(12.40 hodin)
(pokračuje Ivan Jáč)
Druhou oblastí, abych nezdržoval, je oblast IT. To je něco vážnějšího, protože v IT sektoru a informatických střediscích poskytovaných služeb pracuje, někdy se uvádí kolem 150 až 160 000 zaměstnanců, vysoce erudovaných, vysoce řekl bych specializovaných, a firmy mohou tak pomocí v podstatě předhánění se v nabízení benefitů tyto pracovníky udržet ve své firmě. I když víme, že takovíto specialisté umí dneska pracovat takzvaně dálkově pomocí toho známého termínu digitální nomádství, takže můžou řídit a poskytovat služby pro naši zemi klidně dejme tomu z Nového Zélandu, z Kypru nebo z Krkonoš. To by asi nebylo dobré, protože tito pracovníci by mohli odcházet do sousedních zemí, do jiných zemí typu Irsko, Rakousko a některých dalších, které mají poněkud lepší podmínky.
Tak bych prosil o zvážení, zdali by mohlo dojít k dalšímu omezení omezení nepeněžního plnění zaměstnavatelů zaměstnancům pod tím označením benefity. Protože, už jsem uvedl, že se to dotkne nejenom tří, možná čtyř milionů zaměstnanců. ale protože to je vlastně řetězec vztahů mezi těmi, kdo poskytují ty služby - nebudu mluvit o fitness, o sportovních a jiných zařízeních, ale třeba i o prodejcích zdravotních prostředků, léčiv, eventuálně optické techniky nebo podobně -, tak si myslím, že je to potřeba zvážit. Kdybych to uzavřel škodolibě, tak to neudělejte. Protože to může vlastně někomu pomoci spíše v tom řekněme politickém sváru, tak bych to takto asi říct nechtěl. Mně jde o to, abychom prosperovali jako země, jako řekněme jedna ekonomika, která prostě může soutěžit ne sama se sebou, ale se zahraniční konkurencí. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. V rozpravě bude pokračovat paní poslankyně Štefanová a připraví se paní poslankyně Lesenská. Prosím.
Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se zde vyjádřím k těm předloženým návrhům změn, které vláda chystá v rámci takzvaného konsolidačního balíčku. Balíčku, který se i mně jeví spíše jako ryze daňový než jako ozdravný, jak ho vláda nazývá. V těch návrzích je mnoho částí, se kterými nesouhlasím, které si myslím, že jsou nesprávné. Ale tou řadou mých předřečníků, kolegů, to vlastně tady všechno bylo řečeno a já všechny ty věci nebudu opakovat. Zmíním pouze jednu konkrétní chystanou změnu, která tady tolikrát nezazněla.
Vláda totiž chystá v rámci konsolidace veřejných financí i zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance. V současnosti platí to nemocenské pojištění za zaměstnance jeho zaměstnavatel. Vláda ale chce v rámci většího příjmu do státní kasy, aby to pojištění platili i zaměstnanci, a to ve výši 0,6 % z čisté mzdy. Slibuje si tím navýšení příjmů až o 12, nebo necelých 13 miliard do státního rozpočtu. S tímto krokem já ale nesouhlasím. Tato zamýšlená náplast pro rozpočet bude mít ve finále přesně opačný efekt. Jde pouze o další daňové zatížení práce. Zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance bude mít výrazný sociální dopad a významně se dotkne hlavně nízkopříjmových rodin. Dojde k faktickému snížení jejich reálného příjmu do rodinného rozpočtu, a to až o 500 korun měsíčně. Zvýší se tak zase následně počet lidí, kteří budou potřebovat a budou žádat o sociální dávky a následně se tak budou zvyšovat státní výdaje.
Nemocenské pojištění vzroste ale i pro osoby samostatně výdělečně činné s tím rozdílem, že to pojištění pro OSVČ je dobrovolné, což pro zaměstnance není. Opět se zde budou rozevírat nůžky v těch rozdílech mezi zaměstnanci a OSVČ. I toto považuji za nesprávné. Přitom mnohem větší logiku by mi dávalo, kdyby nemocenské pojištění v té současné výši zaměstnavatel odváděl přímo zdravotním pojišťovnám, které by i tu nemocenskou vyplácely a měly by toto celé v gesci a v rámci toho svého hospodaření by potom měly mnohem větší motivaci se zaměřit na preventivní péči, která se následně pozitivně odrazí v množství financí nejen v těch vyplácených nemocenských, ale i za léčbu samotnou.
V rámci úprav veřejných financí je nutné se primárně zaměřit na výdaje, tedy respektive na výdaje na státní správu, než prvně zvyšovat daně a odvody lidem. Zvláště pak odvody, které procentuálně zatěžují všechny stejně, nelze na ně uplatit slevy, a tudíž zatěžují zejména ty nízkopříjmové. Tento krok považuji za nešťastný, nesprávný. Do rozpočtu nepřinese více peněz, ale jeho dopady budou znamenat přesně naopak větší náklady pro stát. Proto už dopředu avizuji, že budu podávat pozměňovací návrh, který tento počin bude rušit. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pokračovat bude paní poslankyně Lesenská, připraví se pan poslanec Wenzl.
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, stojím tady dnes, protože bych chtěla zmínit svoji hlavní kritiku konsolidačního balíčku, který nám vláda premiéra Petra Fialy prostřednictvím ministra financí Zbyňka Stanjury předložila. Balíček sestává z 58 bodů, které mění 63 zákonů a ovlivňují velmi mnoho aspektů našeho života.
Nechci být v tichosti svědkem toho, jak se tato vláda snaží tlačit společnost a naše občany do kouta, a to všechno pod záminkou stabilizace státního rozpočtu a snížení deficitu. Z tohoto důvodu si vám dovoluji přednést argumenty, proč si myslím, že tento balíček není tím správným směrem pro naši zemi. Zrekapituluji tedy, co nám předkladatel předložil a vláda na tiskové konferenci 11. května letošního roku představila. Ráda bych zdůraznila název, pod kterým byla tisková konference uváděna - tisková konference k představení důchodové reformy a balíčku konsolidace veřejných financí.
Představili nám a konstatovali, že výdaje mají během dvou let klesnout o 88,3 miliardy korun, a to tím, že se seškrtají národní dotace, dojde k úsporám na provozu státu, sníží se objem platů ve veřejné sféře. Tady bych jen chtěla podtrhnout nebo pod čarou konstatovat - jak chcete ty odborníky do té veřejné sféry pak nalákat? Dále budou snižovány ostatní výdaje. Na příjmové straně dojde v letech 2024 až 25 k celkovému výnosu 69,2 miliardy korun.
Budou se navyšovat daně z příjmu právnických osob, zvyšovat odvody OSVČ, opětovně zavádět nemocenské pojištění pro zaměstnance, zvyšovat daně z nemovitých věcí, budou růst spotřební daně, zruší se 22 daňových výjimek, upraví se daně z příjmu fyzických osob, dojde k odvodům z dohod o provedení práce. Budou navýšeny ostatní příjmy, ale zůstává osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a daň z přidané hodnoty bude mít dvě sazby.
Protože jsme si tady ze strany vlády vyslechli, že úspory, kterými přece začne vláda sama u sebe, uvidíme v rozpočtu, nebudu je v tomto okamžiku podrobněji komentovat. Vlastně už jsme to tady mnohokrát slyšeli. Nicméně si neodpustím, že bývalo dobrým zvykem předložit k projednání Sněmovně základní parametry rozpočtu pro následující rok na červnovém sněmovním zasedání. ***
