(18.10 hodin)
(pokračuje Patrik Nacher)
Jenže ony by se ty věci navzájem měly nějakým způsobem doplňovat. My tady řešíme dneska zjednodušeně řečeno, abychom to použili jako osvětu pro lidi, třetí pilíř. Ale my tady budeme určitě řešit i třeba druhý pilíř. A řešili jsme tady první pilíř, na který je u nás expert Aleš Juchelka. To znamená, že ono se to vzájemně doplňuje. A tím, že probíráme každou tu věc zvlášť, tak z toho najednou může jakoby vypadnout nějaký kontext.
Jinak jak již bylo řečeno, jde tedy o dlouhodobý investiční produkt a podporu produktů pro zabezpečení na stáří. To si myslím, že je v pořádku, i řekněme jakési zjednodušení přechodu z těch transformovaných fondů, což jsou ty současné, to je to penzijní připojištění, třeba já ho mám 30 let od svých 18, kde je garance nezáporného výsledku. To všichni asi pamatují, garance nezáporného výsledku, což ale ocení ti, kteří jsou v tom produktu třeba 10, 15, 20 let. Já když budu chtít investovat něco rychle, tak si koupím nějakou akcii, k tomu se možná dneska dostaneme v tom posledním bodě, já pak řeknu, jakou akci jsem měl na mysli, to je ten bod 12 - obchodní společnosti. Ale když si spořím na stáří, tak jsem spíš jakoby konzervativní v tomhle, mám na to konzervativní pohled právě proto, že se bavíme o horizontu 30 let. Proto to má ty svoje zastánce. Já rozumím tomu, že pak je tady nějaký účastnický fond a že vlastně to, co se teď navrhuje, umožňuje paralelní účast v obou dvou těch systémech, to si myslím, že je v pořádku.
Stejně tak je v pořádku, že se zvyšuje státní příspěvek a motivace lidí, aby si více odkládali, to si myslím, že je v pořádku. Ta dolní hranice se zvyšuje z 300 korun na 500 a ta horní z 1 000 korun na 1 700, takže to odpovídá řekněme inflaci a vývoji za poslední dobu, skoro bych do budoucna řekl, že bych byl ještě v tomhle odvážnější, protože problém není počet lidí, kteří jsou v tom systému, problém je, jak málo si tam spoří. Ttakhle bych to zhodnotil.
Mám pocit, že tady je trochu hluk na to, jak nás je tady málo, jestli můžu poprosit paní místopředsedkyně...
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Ano. Prosím kolegy o ztišení. Prosím, zejména v levé části sálu, kolegové, prosím o ztišení. Děkuju. Prosím.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuju, paní místopředsedkyně. A ta změna tam je. A už o tom tady mluvil pan poslanec, nevím, jestli pan ministr, nebo pan poslanec, že už teď je ta podpora lineární, těch 20 % z toho, co tam člověk ukládá. Tam já s tím jakoby víceméně problém žádný nemám. Jak říkám, do budoucna možná by stálo za to otevřít nějakou odbornou debatu, jestli těch 1 700 korun je dostačujících, nebo jestli by ta participace a ta motivace státu měla být ještě větší. Takže já to vidím jako takové motivační změny.
Na druhé straně - a dneska jsme to probírali na podvýboru pro ochranu spotřebitele - mi tam trochu chybí tlak na ty penzijní společnosti ohledně těch různých management fee a různých dalších poplatků, zejména u toho alternativního účastnického fondu, kde se ty stropy, které jsou dneska 0,4 % a 1 %, ruší, protože tam si myslím, že v momentě, kdy my vlastně tou osvětou a nějakým dlouhodobým působením na lidi budeme chtít, aby si takhle ukládali bokem a zároveň aby pracovali s tím rizikem, jestli chtějí mít velké riziko, menší riziko, tak zároveň tím vlastně do toho systému dostaneme větší množství prostředků, tudíž i ta procenta, kde dneska jsou tam ty poplatky, tak já si spíš dovedu představit, že by se měly snížit, protože tam bude větší množství těch finančních prostředků, nikoliv jak jsem tam zaznamenal, že tím, že se tam ten strop ruší, tak že by ty poplatky - a mluvím jenom o alternativním, pozor, alternativním účastnickém fondu - tak že by byly až dvojnásobné nebo ještě větší, což je škoda. Což je škoda. To mně pak přijde - a já jsem dneska použil na podvýboru pro ochranu spotřebitele příměr, který se vám, pane ministře, bude líbit, a to se týká stavebního spoření, kde vy sám jste říkal jako jeden z argumentů toho zrušení, že snížený státní příspěvek vlastně v nějakých momentech jde přímo těm stavebním spořitelnám na ten poplatek za otevření toho produktu, kde se platilo 1 % z cílové částky. Takže já jsem tady použil tenhleten příměr, aby ten státní příspěvek nešel vlastně do management fee těch účastnických penzijních fondů. Takže to je jakoby jedna poznámka, jestli můžu poprosit.
