(19.10 hodin)
(pokračuje Hayato Okamura)
Chci vyznat, že sám, už jsem to dneska řekl, stojím za tím, že manželství je zásadně ze své podstaty svazkem muže a ženy a jinak to být nemůže. Sám budu hlasovat i pro to, o čem teď jednáme. Ale mám úctu i k těm, kteří mají jiný názor. Dneska ráno jsme se napříč politickými stranami někteří setkali k ranní modlitbě ve sněmovní kapli a sjednotili jsme se v modlitbě, i když pocházíme z vládních stran i z opozice. Tak chci připomenout to, abychom nezapomněli na to nejpodstatnější: že jde o člověka, že jde o mír. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. A je zde přihlášena paní poslankyně Válková v rámci rozpravy. Máte slovo, paní poslankyně. Poprosím všechny o ztišení.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Já si myslím tentokráte, milé kolegyně a kolegové, že by mi stačily dvě minuty, ale radši tedy jsem se přihlásila, protože jak víte, já jsem v tom posledním volebním období, předcházejícím tedy tomuto, to jest v osmém, byla jednou z těch, která podpořila tuto normu, tento návrh. Já také respektuji různé názory. Koneckonců to, že jsem nestihla hlasovat, jak bych hlasovala, naštěstí to dopadlo tak, jak to dopadlo, ten předcházející návrh, tak bych tím demonstrovala i svůj současný postoj, který se vyvinul právě v průběhu té mé pozice zmocněnkyně vlády pro lidská práva, kdy jsem opravdu měla možnost se seznámit blíže s tou problematikou a víceméně dojít k názoru, že byť manželství pro všechny v řadě případů se zdá našim spoluobčanům jako zpochybnění jednoho z pilířů naší současné právní tradice a možná i kultury, tak současná společnost 21. století to takto dramaticky nevnímá.
Takže teď se pomalu vrátím k tomu tisku 276. A právě proto mně osobně připadá trošku zvláštní, že budeme za chviličku hlasovat o tom, jestli když tedy jsme posunuli do druhého čtení tisk, který, byť třeba se nemusí, jak jsem slyšela i v předsálí i v rámci neformálních debat, nakonec jednat o název manželství, tak přece jenom výrazným způsobem zřejmě dojde legislativně k zakotvení mnoha dalších práv, která stejnopohlavní páry dostanou. Tak vypadá situace podle mého odhadu v Poslanecké sněmovně, byť si myslím, že to označení manželství možná ještě nebude schválené. A v této situaci my tady diskutujeme o návrhu zakotvit v článku 32 základních práv a svobod deklaraci, že manželství je jako svazek muže a ženy.
Já si osobně myslím, že to tedy neodráží názor většinové společnosti v naší zemi, která se v posledním průzkumu veřejného mínění reprezentativním vyjádřila, že je pro manželství stejnopohlavních párů, zhruba v 58 % případů. Nicméně předkladatelé mají plné právo nereflektovat realitu současné společnosti v České republice a pokusit se tímto způsobem vlastně upevnit to dosavadní tradiční pojetí manželství jako svazku muže a ženy. Myslím, že každý z nás má v tomto ohledu výsostné právo na vývoj svých názorů v souvislosti právě s vývojem společnosti. Ne každý to ale chce udělat, a má na to také právo. Já třeba, na mě velmi zapůsobil ten fakt, že 30 států už manželství pro všechny akceptovalo, a kromě tedy takových států, jaké jsou typické, s vysokou právní kulturou v západní Evropě, tak to byla i část velmi katolické Jižní Ameriky. Španělsko, Irsko ani nezmiňuji, to už bych se opakovala. Tak za této situace my budeme hlasovat návrh, který vlastně jako kdyby se vracel někam do minulosti a měl potřebu znovu zopakovat, že manželství je svazek muže a ženy.
Dovolím si tedy položit řečnickou otázku nám všem: proč to vlastně děláme? Odpověď se nabízí: právě proto, abychom ten předcházející návrh minimálně zpochybnili, anebo přímo aspoň nepřímo řekli ne. Ale protože k parlamentní demokracii patří, a o tom jsem přesvědčená, i právo těch, kteří mají jiný názor, diskutovat o tom tisku, tak se přikláním i k tomu, že ho můžeme stejně jako ten první tisk posunout, byť vykazuje tedy značné legislativní nedostatky a jde o ústavní normu, posunout do druhého čtení s tím, že se ukáže, já to odhaduji, že v tom druhém čtení není životaschopný, protože uvidíte, že i po té právní stránce by nám tím vznikly určité problémy, na které potom v ústavně-právním výboru poukážu.
Chtěla jsem jenom vystoupit proto, že jsem nezvládla z pracovních důvodů se přesunout z Brandýsa nad Labem, kde jsem nemohla už zrušit setkání s občany, sem, využila jsem, nebo zneužila jsem toho, že jsem se přihlásila k tomuto tisku, k vystoupení k tomuto tisku. Nicméně uzavírám, že tím nedeklarujeme, pokud to posuneme do druhého čtení, tak tím nedeklarujeme nic jiného než to, že nesouhlasíme s tím, abychom v České republice podpořili ten návrh, který předcházel, to znamená zakotvení institutu manželství pro stejnopohlavní páry. Já osobně se zdržím hlasování. Ale chápu ty, kteří budou hlasovat právě s ohledem na to, aby byly rovné podmínky a start pro všechny takovéhle návrhy. A já se zdržím, protože si myslím, že ve skutečnosti jde jenom o deklaraci, nikoliv o vážně míněný návrh na změnu ústavní normy, ústavního zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. Máme zde dvě faktické poznámky - paní poslankyně Nováková a poté pan poslanec Balaš.
Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo. Mám jenom poznámku. Jestliže jsem poslouchala dobře, tak tady zazněl takový jako výraz zkratkovitého uvažování, typický pro 21. století, do kterého se snažíme někteří posunout, a to je - když prošlo hlasováním, že návrh změny zákona občanského zákoníku půjde do druhého čtení, tím mnozí z vás, doufám, nevyjádřili, že to podpoří ve druhém či třetím čtení. Ale paní profesorka to tady řekla.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Balaš.
Poslanec Vladimír Balaš: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chci jenom upřesnit to, co říkal pan kolega Haas, kterého si velmi vážím. Ani v německé ústavě v článku 6 ani v italské ústavě článku 9 není manželství popsáno jako svazek muže a ženy. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A s faktickou poznámkou se přihlásila ještě paní poslankyně Válková.
Poslankyně Helena Válková: Milá paní kolegyně Nováková, Nino Nováková, vaším prostřednictvím, já si to ještě poslechnu. Možná, jak jsem se sem přiřítila, že jsem opravdu neopatrně vyjádřila něco, co jsem nechtěla vyjádřit. Skutečně si myslím, že to vzbuzuje jisté pochybnosti. A neříkám, že to tak je, že to tady diskutujeme. Ale rozhodně si nemyslím, že předkladatelé předcházejícího návrhu novely občanského zákoníku vyhráli v tom smyslu, že by tady bylo zakotvené manželství pro všechny. To se ukáže v rámci projednávání ve druhém čtení. Pokud to takto vyznělo, tak to takhle na mikrofon opravuji. Děkuji. ***
