(21.50 hodin)
(pokračuje Vladimír Zlínský)

Vzývané globální systémy měly zajistit blahobyt našich společností na věčné časy a měly vést ke vzniku jednotné globalizované společnosti, postavené na ultraliberálních idejích progresivismu, a nastavit konec dějin, jak prezentoval ve své knize stejného jména Francis Fukuyama. Tedy bylo předpokládáno, že se ustaví globální politický systém na celé planetě Zemi jako důsledek přirozeného vývoje, hnaný opět přirozeným ekonomickým vývojem vedoucím ke globalizované jednotné a rozporu prosté celosvětové společnosti. Ukazuje se ale, že systém globalizované ekonomiky není schopný absorbovat inzulty jakýchkoliv krizí bez toho, aby nebylo negativně ovlivněno propojení globalizovaných celosvětových obchodních sítí. Na tuto skutečnost bylo mnoha odborníky opakovaně poukazováno. Námitky ale byly odbývány s poukazem na flexibilitu této sítě, která si bez problémů svým přenastavením poradí s běžnými krizovými situacemi. Jenomže otázkou je, co je to běžná krizová situace, protože pravděpodobně ty krize, které přišly, to znamená pandemická krize a válka na Ukrajině, nejsou natolik běžné a tato síť na to v podstatě nebyla připravena a zkonstruována.

Dále bylo poukazováno kritiky globalizace na to, že západní společnosti se zbavují svého technologického náskoku oproti jiným zemím, zejména oproti Číně, tím, že dodávají do těchto zemí vyspělé technologie. To bylo obhajováno nutností a správností tohoto postupu, protože se údajně odstraní rozdíly mezi vyspělými a rozvojovými státy, což povede k vymizení rozporů mezi státy, národy a společnostmi. A nyní sklízíme plody této naivní víry v zázračné schopnosti globalizace.

Dá se říci, že globální obchodní systém vznikl jakousi samoorganizací, ale každá struktura takto vzniklá musí prokázat svou schopnost přežít v reálném světě plném chaotických jevů, které mají tendenci narušit integritu jakéhokoliv systému nebo sítě. A jak vidíme v přímém přenosu, současný systém globalizace touto zkouškou neprochází jako celistvý systém a rozpadá se ve zrychlujícím tempu. Podívejme se na lékovou krizi.

A právě nyní jsme se dostali do situace, kdy se ocitá na křižovatce celý současný globalizovaný systém lidských společností, jehož jsme součástí, a začínají se objevovat jak deglobalizační tendence, tak i prvky globalizace nové, která může vyplynout ze soupeření centralizovaných lidských superspolečností. Já jsem o tom mluvil dopoledne, že základem těchto superspolečností mohou být velmoci, jako jsou Spojené státy americké, případně Evropská unie, Indie, Čína, Brazílie, postavené na jejich kompletní digitalizaci a použití specifické umělé inteligence, jejich správy a řízení.

Z tohoto poznání by mělo vycházet další směřování naší společnosti, kdy bychom měli řešit hlavně hloubku naší integrace do vznikající lokální superspolečnosti, aniž bychom ztratili svébytnost, a to tak, aby hloubka centralizace zcela neumrtvila schopnosti lidských společností existovat či přežívat v tomto světě převažujícího - já jsem nevěděl, jak to nazvat, tak jsem nazval křemíkového - zpracování informací nad tím uhlíkovým, tedy lidským faktorem.

Vzhledem k plasticitě lidského mozku předávání mnoha kompetencí systémům umělé inteligence povede bezesporu k poklesu schopností lidské populace v těchto oblastech, kde budou výkonnostně dominovat systémy umělé inteligence, a to se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Jako základní úkol životaschopných superspolečností se tedy bude jevit uchování a rozvíjení základních lidských schopností nutných pro přežití a efektivní fungování lidských společností. Já bych tady zmínil aspoň některé, jako je kreativita, racionalita, sociální schopnosti, tedy efektivní práce v kolektivu, dodržování nepsaných etických norem, psychická a fyzická odolnost a jiné, které upadají v populaci rozvinutých společností, jak vidíme již dnes.

