(21.40 hodin)
(pokračuje Lubomír Brož)
Druhý pozměňovací návrh, který bych tady chtěl odůvodnit, se týká osob samostatně výdělečně činných a tady vládní návrh počítá s tím, že se vyměřovací základ pro odvod pojistného osob samostatně výdělečně činných zvýší z 50 na 55 % základu daně a minimální vyměřovací základ se bude postupně zvedat z 25 % průměrné mzdy až na 40 % minimální mzdy. Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonává svou činnost jako vedlejší, bude mít povinnost hradit zálohy z vyměřovacího základu ve výši 11 % průměrné mzdy. Bez zohlednění nárůstu průměrné mzdy, na které se projeví inflace, tak minimální vyměřovací základ vzroste velmi výrazně, což bude pro nízkopříjmové skupiny osob samostatně výdělečně činných likvidační. Jak upozorňovala již Česká advokátní komora ve svých připomínkách k návrhu zákona, je sice pravdou, že na rozdíl od osob samostatně výdělečně činných hradí zaměstnanec sociální pojištění z celé své mzdy, ovšem jeho odvody činí 6,5 % u sociálního pojištění a 4,5 % u zdravotního pojištění s tím, že zaměstnavatel hradí celé zbývající odvody v celkové výši 34 %. Navíc je nutné si uvědomit, že zatímco zaměstnanec pojistné odvede jen z vyplacené mzdy či z platu, OSVČ tak musí učinit, i když neměla vůbec žádný příjem. Není tedy pravdou, že by se navýšením odvodů u OSVČ narovnávaly nerovnosti mezi odvody OSVČ a zaměstnanců.
Ostatně rozdíly mezi osobami samostatně výdělečně činnými a zaměstnanci jsou strukturální, a nelze je tudíž vzájemně porovnávat, nebo nelze porovnávat ty odvody v absolutních číslech. Tam pro ty rozdíly jenom několik věcí: OSVČ vykonává svou činnost svým jménem na svou odpovědnost, musí si najít zakázky, vymáhat pohledávky, nést veškeré materiální náklady. Na rozdíl od zaměstnance nepožívá žádné ochrany, kterou zaměstnanci garantuje zákoník práce. Musí si zajistit veškeré prostředky pro výkon, nájem prostoru, materiál, dopravu, účetní a daňové služby, zatímco pro zaměstnance žádné náklady nevznikají, neboť tuhle povinnost musí plnit zaměstnavatel. OSVČ nemá nárok na odstupné, nemá výpovědní lhůtu. Může skončit ze dne na den bez práce a bez příjmu. Při zavinění škody z nedbalosti činí náhrada škody ze strany zaměstnance maximálně 4,5násobek, osoba samostatně výdělečně činná musí hradit celou částku. To znamená, to, jak mi to přijde, že se odvolává tato úprava na to, že bude srovnávat vztahy mezi podnikateli, tedy mezi OSVČ, a zaměstnanci, mi přijde nesprávné, protože prostě jsou to úplně jiné obory činnosti a ty věci jsou tam naprosto, naprosto rozdílné.
Zvýšením odvodů pojistného u OSVČ ještě dojde i ke zvýšení první hranice paušální daně a tím dojde k výraznému snížení atraktivity toho instrumentu. To je další věc. Proto navrhuji a kolegové, aby se výše vyměřovacího základu pro osoby samostatně výdělečně činné, a to včetně minimálního vyměřovacího základu, neměnila. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní požádám pana poslance Julia Špičáka a připraví se pan poslanec Aleš Juchelka. Prosím.
Poslanec Julius Špičák: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, můj příspěvek, pozměňovací návrh, který směřuje k novelizaci zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, bude zcela tedy konkrétní. Já si ho dovolím pro odlehčení zahájit dvěma oblíbenými citáty. Jeden je: "Mysleli jsme to dobře, dopadlo to jako vždycky." Druhý citát: "To je horší než zločin, to je tedy hloupost."
O co se jedná? Jedná se tedy o vztah výzkumných organizací a zřizovatele. Zřizovatelé jsou obvykle ministerstva, výzkumná organizace je jakýsi ústav, který pod ministerstvo tedy spadá a o kterém, na rozdíl od například Akademie věd, vlastně máme minimální zprávy o jeho činnosti a efektivitě. Samozřejmě s konsolidačním balíčkem tento přílepek - je to tedy skutečně klasický přílepek, protože s konsolidačním balíčkem vůbec nesouvisí. Nic nekonsoliduje, nic nikde nešetří, je to v podstatě čistě organizační opatření, organizační opatření naprosto nepřipravené, s ničím neprodiskutované. Odmítá ho 90 % všech výzkumníků a myslím, že celý postup dedikované ministryně a jejího úřadu byl v podstatě až urážející.
Takže konkrétně, zasahuje se do vztahu zřizovatele a vědeckých institucí ve smyslu všestranného omezení jejich autonomie. To je vždycky v podstatě velmi citlivá záležitost, protože výzkum na jedné straně musí být autonomní, na druhé straně nesmí probíhat podle takového jako pravidla: Dejte nám peníze a nestarejte se, co s nimi děláme. Takže je to vztah. Ten vztah samozřejmě musí být monitorován, musí být nějak formulován, ale ta věc musí mít nějaký řád.
Dochází k tomu bez jakékoliv analýzy, bez jakékoliv diskuse. Takže konkrétně, co tedy hrozí? Jak už jsem uvedl, drastické omezení samosprávy veřejných výzkumných organizací. Posiluje se nepřiměřeně role zřizovatele, tedy státního ústavu, podřízení momentální politické moci. Zřizovatel může proti názoru rady té instituce nebo dozorčí rady jmenovat a odvolat ředitele instituce. Rada má být připravena o právo schvalovat rozpočet a výroční zprávy. Hrozí nekompetentní zasahování do výzkumné činnosti a zajišťování politických trafik. Zřizovatel by též mohl instituci zrušit, popřípadě nařídit její sloučení s jinou organizací, což zavání vyvedením majetku, například v podobě budov a pozemků do soukromých rukou, nemajících s výzkumnou činností nic společného. Doufám, že právě toto není jádro pudla. Má též dojít ke snížení sociálního fondu na polovinu a odklonu části prostředků do soukromého penzijního spoření.
Já se domnívám, že zřizovatel již dnes disponuje dostatkem nástrojů k efektivnímu řízení vědeckých organizací. Vydává a mění zřizovací listiny organizace, jmenuje dozorčí radu, rozhoduje o rozpočtu a vydává souhlas k dispozici instituce s majetkem, takže považuju formu těchto navrhovaných změn za naprosto nepřijatelnou a můj pozměňovací návrh směřuje k zrušení této novely. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám děkuji za váš příspěvek. Nyní je přihlášen pan poslanec Aleš Juchelka a po něm je pan poslanec Vladimír Zlínský. Aleš Juchelka není přítomen v sále, tak já požádám pana poslance Vladimíra Zlínského o jeho vystoupení. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, já si tedy také dovolím vystoupit ke konsolidačnímu balíčku. Přiznám se, že to není zrovna pevná půda pro mé úvahy, nicméně jsem tam našel jednu oblast, která mě eminentně zajímá, a to je oblast vědy a výzkumu, takže já vás prosím o určitou trpělivost, protože já začnu poměrně zeširoka. Budu reagovat na vystoupení pana premiéra na konferenci o Česku na křižovatce, a budu tedy s ním mírně polemizovat, i když samozřejmě musím říct, že to bylo zajímavé, že jsem si to přečetl s chutí, protože já mám rád určitou míru fantazie a nápaditosti, mám rád předpovědi a pak rád pozoruji, jestli se naplní, nebo nenaplní. A samozřejmě, týká se to i mých předpovědí. Tak já se na to podívám trošku z dlouhodobější perspektivy, možná i z krátkodobější, a podívám se na to víc zeširoka, z pohledu celého světa na tu problematiku, kdo je tedy na té křižovatce, protože si myslím, že na křižovatce je nejenom Česko, ale na křižovatce je celý globalizovaný svět. ***
