Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

Takže určitě stojí za úvahu se nad tím zamyslet, jak to nějakým způsobem podrobit nějaké kontrole, ať to nepřenášíme, to důkazní břemeno na občana. Naštěstí je tam odložena účinnost právě tohoto zákona, myslím (Předsedající: Čas.), že to je od roku 2025. Takže jenom stojí za to nad tím se zamyslet.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní poslankyně Válková.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Tak to, doufám, zvládnu v rámci dvou minut, protože Milan Feranec to řekl vaším prostřednictvím, pan poslanec, protože je tam dělená účinnost, tak já předpokládám, že Ministerstvo spravedlnosti na to zareaguje, protože jinak by to už byla chyba té novely, že na tyto případy nepamatuje, byť jich bude zřejmě minimum. Ale já jsem se chtěla vyjádřit k tomu návrhu, co tady zazněl, že bychom to tedy mohli pustit hned dál.

Já si myslím, že by bylo možná dobré ještě si na ÚPV o tom popovídat právě z toho důvodu, že sice to bylo vysvětlené, ale řešení nebylo. A my bychom potřebovali, abychom pro to mohli zvednout ruku a rádi pro to zvedneme ruku, vědět, že ministerstvo má určitou představu, jak to řešit. To je první bod.

A pokud jde tedy ještě k tomu dětskému certifikátu, o kterém hovořila paní poslankyně Malá, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, já jenom tady řeknu jednu větu. Já jsem moc ráda, že to dostal Úřad vlády, vlastně se to dostalo trošku z gesce Ministerstva spravedlnosti, protože tam znám, že sice je tam minimálně legislativní obsazení, ale dovedeme si tam říct ty priority. A ta priorita, věřím tomu, nechci ho tady jmenovat, Jakuba Machačku, legislativce, ta bude stanovena Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou, a on to prostě splní. Takže v tomto směru dobrý příklad pro Ministerstvo spravedlnosti.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji. A nyní pan ministr Blažek.

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Já jenom stručně. Ono to na té pozvánce tehdy bylo, ty certifikáty, jak bylo to znásilnění, ale nám to zabralo hodně času znásilnit, to uznávám, a minimálně debata o těch certifikátech. Pokud jde o ten postup Úřadu vlády, no, ten je s námi samozřejmě dohodnutý, to není tak, že bychom se předháněli vzájemně. Problém je v tom, že to nabylo nadrezortní rozměr. To znamená, Ministerstvo školství, zdravotnictví, některá jiná, tak jsme si domluvili, to není žádný, jak říkám, závod nebo souboj, že se tím bude zabývat Úřad vlády právě kvůli té koordinaci, s paní zmocněnkyní jsem o tom hovořil a je pravda, to já přiznávám, že ve Sněmovně pravděpodobně panuje shoda na podobě toho certifikátu, vyjma ODS - to je pravda. Ale rezort vede ODS, takže je tak nějak zdráhavé k tomu předložit to, pokud možno ve variantě, která bude vyhovovat i ODS. A ten spor je kromě jiného o tom, co se tam má zapisovat, to znamená, zda i věci před účinností toho zákona nebo po, což má tak trošku ústavní rozměr. To je všechno. Já bych tu debatu nedramatizoval, ale přiznávám, ano, v ODS jsou o tom právní pochybnosti, nikoliv pochybnosti o smyslu toho certifikátu.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. A vidím ještě... s faktickou chcete? (Poslanec Feranec mimo mikrofon: Ano.) Ano.

Poslanec Milan Feranec: Děkuji. Tak já jenom doplním, už to tady říkala kolegyně Válková, skutečně z tohoto důvodu bych byl pro to, ať to ještě projednáme na ÚPV, máme čas rok a něco a skutečně tam můžeme se nějak rozumně domluvit na nějakém rozumném řešením, opakuji znovu, účel je co nejméně zatěžovat občana - a na tom se asi shodneme, takže spíš jsem tedy proti tomu návrhu, aby už to nešlo do ÚPV. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A ptám se, jestli... Ano, ještě do obecné rozpravy?

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Já s tím nemám žádný problém. Ta otázka, byť by se týkala pravděpodobně pár jednotlivců, významná je, takže naprosto klidně, ať se o tom ještě diskutuje, čas na to fakt je. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Táži se, jestli ještě někdo chce vystoupit v obecné rozpravě. Není tomu tak, tak končím obecnou rozpravu. Máte zájem o závěrečné slovo, pane ministře? (Ministr mimo mikrofon: Ne, děkuji.) Pane zpravodaji? (Přikyvuje.) Ano.

