(14.40 hodin)
(pokračuje Aleš Juchelka)
Myslím si, že bychom měli nejdřív ustálit to, v čem se v tuto chvíli nacházíme, a to jsou tisíce nevyřízených žádostí po dobu x měsíců, a ne se teď v tuto chvíli zabývat nějakou systemizací České správy sociálního zabezpečení. Myslím si, že o tom hlouběji bude hovořit moje kolegyně Lenka Dražilová.
Takže mě jenom zajímá ten dotaz, kolik v tuto chvíli máme nevyřízených výpočtů u České správy sociálního zabezpečení u předčasných i běžných starobních důchodů. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. První vystoupí paní poslankyně Hanzlíková s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Brázdil. Paní poslankyně, vaše dvě minuty.
Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěla jenom navázat na pana kolegu Juchelku s tím, že pan ministr to tady představil jako velmi pozitivní věc, ale chci upozornit, že opravdu ta změna přichází za prvé v krizovém období, kdy Česká správa je velmi zatížena velkým počtem žádostí o předčasné i jiné typy důchodů. V podstatě by se měli nejdříve podpořit pracovníci, aby vůbec tento nápor zvládli, a tato změna je opravdu velmi zásadní. Já jsem měla několik rozhovorů a zajímám se o to už delší dobu, a ti pracovníci okresních správ jsou v nejistotě, není to pro ně tak jasné, jak nám tady představil pan ministr, a navíc mě o tom přesvědčila i důvodová zpráva, která je za mě vzhledem k tomu, jak závažná to je změna, velmi v obecné bázi, takže vůbec neznáme konkrétní kroky toho transformačního plánu. Také mám pocit, že to bylo málo diskutované, v každém případě s opozicí téměř vůbec. Takže tady se obávám, že bychom měli právě naopak mít hodně času na to, abychom si podrobně ty konkrétní změny představili. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Brázdil, připraví se pan vicepremiér Jurečka.
Poslanec Milan Brázdil: Dobrý den, děkuji. Předpokládám, že se to dělá proto, že se chce zlepšit fungování úřadu. Asi proto, a nechce se ani navýšit na to peníze, čili nezatíží to státní rozpočet. Ale tedy jakým zvláštním multiplikačním mechanismem to pomůže? Tak teď je problém. Spousta lidí, nebo ty žádosti, nestíhá se to vyřídit. Jakým způsobem, tedy tím, že to jenom restrukturalizujete, dojde k tomu, že se něco zlepší? Jestli byste to, pane ministře, mohl vysvětlit. Možná to pomůže nám, pomůže to i těm lidem, kteří tam pracují, i veřejnosti. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji za dodržení času a nyní pan vicepremiér Jurečka s faktickou poznámkou.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Mně trošku přijde, že se neposloucháme. Možná jste tady ne úplně všichni byli, když jsem měl úvodní slovo, a možná ne úplně všichni čteme ten materiál včetně důvodové zprávy, která má 16 stran, což není rozhodně nějaká stručná důvodová zpráva. Jsou důvodové zprávy, které kolikrát k některým návrhům mají třeba jenom jednu A4 odůvodnění. A na těch 16 stranách je popsaný vůbec celý ten způsob, jakým způsobem se vlastně přišlo s tímto konkrétním návrhem. Já jenom navazuji na dotaz paní kolegyně poslankyně, když tady zaznělo, jak jsme přišli na nějaké pojmenování oblastních správ, protože to je i v některých jiných typech služebních úřadů, které už dávno nefungují na bázi okresů, které vlastně v zásadě už dávno také zanikly, okresní úřady nemáme, které nefungují ani na úrovni pouze krajů, ale fungují na úrovni území, které zahrnuje vícero krajů dohromady. Jenom řeknu, je to citace z důvodové zprávy, kterou si každý poslanec a poslankyně, předpokládám, před tímto tiskem přečetli.
