(15.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. To byl poslední přihlášený s přednostním právem. Nyní vystoupí pan poslanec Jan Síla a připraví se pan poslanec Karel Sládeček. Než udělím panu poslanci Sílovi slovo, přečtu omluvy. Omlouvá se Cogan Josef od 15 do 18 hodin z pracovních důvodů a Oborná Monika od 15 hodin z osobních důvodů.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo, vážená místopředsedkyně. Dámy a pánové, dovolte, abych se také vyjádřil k projednávané smlouvě DCA, která má umožnit vlastně pobyt amerických vojsk na území České republiky. Jednáme o ratifikaci smlouvy DCA, kterou podepsala zde přítomná ministryně obrany z pověření Fialovy vlády. Nebudu rozebírat jednotlivé body, toho se pregnantně ujal kolega Radim Fiala, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Ale na úvod nemohu souhlasit s ctěným doktorem Vondráčkem, prostřednictvím opět paní místopředsedkyně, načteným návrhem usnesení, které vlastně popisuje stejné argumenty, které v úvodním slově přednesla ministryně obrany. Nechci mu sahat do svědomí, ale dá se říci, že toto usnesení má pravděpodobně jediný cíl: zvýšit koaliční potenciál politického hnutí ANO 2011. Žádná z vládních stran včetně senátorů neměla podpis smlouvy DCA ve svém volebním programu, takže k němu nemají legitimitu. Pokud takovou změnu chtějí provést, musí vypsat závazné referendum, se kterým spojí vláda svoji existenci. Anebo ještě lépe rozpustit Sněmovnu a vypsat nové volby, kde se k těmto změnám pětikoalice férově přihlásí, a občan ve volbách svobodně a demokraticky rozhodne, co si přeje, aby jeho zástupci v Parlamentu činili, zda mají, nebo nemají souhlasit s pobytem vojsk Spojených států na našem území.
Já jsem si dal tu práci, že jsem prostudoval podobnou smlouvu, která byla podepsána v roce 2008 v souvislosti snahy vlády premiéra Topolánka o umístění radaru a protiraketové základny Spojených států na našem území. Tato smlouva je velmi podobná té dnešní DCA. V roce 2008 ale tato smlouva nebyla ratifikovaná, protože si lidé uvědomili, že smlouva znamená ztrátu suverenity České republiky, a hlavně proto, že protiraketová základna byla umístěna v bezprostřední blízkosti Prahy. Mimochodem smlouva se Spojenými státy v roce 2008 ohledně radarů a raketové základny byla jednou z příčin konce Topolánkovy vlády. Nynější smlouva DCA totiž z větší části kopíruje tu z roku 2008, ale jde podstatně dál, protože likviduje už zbytky suverenity naší země. Válka na Ukrajině ukázala, že obrana naší země je otázkou zapojení celé společnosti. To připomínám, jen aby si to uvědomili lidé z Čech, kteří v roce 2008 bojovali proti umístění radaru Spojených států v Brdech. Je nepochopitelné, že dnes jsou tito lidé zticha. Mimochodem, kde jsou tehdejší demonstrace a jejich organizátoři?
Předseda vlády Fiala prohlásil, že jsme ve válce. Ministři Černochová, Lipavský bubnují do útoku na Rusko dnem i nocí. Na našem území cvičíme ukrajinské vojáky, na Ukrajinu posíláme další a další dodávky zbraní. Náčelník Generálního štábu Řehka mluví o mobilizaci. Na Hradě máme bývalého velitele NATO. O tom, zda půjde Česko do války, rozhodne NATO, tedy Washington, ne český Parlament, jak je ministryní obrany opakovaně nepravdivě zdůrazňováno.
Díky rozsáhlosti smlouvy je nutné otevřít otázku, zda ústavní zmocnění vlády není příliš široké v případě některých průjezdů a průletů a pobytu cizích vojsk na našem území. Zcela jiný politický význam mají totiž průlety v rámci vojenské diplomacie nebo dopravy vojáků na cvičení na jedné straně a na druhé straně průlety či průjezdy do bojové akce, byť podle mezinárodního práva povolení průchodu a průjezd cizí armády neznamená v tomto případě účast povolujícího státu jako válečné strany. Povolení do bojové akce tedy v druhém případě nese riziko protiakce a může fakticky vést k zapojení našeho státu do války, aniž by k takové akci dal souhlas Parlament, který jinak vyhlašuje válečný stav. Například k probíhající rusko-ukrajinské válce dalo Bělorusko souhlas k průjezdům a průletům pro ruskou armádu pro útok na Ukrajinu. Výsledkem je současná debata v Evropském parlamentu o vydání zatykače na Lukašenka pro zástupné obvinění z únosu ukrajinských dětí, pro které neexistují žádné relevantní důkazy.
Boje na Ukrajině mohou dále eskalovat i bez použití jaderných zbraní. Nezodpovědní váleční nadšenci z Prahy by neměli zapomínat, že Rusko má téměř 6 000 jaderných náloží. To nevykompenzuje žádná mobilizace, a to ani v rámci celé Severoatlantické aliance. Musíme si uvědomit zásadní fakt, že v moderní válce by pro ruské zbraně Česko nepředstavovalo vzdálený týl, jak já jsem se kdysi učil na vojenské katedře coby důstojník, že bude existovat týlové zabezpečení. Ba ne, Česko by představovalo vlastně bojové pole, do bojů zapojenou hlubší frontu.
V souvislosti se smlouvou DCA bych teď řekl ještě pár poznámek, které jsem si jako uvědomil až teprve nyní. Totiž v roce 2015 jsem uvažoval, proč se vedení ANO a ODS v Moravskoslezském kraji dopustilo takové chyby a nechalo si odloudit z mezinárodního mošnovského letiště prakticky všechny letecké linky do Katovic, Brna a Vídně, přičemž kraj ve stejné době investoval stamiliony do železničního spojení k mošnovskému letišti. Stavbu trati tehdy kritizovalo jen pár místních novinářů. Jinak o nich nebyla vůbec žádná zmínka. Realizace železničního spojení na letiště Leoše Janáčka Ostrava umožnila výstavba asi 3 kilometry dlouhého železničního úseku vedoucího ze Studénky do nové zastávky Mošnov Ostrava Airport. Šlo o první novou železniční trať vybudovanou asi po 50 letech na území České republiky a náklady na její realizaci dosáhly 600 milionů korun. Spolufinancována byla s Moravskoslezským krajem a operačním programem Doprava. Železniční stanici s letištní odbavovací halou spojuje tunelová chodba. Provoz této trati byl zahájen 13. dubna 2015. Bohužel dodneška je prakticky bez cestujících.
Vysvětlení tohoto zdánlivě nelogického vyhazování peněz se nám dostalo před krajskými volbami v roce 2020, a to prohlášením místopředsedy ODS Vondry a hejtmana Vondráka za ANO 2011. Lidmi totiž v Moravskoslezském kraji otřáslo jejich prohlášení o zřízení vojenské základny na letišti Mošnov. Toto prohlášení bylo na kameru na sjezdu ODS a v případě hejtmana v místním tisku. Vzhledem k tomu, že česká armáda je součástí NATO, znamená to, že se mošnovské letiště stane základnou NATO, a tím prvosledovým cílem eventuálního jaderného útoku v případě válečného konfliktu. To znamená, že vedení Moravskoslezského kraje už od krajských voleb 2004 plánovalo vznik vojenské základny NATO, potažmo Spojených států, v areálu mošnovského letiště, které má jediné v České republice mimo Ruzyně přistávací dráhu, která je schopna přijímat největší vojenská letadla. ***