Poslanec Josef Cogan: Já jenom potvrzuji, že nebyl načten žádný pozměňovací návrh. A zároveň budu reagovat tady na kolegy. Nebudu navrhovat ten návrh, aby se tím garanční výbor nezabýval, souhlasím s tím, co tady bylo řečeno, a tím pádem spíš jenom konstatuji, tuto záležitost že případně to můžeme opravdu ještě projednat a ten detail ještě případně dořešit, byť třeba v tom, že se to bude řešit jakoby nějakou budoucí úpravou.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Tím tedy zahajuji rozpravu podrobnou. Připomínám pouze, že pozměňovací nebo jiné návrhy musí být odůvodněny. Nikdo se o slovo nehlásí, tak tedy končím podrobnou rozpravu. Ještě se ptám, jestli je zájem po vystoupení. Není. Ani pana zpravodaje? Nikoliv. V tom případě tedy končím druhé čtení tohoto návrhu a děkuji všem za spolupráci.

A jsme u bodu

11.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu
zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 430/ - druhé čtení

A z pověření vlády předložený návrh zákona uvede opět ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Prosím.

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Já si myslím, že první, druhé, třetí čtení není proto, aby ministr neustále opakoval to samé při každém čtení, takže odkazuji na svou řeč v prvním čtení o tomto zákonu. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. V tom jsme přikázali k projednání ústavně-právnímu výboru jakožto garančnímu výboru. To vám bylo doručeno - jeho usnesení - jako sněmovní tisk 430/1. Nyní poprosím, aby se tedy slova ujal zpravodaj tohoto výboru poslanec Tomáš Kohoutek, informoval nás o projednání návrhu a případně, aby pozměňovací návrhy odůvodnil. Děkuji.

Poslanec Tomáš Kohoutek: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte, abych vás seznámil s usnesením ústavně-právního výboru z 25. schůze konané dne 21. června 2023 k tisku 430. Po odůvodnění náměstka ministra spravedlnosti Mgr. Antonína Stanislava, Ph.D., zpravodajské zprávě poslance Tomáše Kohoutka a po rozpravě ústavně-právní výbor:

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila;

II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu;

III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi ústavně-právního výboru.

Já bych jenom ještě k tomu konstatoval, že v rámci projednávání na ústavně-právním výboru nebyl přednesen žádný pozměňovací návrh, a zároveň se hlásím do obecné a následně i do podrobné rozpravy. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji a tímto otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili zatím paní poslankyně Lesenská, a potom tedy eviduji vás, pane zpravodaji. Máte slovo.

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Ještě jednou děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, zástupci vlády, vážené kolegyně, kolegové, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 279/2003 Sb., nese s sebou změny, které mají dopad na správu majetku zajištěného v rámci trestního řízení. Je třeba si uvědomit, že tato iniciativa není jen rutinním byrokratickým úkonem, ale má ambiciózní cíle, které přetvářejí způsob, jakým se naše společnost vypořádává s majetkem spojeným s trestnou činností.

Prvním klíčovým aspektem této novely je snaha o redukci zbytečné byrokratické roztříštěnosti v oblasti správy zajištěného majetku. Současný systém často trpí tím, že má mnoho subjektů, které jsou zainteresované na různých úrovních a s různými pravomocemi. To může způsobit chaos a ztrátu efektivity. Novela chce tento problém vyřešit tím, že definuje Ministerstvo vnitra jako hlavního správce zajištěného majetku, což by mělo zajistit větší jasnost a koordinaci v této složité oblasti.

Druhou důležitou složkou návrhu je snaha o zvýšení profesionalizace v oblasti správy zajištěného majetku. Prodej těchto aktiv má významné finanční a právní důsledky, a proto je klíčové, aby byl tento proces prováděn co nejprofesionálněji, nejefektivněji a s vysokým standardem. Zvýšení role ministerstva v této oblasti a zvýšení odborného přístupu by měla přispět právě k dosažení tohoto cíle.

Dalším bodem, který stojí za zmínku, je změna financování nákladů na správu zajištěného majetku. Snaha odstranit zbytečnou administrativní zátěž je v tomto kontextu klíčová. Pokud můžeme ulehčit státním subjektům procesy související se správou majetku, můžeme očekávat efektivnější a transparentnější výsledky. Důležité je také zdůraznit, že tento návrh zákona nevznikl jen tak z ničeho, z vody. Spoléhá na osvědčené postupy a zkušenosti získané v průběhu pilotního projektu Centra zajištěných aktiv Ministerstva vnitra a na základě mezinárodní spolupráce. Navíc byl vypracován s účastí odborníků z Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva vnitra, Policie České republiky a zástupců Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Mělo by tak jít o komplexní a snad i promyšlený legislativní krok, který by měl přinést skutečnou hodnotu našemu právnímu systému. ***