platit nájemné či další náklady s jejich užíváním spojené. Nejen v době raketově rostoucího rozpočtu, deficitu a státního dluhu je to absolutní rezignace na povinnosti řádného hospodáře a správce státního majetku a veřejných financí. Je to plivnutí do tváře občanům, všem poctivým daňovým poplatníkům, kteří tento pětikoaliční mejdan financují. Je to, a to říkám ještě velmi jemně, pověstné chování carských důstojníků zpitých pod obraz. Obrazně řečeno, státní rozpočet se vám hroutí, a vy si zapalujete doutníky pětitisícovkami, a to ještě ne vlastními. Myslím, že vystřízlivění bude kruté, ale to bohužel pro nás všechny. A kromě toho jde i o to, že některé pozemky a zařízení, které chce vláda věnovat Američanům, jsou ve vlastnictví krajů a obcí, což je nepřípustný zásah do práva na územní samosprávu garantovaného českou ústavou. Projednávaná dohoda je tady mezinárodní smlouvou nadřazenou české národní legislativě. Navíc jde o smlouvu, která je 10 let nevypověditelná - což je naprosto nestandardní, a ještě se k tomu vyjádřím detailněji - a případná výpověď smlouvy pak nabývá účinnosti až po dalším roce od jejího podání.
České republice tato dohoda ukládá rozsáhlé a nákladné povinnosti, Spojeným státům naopak neukládá povinnosti žádné, anebo jen minimální a spíše formální. Smlouva jasně předpokládá, a to je její základní obsah a také základní důvody jejího vzniku, že na českém území vzniknou prostory a zařízení, které budou pod výlučnou kontrolou amerických ozbrojených sil a kam nebude mít nikdo jiný přístup. Jak jsem již předeslal a jak píší někteří odborníci na mezinárodní politiku a mezinárodní vztahy, například profesor Drulák: Co jiného jsou vojenské prostory a vojenská zařízení, kde se nacházejí americké zbraně a americký vojenský materiál pod výlučnou kontrolou amerických ozbrojených sil, než americké vojenské základny? Jenom se tomuto slovu v této smlouvě vyhýbáme. To je rezignace na výkon státní svrchovanosti a nic jiného.
Jak už jsem uvedl, americká letadla, plavidla a vozidla budou moci na základě této smlouvy volně vstupovat do České republiky a pohybovat se po ní. Ohledně zbraní a dalšího amerického vojenského materiálu, který bude u nás umisťován, existuje pro Američany jediná ze smlouvy vyplývající povinnost: dovoz takového materiálu má být předem ohlášen. Pouze ohlášen, nikoliv už kontrolován českou stranou.
Pokud tato smlouva vstoupí v platnost a účinnost, vzniká nám tu jakýsi stát ve státě, americká enkláva uvnitř České republiky, kde nebude platit české, ale americké právo a kam nebudou mít české bezpečnostní a justiční orgány žádný přístup. Jediné právo, které to bude Česká republika mít, je skutečnost, že to celé zaplatí. Jak se říká: no, nekupte to.
Smlouva ve své preambuli uvádí, že přítomnost ozbrojených sil Spojených států amerických přispívá k posilování bezpečnosti a stability České republiky a celého našeho regionu. Ale my z nedávných i současných zkušeností z různých míst světa dobře víme, že takováto jednoduchá rovnice neplatí a nefunguje. Velmi dobře vidíme, že americká vojenská přítomnost, ať už přímo v některé zemi, nebo jejich přítomnost v bezprostřední regionální blízkosti, například fatálně zhoršila bezpečnost Iráčanů či Afghánců.
Tato vojenská přítomnost také vede na jedné straně k přílišnému spoléhání se na všemocného spojence a na straně druhé může vést k zatažení příslušné země do vojenského konfliktu, a pravděpodobně povede, a podrývá naši státní svrchovanost a suverenitu. Nechtějme být vazaly. Buďme sebevědomým a suverénním národem a státem. Budujme vlastní obranyschopnost a vstupujeme do případných vojenských spojenectví jako rovný s rovným. A neuzavírejme pro Českou republiku a její občany zásadně nevýhodné smlouvy, byť nám jsou falešně předkládány jako jediná možná volba mezi Západem a Ruskem, mezi demokracií a diktaturou. Není to pravda.
Dle české ústavy je třípětinová, tedy takzvaná ústavní většina při schvalování mezinárodních smluv v Poslanecké sněmovně a v Senátu nutná tehdy, jestliže příslušná smlouva přenáší některé výlučné pravomoci a kompetence českých státních orgánů na mezinárodní organizaci. To tato vojenská dohoda v obsahové rovině naplňuje, protože jak jsem doložil, vzdáváme se v ní jako stát práva stíhat trestné činy, které spáchají vojáci Spojených států amerických na českém území, včetně případů, kdy jejich obětí bude český občan. Jde o zásah do naší trestní jurisdikce, a tudíž i do svrchovanosti našeho státu. Takže schválení této dohody by mělo z logiky věci podléhat nutnosti souhlasného hlasování třípětinové většiny poslanců a senátorů, včetně souhlasu alespoň části opozice.
Ano, můžete namítat, že ústava vyžaduje ještě splnění druhé podmínky - přenosu pravomoci našich státních orgánů na mezinárodní organizaci, ale nikoliv na cizí stát, jak se děje v případě této smlouvy. To je z formálního hlediska pravda. Ale dodávám k tomu dvě podstatné poznámky. ***
