(12.40 hodin)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, než se pustíme do dalšího bodu, tak přečtu, že dnes s náhradní kartou číslo 23 bude hlasovat pan ministr Vít Rakušan.

 

A já otevírám další bod dnešního jednání a tím je bod

 

103.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 423/ - třetí čtení

Než dám slovo panu ministrovi, tak vás poprosím, kolegyně a kolegové, za předpokladu, že máte důležitá témata, která chcete projednávat, tak v zájmu toho, aby zde byl klid, tak prosím, aby diskuse probíhaly v předsálí.

A nyní poprosím pana navrhovatele, místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku, a zpravodajku garančního výboru, poslankyni Marii Jílkovou. Prosím pana ministra, aby se ujal slova.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych alespoň stručně uvedl sněmovní tisk číslo 423, což je novela zákoníku práce ve třetím čtení. Já jsem samozřejmě tento návrh zákona tady uváděl, komentoval především v prvním čtení, pak i v druhém čtení, ale dovolím si tady velmi stručnou, rychlou rekapitulaci.

Je to především transpoziční novela, kde dochází k transpozicím dvou směrnic, a to směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii a také směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob. Musím říct, že samozřejmě kolem těchto směrnic a jejich parametrů byla velká debata jak na výborech, tak i na plénu Poslanecké sněmovny, právě i v prvním i druhém čtení. Já jsem samozřejmě vnímal... (Odmlka pro silný hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já poprosím kolegy zvlášť v levé části sálu o zklidnění. Děkuji. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já jsem samozřejmě vnímal mnoho podnětů, zároveň třeba i kritických vyjádření mnohých z vás, i vás, kteří jste opravdu z praxe, z různých oborů. Já si dovolím jenom stručně říci, že pokud se podíváme na změny, které se týkají právě té transpozice, tak ta otázka rozvrhování pracovní doby je věc, u které prostě není moc možností, jakým způsobem tady upravovat tuto část transpoziční, kdy tady je prostě jasně daná evropská legislativa, která jasně říká, že zaměstnavatel zaměstnanci musí dát informace o tom, jakým způsobem bude jeho činnost v rámci dohody o provedení práce či DPČ, o provedení činnosti, vykonávaná. Musí tady být nějaký jasný rámec. Jsou tady definované i oblasti, které se týkají překážek v práci nebo i otázky práva na dovolenou, ke kterým samozřejmě bylo mnoho diskusí a u které... nebo u této oblasti je tady samozřejmě také i nějaká navrhovaná úprava v rámci pozměňovacích návrhů.

Pak se tady dotýkáme také úpravy řekněme nějakého režimu, který by mohl do budoucna přinést zjednodušení při vykazování nákladů u osob, které pracují na dálku, které pracují z domova. Tady jsou umožněné vlastně celkově tři režimy. Buď je dohoda, že mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem je tato práce vykonávána z domova, aniž by tady byla požadována náhrada, protože je to vnímáno jako ten benefit, který třeba šetří i náklady tomu zaměstnanci. Nebo je tady možnost tedy vyúčtovávat opravdu prokazované reálné náklady, které samozřejmě s sebou nesou určitou administrativní náročnost. Anebo je tady možnost ze zákona využít té základní minimální částky, která vlastně kvantifikuje ty náklady, které vznikají, pokud člověk pracuje z domova.

Pak jsou tady ještě nějaké další změny, které se týkají samozřejmě oblastí... například oblasti doručování, doručování písemností, otázka komunikace, která bude vedena elektronicky, tak abychom alespoň v nějaké minimalistické části řešili problematiku digitalizace a odpovídali úrovni 21. století.