Tedy konkrétně by bylo vytvořeno pět oblastí, které by územně navazovaly na obsluhované území rušenými pracovišti České správy, tedy konkrétně například Oblastní správa sociálního zabezpečení Praha by byla vymezena územím města Prahy a Středočeským krajem se sídlem v Praze. Oblastní správa sociálního zabezpečení Plzeň vymezené území Jihočeského kraje, Plzeňského kraje, Karlovarského, a tak dále. Všechny tyto konkrétní posuny jsou tam popsány. A ten důvod je opravdu ten, který jsem tady uváděl, to znamená, v okamžiku, kdy máme roztříštěnost 77 samostatných správních úředních orgánů včetně toho, že se tam řeší i samostatně celá agenda režimu státní služby, tak je to administrativně náročné. Není to flexibilní struktura na zvládání třeba jednorázových silných náporů v nějakém území, nemůžeme tu agendu dneska sdílet. To jsou praktické důvody.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní se vracíme do obecné rozpravy. Vystoupí paní poslankyně Dražilová. Než dojde k pultíku, načtu omluvu. Paní poslankyně Peštová Berenika se od 15.00 do 17.00 hodin omlouvá z rodinných důvodů.
Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji za slovo. Asi bych shrnula to, co tady říkali mí kolegové přede mnou, asi takto. Ministerstvo financí zrušilo pobočky finančních úřadů. Ministr vnitra slučuje policejní služebny a do toho přichází pan ministr práce a sociálních věcí s tím, že ruší pobočky Úřadu práce a nově zde v tomto předloženém zákonu i pobočky České správy sociálního zabezpečení. Já tady teď přečtu, že pochybnost návrhu dobře vystihuje připomínka z Ministerstva vnitra, která říká, cituji: Návrh přináší nové pojetí organizace výkonu státní správy, které nelze připodobnit k žádnému fungujícímu modelu. Sám předkladatel pak v rámci důvodové zprávy uvádí, že se předpokládá, že jednotlivé oblasti státní správy sociálního zabezpečení, kterých má být nově pouze 5, si budou zřizovat vnitřní organizační jednotky, přičemž se předpokládá, že zpočátku by tyto vnitřní organizační jednotky působily v každém okresním městě. Konec citace.
Jak už zde bylo řečeno, Česká správa má v současné době 77 poboček po celé republice. Je to samozřejmě logické, protože spravuje obrovskou agendu pro téměř 9 milionů klientů, každý měsíc vyplácí přes 3,5 milionu důchodů a vyřizuje přes 300 000 dávek nemocenského pojištění. Má však na starosti daleko širší agendu. Dostupnost jejích poboček a služeb v regionech není pozůstatek minulosti, ale je to naopak součást jejího fungování.
Povinností opozičního poslance je klást otázky a být opatrný. Proto upozorňuji na to, že z dikce navrhovaného zákona je jasné, že budoucí velikost a rozsah pobočkové sítě bude svým způsobem na libovůli vedení této instituce a samozřejmě také na tlaku, který vyvinou politici. Jinými slovy, v návrhu v podstatě není popsáno, co se bude dít dál. A logicky také vyvstává otázka, zda se nejedná o obcházení služebního zákona.
Chci upozornit na extrémní vytížení pracovníků okresních správ, na jejich nespokojenost - já jsem s nimi také jednala - která opravdu u části z nich vede k úmyslu až podání výpovědi. A přesto v této době má dojít k reorganizaci. Tedy vedoucím pracovníkům sebereme jejich příplatky a čekáme, že nadšeně přejdou na místa referentů. Já samozřejmě chápu snahu o optimalizaci nákladů, ale domnívám se, že opravdu jen špatný hospodář začne restrukturalizovat v době největšího náporu, který opravdu na správách sociálních zabezpečení nyní je. My už téměř tři čtvrtě roku čteme o tom, že české správy nestíhají vyřizovat nápor žadatelů o důchody, před Českou správou sociálního zabezpečení navíc stojí nápor spojený s tím, že se na ně bude obracet stále více lidí z populačně silné generace. No a co udělá Ministerstvo práce a sociálních věcí? Bez jakékoli hlubší analýzy, bez toho, aby představilo další strategii, udělá návrh, který podle nás není promyšlený.
Za sebe bych se přikláněla k tomu, aby součástí tohoto návrhu zákona byla i strategie dalšího fungování, která by byla zpracovaná a jasně řekla, jak bude tato instituce fungovat dál. Obávám se, že místo systematické změny jsme tu svědky chaotického zásahu do fungující organizace, a po zkušenosti této vlády s Českou poštou musím říct, že mám poněkud obavy, jak to celé skončí. Děkuji. ***