Druhá poznámka ještě v této oblasti je, že se tam neřeší problematika investičního životního pojištění. Vy víte, že já jsem v tomhle konzistentní, já jsem dokonce navrhoval tohle úplně vyřadit z toho systému daňového zvýhodnění. Nevím, proč bych měl zvýhodňovat produkt, který je velmi kontroverzní, kde je kolem toho celá řada žalob, a co mám informace, tak ti klienti teď začínají vyhrávat všechny ty spory kolem výplat odkupného, kolem různých těch bulharských konstant a podobně, kde se tady vlastně pracuje s investicí, s pojištěním, se spořením, vlastně je to takový mišmaš, všechno dohromady. V tomhle případě, jak jsem pochopil z toho návrhu, zůstává status quo. Tohleto je a může být součástí tedy toho dlouhodobého investičního produktu. Já bych navrhoval tuhle věc vyřadit směrem do budoucna, nikdy ne retroaktivně.
Pak jsem se chtěl zeptat. To, co probublává, ale byl jsem ujištěn z Ministerstva financí ohledně výplat těch prostředků najednou, což si myslím, že pokud něco takového změnit, tak to jde leda do budoucna, nikoliv u stávajících smluv. Jak jsem řekl, neumím si představit, já tu smlouvu mám 30 let, že by mi teď někdo změnil zákon a já bych si to nemohl vybrat najednou nebo za těch podmínek, za kterých jsem to ve svých 18 letech podepsal. To je extrém samozřejmě, 30 let, ale někdo to má třeba 10 let, 5 let. Já doufám, že na tomhle je shoda.
No a teď pojďme k tomu, co se tam dostalo, to je ten zákon č. 257/2016, zákon o spotřebitelském úvěru. Když to vezmu úplně čistě řekněme z odborného hlediska, rozumím do určité míry, takhle mně tady pan ministr citoval, tomu, že určitý druh, já bych neřekl poplatku, ale určitý druh řekněme preventivní sankce za spekulativní ukončení hypotéky přechodem k jiné instituci čistě jenom z důvodu snížení úrokové sazby, tak že je dobré tohleto otevřít jako diskusi, tomu se odborně nebráním. Na druhé straně říkám, jestli to udělat takhle, jak je to navrženo teď - já si myslím, že ne, vysvětlím proč, jestli je teď vhodná doba, já si myslím, že není vzhledem k tomu, že banky mají rekordní zisky a klientům se teď tady spousta věcí zdražuje. Tady budeme příští týden probírat ten daňový balíček a nevím, jestli to má být součástí této normy. To je prostě za mě základní věc, protože si troufám říct při veškeré úctě, že s dlouhodobým investičním produktem a podporou produktů pro zabezpečení na stáří tohle nesouvisí. Podle mě to tam být nemělo. A je to tak citlivá materie, že si určitě zaslouží - já nebudu říkat, že absolutně ne, ale určitě si zaslouží samostatnou diskusi v rámci změny zákona o spotřebitelském úvěru, kde bychom pak mohli otevřít ještě nějaké další změny, když už by ten zákon tady byl. Ale nevím, jestli je v pořádku to dát do zákona, který řeší penzijní produkty. Takže za mě je to takový přílepek.
Z hlediska časového jsem to vysvětlil. Nevím, jestli teď je na to zrovna vhodná doba. A to je spíš na vašem politickém názoru a pohledu, kteří pro to budete hlasovat, jestli v době, kdy se budou zvyšovat daně, kdy klesá reálná mzda a kdy banky jsou ty, které si udržují ten silný zisk, na rozdíl třeba od svých matek, myslím ty dcery, které působí u nás, tak jestli zrovna teď je vhodná doba. ***