Je třeba si uvědomit, že systémy umělé inteligence umožní efektivní centrální řízení společností zpracováním velkého množství informací sebraných zasíťovaným digitalizovaným systémem a taktéž umožní efektivní efektorový, tedy výstupní proces k řízení společností včetně lidského faktoru, to podotýkám, včetně lidského faktoru, tedy lidí ve společnosti, a to tak, jak bude požadováno zadání výstupu systému umělé inteligence. Toto je tedy zlatým grálem jakékoliv vládnoucí elity, jak se udržet u moci za cenu minimálních nákladů a rizik, a to v systému soutěžení dalších podobných systémů - jak to tak vypadá, že těch systémů bude víc, které budou hnacím motorem dalšího prohlubování těchto systémů řízení pomocí digitalizace a umělé inteligence. Nebezpečím bude, že nemusí být známo, že jsme řízeni systémy umělé inteligence, ani jakým způsobem umělá inteligence dospívá k efektivním rozhodnutím, a tím bude vytvořen předpoklad ke vzniku katastrofální krizové situace ve společnosti výpadkem systému kritické infrastruktury z optimální nebo úplné funkce v případě poruchy či neadekvátního chování systému umělé inteligence.

Ano, je třeba investovat jak finanční prostředky, tak i čas do efektivního systému, který udrží naše odborníky na umělou inteligenci u nás doma, abychom nebyli závislí na systémech, které budou vyprodukovány mimo naši společnost, a tedy budou mimo náš vliv a stanou se pro nás černou nepochopitelnou skříňkou. Základem se jeví vytvořit u nás vzdělávací a vědecké centrum, které bude sdružovat naše nejlepší nadšené odborníky z oboru umělé inteligence tak, aby vytvořili personální a znalostní základ pro růst vzdělanosti v tomto oboru, nezbytném pro další úspěšné směřování našich společností. A že těch odborníků bude třeba mnoho, o tom nemusím mluvit.

Bohužel je nutné již nyní provést tyto nezbytné investice, nikoliv čekat na nějaký střednědobý úsek, aby nedošlo k nenapravitelným chybám z prodlení, protože naši konkurenti nespí a již v tomto směru intenzivně pracují. Proto omezení investic do vědy v takzvaném konsolidačním balíčku se jeví jako velmi nevhodné až katastrofální.

Chtěl bych panu premiérovi připomenout, že v České republice jsou vynikající odborníci v jiných oborech, které zmínil, těch šest oborů, které budou nezbytné pro zajištění prosperity či přežití naší společnosti v blízké budoucnosti a které budou růst synergicky, to znamená, že budou hnány rozvojem umělé inteligence, která se jeví jako jakousi základnou, z které budou tyto obory akcelerovat svůj růst, a to jsou tyto obory, já už jsem to tady několikrát zmiňoval během svých vystoupení, a to je biotechnologie, kvantové, kosmické a medicínské technologie, kde tím, že bude zpracováváno velké množství dat, které neumí zpracovat lidská společnost ani lidská mysl, což je právě to nasazení té umělé inteligence, se může dojít k průlomovým objevům. Totéž platí pro nanotechnologie, mikromechaniku a nezapomeňme na klasické technologie, které by bylo vhodné vzhledem k deglobalizaci vrátit zpět na naše území, a to na jiné, lepší technologické úrovni než dřív, a to včetně zpracování nerostů a surovin. A nemám na mysli jenom lithium.

Nejcennějším pokladem naší společnosti jsou talentovaní mladí lidé včetně vědců, jejichž odchod do zahraničí bude mít devastující dopad na další rozvoj naší společnosti a kvalitu života všech našich občanů. Pomněme na to, pokud - nebo pomněte na to spíše, pokud omezujete náklady na vědu a výzkum v rámci konsolidačního balíčku. Děkuji za pozornost. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP