(13.00 hodin)
Poslanec Milan Wenzl: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si myslím, že už jsme slyšeli všechno, ale řeknu pár, pouze pár věcí, které mě tíží, a to jsou ceny nemovitostí v České republice. Nacházíme se v krizi bydlení. Já bydlím v Praze, tak zde bych řekl, že to je možná jedno z nejhorších míst, kde se dá pořídit nějaké bydlení, a strašně dlouho trvá takové vyřízení. A co se dá dělat? No, jsme v Praze. V poslední dekádě rostly ceny nemovitostí výrazně rychleji než mzdy. Pan Stanjura nám před volbami hrdě odmítal zvýšení daní z nemovitých věcí. Mít kde bydlet není luxus. Odmítáme vyšší zdanění nemovitostí. Stát nesmí trestat lidi za to, si koupí byt nebo dům. Nebo provozovnu, kde podnikají, aby uživili sebe a rodinu.
Zvyšování daně z nemovitosti nepřipustíme. To opětovně pětikoalice lhala v předvolební kampani. Možná nelhala, chtěla to možná docílit, ale zjistila, že to nejde. Problém vznikne primárně u méně ekonomicky úspěšné části populace, která bude muset nést navýšení této daně. Je to mimořádně asociální krok. Nápad na zvýšení daně z nemovitosti je opravdu nebezpečný. Jednalo by se o trest za to, že si občan pořídí vlastní bydlení. Protože občan, ten si koupí pozemek, musí už zaplatit daň. Občan, když chce stavět, musí si udělat projekt, zaplatí daň. Občan si nakoupí stavební materiál. A už v tom je započítána daň, taky to zaplatí. Najme si firmu a té firmě musí zaplatit daň za odvedenou práci. Proč je občan trestán za to, že od státu nic nechce a musí platit daně? To jak v pohádce - uhlíři, zaplať! A současně by se vyšší zdanění promítlo do ceny nájmů a doplatili by na to zase jenom nájemníci. Nechápu, proč by měl stát trestat někoho za to, že si pořídí bydlení. A to ještě za svoje náklady. To není správná cesta. Samotní zástupci měst a obcí jakékoliv změny odmítají.
Zvýšit daň, zvlášť pokud by to bylo navýšení plošné, tak to není smysluplné řešení. Proti jakémukoliv zvýšení daně je například, vaším prostřednictvím, pan ekonom, místopředseda Poslanecké sněmovny za ODS pan Skopeček. Vlastnictví by podle něj stát neměl trestat dalšími daněmi. S tím já souhlasím, protože osm let jsem byl starostou v Praze 15 a byl jsem jeden z 56 starostů, který byl proti zvyšování (daně z) nemovitosti v Praze. Proto nemůžu hlasovat pro. Já jsem zde proto, abych hájil zájmy občanů, kteří mě sem vyslali.
Rád bych ještě doplnil, a myslím si, že bychom to měli všichni vědět, že kromě několikanásobného zvýšení daně z nemovitosti, kterou na nás chystá vláda, schválila Evropská unie v prosinci 2022, a to je ekologická daň. Protože ty daně mimo jiné se týkají také nemovitosti, není o nich v médiích ani slovo. Ani řádky. Nejprve dostaneme finanční dardu od naší vlády, a teprve až bude hotovo, předhodí nám na stůl ekonomické daně s poznámkou, my za to nemůžeme, za to může Unie. Tak jen pro úplnost, Unie to odsouhlasila v roce 2022. A kdo byl v předsednictvu v Unii? No přece my. A kdo byl předseda? No přece pan premiér Petr Fiala. Já si myslím, že nad tímhletím bychom se měli všichni zamyslet.
Na samém začátku jsem všechny oslovil "vážení". A to opravdu z jednoho prostého důvodu, protože si všech tady vážím. A věřím, že by to tak mělo být i u ostatních. Nelíbí se mi, když po sobě štěká někdo, vyčítá, nadává. Ve středu místopředsedkyně, vaším prostřednictvím, paní Kovářová jako předsedající zde řekla, že bychom měli znát všechny své kolegy, jestli to jsou z koalice, nebo z opozice. Ale jak toho dosáhnout? Nevím, jestli mám obcházet všechny lavice, chodit za lidmi, podávat si s nimi ruku. Nevím, jak to docílit. Protože mně je docela trapné, že já přijdu na záchod, jdu se vyčurat, nás tam stojí pět, máme opřené čelo o dlaždičky, no a každý v ruce něco drží a jsme zticha. Ani slovo nepadne. Je to takové trapné. A kdybych já znal tamhle kolegu z opozice, tak mu řeknu ahoj, Karle, jak to jde? A on řekne dobře.
Já bych rád ještě řekl, nebo přirovnal bych to k fotbalu. Máme zde, máme Slavii, máme Spartu, máme tady Slovan Liberec, máme Zbrojovku Brno, máme Plzeň. A to jsou všechno hráči, jsou to rivalové, kteří mezi sebou hrají. Nic si neodpustí. Ale když jsou povoláni do reprezentace, tak hrají za Českou republiku. A to je to samé zde v Poslanecké sněmovně. Taky zde jsou opravdu poslanci z více stran. (Poslanci ANO vlevo se shlukují a hlasitě ruší projev.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, já vás přeruším. Abychom vás slyšeli dobře, tak poprosím ostatní kolegy, aby se utišili, protože vám přestalo být rozumět v tom ruchu.
Poslanec Milan Wenzl: Ale zde reprezentujeme Českou republiku, tak bychom měli hrát opravdu za Českou republiku. Protože i ti fotbalisté, kteří přijdou na to hřiště, tak chtějí vyhrát. A oni trénují a oni se domlouvají s trenérem, jak budou hrát, kdo bude střílet góly. Ale zde to někdy vypadá, že se střílí góly do vlastních branek.
No a ještě bych možná využil této situace. A nevidím zde pana ministra Rakušana, kterého jsem se chtěl zeptat, že skončily pošty, ale když jezdím kolem těch objektů, tak na těch poštách nebo na těch objektech ještě pořád vidím nápisy Pošta. Takže předpokládám, že ten, kdo o tom neví, že ta pošta byla zrušena, tak tam půjde a otočí se a bude nadávat, že pošta je zavřená. Takže nevím termín, dokdy by měly být odstraněny nápisy z těchto budov. ***