Dovolte mi, abych se stručně teď ještě vyjádřil k těm třinácti pozměňovacím návrhům, které tady poslankyně a poslanci načetli, které byly myslím si všechny i diskutovány na jednotlivých výborech. Chci tady předeslat, že je tady dohoda, gentlemanská dohoda se sociálními partnery jak z řad zaměstnavatelů, tak i z řad odborů. My jsme se dohodli, že tento zákoník práce po zhruba pětiměsíčním vypořádávání mezirezortního připomínkového řízení je návrhem kompromisním, na kterém se našla shoda jak odborů, tak zaměstnavatelů, a my jako vláda a vládní koalice jsme ústy i pana premiéra na jednání tripartity řekli, že my tuto dohodu ctíme a respektujeme. Já chápu spoustu podnětů, které tady přišly. U některých chápu i velmi dobře, proč jsou podávány a načítány, ale tady jasně říkám za mne jako za gesčního ministra v této věci, já k žádnému z těchto pozměňovacích návrhů s ohledem na tuto gentlemanskou dohodu nemohu a nedám kladné stanovisko.

My jsme i poté, co byly všechny pozměňovací návrhy načteny, tak jsme měli jednání právě se sociálními partnery. Znovu jsme si prošli i otázku dopadů těchto pozměňovacích návrhů právě na transpozici těchto dvou směrnic. A musím říci, že u některých pozměňovacích návrhů je naprosto jednoznačné, že jsou v naprostém rozporu právě s povinností transponovat tyto dvě zmíněné směrnice, především tu směrnici o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách. Takže tady vysvětluji na úvod, proč nemohu dát někde kladné stanovisko, proč u některých pozměňovacích návrhů bude naprosto striktně a jasně nesouhlasné stanovisko - to bude v těch případech, kde opravdu je to neslučitelné s evropským právem. A my jsme v situaci, kdy musíme implementovat. Již bylo proti České republice zahájeno i řízení a to je nyní přerušeno, protože Evropská komise sleduje náš legislativní proces a čeká, jakým způsobem tu implementaci dokončíme. Takže je tady pořád šance, že se Česká republika vyhne případné sankci. Já chápu u některých pozměňovacích návrhů i nějakou řekněme dobrou vůli, která je vedena tím, aby pro tu praxi tady byly co nejmenší komplikace a podobně. Jenom chci říci, že pak si je nutné uvědomit, že pokud by takovéto úpravy byly přijaté, tak to samozřejmě ponese i negativní důsledky, včetně možných sankcí pro Českou republiku.

Takže tolik na vysvětlení k některým pozměňovacím návrhům a k tomu, jaké stanovisko já tedy budu jako gesční ministr k těmto návrhům dávat.

Dovolím si tady možná zmínit jednu věc, která se týká dopisu, který tady byl zaslán myslím všem poslankyním a poslancům ze strany především kolegů z odborů, a to z té oblasti zdravotnické. Já jsem poprosil své kolegy na MPSV, aby k tomuto dopisu, který vám šel, a k tomu apelu, aby tento pozměňovací návrh, který vlastně přednesl po určité debatě na úrovni zdravotního výboru můj kolega Vít Kaňkovský, tak já si dovolím k tomu přečíst stanovisko svého rezortu.

Dne 22. 6. 2023 rozeslaly Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče České republiky a Lékařský odborový klub poslancům Poslanecké sněmovny dopis, který byl rovněž předán mně. Dopis obsahuje apel, aby nebyl podpořen pozměňovací návrh pana poslance Kaňkovského spočívající v opětovném zavedení další dohodnuté práce ve zdravotnictví, s odkazem na takzvanou gentlemanskou dohodu se sociálními partnery, o které jsem tady mluvil. Dopis obsahuje zejména následující argumenty:

Zdravotní péče je založena na enormní množství přesčasové práce. Pozměňovací návrh údajně znamená navýšení úvazku lékařů a zdravotníků na 1,45 úvazku, což má z těchto zaměstnanců učinit nevolníky. Pozměňovací návrh je v rozporu s čl. 6 písm. b) směrnice o dalších aspektech pracovní doby, dle které mají členské státy zajistit, aby průměrná délka pracovní doby pro každé období sedmi dnů včetně přesčasů nepřekračovala 48 hodin. Pozměňovací návrh je v rozporu s čl. 22 odst. 1 písm. a) směrnice 2003/88/ES vyžadující, aby žádný zaměstnavatel nevyžadoval, aby pracovník pracoval déle než 48 hodin v období sedmi dnů bez předchozího souhlasu pracovníka. Další přesčasová práce ve zdravotnictví znamená zhoršení pracovních podmínek lékařů. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP